Utrpení mladého Boháčka

V prvom rade musím vyzdvihnúť Pavla Landovského, mimoriadne prirodzeného vo svojej role, jeho Tonda Boháček z Čičelic je kúzelne rozpačitý, nesmelý a neohrabaný. Výborná je aj Zázvorková ako jeho milo neznesiteľná matka. Silou filmu je to aký je autentický, akoby ten príbeh napísal a režíroval život sám. Svojou atmosférou trochu pripomína Lásky jedné plavovlásky. Chválim aj hudbu Jiřího Maláska, ladenú tak trochu do džezu. Film je aj po viac ako 50 rokoch aktuálny, takže ho s čistým svedomím označím ako nadčasový. (16.08.2021)

Rozhodně nejlepší komedie Pavla Landovského, určitě o třídu lepší než Svatba jako řemen. Asi pro mne zůstane trvalou záhadou, zda Tonda Boháček byl skutečně nesmělý nebo se neuměl vzepřít matce, dnes by byl zcela určitě natočen jako výjimečně kvalitní LGBT polomuž. Já si ale myslím, že to prostě se ženskými neuměl (čímž jsem ho o pár let později následoval), a tak mu nic nevycházelo a nakonec to muselo dopadnout pořádným trapasem se dvěma holkami na jednom smetišti. Reginu Rázlovou jsem snad taky neviděl v pamatovatelnější roli (snad kromě Nejmladšího z rodu Hamrů, kde se opět setkala s J. Satoranským). A Jorga Kotrbová byla vlastně pěkná holka, no, když mi bylo šestnáct, tak mi připadala hrozně stará... Pět hvězdiček. (22.07.2019)

Landovský mi nikdy sympatický nebyl, takže jsem se tomuto filmu dlouho vyhýbal. Nicméně, buď je geniální herec, nebo mu byla role Tondy psaná přímo na tělo. Byl totiž natolik přesvědčivý, že jsem mu toho hulváta s velkým srdcem, sežral i s navijákem. Ale ani tak skvělý výkon nezastínil ostatní herce. Zázvorková, Rázlová i Kotrbová, byly toho hereckého koncertu nedílnou součástí. Ale ten festival trapností, který k životu patří, je stejně tak dílem režie a scénáře. Zcela banální příběh zachycený tak, že se jeho sledováním bavíte, ale současně je vám těch postaviček líto. A přejete jim, aby to dobře dopadlo. Postavy Jany mi bylo líto obrovsky. Málokdy ve mě film probudí tak velkou vlnu empatie. Asi i proto, že se ta odzbrojující bezelstnost vytratila nejen z venkova, ale vlastně obecně ze světa lidí. Takové filmy pak slouží jako paměť duše národa a současně nastavují zrcadlo každému z nás, protože i v takových postavičkách najdeme kus sebe. Filmy, jako Hoří, má panenko, Homolkovi aj. (28.06.2022)

Velmi ráda bych hodnotila čtyřmi hvězdičkami, ale nebylo by to spravedlivé vůči, příkladově jmenuji, Láskám jedné plavovlásky a Já, truchlivý bůh, u nichž jsem se bavila a nasmála více než u tohoto snímku. Film je velmi povedený, Landovský hraje excelentně a velmi přirozeně, děj je záživný, je zde spousta vtipných scén a dialogů, ale i přesto mi něco chybělo a já bohužel nevím co. (04.11.2009)

Tak jsem zjistila, že i před 40 lety zněly koledy úplně stejně jako dnes - jako by je zpívalo pořád to samé složení lidí... :-D No, ale nic víc si z filmu asi neodnesu. Jo, sem tam jsem se pobavila. Politovala Boháčka, o kterém jsem nevěděla, jestli je tupý či nikoliv. Zjistila, že ženský jsou naivní krůty. Takže vlastně jsem nenarazila na nic, co bych už nevěděla, neviděla, neslyšela - když pominu ty koledy ;-)) Kdyby člověk chtěl zabít čas, tak rozhodně může použít jako zbraň tenhle film. (01.10.2009)