Kdoví, kdy začne svítat

I tentokrát inscenace stojí a padá na Věře Galatíkové. Její Jarmila Honcová se vrací z vězení. Rodina se zpočátku nechce tvářit, že stín matčiny viny na ni dopadá, ale postupně se odhaluje, že přeci jen ano. Ani tentokrát si rodina znovu, byť na jedinou sekundu, nepřipouští vinu. Vše je čistě na matce. Ta si za vinu klade nesoulad rodiny a nakládá si víc než je třeba. Bohužel je film ukončen lehce předčasně. Ve chvíli, kdy to vypadá, že syn také dělá nějakou botu a matce leccos vyčte je děj ukončen. Žádné další drama se tak nekoná, což je trochu škoda. Určitě by stálo za to napnout rodinné vazby ještě víc. (09.01.2022)

Stejně jako v případě předchozího Zatmění všech sluncí je vyniká výkon Věry Galatíkové. jde o námět, který byl za komančů dost ošemetný a opět jsou ve scénáři věci, kterým prostě nevěřím. Ten bachař (Satoranský), který se chová téměř jako úslužný recepční v hotelu a kurátorka, která kolem propuštěné trestankyně skáče jako podnikatel kolem prominentního zákazníka. Tomu prostě nevěřím. Naopak bylo ukázkou reality toho, jak byli lidé proti zvůli bezmocní, když esenbáci v minulém díle prohledávali byt a sprostým způsobem prohlíželi i milostné dopisy dcery i když bylo jasné, že se zpronevěrou to nemá nic společného. Bohužel mohla to být super inscenace, ale asi to za komančů prostě nešlo. (06.01.2022)

Herecké výkony parádní...jinak strašné temné socialistické téma plné paradoxů. V českém snímku byl vždy kurátor či kurátorka vrchol inteligence a chování, kolegové v práci podrazáci. Ve Francouzkých filmech byl vždy podrazák kurátor a kolegové z práce nejlepší kamarádi, tak nevím kde si tu pravdu vybrat. (02.09.2017)

Návrat a začlenenie do normálneho života, aj keď všetko klape a rodina je v úplnom poriadku, nie je jednoduché. Aj v tomto pokračovaní sú výkony hercov tak uveriteľné, že som občas až nedýchal nad atmosférou v rodine. Príbeh filmu je úplne jednoduchý a priamočiary, ale podarilo sa z neho vyťažiť maximum. –––– Tak nashledanou. – To snad né. Ať se vam tam venku daří. –––– Ruce špinavý, ale prachy jsou z nich čistý... –––– Jednou jsme rodina, tak se budem o sebe starat. A všichni! (02.09.2016)

V ničem překvapivá tahle původní televizní hra ani tak není. Příběh ženy, která se vrací z vězení, aby se začlenila zpět do života a přitom čelí nepřízni svého okolí, nabídl velkou hereckou příležitost dobré herečce Galatíkové. Ta se jí chopila se ctí a její výkon tak nějak ční nad ostatními, ačkoliv ani ostatní herci nehráli špatně, zaujme i Luděk Munzar. Jenže pomalé tempo z inscenace dělá rozvleklou podívanou, ve které je jen málo prostoru pro dramatické okamžiky a konverzační příběhy přece jen nevyhledávám, navíc konec byl dost odfláknutý. Zkrátka se jedná o důstojně unylou televizní tvorbu, která měla kdysi hojné zastoupení, ale u mě naplno nezabodovala. 60% (29.01.2012)