Klub rváčů

Fight Club ve mně roste, což jsem vůbec nečekal. Co byla dřív cool kritika systému, je nakonec spíš cool kritika povrchní kritiky systému, což je mnohem zajímavější. A dokonalá filmařina samozřejmě zůstává. (02.09.2008)

Asi to není ono, když po 40 minutách začnete něco tušit a pak vám to pálení ruky dát jasnou odpověď, že vaše tušení je správné. Na konci se pak nekoná žádné překvapení, takže je to v podstatě docela nuda plná bitek, sprostých slov a vyšilování. Nic pro mě. (25.11.2015)

Zajímavej film, ale když se nad tim trochu zamyslim, tak je to naprostá blbost. Magor s rozdvojenou osobností úplně v pohodě přesvědčí davy lidí, který jinak žijou celkem normální život, aby mu dělali poskoka a bezhlavě plnili jeho absurdní rozkazy. Na druhou stranu musim uznat, že i když má film celkem brutální stopáž, tak to docela svižně ubíhá (i když najdou se i nudný pasáže). Hlavně se u toho nesmí moc používat mozek. Klub rváčů je takovej ideální film pro případy, kdy má člověk 2 promile alkoholu v krvi a je schopen překousnout i nějaký naprosto absurdní situace. Obávám se, že tvůrci tuhle debilitu ovšem mysleli vážně. Hodnocení je pro mě dost těžký. Po první projekci (byl jsem vožralej) jsem tady filmu udělil 4 hvězdičky, teď bych dal tak 2. Takže zlatej střed - 3 hvězdičky. (06.08.2008)

Hodně divný film, který je tak divný až je prostě něčím originální a jedinečný. Jedna z nejlepších Bradových rolí. O Edwardu Nortonovi ani nemluvě... (23.11.2007)

Tendle film mě ovlivnil na celej život. A fakt, že sem ho viděl, když mi bylo 12, nehraje roli :) (04.11.2006)

Jsme průměrný děti historie. Lidi, který jsou k ničemu. Nezažili jsme válku, velkou depresi. Naše válka je duchovní válka. Naše deprese je náš život. Byli jsme televizí vychovaný k víře, že jednou se z nás stanou milionáři, filmoví bozi nebo rockový hvězdy, ale kdepak... my si to uvědomujeme... a začínáme bejt dost vzteklí...... KULT a iné slová sú viacmenej zbytočné. Perfektná myšlienka, parádna atmosféra a pocit, že s nami Fincher poriadne vyjebal. Jeden z najlepších filmov čo som kedy videl..... Seznámili jsme se ve velice zvláštním období mého života. (09.09.2011)

Skvělej film, Fincher je prostě machr.Brad Pitt a Edward Norton předvádí svoje úplně nejlepší výkony (u Nortona bych to viděl na životní výkon) a ty jejich bitky jsou prostě něco úžasnýho. každá bitka je udělána tak dokonale a realisticky, že byste i uvěřili že přes tu hubu opravdu dostali a naštěstí tu nejsou velký machři který do sebe řežou a nic jim neni, tady jsou od hlavy až k patě krvavý a plivou zuby, prostě paráda (11.03.2005)

Jsem Jackovo šťastné srdíčko. Další film, který změnil můj život. Brilantně vystavěné varování před konzumní společností, a nadto výborný a vtipný film. Jako by mi mluvili z duše. Všichni jsme jen cvičené opice, otroci televizní obrazovky. (22.05.2002)

Když se ve filmu sejde můj nejoblíbenější režisér s mými nejoblíbenějšími herci, tak to snad ani nemůže dopadnout špatně. Když si navíc začnou utahovat z konzumní společnosti, tak jsem na vrcholu blaha. Kdo by se taky nepobavil na úkor lidí, kteří rezignovali a žijí podle šablony. Klub rváčů je prostě taková pecka, že se ihned pasoval do role mé absolutní jedničky. Jak bývá u Finchera zvykem, tak nechybí prvotřídní gradace děje s náběhem na závěrečné vyražení dechu. Filmová verze Klubu rváčů dokonce překonala už tak skvělou knihu. (06.01.2010)

Znechuceni nad konzumní společností, potřebou nepotřebného a ztracených nadějí, jsou dva nebo jeden ?!. Temná i komediální atmosféra podbarvena dobře vybranou hudbou. Film, který si bere na paškál nejen IKEU, ale celou společnost. Místy, až přehnané, hlavně ke konci film nabírá zajímavého spádu, který mohl být řešen o něco lépe, ovšem atmosféra je vykreslena bravurně a pointa filmu je bezvadná. Téměř samá chvála. Ending Song. 85% (16.02.2009)

"...Do Klubu jste přicházeli slabí. Za pár týdnů jste byli jako ze železa...." Tak si s Tylerem říkám, jestli se má v souvislosti s tímhle filmem mluvit spíš o kameře, střihu, zvuku a tak, nebo o výkonech a scénáři. Já jsem pro druhé, Tyler pro první. Jo, vy nevíte, kdo je Tyler. To je vám jeden moc zajímavej chlápek. Tuhle jsem ho potkal v obchoďáku. Zrovna jsem si vybíral odstín látky na kobereček ke křeslu z IKEA před televizí, když se náhle vedle objevil tenhle člověk a začal se se mnou bavit, jestli si nemyslim, že je taková dečka úplně nahovno. Tak sme se dali do debaty až jsmer skončili u tohohle filmu. No a pak jsem dal tuhle Tylerovi nakonec za pravdu, že bych měl víc poslouchat tu normální skutečnou část svýho já, a ne tu první signální, kterou mi pořád okupujou různý reklamy, který mě nutěj dívat se na to jak voni ty v pozadí by chtěli. No a pak taky s Tylerem zažíváme takový všelijaký věci, ale vo tom se nesmí prej mluvit, takže jen co si votřu rozbitej nos, tak začnu psát třeba vo tom, že mi zrovna včera vybuchnul doma plyn, což je dost divný, poněvadž máme všechno na elektriku, no a tak se musim nastěhovat k Tylerovi. Byt ať vezme čert, teď jsem konečně našel sám sebe a taky dobrýho kámoše. Von teda vobčas trochu přemejšlí za nás voba, ale jinak jako mu to pálí, teda von taky pálí mejdlo a míchá třeba dusíkatý hnojiva a naftu, prej že zatočíme s finančním systémem a svět už nebude jako dřív a budem si muset jako lidi víc pomáhat a bejt k sobě upřímný a každej dáme ruku k dílu. Už se těšim, jak to s Tylerem začneme a další po nás budou pokračovat... "Teprve když nemáte co ztratit, dokážete všechno." (20.06.2006)

Fincheruv styl se mi od Sedm libi a proto sem shledl tento film a muzu vam rict ze po jeho shlednuti sem pet minut premyslel jen nad jednim, co to melo znamenat? Tohle urcite neni film pro kazdeho, ale ten kdo do nej pronikne se bude skvele bavit. Myslenkove velmi narocny film, povedena kamera, dobry scenar a perfektni strih. K tomu pridejte Pitta a Nortona a mate 5* film. (09.10.2006)

(1001) -"I felt like destroying something beautiful." Měla jsem několik dlouhých let, abych nad Klubem rváčů přemýšlela, a zde je můj verdikt: Já vůbec nerozumím tomu, o čem ten film je. Líbila se mi záda a šaty Heleny Bonham Carter. Líbilo se mi, když měl Brad Pitt tu bílou košili s červenooranžovými javorovými lístečky a k tomu maskáčové kalhoty. Opravdu, opravdu hodně moc nemám ráda Edwarda Nortona, pořád se nemůžu duševně srovnat s tím, že někdo s nulovým charismatem má tak úspěšnou kariéru a širokou fanouškovskou základnu. A konečně nemám ráda, když film stojí a padá s voiceoverem takovýmhle způsobem. Voiceover má filmu dodávat další, zvrácenou a protichůdnou rovinu, a nikoliv být jedinou rovinou filmu. (18.12.2015)

Jeden z nejchytřejších hollywoodských filmů 90. let, způsob podání přiběhu očima rozdvojené schizofrenní osoby se mi jeví jako velmi originální prostředek, který přímo přebírá funkci narace a záměrně tak mate diváka (nespolehlivý vypravěč). Film poté ještě osciluje na několika dalších rovinách, tu nejnápadnější vidím v promyšlené strategii Fight Club představit jako něco mezi hollywoodským trhákem (herecké obsazení) a tak trochu nezávislou brakovou postmoderní hříčkou. Předlohu jsem nečetl, takže nevím, jak přesně Palahniuk knihu konstruoval a to se mi knižní vydání již nějaký ten pátek válí doma na poličce. (10.05.2007)

Klub rváčů považuji za dosavadní režijní vrchol tvorby Davida Finchera. Film natočený podle literární předlohy obtížně zařaditelného amerického spisovatele Palahniuka si za stěžejní téma vybral násilí. Jsou snímky, které mají status kultu, a jsou takové, které si ho opravdu zaslouží. To jsou filmy, o kterých se dá dlouhé hodiny diskutovat, které dokáží provokovat a ke kterým je možné se stále vracet. Dokonale propracovaný scénář Klubu rváčů a Fincherovo režijní mistrovství pomohly na svět snímku, který je možné vidět podruhé i potřetí, a dokonce je možné tvrdit, že se znalostí pointy a filmového děje se opětovné sledování stává zajímavějším. Ve filmu se objeví řada bizardních situací, hlášek i šílených lidských typů, které by byly ozdobou jakékoli psychiatrické kliniky. V případě Heleny Bonham Carter se objeví i osudová žena, se kterou by se podstatná část mužského publika zapletla i za cenu vstupu do klubu. Fincherův snímek nenabízí žádná řešení a je těžké, v podstatě vyloučené, zhodnotit, z jakých vychází politických pozic. Může si ho přivlastnit anarchista stejně jako bytostný autoritář. Intelektuál ho může považovat za krutou obžalobu násilí, stejně jako jeho nekritickou oslavu. Kdo chce, může se jenom bavit nad životním příběhem jednoho chronického nespavce a jeho kumpánů. Kdo chce, může najít inspiraci pro výrobu výbušnin a spásu světa. V každém případě čas strávený nad tímhle snímkem není ztracený. Celkový dojem: 95 %. Výborné herecké obsazení, kde exceluje především Edward Norton, pro kterého musela být role mimořádně psychicky i fyzicky náročná. Slušný rozpočet, který umožnil Fincherovi pohrát si s řadou scén a trikově je obohatit, takže divák může během několika sekund vidět, jak se s pohybem kamery prázdný byt zaplňuje spoustou konzumních zbytečností, starý opuštěný dům se proměňuje v teroristickou základnu - a podobných záběrů Klub rváčů nabízí celou řadu. Po všech stránkách zajímavý film, který je obtížné zaškatulkovat, který se může a taky nemusí líbit, ale ke kterému je těžké zůstat lhostejný... (24.01.2008)

"Znáš Tylera Durdena?" Nic vás neprobudí z letargie a otupění lépe než bolest, tak si nechte rozbít hubu a ráno mi zavolejte aneb lék na nespavost a civilizaci od Davida Finchera a jeho nejlepší věc. Fincherovo famózní převedení Palahniukovy bizarní předlohy do filmu zaslouží obdiv, vedle chytrého scénáře na tom mají zásadní podíl hlavně herecké koncerty Nortona, Pitta a Bonham Carterové, sexy ponurý vizuál, skvělá hudba a kopec režijních nápadů. Konec je pak v mém osobním top tenu nejlepších filmových konců všech dob. (22.01.2003)

Tak na film jsem byl jednak zvědavý kvůli režisérovi Fincherovi, jednak kvůli Nortonovi. Ale zatímco Norton podal fenomenální výkon, u Finchera to konstatovat zcela nemůžu. Čekal jsem 5* snímek, jenže ten Nortonův schizofrenismus (nebo co to bylo za duševní nemoc) občas moc neseděl (viz např. ten pohled kamery, jak se Jack sám vláčí po podlaze) a navíc se mi nechce přijmout ta myšlenka, že zde opravdový Tyler Durden (Pitt mě svým výkonem příjemně překvapil) z masa a kostí vůbec nebyl (podobně jako William Hurt v Mr. Brooksovi). Opravdu bych rád hodnotil plným počtem, ale zatím to vidím jen na 4* s tím, že nato někdy znovu kouknu a popř. upravím hodnocení. (08.07.2008)

Mladí je zmatek, zmatek je chaos a chaos je anarchie.. Vzhledem k pointě je první sledování zjednodušeně řečeno nanečisto, ale u mě bohužel po čase nezafungovalo ani to druhé. Nemám Fincherův Fight Club rád ne za to jaký je, ale za to, jak působí. Depresivní filtry, nápaditá režie, skvělý Norton, místy nechutné, jak zbytky po liposukci v igelitovém pytli. To beru. Ale ta neuvěřitelně namistrovaně a pokrytecky podaná myšlenka příběhu to postavila na úroveň "buržoazního kryptofašistického škváru" a udělala z Palahniukova příběhu o překročení pravidel novodobý symbol pozérství. Brzy na viděnou v IKEI v oddělení nočních stolků.. (01.09.2008)

SÁDLO...Pitt... IKEA... Norton... TUČŇÁK... Fincher... GENIÁLNÍ. (08.07.2006)

Dva výborní herci excelují ve vynikajícím filmu velmi schopného režiséra. (02.09.2005)