Phantom: Requiem for the Phantom

Mašimo tak, jak ho máme rádi - temný assassinský příběh, precizní režie, výrazné použití hudby a žádné zbytečné rozptylování humorem nebo fanservisem. Nejpříjemnějším překvapením ale bylo, že příběh seriálu není úplně přímočarý nebo předvídatelný a vlastně celkem dobrý. Jistě svět zločineckých superorganizací a superzabijáků je přitažený za vlasy, ale v jeho rámci se postavy chovají podle pochopitelných motivací - manipulátoři jednají tak, aby rozšířili svůj vliv nebo z touhy po odvetě, Ein a Zwei se zase snaží najít nějaké východisko ze své situace a nenechat se tím mocenským bojem úplně semlít. Poslední dějství ale naneštěstí neguje mnohá z pozitiv - umístění děje je naprostá demence, touha Drei po pomstě byla chabě motivovaná, celé finální zúčtování působí trochu vynuceně. Noir pořád zůstává po všech stránkách nedostižnou jedničkou. (28.09.2009)

Předmět: Interní zpráva, Příjemce: Koichi Mashimo. Koichi si sakra dobrý režisér a tvůj cit pro detaily, vychytané montáže, vybrání dokonalé hudby pro jednotlivé scény tě ani nyní neopustil. Dokonce si troufám tvrdit, že po audiovizuální stránce je to tvá nejlepší práce z hlediska vývoje. Vzhledem k tomu, že si tě většina a já dodám neznabohů spojuje pouze s trilogií Girls With Guns, tak se dalo očekávat, že budeš muset vymyslet něco hodně povedeného a originálního , protože přece jen už jsi měl tři seriály na podobné téma. Já se těšil, že tentokrát scénář nebude vypadat v některých dílech šitý horkou jehlou a nepůjde pouze o přesun z bodu a do bodu b, El Cazadore jsem to byl schopen odpustit, protože byl nesmírně stylový a zábavný. Zde mi hrůzou jde mráz po zádech. Postavy bez vlastní vůle, uvěřitelné motivace, jejich charaktery nejsou vůbec ani trošku věrohodné, jsou plošší více, než prsa mých některých spolužaček. Jo a jelikož většina tvého publika nespadá do kategorie pod 15 let, poznámka, nedávej do sérií nadměrně vyvinutou hrdinku působí to poněkud trapně a lacině. Naprosto podle a uboze působí ta snaha neustále tragičnosti, smutného osudu, postavy přece musí být pořád v depresi, nerozhodné, hýbat se jako loutky. Ksakru co se stalo s tvojí inteligencí a schopností to geniální obchodní management tě donutil k takovému scénaři a postavám, nebo jsi to vyplodil skutečně ty? Debilní a dementní situace typu schůzka dvou organizací, ta jedna která chce zničit druhou zvolí místo na které je skvělý výhled a velké okno jak dělané pro odstřelovače apod. To se tu děje fakt často. Tomu nemohu uvěřit, Irresponsible Captain Tylor, trilogie GwG, Tsubasa Chronicles, Avenger, Hack, to vše má slušný scénář a zpracování i pokud je to apdatace už existujícího námětu/mangy. Tohle mě vážně nechalo pořádnou pachuť v ústech návrat krále se nekoná. Možná by bylo lepší aby jsi opustil svět dívek se zbraněmi a vůbec vykašlal se na assasiny, tajné organizace, zločince a tak. Snad si spravíme chuť v Halo Legends tvým krátkým filmem a i ateisti, by se měli dát na modlení. Dej bože, ať nám Mashimo udělá skvělou sérii, na kterou budeme dlouho vzpomínat, pro její vysoké kvality. Takhle jsem si určitě nepředstavoval jedno pro mě z nejočekávanějších anime roku 2009. I přes jistou vyvařenost hlavní látky, šel podle mě spíchnout, když ne bezklišovitý tak aspoň decentní scénář a hlavně životné postavy, které přirostou k srdci případně zaujmou blíže diváka. (16.01.2010)

Mám seriály od Mashima rád, to mi jistě nikdo neupře, ale tentokrát se do mého vkusu dvakrát netrefil. Sice jeho obvyklé umění práce s hudbou či jeho typická montáž vhodně užívající statické animace, cit pro kompozici záběru (nádherně působí např. v prvním díle ve scéně zabírané skrz mřížovou kovovou plošinu zespodu, v níž rozestavení postav a jejich se zbraněmi napřažené paže působí jak diagram z fyzikální úlohy) jsou přítomny a jim samotným lze máloco vytknout, horší je to ovšem s (a tady si dovolím s mandelbrotem nesouhlasit) s postavami, které jsou částečně vývarem děl minulých a částečně zajíkajícími se emo panáky. Uplakané ultrazabijáky se ztrátou paměti, vzpírající se loutky, jimiž vládne tajemná zločinecká organizace nelze konzumovat neustále. Tlačit se nesmí nejen na pilu, ale ani na emopilu. Neustálé pobreky v osudových přestřelkách - umírající je šťastný, zabíjející chudák - dosahují obludných rozměrů, přičemž ony konfrontace a důvody bojů jsou nejméně v polovině případů spíchlé horkou jehlou a jsou tu jen proto, aby se divák dojal vším tím neštěstím a tragickým údělem trpících, rozervaných nájemných vrahů. Postava Drei je nahozená už naprosto uměle a bez nějaké kontinuity (neodstávalo se dílů?). Hlavní záporák se z opatrnického, zákulisního technokrata jen s mírnými megalomanskými sklony promění v tak teatrální figurku, že i Friday Monday je bičován závistí. Ani fabule nepatří ke skvostům žánru, sestává z různých zákulisnějších bojů (v podsvětí jsou všechny boje zákulisní, některé jsou ale zákulisnější), které však v podání plochých postav nemají žádnou váhu a její části jsou mnohdy někde ukradeny (např. z Leona). Propracovanější charakter mají jen Ein, Zwei, Clau - ti však s výjimkou Clau jsou, i přes zabijácký potenciál, pouhými nástroji v rukou svých vládců nebo tupými přihlížejícími (s výjimkou závěru, kdy jimi vládne nepřejícný osud a zřetelná ruka scénáristova). Emoemomashimo, silné **. Edit: Nyní již vím, že se jedná o remake Phantom - the Animation. Musím uznat, že v hlouposti si se svým epigonem mnoho nezadá. Mashimo vzal zápletku víceméně beze změny, jen do ní kvůli nafouknutí objemu nastrkal děsivou spoustu věcí navíc. Nepřekvapivě právě u mnohých z těch navíc se mi zdálo, že se do Phantoma vůbec nehodí. Nakonec tedy spíše slabé **. (06.10.2009)

Výborné anime, které se nese ve stejném duchu jako Noir. Žádné vtípky, jenom příběh tří elitních asasinů... Příběh to mělo vcelku zajímavý i když jsem měl pocit, že se tam někdy nacházelo pár hluchých bodů, které značně ubíraly na tempu. Nejlepší chvíle přišly vždy, když se drasticky změnil děj... Ein pracuje pro toho, tamtoho, pak pro nikoho, atp... Ostatně jako vždy, v podobných příbězích. Charaktery jsem si nějak extrémně neoblíbil i když to neznamená, že mi bylo jedno co s nima bude a po celou dobu jsem hl. hrdinům fandil. Postava, která mi asi nejvíc přirostla k srdci byla Cal. Nechci spoilerovat, takže nic bližšího neřeknu. Někdy jsem našel v příběhu chybičky a co mi vadilo asi nejvíc, byly motivy některých nejmenovaných postav pro pomstu, které vypadaly ve výsledku docela směšně. Rád bych vyzdvihl atmosféru, hudbu, vizuální stránku i smysl pro detail, který Mashimo určitě má. Mno sečteno podtrženo, jedná se o lehce nadprůměrné anime a normálně bych dal 3 hvězdy. Nebýt ovšem toho konce. Ten mě totiž nadchnul natolik, že musím přidat jednu hvězdu navíc. 7/10 (18.11.2009)

Phantom - Requiem for the Phantom - 31 - Canzone of death part I vypočujte si ešte predtým ako začnete súdiť toto anime. Máme tu totiž opäť starú školu anime a príbehu. O fúz napríklad lepšie ako Black Lagoon, ktorý trpí rovnakými neduhmi ako toto anime a tam to zdá sa nikomu problém nerobilo. Animačne by som povedal na rok 2009 slušne spracované až mierne podpriemerne (občas by si to zaslúžilo viac akcie v niektorých scénach). Hudobne no dal som sem jednu hudobnú časť, ktorá je naozaj nádherná a ťažko by sa na toto chytal nejaký zbor spievajúci na bohoslužbách, tento hudobný podmas sa ma naozaj dotkol a sedel mi. Postavy občas sa tvária ako neprítomné, ale to vo svete zabijakov je v celku normálny "output", normálne chovanie. Príbeh je vo svojej podstate pretkaný smrťou a snahou prežiť a jednotlivé postavy to naozaj nemajú jednoduché. Príbeh samozrejme nemá len jednu rovinu, ale postupne sa otvárajú nové zákutia, ktoré môžete prebádať. Napríklad vzťahová rovina, to že jednotlivé postavy majú svoje vlastné pohnútky a iné sú uzavreté v tom, že sú "pouhými lotutkami" v rukách svojich pánov a tým, ako jednotlivé postavy sa z toho snažia vymaniť, či do toho ešte viac padnú. Psychológia postáv je teda naozaj dôležitá a prinúti Vás pýtať sa prečo a čo sa stane ďalej, aj keď niekedy je to dosť predvídateľné, tu to vôbec nevadí. (27.03.2021)