Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Príbeh cigánskej rodiny Lavil je inšpirovaný skutočnými udalosťami z 2. svetovej vojny vo Francúzsku v roku 1943. Počas putovania naprieč krajinou sa jej členovia ujmú malej siroty, chlapca menom Claude, ktorému dajú meno Tchororo-Chudák. Rozhodnú sa usadiť v mestečku St. Allmend, kde sa spriatelia so starostom Rosierom, ktorý je zároveň i veterinárom, a so slečnou Lundi, ktorá v miestnej škole učí deti. K nej neskôr začne chodiť aj malý Claude. Avšak nový zákon zakazuje kočovníctvo, všade naokolo striehnu fašisti a miestni si neprajú mať za susedov kadejakú "háveď"... (sochoking)

(více)

Recenze (4)

Mistr119 

všechny recenze uživatele

Tématika války je vždycky silná. V tomhle filmu navíc umocněná přiblížením kultury, na kterou jsme jinak zvyklí nahlížet skrz prsty...a především tématem hledání vnitřní svobody v nesvobodném světě. Z tohoto pohledu je Talosh velmi zajímavá postava, která znázorňuje naši touhu jít do přírody a vykřičet ze sebe všechnu tu bolest nesvobody...ale když bych si měl vybrat mezi způsobem smrti Jeho nebo ostatních Cikánů, vybral bych si tu Jeho. K filmu samotnému ještě jedno negativum, trošku rozvleklý způsob narativnosti s několika možnými konci vprostřed. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Znal jsem jen jednoho cikána. I když přesně nevím, který to byl, je jisté, že mi ukradl peněženku. Tím jsem ovšem neztratil ostych ani úctu k jednomu z největších režisérů (lepší režisér než scénárista) naší doby, který na filmový trh dodává pouze prvotřídní zboží, a to zcela bez ohledu na jeho vlastní původ a běh jeho života. Příběh sirotka Čorkora (Chudáček pro Černé, Claude pro Bílé), jehož představa sirotčince mu otevírá pouze jednu životní alternativu, je zasazen do doby zákazu kočování a bezdomovství ve Francii (Interdit aux nomades 1940 až 1946) - a jako všechny Gatlifovy příběhy slovy nepopsatelný, od brnkání melodie na ostnatý drát až po Talošovu smrt. ()

Reklama

Volodimir2 

všechny recenze uživatele

Film je skutočnou udalosťou, zobrazuje málo známy holokaust na cigánskom etniku vo Vichistickom Francúzsku. Cigánska rodina, ktorou je inšpirovaný príbeh, bola odsunutá do kasárni Dossin v meste Mechelen v Belgicku. Odtiaľ spoločne so židmi bolo 15.1.1944 352 cigánov deportovaných do Osvienčima. V Osvienčime - Brezinke cigáni žili v cigánskom rodinnom tábore. 15.5.1944 vydal veliteľ tábora Rudolf Hőss rozkaz k likvidácii cigánskeho tábora. 16.5. došlo k niečomu mimoriadnemu – prvý krát v histórii Osvienčima došlo k vzbure. Proti príslušníkom SS sa postavili ozbrojení cigáni. Uzávierka tábora bola zrušená. Nie nadlho v noci z 2. na 3. 8.1944 bolo 490 cigánskych žien premiestnených do Ravensbrücku a 2897 cigánov odviezli do plynových komôr. Tábor B-II-e bol voľný pre prísun maďarských židov. ()

d-fens

všechny recenze uživatele

ocenenia : MFF Montréal 2009 - 1. cena Grand Prix des Amériques, Cena divákov, Špeciálne uznanie ekumenickej poroty ()

Galerie (20)

Reklama

Reklama