Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Lynn
    *****

    Se7en jsem viděla celkem dvakrát a musím říct, že na podruhé to byla snad ještě větší husťárna než na poprvé. Když totiž člověk zná dopředu vyústění příběhu (nechci spoilerovat, takže jej neprozradím), které je mimochodem ďábelské jako sama postava Kevina Spaceyho, John Doe, může sledovat, jak překrásně a logicky do sebe zapadají jednotlivé střípky téhle skládačky. Jediná pronesená věta není zbytečná, všechno má svůj smysl a své místo. Závěrečná scéna, ke které se musím ještě jednou vrátit, je neskutečně mrazivá, nervní a vždycky při ní mám žaludek až v krku. Se7en rozhodně není film vhodný pro labilnější povahy, ale rozhodně je to jeden z nejlepších thrillerů, co jsem kdy měla možnost vidět.(12.2.2005)

  • castor
    *****

    „Apatie je řešení. Je snadnější utápět se v drogách, než se vyrovnávat se životem. Je snadnější ukrást si, co chci, než si na to vydělat. Je snadnější děti bít, než je vychovávat.” Jsou filmy, které chtě nechtě ukazují reálný obraz dnešní pokřivené společnosti. Hříšníků je mnoho. Masový vrah trestá nevybíravým způsobem lidstvo za to, že učinilo ze sedmi smrtelných hříchů všední součást života. Fincherova invenční a v řadě ohledů precizní režie zafungovala do nejniternějších detailů, z plátna je cítit neustálá nejistota, stísněnost a odcizenost a permanentní déšť a hluk města i v interiéru dodávají tomuto depresivnímu počinu tu „správnou“ atmosféru. Zkušený detektiv před důchodem a dravé mládí. Možná s manželčinými pochybnostmi a náhlou důvěrou k mužově parťákovi se dalo pracovat trochu lépe. Pořád ještě nováček Fincher (s kvalitním hereckým týmem) nicméně naprosto přesně vystihl společenskou korozi a vše (včetně diváků) „usadil" do černé a utopil ve tmě! A předvedl vlastně jen jednu „akčnější“ scénu (honička v domě), která svým napětím a dynamičností hravě strčí do kapsy desítky hlučnějších konkurentů. Pointa geniální, Kevin Spacey démonický, ruční svítilny funkční, no, a ten déšť.(7.12.2005)

  • flanker.27
    *****

    Dosavadní nepřekonaný vrchol žánru drsného thrilleru, jehož největší silou je, že nezůstává jen u naplňování žánrových pravidel. Těžištěm tedy není jen napínavé vyšetřování, ale především psychický portrét osob. Hlavní postavy jsou každá individualitou s pochopitelnými motivy, ať je to Pittův drobně cholerický detektiv nebo jeho žena toužící po klidném životě. Zvláštností je drobná paralela mezi Freemanem a Spaceyho Johnem Doem. Freeman totiž zvláště ze začátku nahlas uvažuje o zkaženosti světa, před kterou chce prchnout odchodem od policie (trochu jako Prendergast ve Volném pádu - i tam byla určitá paralela mezi policistou a Dfensem) a teprve v průběhu vyšetřování a díky seznámení se s Pittovou rodinou zjišťuje, že chce za svět bojovat, jak na konci říká šéfovi. O technické stránce a atmosféře se netřeba zmiňovat stejně jako o hereckých výkonech, všechno do sebe zapadá, vše je na svém místě. Kéž Fincher ještě natočí něco takového.(18.3.2006)

  • gudaulin
    ***

    Moji oblíbení uživatelé se předhánějí v superlativech, ve kterých figurují termíny jako nepřekonaný vrchol žánru nebo dokonalá filmová esej, já budu podstatně střízlivější a v opozici proti filmovým fanouškům na CSFD, kteří Sedm zařadili do top desítky, musím konstatovat, že podle mého mínění snímek má jediné, ale velmi výrazné plus v podobě atmosférické režie Davida Finchera. Ten jako i jinde ve své tvorbě tady kouzlí s kamerou, pečlivě vytváří scénu, hraje si se zvukem i obrazem a všechno podřizuje maximálnímu efektu a diváckému zážitku. Bohužel na úkor logiky, je to zkrátka takové prvoplánové. Spíš než ke kriminálnímu thrilleru to směřuje k hororovému žánru, jmenovitě je to předzvěst pozdější úspěšné hororové série Saw. Scénář je překombinovaný, stejně jako u podobně laděných filmů s geniálním manipulátorem, jako je např. Prvotní strach, by v reálu podobný konstrukt nefungoval. Ono je vůbec zajímavé sledovat řadu filmových detailů, kde Fincher všechno podřizuje atmosféře. Např. kamkoli hrdinové vstoupí, musí být zataženo a chraň pánbůh, aby kdokoli zmáčkl vypínač osvětlení. Svítí se baterkami nebo místnost spoře osvětlují světélka červených výbojek, aby víc vynikla ponurost prostředí a jeho tajemnost. Režisér si vybírá co nejodpudivější prostředí, zanedbané a zaneřáděné uličky na periférii, staré budovy s oprýskanými fasádami a ještě mnohem víc si vyhrává s interiéry. Ty jsou obvykle mnohem zaneřáděnější a zdevastovanější, než by v reálu bylo možné. Kamera se přímo pase na hnilobě a plísních, které by v reálu upozornily už dávno okolní nájemníky na nějaké nekalosti. Policisté vniknou do bytu a s napřaženými zbraněmi postupují do poslední místnosti, kde teprve až strhnou pokrývku z oběti, rázem se chytají za nos. I tady Fincher všechno podřizuje momentu překvapení. Je dobré si srovnat dynamicky natočenou scénku honičky v činžovním domě se scénou honičky po střechách a bytech arabské čtvrti ve filmu Borneův mýtus. Zatímco ta druhá organicky zapadá do příběhu, tady by v reálu mělo pachateli stačit seběhnout schodištěm a zmizet hlavním východem, jenže to by pochopitelně bylo divácky nepřitažlivé, takže Fincher nechává svého padoucha a jeho pronásledovatele probíhat částmi domu, který pravděpodobně dosud nikdo nepostavil a také nikdy nepostaví, protože by šlo o nezkolaudovatelný architektonický unikát. Podobných úletů by byla celá řada, ale síla Fincherova nezaměnitelného režijního rukopisu je tak výrazná, že to v očích převážné většiny diváků spolehlivě zakrývá. Takovou scénu, kdy Brad Pitt má pistoli u své hlavy a očekvává výstřel, musím v její atmosféričnosti ocenit i já. Divácký zájem pochopitelně poutá i brutalita jednotlivých zločinů, ale můj dojem k tříhvězdičkovému hodnocení snižuje i filozofický rámec dramatu, se kterým se ani v nejmenším neztotožňuju. Zatímco jiný Fincherův film Klub rváčů mi přišel jako skvělé zpracování fenoménu revolty, anarchismu a konzumismu v moderním velkoměstě, tady mi ten nihilismus a deprese přijdou nepatřičné. Celkový dojem: 60 %.(31.8.2011)

  • RHK
    *****

    Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Celosvětově divácky úspěšný film. Napoprvé těžké rozdýchávání hodně depresívního a krutého snímku. Napodruhé už nasávání a obdivování dokonalé noir atmosféry. A při třetím shlédnutí už jsem si to vychutnával jako perfektní film. Trailer: http://www.csfd.cz/film/2671-sedm/videa/(2.1.2009)

  • - Somerset (Morgan Freeman) odhalil, že jeho krstné meno je William. William je skutočné prvé meno Brada Pitta. (WalterIK7)

  • - Odkaz na film se objevil ve videoklipu ke skladbě „Haifisch“ od kapely Rammstein. (Panfilmex)

  • - Nanesenie make-upu pre obeť "lenivosti" trvalo viac ako 14 hodín. (Astonko)