Sedm

Je hříchem závidět těm, jež dnes, v době filmového obžerství, teprve čeká zjištění příčiny hněvu jistého detektiva, jenže svému chtíči po zopakování prvotního šoku z tohoto pod kůži pozvolna pronikajícího (nikoliv líného) thrilleru neporučím - pýchu, předsudky a lakotu stranou: geniální! 95% Zajímavé komentáře: zputnik, kiddo, pshimi, Kass, Radko, jahol, plagjoklas (25.07.2005)

Vzhledem k superlativům, které jsem na tento film slýchal, a zejména Davidu Fincherovi na režisérské stoličce jsem čekal opravdový zázrak, film který jen tak nerozdýchám, avšak nic takového jsem nedostal. Vlastně pominu-li ten konec jedná se o docela obyčejnou kriminálku se solidní zápletkou, která má sice originalitu, ale na druhou stranu si s ní tvůrci nepohráli tak jak mohli. Obyčejnost čpí snad z každého detailu a snímek se nijak neprosazuje a nesnaží se o šílené zvraty, místo toho Fincher pečlivě buduje atmosféru a hlavně si vychutnává nejistotu, ve které se čím dál více topí hlavní hrdinové. Vrah, ačkoli se nejspíše jedná o šílence, jedná geniálně a přestože nechává stopy, a vlastně si tak z detektivy pohrává, nemohou policisté chytit ten správný směr. Stejně tak působí i na diváka, který je zvědav, jakou ohavnost si na ně režisér přichystal a s nervozitou očekává postup vyšetřování, i když může tušit jak bude příběh pokračovat. Co se týče hereckých výkonů, tak nejsou nijak zvláště jiné než jak jsem očekával. Herci nepřekonávají svůj standard, nesnaží se dosáhnout skvělých výsledků, ale zároveň se drží dostatečně vysoko nad vodou neherectví, což je samozřejmě dobře. Celkově se jedná o vcelku povedený thriller, který začíná docela obyčejně, ale gradace napětí nás dovede až do vrcholného šokujícího závěru, ve kterém se zcela nečekaně staneme svědkem události, která se má zapsat do dějin, což zabiják vystihl naprosto skvěle. Právě konec je tou nejpovedenější častí, v nehostinné poušti se totiž dozvíme jména posledních dvou obětí a musím se přiznat, že mě obě dostatečně šokovaly. Vrah svůj boj vymyslel do posledního detailu. 65% (07.05.2006)

Najsilnejší psycho-thriler, aký som vôbec niekedy mohla vzhliadnuť, ktorý sa mi dokonca páči o niečo viac ako Mlčanie jahniat. Neskutočne silný zážitok, podporený znamenitými výkonmi troch geniálnych hercov Morgan/Pitt/Spacey, (touto úlohou si ma Pitt prvýkrát získal), k tomu hrozivá a na city brnkajúca hudba Howarda Shorea, originálny scenár posplietaný postupnými súvislosťami jedného psychopatického vraha, ktorý na prvý pohľad nedával zmysel a šokujúci záver, na aký sme u Finchera zvyknutí, no i tak si ma vždy ako diváka omotá presne tak, ako si to od začiatku želal a ja nie som schopná protestovať. Dokážem iba žasnúť nad režisérom, ktorý sa najväčšmi z tých, čo poznám, utápa v beznádeji, pochmúrnom počasí a v mysli duševne nevyrovnaných ľudí. Fajnšmekerska delikatesa, ktorá v svojom žánri zhrabne do vrecka všetku konkurenciu. (05.08.2008)

David Fincher je se svou filmařskou osobností, stylem a precizností jako Stanley Kubrick současnosti. Sedm je pro mě jeden z nejlepších filmů a jeden z nejlepších a nejoriginálnějších thrillerů vůbec. Mistrovské dílo. Dva zcela odlišní detektivové, Brad Pitt jako nováček a drzý, sebevědomý chlapík, který chce svůj první velký případ a Morgan Freeman jako zasloužilý, rozvážný muž, který se chystá na ukončení své kariéry, společně začnou vyšetřovat neobvyklé a brutální vraždy. Vydají se na nejnebezpečnější cestu, jakou kdy oba podnikli. Na jejímž konci na ně bude čekat něco zcela neočekávaného a strašného, co zcela změní je, i jejich životy. Ale koho z nich více? Dvě role, které považuji za ty nejlepší, jaké kdy Brad ztvárnil, se zároveň obě nacházejí ve dvou filmech Davida Finchera, z nichž oba dva patří mezi mé Top. Fincher dokázal svým umem z toho "Hollywoodského krasavce a megastar" sedřít ten dokonalý, vypucovaný lak a celý ten hvězdný status a obchodní značku, co jméno "Brad Pitt" představuje, dokázal ukázkově ve svých filmech "vyválet ve špíně". Zrodily se tak dvě postavy, z nichž obě jsou drsné, ale každá jinak - Tyler Durden a David Mills. Neustálý déšť, melancholické počasí, město a místnosti zahalené v šedi a ponurosti vytvářejí tu správně hustou atmosféru a dodávají filmu za použití chladného barevného ztvárnění, krásně depresivní rozměr. Celému snímku také vévodí podmnivá hudba Howarda Shorea a geniální vrah se svým plánem, který neskončí, dokud nebude potrestáno sedm smrtelných hříchů. Ohromující jsou konverzační scény mezi Davidem Millsem a Johnem Doe. Závěr filmu je mrazivý. David Fincher moc dobře věděl, co točí a jak. Možná si pomyslel totéž, co říkal John Doe: "Toto bude mé mistrovské dílo..." (07.05.2006)

8.11.2004 jsem tento film viděl poprvé a tehdy jsem ho ještě nedokázal patřičně ocenit. Po třech letech jsem se k němu konečně opět dostal, 9.4.2008 a spatřil jsem jeden z nejlepších thrillerů, které snad kdy kdo natočil. Opravdu není předvídatelný či nudný, ačkoliv postupuje podle určitých schémat, která divák může už znát, nakonec vás překvapí a divák ustrne údivem - i ten, kdo zná všechna filmová klišé o sériových vrazích, kteří postupují podle jakkoliv-šíleného schématu, nebo ta o začínajících a končících detektivech. Skvěle zrežírovaný skvělý scénář (bez logických chyb) z tohoto klenotu právem udělali legendu. (08.11.2004)