Sedm
-
Se7en
-
Seven
-
The Seven Deadly Sins
(pracovní název) -
Sedem
-
Se7en
Drama / Krimi / Mysteriózní / Psychologický / Thriller
USA, 1995, 127 min
Režie:
David FincherScénář:
Andrew Kevin WalkerKamera:
Darius KhondjiHudba:
Howard ShoreHrají:
Brad Pitt, Morgan Freeman, Gwyneth Paltrow, Kevin Spacey, R. Lee Ermey, Richard Roundtree, John C. McGinley, Julie Araskog, Mark Boone Junior, John Cassini, Reg E. Cathey, Peter Crombie, Hawthorne James, Michael Massee, Leland Orser, Richard Portnow, Richard Schiff, Andrew Kevin Walker, Daniel Zacapa, Endre Hules, Bob Collins, Allan Kolman, Alfonso Freeman, Harrison White, Emily Wagner, Lexie Bigham, Evan Mirand, Harris Savides, Richmond Arquette, Charles S. Dutton, Arthur Max, Gene Borkan, Heidi Schanz, Shannon Wilcox, Bob Stephenson, Michael Reid MacKayProducenti:
Phyllis Carlyle, Arnold KopelsonStřih:
Richard Francis-BruceScénografie:
Arthur MaxKostýmy:
Michael KaplanHodnocení uživatelů
Premiéry
V kinech
od:
|
28.03.1996 Intersonic |
|---|---|
V kinech
od:
|
21.03.1996 |
V kinech
od:
|
22.09.1995 New Line Cinema |
|
Na DVD
od:
|
15.06.2009 Bontonfilm |
|
Na DVD
od:
|
23.07.2010 Bontonfilm |
|
Na DVD
od:
|
06.02.2011 dvdcom |
|
Na Blu-ray
od:
|
28.03.2012 Magic Box |
|
Na Blu-ray
od:
|
06.12.2017 Magic Box |
Dudek
Vzhledem k superlativům, které jsem na tento film slýchal, a zejména Davidu Fincherovi na režisérské stoličce jsem čekal opravdový zázrak, film který jen tak nerozdýchám, avšak nic takového jsem nedostal. Vlastně pominu-li ten konec jedná se o docela obyčejnou kriminálku se solidní zápletkou, která má sice originalitu, ale na druhou stranu si s ní tvůrci nepohráli tak jak mohli. Obyčejnost čpí snad z každého detailu a snímek se nijak neprosazuje a nesnaží se o šílené zvraty, místo toho Fincher pečlivě buduje atmosféru a hlavně si vychutnává nejistotu, ve které se čím dál více topí hlavní hrdinové. Vrah, ačkoli se nejspíše jedná o šílence, jedná geniálně a přestože nechává stopy, a vlastně si tak z detektivy pohrává, nemohou policisté chytit ten správný směr. Stejně tak působí i na diváka, který je zvědav, jakou ohavnost si na ně režisér přichystal a s nervozitou očekává postup vyšetřování, i když může tušit jak bude příběh pokračovat. Co se týče hereckých výkonů, tak nejsou nijak zvláště jiné než jak jsem očekával. Herci nepřekonávají svůj standard, nesnaží se dosáhnout skvělých výsledků, ale zároveň se drží dostatečně vysoko nad vodou neherectví, což je samozřejmě dobře. Celkově se jedná o vcelku povedený thriller, který začíná docela obyčejně, ale gradace napětí nás dovede až do vrcholného šokujícího závěru, ve kterém se zcela nečekaně staneme svědkem události, která se má zapsat do dějin, což zabiják vystihl naprosto skvěle. Právě konec je tou nejpovedenější častí, v nehostinné poušti se totiž dozvíme jména posledních dvou obětí a musím se přiznat, že mě obě dostatečně šokovaly. Vrah svůj boj vymyslel do posledního detailu. 65%(7.5.2006)
Flipnic
"Sedm" je nejlepší film, jaký jsem kdy v životě viděl ... 12 let od jeho prvního shlédnutí se mu žádný film, co jsem viděl, ani nepřiblížil. Tohle je přesně film pro mne, film, který mi naprosto sedl, který mne dostal, uzemnil, zaujal, pobavil a který mohu vidět čas od času stále dokola. Totálně vypiplané mistrovské dílo naprosto ve všech ohledech: příběh, atmosféra, výtvarná stránka, herecké výkony, originalita, stopáž, kamera, ... všechno je prostě dokonalé a dokud nepříjde někdo s něčím ještě kvalitnějším, dokonalé to bude stále. David Fincher je mistr režisér a toto jen jeho nezapomenutelné dílo, ze kterého by se měli filmaři, herci a scénáristé prostě učit ...(23.1.2008)
gudaulin
Moji oblíbení uživatelé se předhánějí v superlativech, ve kterých figurují termíny jako nepřekonaný vrchol žánru nebo dokonalá filmová esej, já budu podstatně střízlivější a v opozici proti filmovým fanouškům na CSFD, kteří Sedm zařadili do top desítky, musím konstatovat, že podle mého mínění snímek má jediné, ale velmi výrazné plus v podobě atmosférické režie Davida Finchera. Ten jako i jinde ve své tvorbě tady kouzlí s kamerou, pečlivě vytváří scénu, hraje si se zvukem i obrazem a všechno podřizuje maximálnímu efektu a diváckému zážitku. Bohužel na úkor logiky, je to zkrátka takové prvoplánové. Spíš než ke kriminálnímu thrilleru to směřuje k hororovému žánru, jmenovitě je to předzvěst pozdější úspěšné hororové série Saw. Scénář je překombinovaný, stejně jako u podobně laděných filmů s geniálním manipulátorem, jako je např. Prvotní strach, by v reálu podobný konstrukt nefungoval. Ono je vůbec zajímavé sledovat řadu filmových detailů, kde Fincher všechno podřizuje atmosféře. Např. kamkoli hrdinové vstoupí, musí být zataženo a chraň pánbůh, aby kdokoli zmáčkl vypínač osvětlení. Svítí se baterkami nebo místnost spoře osvětlují světélka červených výbojek, aby víc vynikla ponurost prostředí a jeho tajemnost. Režisér si vybírá co nejodpudivější prostředí, zanedbané a zaneřáděné uličky na periférii, staré budovy s oprýskanými fasádami a ještě mnohem víc si vyhrává s interiéry. Ty jsou obvykle mnohem zaneřáděnější a zdevastovanější, než by v reálu bylo možné. Kamera se přímo pase na hnilobě a plísních, které by v reálu upozornily už dávno okolní nájemníky na nějaké nekalosti. Policisté vniknou do bytu a s napřaženými zbraněmi postupují do poslední místnosti, kde teprve až strhnou pokrývku z oběti, rázem se chytají za nos. I tady Fincher všechno podřizuje momentu překvapení. Je dobré si srovnat dynamicky natočenou scénku honičky v činžovním domě se scénou honičky po střechách a bytech arabské čtvrti ve filmu Borneův mýtus. Zatímco ta druhá organicky zapadá do příběhu, tady by v reálu mělo pachateli stačit seběhnout schodištěm a zmizet hlavním východem, jenže to by pochopitelně bylo divácky nepřitažlivé, takže Fincher nechává svého padoucha a jeho pronásledovatele probíhat částmi domu, který pravděpodobně dosud nikdo nepostavil a také nikdy nepostaví, protože by šlo o nezkolaudovatelný architektonický unikát. Podobných úletů by byla celá řada, ale síla Fincherova nezaměnitelného režijního rukopisu je tak výrazná, že to v očích převážné většiny diváků spolehlivě zakrývá. Takovou scénu, kdy Brad Pitt má pistoli u své hlavy a očekvává výstřel, musím v její atmosféričnosti ocenit i já. Divácký zájem pochopitelně poutá i brutalita jednotlivých zločinů, ale můj dojem k tříhvězdičkovému hodnocení snižuje i filozofický rámec dramatu, se kterým se ani v nejmenším neztotožňuju. Zatímco jiný Fincherův film Klub rváčů mi přišel jako skvělé zpracování fenoménu revolty, anarchismu a konzumismu v moderním velkoměstě, tady mi ten nihilismus a deprese přijdou nepatřičné. Celkový dojem: 60 %.(31.8.2011)
flanker.27
Dosavadní nepřekonaný vrchol žánru drsného thrilleru, jehož největší silou je, že nezůstává jen u naplňování žánrových pravidel. Těžištěm tedy není jen napínavé vyšetřování, ale především psychický portrét osob. Hlavní postavy jsou každá individualitou s pochopitelnými motivy, ať je to Pittův drobně cholerický detektiv nebo jeho žena toužící po klidném životě. Zvláštností je drobná paralela mezi Freemanem a Spaceyho Johnem Doem. Freeman totiž zvláště ze začátku nahlas uvažuje o zkaženosti světa, před kterou chce prchnout odchodem od policie (trochu jako Prendergast ve Volném pádu - i tam byla určitá paralela mezi policistou a Dfensem) a teprve v průběhu vyšetřování a díky seznámení se s Pittovou rodinou zjišťuje, že chce za svět bojovat, jak na konci říká šéfovi. O technické stránce a atmosféře se netřeba zmiňovat stejně jako o hereckých výkonech, všechno do sebe zapadá, vše je na svém místě. Kéž Fincher ještě natočí něco takového.(18.3.2006)
Radyo
Psychárna nejvyššího kalibru! Tenhle film byl tak drsný, že i smirkový papír je vedle něj hladký jako samet. Snad i proto mu dávám "jen" 4 hvězdičky. Výborné výkony všech hlavních postav umocňuje skvělá režie Davida Finchera a rovněž velmi dobře napsaný scénář. Malinko mi tam nesedla jen Gwyneth Paltrow, ale i ona si ve filmu posléze našla své opodstatnění (kdo viděl, ví co mám na mysli).(9.7.2003)