Svět za sto let

Fantasmagorický bizár. 1) Dojem z filmu mám otřesný. Samý neskutečný (a přitom nudný) patos, divadelní deklamace, toporné výkony. Příběh chybí zcela, film působí jako slepenec nalezených zbytků seriálu. Burton, take this man. If he gives you any trouble, club him._____ 2) H. G. Wells vydal svou novelu The Shape of Things to Come v roce 1933. Nečetl jsem ji, ale tak trochu předpokládám, že je čtivější, než film. Wells očividně scénáře neuměl._____ 3) Můžeme si cenit toho, jak Wells odhadl blízkou budoucnost - začátek války (září 1939) zasadil do ledna 1940, píše třeba o kobercovém bombardování měst. Na druhé straně mnohé se nenaplnilo. Válka netrvala 26 let, neměla až takový ničivý rozsah, o vesmírném dělu posílajícím potomky na Měsíc ani nemluvě. Ostatně, ani obyvatelé nevěděli, že by mohli uvnitř domů svítit vlastními slunci._____ 4) Filmoví historici i kritikové mluví o významu snímku pro dějiny filmu. Možná, to neumím posoudit. Protože však filmy hodnotím, jak neustále opakuji, výhradně z pohledu dnešního diváka, musím konstatovat, že jsem se nudil a chvílemi jen nevěřícně zíral. Ostatně, jak jsem se dočetl, film neměl úspěch ani u diváků ve své době._____ 5) Jak producenti využili 300 000 liber (dnešních cca 590 miliónů korun), posuďte sami. (20.09.2018)

Koukám, že někteří lidé tu koukali asi na nějaký jiný film, protože jejich popis nebo interpretace je nějak mimo. Film mi přišel, jako by ho na střídačku točilo několik režisérů, scény k nepřečkání a k naštvání se střídaly s povedeným vedením děje. Třeba prostřední část se nejprve zdála stupidní a plochá až běda, ale postupně se vynořily velmi solidně podané nestupidní postavy... No, když srovnám s Metropolis nebo Just Imagine, abych vzal podobné filmy z podobné doby, tento vychází velmi slušně. (19.05.2012)

O románe spisovateľa Herberta Georgea Wellsa (1866-1946), podľa ktorého je natočený tento film, som doposiaľ žiaľ ani nepočul. Filmové prevedenie mi však prišlo celkom zaujímavé. Na svoju dobu veľmi dobré triky, výprava, komparz a tiež vizuálne spracovanie scén. Netradičný anglický čiernobiely sci-fi/future snímok so znakmi post-apokalyptických filmov a rodovej ságy. Naozaj zaujímavý námet. *** (13.11.2008)

Film, řazený mezi nejzásadnější sci-fi snímky historie, který technicky o několik desetiletí předběhl svou dobu, je dnes již technicky a hlavně vypravěčskými postupy zastaralý. Objektivně vzato je pořád mnohem blíž éře němého filmu než klasické produkci poválečné doby. Muselo být nemožné převést Wellsovy revoluční myšlenky (předlohu jsem nečetl, ale uberte si od doby natočení ještě tři hodně důležité roky vývoje lidstva) dokonaleji na plátno. Wells ve své době předpověděl vynálezy a skutečnosti, kterých využíváme dnes, anebo dokonce teprve přijdou. Sekl se akorát v podobě nové světové války, kde jsou příliš vidět zkušenosti z podoby první světové (zákopové a plynové). Pokud by tvůrci zaostřili ještě na příběh jednotlivce (čímž by podoba narace byla bližší dnešním zvyklostem), trval by film tři hodiny, nicméně dokážu souhlasit s názorem kolegy gudaulina. Z dvou možných verzí na disku jsem vybral tu kolorovanou. (03.04.2013)

Na svou dobu nesporně slušně natočené sci-fi drama, ve kterém se plně odráží jednak politická situace 30. let, která hrozila válkou, jednak tehdy široce rozšířené pacifistické cítění a zároveň i technologický optimismus. Snímek nicméně sráží patetismus a především divadelní manýra, kdy hlavní hrdinové až příliš často sklouzávají k pouhému deklamování hesel a ušlechtilých pravd. V některých momentech by tomu zřetelně slušelo víc jeviště velkého divadelního sálu než filmová kamera. Nejzajímavější a nejlepší byla prostřední část, která pojednávala o světě zničeném světovou válkou. Tahle postkatastrofická distopie byla i přes omezené finanční i technické prostředky zobrazena přesvědčivěji než mnohé postkatastrofické snímky moderní kinematografie. Celkový dojem: 55 %. (31.01.2010)