poster

Svět za sto let

  • Velká Británie

    Things to Come

  • Velká Británie

    H.G. Wells' Things to Come

  • Velká Británie

    The Hundred Years to Come

    (pracovní název)
  • Velká Británie

    The Shape of Things to Come

    (pracovní název)
  • Velká Británie

    Whither Mankind

    (pracovní název)
  • USA

    Things to Come

  • Kanada

    Things to Come

  • Austrálie

    Things to Come

Drama / Sci-Fi / Válečný

Velká Británie, 1936, 92 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Hejtmy
    **

    {102/1001} Nuda, nuda, nuda. Nerad bych tady šermoval tím, že film je přes 70 let starej, a proto i když se mi nelíbil tak je vlastně dobrej. Tady vůbec nejde o efekty, spíš jde o to jak naivně a pateticky je film natočenej. Jak se na jednu stranu všechno zveličuje a přitom žádná myšlenka není dotažená. Film je strašně neucelenej, jednotlivý scény na sebe vůbec nenavazujou, je to prostě hroznej guláš. Když už nějakej sci-fi dědeček, tak jedině Metropolis. 40%(22.1.2010)

  • Goldbeater
    **

    Jsem přesvědčen o tom, že H. G. Wells je daleko lepší spisovatel než scénárista, protože tenhle tíživě prorocký snímek postrádá jakékoli sympatické či vůbec uvěřitelné postavy a časté střídání času prostě do filmu nepatří. Začátek mě dokonale nudil a konec už to nemohl příliš zpravit. Velmi pěkné byly speciální efekty v druhé polovině snímku, na svou dobu jistě jedinečné. Určitě se tenhle snímek stal inspirací mnohým dalším sci-fi ale mě opravdu neokouzlil. Bohužel, zklamání.(21.8.2012)

  • honajz
    **

    I když odmyslím dobu vzniku a tudíž dnes směšné trikové efekty, zůstane mi patos, patetické dialogy, přehnané tlačení na pilu, nekonzistentní scénář a nejednotný celek. Když si vezmu, že ve stejném roce vznikla daleko kompaktnější Moderní doba, kde strach z války Chaplin vyjádřil jedinou němou scénou s globusem... Patetické a velkohubé. Zvlášť z pohledu ani ne za sto let od vzniku filmu.(9.9.2010)

  • gudaulin
    ***

    Na svou dobu nesporně slušně natočené sci-fi drama, ve kterém se plně odráží jednak politická situace 30. let, která hrozila válkou, jednak tehdy široce rozšířené pacifistické cítění a zároveň i technologický optimismus. Snímek nicméně sráží patetismus a především divadelní manýra, kdy hlavní hrdinové až příliš často sklouzávají k pouhému deklamování hesel a ušlechtilých pravd. V některých momentech by tomu zřetelně slušelo víc jeviště velkého divadelního sálu než filmová kamera. Nejzajímavější a nejlepší byla prostřední část, která pojednávala o světě zničeném světovou válkou. Tahle postkatastrofická distopie byla i přes omezené finanční i technické prostředky zobrazena přesvědčivěji než mnohé postkatastrofické snímky moderní kinematografie. Celkový dojem: 55 %.(31.1.2010)

  • Djkoma
    ****

    Hodnotit bez ohledu na rok natočení opravdu nejde. HG Wells byl velikán své doby a William Cameron Menzies dokázal jeho vizi převést ve velmi potěšující podobě na velké plátno. O to více si zaslouží ČT2 pohlavek za "ořez" původního formátu pro televizi, který ubírá na velkoleposti obrazu. Na druhou stranu pustili původní, černobílou verzi. Efekty jsou přesto působivé, na svou dobu úžasné a trochu mi připomínají několik slavných pohledů na město v Metropolis. Vývoj civilizace během 100 let není možná nejdetailnější, ale podává dostatečný pohled na Wellsovy obavy ze světa, který přijde a jeho technokratická podoba není určitě "pouze" radostná. Futuristický design, myšlenky i pokrok jsou zde dovedeny skoro k dokonalosti. Mimochodem předloha byla vydána v roce 1933 a Wells v mnoha detailech dokázal promyšlenost díla (umístění "nové civilizace", odkaz na "válec" z Války světů).(21.1.2010)

  • - Datum na novinách v jedné ze scén, kdy končí válka, je 21. září 1966 - to by byly sté narozeniny H.G. Wellse. (Hejtmy)

  • - Stanley Kubrick se po shlédnutí filmu obrátil na Arthura C. Clarka se slovy: "Už nikdy se nebudu koukat na film, který mi doporučíš." Bylo to v dobách příprav 2001: Vesmírné odyseji (1968). (Carodej_pes)

  • - Před začátkem natáčení dával autor románové předlohy H.G. Wells jasně najevo, jak moc se mu nelíbí film Fritze Langa Metropolis (1927). Po tvůrcích filmu chtěl, aby natočili přesný opak tohoto díla. (Hejtmy)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace