poster

Svět za sto let

  • Velká Británie

    Things to Come

Sci-Fi

Velká Británie, 1936, 100 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • kaylin
    ****

    Trochu netradiční sci-fi, které bude pro současného diváka nejspíš dost těžko snesitelné. V první řadě je to proto, že zde nejsou žádné hlavní postavy, ale prostě lidé a myšlenky, které prezentují. Ve druhé řadě je to proto, že jsou zde poměrně rozsáhlé skoky v čase, kdy film pojímá celé jedno století. H. G. Wells však přesto ukazuje, jak byl vizionářský a jak dokázal o světě přemýšlet.(13.8.2014)

  • Goldbeater
    **

    Jsem přesvědčen o tom, že H. G. Wells je daleko lepší spisovatel než scénárista, protože tenhle tíživě prorocký snímek postrádá jakékoli sympatické či vůbec uvěřitelné postavy a časté střídání času prostě do filmu nepatří. Začátek mě dokonale nudil a konec už to nemohl příliš zpravit. Velmi pěkné byly speciální efekty v druhé polovině snímku, na svou dobu jistě jedinečné. Určitě se tenhle snímek stal inspirací mnohým dalším sci-fi ale mě opravdu neokouzlil. Bohužel, zklamání.(21.8.2012)

  • igi B.
    ****

    Svatá pošetilosti! . . . Vizuálně místy až strhující (dobovými výrazovými prostředky - samozřejmě!), místy naopak až směšně toporné (to snad až nadčasově...), s všelijakými ryze filmařskými lapsy a lajdárnami - třeba mrkající mrtvola v detailním záběru do kabiny náklaďáku v cca patnácté minutě...), s proklamacemi místy až bizarně patetickými, devalvujícími tím jakési skutečné a smysluplné protiválečné a >pokrokové< (;-) poselství filmu... Na druhou stranu však nutno uznat, že dílko působí místy opravdu vizionářsky - byť skutečná válka (Druhá světová) byla v té době ještě v nedohlednu... Triky a speciální efekty jsou d.m.s.n. na svou dobu ve většině opravdu zdařilé a tak snad největší škoda je, že film nemá propracovanější scénář a děj je místy chaotický a navíc nebyl ušetřen zbytečného ředění - třeba ta stálá posedlost tvůrců "plynem" je místy vskutku až >otravná< , že... . . . Přetěžko tedy hodnotit očima dnešního diváka, možná tak leda s nadčasovým nadhledem za sto let... ;-) . . . Tři hvězdy tedy za film jako takový a jedna navíc za některé ty vize budoucnosti, byť jak říkám - místy značně pošetilé... - - - - - (Poprvé viděno 11.2.2010 na kopii z ČT2, v původním znění s č. titulky, hodnocení 173., komentář zde jako osmadvacátý - 11.2.2010)(11.2.2010)

  • zelvopyr
    ***

    Koukám, že někteří lidé tu koukali asi na nějaký jiný film, protože jejich popis nebo interpretace je nějak mimo. Film mi přišel, jako by ho na střídačku točilo několik režisérů, scény k nepřečkání a k naštvání se střídaly s povedeným vedením děje. Třeba prostřední část se nejprve zdála stupidní a plochá až běda, ale postupně se vynořily velmi solidně podané nestupidní postavy... No, když srovnám s Metropolis nebo Just Imagine, abych vzal podobné filmy z podobné doby, tento vychází velmi slušně.(19.5.2012)

  • dopitak
    ***

    Film, řazený mezi nejzásadnější sci-fi snímky historie, který technicky o několik desetiletí předběhl svou dobu, je dnes již technicky a hlavně vypravěčskými postupy zastaralý. Objektivně vzato je pořád mnohem blíž éře němého filmu než klasické produkci poválečné doby. Muselo být nemožné převést Wellsovy revoluční myšlenky (předlohu jsem nečetl, ale uberte si od doby natočení ještě tři hodně důležité roky vývoje lidstva) dokonaleji na plátno. Wells ve své době předpověděl vynálezy a skutečnosti, kterých využíváme dnes, anebo dokonce teprve přijdou. Sekl se akorát v podobě nové světové války, kde jsou příliš vidět zkušenosti z podoby první světové (zákopové a plynové). Pokud by tvůrci zaostřili ještě na příběh jednotlivce (čímž by podoba narace byla bližší dnešním zvyklostem), trval by film tři hodiny, nicméně dokážu souhlasit s názorem kolegy gudaulina. Z dvou možných verzí na disku jsem vybral tu kolorovanou.(3.4.2013)

  • - Datum na novinách v jedné ze scén, kdy končí válka, je 21. září 1966 - to by byly sté narozeniny H.G. Wellse. (Hejtmy)

  • - Před začátkem natáčení dával autor románové předlohy H.G. Wells jasně najevo, jak moc se mu nelíbí film Fritze Langa Metropolis (1927). Po tvůrcích filmu chtěl, aby natočili přesný opak tohoto díla. (Hejtmy)

  • - Stanley Kubrick se po shlédnutí filmu obrátil na Arthura C. Clarka se slovy: "Už nikdy se nebudu koukat na film, který mi doporučíš." Bylo to v dobách příprav 2001: Vesmírné odyseji (1968). (Carodej_pes)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace