poster

Svět za sto let

  • Velká Británie

    Things to Come

  • Velká Británie

    H.G. Wells' Things to Come

  • Velká Británie

    The Hundred Years to Come

    (pracovní název)
  • Velká Británie

    The Shape of Things to Come

    (pracovní název)
  • Velká Británie

    Whither Mankind

    (pracovní název)
  • USA

    Things to Come

  • Kanada

    Things to Come

  • Austrálie

    Things to Come

Drama / Sci-Fi / Válečný

Velká Británie, 1936, 92 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Snorlax
    ****

    Výborné protiválečné drama, které zřejmě značně inspirovalo Maca Friče pro jeho film Lidé na kře. Některé projevy působí po letech značně pateticky, což je vlastně jediná věc, kterou bych snímku vytknula. Musím obdivovat nápady tehdejších futurologů, kteří si evidentně spolupráci na tomto filmu hodně užili.(29.6.2014)

  • honajz
    **

    I když odmyslím dobu vzniku a tudíž dnes směšné trikové efekty, zůstane mi patos, patetické dialogy, přehnané tlačení na pilu, nekonzistentní scénář a nejednotný celek. Když si vezmu, že ve stejném roce vznikla daleko kompaktnější Moderní doba, kde strach z války Chaplin vyjádřil jedinou němou scénou s globusem... Patetické a velkohubé. Zvlášť z pohledu ani ne za sto let od vzniku filmu.(9.9.2010)

  • Cushing
    *****

    Neuvěřitelně působivé vizionářské dílo, které snese s Metropolí plné srovnání. Jak přesně je tu odhadnuta a vylíčena 2. světová válka a dopad leteckých útoků na Anglii, to nikdy nepochopím, stejně jako rozmach fantazie a realizační dovednost tvůrců při líčení daleké budoucnosti. Rok vzniku 1936? Proboha, vždyť to možná ještě viděl Wellsův souputník Karel Čapek! Argumentovat tím (jak tu někdo dělá), jakl by to Menziesovi natřel Karel Zeman, zdá se mi hloupé. Naopak právě tady se Karel Zeman nejspíš učil. A nejen on. Můj milovaný "seriál za pár pencí" Dr Who by nebyl, nebýt tohohle filmu, nebyl by Logan´s Run, nebyly by ani Hvězdné války -- nebo by to všecko vypadalo jinak, chuději. Things to Come jsou mým filmovým objevem roku 2010. Je teprve leden, tak jsem zvědav, jestli ho letos něco překoná...(22.1.2010)

  • liquido26
    *****

    Velkolepé vizionářské a především skvěle natočené scifi s charismatickým Raymondem Masseym v hlavní dvojroli. Snímek vzniknul v roce 1936, tedy v době, kdy světem obcházel strašák nacismu a hrozba války a celý film působí jako jedno velké varování proti válce, proti totalitním systémům, proti strachu lidí z pokroku a na druhou stranu také proti pokroku samotnému. Tématicky je to tedy velice bohatý a nesmírně zajímavý film. Ve střední části filmu se objevuje téma jakési "Chodící nemoci", novodobého moru. I když se to tam vyskytuje pouze okrajově, velice silně mi to asociovalo pozdější zombie filmy, které se tím zřejmě mohly inspirovat. Dále je třeba vyzvednout monumentální kulisy, kostýmy (inspirované starým Římem) a také povedené triky. Hodně působivé jsou i obrazové montáže, které tvoří nemalou část filmu. Pár záporů, které ale hodnocení neshodí, by se tam také našlo - např. ve střední "válečné" části filmu se občas příliš moc kecalo, a poslední "futuristická" část mohla být klidně delší a propracovanější. Jinak ale nemám co vytknout.(22.7.2011)

  • Djkoma
    ****

    Hodnotit bez ohledu na rok natočení opravdu nejde. HG Wells byl velikán své doby a William Cameron Menzies dokázal jeho vizi převést ve velmi potěšující podobě na velké plátno. O to více si zaslouží ČT2 pohlavek za "ořez" původního formátu pro televizi, který ubírá na velkoleposti obrazu. Na druhou stranu pustili původní, černobílou verzi. Efekty jsou přesto působivé, na svou dobu úžasné a trochu mi připomínají několik slavných pohledů na město v Metropolis. Vývoj civilizace během 100 let není možná nejdetailnější, ale podává dostatečný pohled na Wellsovy obavy ze světa, který přijde a jeho technokratická podoba není určitě "pouze" radostná. Futuristický design, myšlenky i pokrok jsou zde dovedeny skoro k dokonalosti. Mimochodem předloha byla vydána v roce 1933 a Wells v mnoha detailech dokázal promyšlenost díla (umístění "nové civilizace", odkaz na "válec" z Války světů).(21.1.2010)

  • - Před začátkem natáčení dával autor románové předlohy H.G. Wells jasně najevo, jak moc se mu nelíbí film Fritze Langa Metropolis (1927). Po tvůrcích filmu chtěl, aby natočili přesný opak tohoto díla. (Zdroj: ČSFD.cz)

  • - Stanley Kubrick se po shlédnutí filmu obrátil na Arthura C. Clarka se slovy: "Už nikdy se nebudu koukat na film, který mi doporučíš." Bylo to v dobách příprav 2001: Vesmírné odyseji (1968). (Carodej_pes)

  • - Datum na novinách v jedné ze scén, kdy končí válka, je 21. září 1966 - to by byly sté narozeniny H.G. Wellse. (Zdroj: ČSFD.cz)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace