Reklama

Reklama

Svět za sto let

  • Velká Británie Things to Come (více)
Trailer

Obsahy(1)

Do předvánočního ruchu města Everytown v Londýně, ale i po celém světě nepříjemě zasahují přípravy na válku, která pak vypukne v noci po štědrém večeru. V průběhu 25 války je zpuštošena zeměkoule a zničena téměř celá zemská populace; přesto boje pokračují. V Everytownu vládne diktátor zbytku společnosti, připomínající středověk. Jednoho dne přistane do Everytownu letadlo s Johnem Cabalem (Raymond Massey), který se pokouší přesvědčit diktátora o nutnosti zastavit válku. Je zástupcem nového společenství Křídla nad světem, kde vládne právo a rozum. Diktátor na Cabalovy návrhy nepřistoupí, záhy je však v bitvě s Křídly poražen. Nová společnost, už bez bojů a agrese, rychle dospívá k ohromnému rozvoji a blahobytu, a v roce 2036 se chystají potomci Cabala a jeho přátel Hardinga a Passworthyho vypustit do vesmíru první raketu. Projekt cesty má však vážné odpůrce. Vede je sochař Theotocupos (Cedric Hardwickem), podporován Passworthym (Edward Chapman), který se dozvěděl, že do vesmíru má letět jeho syn s Cabalovou dcerou. Dav, poštvaný sochařem, chce zničit dělo, které má vystřelit raketu. Kosmonautům se však podaří odstartovat ještě před příchodem rozvášněného davu. (formelin)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (74)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Na svou dobu nesporně slušně natočené sci-fi drama, ve kterém se plně odráží jednak politická situace 30. let, která hrozila válkou, jednak tehdy široce rozšířené pacifistické cítění a zároveň i technologický optimismus. Snímek nicméně sráží patetismus a především divadelní manýra, kdy hlavní hrdinové až příliš často sklouzávají k pouhému deklamování hesel a ušlechtilých pravd. V některých momentech by tomu zřetelně slušelo víc jeviště velkého divadelního sálu než filmová kamera. Nejzajímavější a nejlepší byla prostřední část, která pojednávala o světě zničeném světovou válkou. Tahle postkatastrofická distopie byla i přes omezené finanční i technické prostředky zobrazena přesvědčivěji než mnohé postkatastrofické snímky moderní kinematografie. Celkový dojem: 55 %. ()

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Hodnotit bez ohledu na rok natočení opravdu nejde. HG Wells byl velikán své doby a William Cameron Menzies dokázal jeho vizi převést ve velmi potěšující podobě na velké plátno. O to více si zaslouží ČT2 pohlavek za "ořez" původního formátu pro televizi, který ubírá na velkoleposti obrazu. Na druhou stranu pustili původní, černobílou verzi. Efekty jsou přesto působivé, na svou dobu úžasné a trochu mi připomínají několik slavných pohledů na město v Metropolis. Vývoj civilizace během 100 let není možná nejdetailnější, ale podává dostatečný pohled na Wellsovy obavy ze světa, který přijde a jeho technokratická podoba není určitě "pouze" radostná. Futuristický design, myšlenky i pokrok jsou zde dovedeny skoro k dokonalosti. Mimochodem předloha byla vydána v roce 1933 a Wells v mnoha detailech dokázal promyšlenost díla (umístění "nové civilizace", odkaz na "válec" z Války světů). ()

Reklama

igi B. 

všechny recenze uživatele

Svatá pošetilosti! . . . Vizuálně místy až strhující (dobovými výrazovými prostředky - samozřejmě!), místy naopak až směšně toporné (to snad až nadčasově...), s všelijakými ryze filmařskými lapsy a lajdárnami - třeba mrkající mrtvola v detailním záběru do kabiny náklaďáku v cca patnácté minutě...), s proklamacemi místy až bizarně patetickými, devalvujícími tím jakési skutečné a smysluplné protiválečné a >pokrokové< (;-) poselství filmu... Na druhou stranu však nutno uznat, že dílko působí místy opravdu vizionářsky - byť skutečná válka (Druhá světová) byla v té době ještě v nedohlednu... Triky a speciální efekty jsou d.m.s.n. na svou dobu ve většině opravdu zdařilé a tak snad největší škoda je, že film nemá propracovanější scénář a děj je místy chaotický a navíc nebyl ušetřen zbytečného ředění - třeba ta stálá posedlost tvůrců "plynem" je místy vskutku až >otravná< , že... . . . Přetěžko tedy hodnotit očima dnešního diváka, možná tak leda s nadčasovým nadhledem za sto let... ;-) . . . Tři hvězdy tedy za film jako takový a jedna navíc za některé ty vize budoucnosti, byť jak říkám - místy značně pošetilé... - - - - - (Poprvé viděno 11.2.2010 na kopii z ČT2, v původním znění s č. titulky, hodnocení 173., komentář zde jako osmadvacátý - 11.2.2010) ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Průměrné scifi "Svět za sto let" (v českém překladu), které vypráví o osudu jedné rodiny z maloměsta Ewerytown v letech 1940-2036. Na tomto snímku mě asi nejvíce zaujaly velmi důvěryhodné futuristické dekorace Harryho Zacha a triky Neda Manna, které vsazují vize příštího století do úchvatných obrazů a rozměrů. Nevím s jakým sci-fi snímkem z této doby bych tento film mohl srovnat (zase jsem mnoho filmů z tohoto žánru a z této doby neviděl), ale film se mi celkem líbil, bylo to pro mě opět něco nového a poučného. 3,5/5. ()

JFL 

všechny recenze uživatele

Pojem budovatelský film českým divákům asociuje primárně komunisticky zabarvené tituly, které vznikaly po druhé světové válce a zrcadlily ideály obrody a vidinu ustanovení kýžené utopie. Existují ovšem také jiné než komunistické ekvivalenty tohoto konceptu, a to dokonce ani ne spojené s nějakou dobově dominantní ideologií, jak dokládá fenomenální britská sci-fi Svět za sto let. Mimořádně ambiciózní a nákladná produkce nepřestává fascinovat coby prorocké dílo, které mrazivě předpovědělo druhou světovou válku a bitvu o Británii, ale právě také jako výjimečný příklad vědeckého budovatelského filmu. Zrovna vědecký pokrok oproštěný od ideologií, národních sentimentů a dalších konfliktních neduhů společnosti dvacátého století představuje zdejší dokonalý ideál. Příznačným milníkem, jenž má stvrdit dosažení cílů této společnosti, by mělo být překročení hranice Země a cesta člověka do vesmíru. Autorem této vize je jeden z největších sci-fi autorů všech dob, H. G Welles, jenž zde zopakoval své teze stran vývoje civilizace v průběhu dvacátého století, které již dříve formuloval v několika dílech, především pak v o tři roky dříve zveřejněném románu The Shape of Things to Come. Mamutí projekt inicioval ambiciózní producent Alexander Korda a můžeme jej vnímat jako kulminaci formálních postupů prvních dekád kinematografie. Film se chlubí rozlehlými dekoracemi, masivními davovými scénami i vynikajícími předdigitálními trikovými sekvencemi, které vznikly za užití miniaturních modelů, optických triků či citlivým zakomponováním archivních záběrů do nového materiálu. V souladu se zastřešující myšlenkou, že pokrok si žádá oproštění od ideologií a nacionalismu, tvůrci uplatnili postupy evropských avantgard i ruské montážní školy, a ke spolupráci na zhmotnění futuristického světa oslovili světové umělce zvučných jmen jako Fernand Léger, Le Corbusier či László Moholy-Nagy. I když převážná část jejich návrhů nakonec na plátně neskončila a snímek samotný se částečně odklonil od původní Wellesovy vize a nakonec ani nebyl takovým kasovním úspěchem, v jaký producent doufal, během nadcházejících dekád si získal nezpochybnitelné místo v historii nejen sci-fi žánru, ale i celé kinematografie. [psáno pro LFŠ 2017] ()

Galerie (37)

Zajímavosti (3)

  • Datum na novinách v jedné ze scén, kdy končí válka, je 21. září 1966 - to by byly sté narozeniny H.G. Wellse. (ČSFD)
  • Před začátkem natáčení dával autor románové předlohy H.G. Wells jasně najevo, jak moc se mu nelíbí film Fritze Langa Metropolis (1927). Po tvůrcích filmu chtěl, aby natočili přesný opak tohoto díla. (ČSFD)

Reklama

Reklama