poster

Svět za sto let

  • Velká Británie

    Things to Come

  • Velká Británie

    H.G. Wells' Things to Come

  • Velká Británie

    The Hundred Years to Come

    (pracovní název)
  • Velká Británie

    The Shape of Things to Come

    (pracovní název)
  • Velká Británie

    Whither Mankind

    (pracovní název)
  • USA

    Things to Come

  • Kanada

    Things to Come

  • Austrálie

    Things to Come

Drama / Sci-Fi / Válečný

Velká Británie, 1936, 92 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • klerik
    *****

    Na to, že malo ísť o akési negovanie Langovho METROPOLISU, je mu tento film dosť podobný. Minimálne v druhej polovici. A je aj zrovnateľne veľkolepý. Mňa najviac prekvapilo, že úvod je rýdze postapo, v štýle napr. Bessonovho POSLEDNÉHO SÚBOJA. Film sa neubráni určitému kazateľstvu (postavy vlastne len prednášajú svoje repliky, bez toho, aby mali nejaký vnútorný život), ale rozhodne ide o pilier filmovej sci-fi...(6.3.2017)

  • igi B.
    ****

    Svatá pošetilosti! . . . Vizuálně místy až strhující (dobovými výrazovými prostředky - samozřejmě!), místy naopak až směšně toporné (to snad až nadčasově...), s všelijakými ryze filmařskými lapsy a lajdárnami - třeba mrkající mrtvola v detailním záběru do kabiny náklaďáku v cca patnácté minutě...), s proklamacemi místy až bizarně patetickými, devalvujícími tím jakési skutečné a smysluplné protiválečné a >pokrokové< (;-) poselství filmu... Na druhou stranu však nutno uznat, že dílko působí místy opravdu vizionářsky - byť skutečná válka (Druhá světová) byla v té době ještě v nedohlednu... Triky a speciální efekty jsou d.m.s.n. na svou dobu ve většině opravdu zdařilé a tak snad největší škoda je, že film nemá propracovanější scénář a děj je místy chaotický a navíc nebyl ušetřen zbytečného ředění - třeba ta stálá posedlost tvůrců "plynem" je místy vskutku až >otravná< , že... . . . Přetěžko tedy hodnotit očima dnešního diváka, možná tak leda s nadčasovým nadhledem za sto let... ;-) . . . Tři hvězdy tedy za film jako takový a jedna navíc za některé ty vize budoucnosti, byť jak říkám - místy značně pošetilé... - - - - - (Poprvé viděno 11.2.2010 na kopii z ČT2, v původním znění s č. titulky, hodnocení 173., komentář zde jako osmadvacátý - 11.2.2010)(11.2.2010)

  • liquido26
    *****

    Velkolepé vizionářské a především skvěle natočené scifi s charismatickým Raymondem Masseym v hlavní dvojroli. Snímek vzniknul v roce 1936, tedy v době, kdy světem obcházel strašák nacismu a hrozba války a celý film působí jako jedno velké varování proti válce, proti totalitním systémům, proti strachu lidí z pokroku a na druhou stranu také proti pokroku samotnému. Tématicky je to tedy velice bohatý a nesmírně zajímavý film. Ve střední části filmu se objevuje téma jakési "Chodící nemoci", novodobého moru. I když se to tam vyskytuje pouze okrajově, velice silně mi to asociovalo pozdější zombie filmy, které se tím zřejmě mohly inspirovat. Dále je třeba vyzvednout monumentální kulisy, kostýmy (inspirované starým Římem) a také povedené triky. Hodně působivé jsou i obrazové montáže, které tvoří nemalou část filmu. Pár záporů, které ale hodnocení neshodí, by se tam také našlo - např. ve střední "válečné" části filmu se občas příliš moc kecalo, a poslední "futuristická" část mohla být klidně delší a propracovanější. Jinak ale nemám co vytknout.(22.7.2011)

  • kaylin
    ****

    Trochu netradiční sci-fi, které bude pro současného diváka nejspíš dost těžko snesitelné. V první řadě je to proto, že zde nejsou žádné hlavní postavy, ale prostě lidé a myšlenky, které prezentují. Ve druhé řadě je to proto, že jsou zde poměrně rozsáhlé skoky v čase, kdy film pojímá celé jedno století. H. G. Wells však přesto ukazuje, jak byl vizionářský a jak dokázal o světě přemýšlet.(13.8.2014)

  • Anderton
    *****

    Pre mňa je Things to come popri Metropolisu najdôležitejší sci-fi film prvej polovice 20. storočia. Monumentálnosťou sa mu asi nevyrovná, ale zaostáva iba o chlp. Navyše si myslím, že výpravou prekonáva skoro všetko, čo vzniklo počas zlatého obdobia sci-fi 50tych rokov. Rovnako ako v Metropolise je film známy svojou ústrednou myšlienkou, vyslovenou v závere filmu. Najviac ma potešila záverečná pasáž filmu, odohrávajúca sa o oných avizovaných 100 rokov, architekti a dizajnéri filmu si za ňu zaslúžia maximálne uznanie.(29.7.2012)

  • - Před začátkem natáčení dával autor románové předlohy H.G. Wells jasně najevo, jak moc se mu nelíbí film Fritze Langa Metropolis (1927). Po tvůrcích filmu chtěl, aby natočili přesný opak tohoto díla. (Hejtmy)

  • - Stanley Kubrick se po shlédnutí filmu obrátil na Arthura C. Clarka se slovy: "Už nikdy se nebudu koukat na film, který mi doporučíš." Bylo to v dobách příprav 2001: Vesmírné odyseji (1968). (Carodej_pes)

  • - Datum na novinách v jedné ze scén, kdy končí válka, je 21. září 1966 - to by byly sté narozeniny H.G. Wellse. (Hejtmy)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace