poster

Svět za sto let

  • Velká Británie

    Things to Come

  • Velká Británie

    H.G. Wells' Things to Come

  • Velká Británie

    The Hundred Years to Come

    (pracovní název)
  • Velká Británie

    The Shape of Things to Come

    (pracovní název)
  • Velká Británie

    Whither Mankind

    (pracovní název)
  • USA

    Things to Come

  • Kanada

    Things to Come

  • Austrálie

    Things to Come

Drama / Sci-Fi / Válečný

Velká Británie, 1936, 92 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • gudaulin
    ***

    Na svou dobu nesporně slušně natočené sci-fi drama, ve kterém se plně odráží jednak politická situace 30. let, která hrozila válkou, jednak tehdy široce rozšířené pacifistické cítění a zároveň i technologický optimismus. Snímek nicméně sráží patetismus a především divadelní manýra, kdy hlavní hrdinové až příliš často sklouzávají k pouhému deklamování hesel a ušlechtilých pravd. V některých momentech by tomu zřetelně slušelo víc jeviště velkého divadelního sálu než filmová kamera. Nejzajímavější a nejlepší byla prostřední část, která pojednávala o světě zničeném světovou válkou. Tahle postkatastrofická distopie byla i přes omezené finanční i technické prostředky zobrazena přesvědčivěji než mnohé postkatastrofické snímky moderní kinematografie. Celkový dojem: 55 %.(31.1.2010)

  • corpsy
    *****

    V úvode nás hneď dostane bombardovanie Everytownu, triky sú naozaj vydarené. Potom sa to trošku spomalí, dej sa zameriava na vyobrazenie spoločnosti v spustošenej krajine. No a nakoniec opäť nastupuje vizuálne flirtovanie. Určite je to zdarilý film, ktorý by nemal újsť pozornosti žiadneho sci-fi fandu.(22.9.2010)

  • Djkoma
    ****

    Hodnotit bez ohledu na rok natočení opravdu nejde. HG Wells byl velikán své doby a William Cameron Menzies dokázal jeho vizi převést ve velmi potěšující podobě na velké plátno. O to více si zaslouží ČT2 pohlavek za "ořez" původního formátu pro televizi, který ubírá na velkoleposti obrazu. Na druhou stranu pustili původní, černobílou verzi. Efekty jsou přesto působivé, na svou dobu úžasné a trochu mi připomínají několik slavných pohledů na město v Metropolis. Vývoj civilizace během 100 let není možná nejdetailnější, ale podává dostatečný pohled na Wellsovy obavy ze světa, který přijde a jeho technokratická podoba není určitě "pouze" radostná. Futuristický design, myšlenky i pokrok jsou zde dovedeny skoro k dokonalosti. Mimochodem předloha byla vydána v roce 1933 a Wells v mnoha detailech dokázal promyšlenost díla (umístění "nové civilizace", odkaz na "válec" z Války světů).(21.1.2010)

  • MM_Ramone
    ***

    O románe spisovateľa Herberta Georgea Wellsa (1866-1946), podľa ktorého je natočený tento film, som doposiaľ žiaľ ani nepočul. Filmové prevedenie mi však prišlo celkom zaujímavé. Na svoju dobu veľmi dobré triky, výprava, komparz a tiež vizuálne spracovanie scén. Netradičný anglický čiernobiely sci-fi/future snímok so znakmi post-apokalyptických filmov a rodovej ságy. Naozaj zaujímavý námet. ***(13.11.2008)

  • MikO_NR_1909
    ***

    Megalomanské dielo s iniciatívou slušnosti a riešenia problematických vízií sveta základnými hodnotami mieru a čestnosti. Vizuálni architekti a technickí štáb tvorcov odviedli bravúrnu úlohu. To bez debaty. Ale keď sa bavíme ohľadom príbehovej kostry rozprávania a jej umelo našróbovanom syndróme nervozity a zápasenia o lepšie zajtrajšky, som sklamaný. Veď predsa hlavným kladom dystopických a vizionárskych sci-fí-čiek je vždy ukazovanie a nie moralizovanie za každú cenu - viď Metropolis, Blade Runner, ale aj 12 Opíc. Zároveň, keby ju postavím do úrovne pokojnejšieho Deň, keď sa zastavila Zem (1951), konštatujem ďalší zlyhávajúci prvok - plytkosť a nedotiahnutosť prerozprávanej linky posolstiev naprieč tématickej vážnosti. Tým pádom ma vzletné reči a lacnejšia excentrickosť scenára (keď to Wells takto napísal aj v knižnej predlohe, nemám o ňu záujem) nechávajú chladným. Škoda, lebo záverečná fáza 100 rokov PRED súčasnosť vzniku snímky, datujúca rok 2036 je očným orgazmom.(5.10.2014)

  • - Stanley Kubrick se po shlédnutí filmu obrátil na Arthura C. Clarka se slovy: "Už nikdy se nebudu koukat na film, který mi doporučíš." Bylo to v dobách příprav 2001: Vesmírné odyseji (1968). (Carodej_pes)

  • - Před začátkem natáčení dával autor románové předlohy H.G. Wells jasně najevo, jak moc se mu nelíbí film Fritze Langa Metropolis (1927). Po tvůrcích filmu chtěl, aby natočili přesný opak tohoto díla. (Zdroj: ČSFD.cz)

  • - Datum na novinách v jedné ze scén, kdy končí válka, je 21. září 1966 - to by byly sté narozeniny H.G. Wellse. (Zdroj: ČSFD.cz)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace