Vedma

Velmi volný remake Gogolova "Vije", zasazený do neurčitého amerikanizujícího prostředí s potlačením ruských prvků. Místo pravoslavného bohoslovce Chomy je tu hlavní postavou sekularizovaný novinář Evan (Ivan) Berghof, jehož hraje Valerij Nikolajev. Čarodějnici Meryll představuje Jevgenija Krjukova. Musím říci, že se mi tento film velmi líbil a považuji jej - na rozdíl od předchozích komentářů - za kvalitní a nadprůměrný. Stejně jako původní ruský "Vij" z roku 1967 a srbské "Sveto mesto" z roku 1990. Nesporná vysoká hodnota vizuální, herecká i hudební a koneckonců i ideová (s dobrým, ale zároveň otevřeným koncem); znovu musím opakovat: Rusové umějí umění... (30.11.2013)

Tak určitě to není žádný zázrak, ale dívat se na to dá. Film má docela otřepaný démonický námět, přičemž v tomto případě má démon podobu krásné ženy (a jako že fakt krásné :-)). K prolomení prokletí je potřeba po tři noci držet v kostele mše, které se samozřejmě démon snaží překazit. Nic originálního to tedy věru není. Přesto film potěší působivou vizuální složkou, kdy především ony tři noci v kostele jsou natočeny znamenitě. Kromě toho je film ale z hlediska příběhu vlastně prázdný. Hlavní hrdina, který do celého nešťastného dění spadne úplně náhodou, pak projde zajímavým charakterovým vývojem od egoistického frajírka až po pokorného služebníka víry, což je námět jak noha, ale zahrané to je docela dobře. (13.12.2012)

Tohle ztvárnění Gogolovy povídky Viy mi moc nesedlo. Problém je asi v tom, že jsem povídku nečetl a proto se upínám k filmu z roku 1967. Ve srovnání s ním " Vedma " prohrává na plné čáře. Novinář je nesympatickej, ostatně jako všechny postavy v tomhle filmu. Hudba byla místy ucházející, podobně to bylo s kamerou. Přesto film nedokáže vyvolat velké napětí natož nějakou mrazivou atmosféru. Ani třetí noc nedokáže napravit reputaci předchozího dění. Ještě bych chtěl opravit, že film nemá zde uváděných 79 minut, ale stopáž je 97 minut. Zdřejmě jde o prohození čísel :) (11.02.2018)

Horory nejsou mým oblíbeným filmovým žánrem, protože bývají většinou nechutné a místo strachu ve mně vyvolávají žaludeční nevolnost. Nesleduji je, proto nemám moc s čím srovnávat. Snímek je zajímavý tím, že je ruský a má velmi poetickou vizuální i hudební stránku. Taky náboženský motiv příběhu je netuctový. Gogolovu povídku podle níž byl film natočen neznám, ale místy mi připomíná pohádku Boženy Němcové Spravedlivý Bohumil. Jediné, co mohu vytknout je snaha umístit děj do amerického teritoria, což nebylo nutné. Líbilo se mi to a příjemně mne překvapilo, že i hororovém žánru lze najít dobrý film. (10.12.2013)

A tak ta dívka z prokletí vysvobozena nebyla a dodnes v tom městečku poletuje a straší ostošest dál a kdo tomu nevěří, ať tam běží! - - - Tak by mohl vypadat konec tohoto příběhu, neboť zemřelá si žádala, aby za ni kněz odsloužil tři noční mše... a je rozdíl mezi modlitbou a mší, tj zpřítomněním Kristovy oběti na kříži (to rozlišují katolíci stejně jako pravoslavní a ti si dokonce na liturgii dávají pěkně záležet!). Takže, jak jste si mohli povšimnout, ty potřebné tři mše za ni nikdo neodsloužil a ani nemohl, kněz byl mrtvý! Jakž takž se za ni z donucení pomodlil vystrašený prostopášný mladík, jehož duchovní přerod od zhýralého života k zbožnosti byl tedy pořádně rychlý, jen co je pravda! - - - Zajímavý rozhovor o víře na začátku filmu... Víra jako zbraň, lépe by bylo modlitba vycházející z víry. V tomto případě se ale jednalo o magii, nikoliv o víru - čarodějnici ve filmu přemohlo světlo, kokrhání kohouta či na zemi udělaný kruh, do něhož nemohla vstoupit! A to prostředí! Ani ruské, ani americké... Ani pohádka, ani přesvědčivý příběh, dokonce ani horor ne! - Ne, tenhle film se opravdu nepovedl! Nedoporučuji! (Možná tu plytkou hororovou zábavu beru příliš vážně, ale nejsem zvyklá brát věci víry na lehkou váhu a mluvit o nich jen tak... pro pobavení.) (13.12.2013)