Господин оформитель
Mister Designer
Pán výtvarník
Režie:
Oleg TěpcovHudba:
Sergej KurjochinObsahy(1)
Příběh se odehrává mezi lety 1908 – 1914, slavný grafik Plato chce udělat člověka nesmrtelného pomocí sochy. Plato se snaží překonat smrt a udělat svět kolem sebe hezčí. Celou dobu je posedlý myšlenkou soutěže s Bohem. Plato chce vytvořit nádhernou voskovou figurínu, něco dokonalého, co bude vzdorovat času. Obdrží zakázku od klenotníka, aby navrhnul jeho výlohu. Při hledání modelu se seznámí s mladou dívkou Annou. Anna je smrtelně nemocná, ale přesto se Platovi podaří vytvarovat podle ní tu nejlepší figurínu. Čas plyne a dříve známý umělec upadá do zapomnění, přichází tvůrčí krize a sní i návyk na morfium. Jednou, když je Plato v zoufalém stavu, přijme nabídku zbohatlíka, aby se postaral o design interiéru jeho domu. Plato začíná pracovat a potkává manželku podnikatele, o níž je přesvědčen, že se jedná o Annu. Žena však tvrdí, že umělce nikdy dříve neviděla. (Snorlax)
(více)Recenze (4)
Musím uznať, že to bol nečakaný filmový zážitok. Tie staré ruské horory nie sú veľmi známe, ale občas sa dá naraziť na prekvapivo slušný kúsok. Kombinujú sa tu viaceré filmové žánre - je to historický film, romantická dráma, mysteriózny thriller, démonický horor, a súčasne aj artová, surrealistická podivnosť. Dizajnér si zoženie novú zákazku, v ktorej má dekorovať sídlo istého milionára, ale zamiluje sa do jeho manželky, ktorú pozná z minulosti - tá však nie je to, za čo sa vydáva. Je to dosť ťažký film (ten záver nie je celkom jasný), ale celú dobu drží diváka v napätí. Perfektne nakrútené, atmosferické, s vynikajúcimi výkonmi hlavných predstaviteľov a totálne bravúrnym hudobným doprovodom, to bolo niečo úžasné. Asi by som vytkol len fakt, že horor mi to začalo pripomínať až v záverečnej dvadsaťminútovke. Napriek tomu film má čo ponúknuť, a je toho až až. ()
Hororovo vyzerajúci hlavný mužský a hlavná ženská predstaviteľka, posúvajú túto nesúrodú neplechu trochu ďalej. Ale len o málo. Frankensteinovský motív mohol byť rozvinutý iným ( tým pravým ) smerom. Ale to by sme asi nehľadeli na film zo Sovietskeho zväzu. Svojský, ale pre mňa, ako fandu žánru, neprimeraný. ()
HOROROVÝ VÝBĚR, ZEMĚ Č.42 - SOVĚTSKÝ SVAZ - Z toho, co vím, Sovětský svaz moc hororů nenatočil. Bral se tam jako podřadný žánr, který v jejich ideologií nemá opodstatnění a tak když už něco sami označili jako horor, tak to buď musel být film vyloženě podle hororové legendy/předlohy, nebo film tak hororový, že se to nedalo "zamaskovat". Berte můj názor ale s rezervou, detailněji jsem to nestudoval, ale po nemalém počtu zhlédnutých sovětských filmů vypozoroval. Každopádně do první kategorie by se dal zařadit třeba Veld, film podle tří povídek Raye Bradburyho, zatímco do té druhé třeba Posetitel muzeja, který sice jako horor označený nikde není, ale zato má mnoho hororových prvků a velice temnou atmosféru. A Gospodin oformitěl už od pohledu patří do té druhé a sám jsem si to potvrdil, když jsem se někde v půlce musel podívat na rok vzniku. Tahle druhá kategorie totiž vznikala primárně v období perestrojky a tady už z prvních minut lze ono období krásně poznat, lokacemi, výběrem herců i rámováním záběrů. Nevzejde z toho žádné velké psycho (v které jsem (pod)vědomě doufal), ale pořád se jedná o dílo s perfektně vybudovanou výraznou atmosférou, díky níž ten stěžejní příběh o umělci, který chtěl být Bohem a dost se mu to vymstilo, funguje. A ačkoli se mi hned po zhlédnutí zdálo, že to sice je povedené, ale moc to ve mě nezanechá, tak teď mám v hlavě pořád dostatečně výrazný dojem z toho specifického zážitku, že určitě zvednu hodnocení. Ono to totiž mohlo vypadat líp a vydat se to třeba cestou filozofického artu (kterým to mohlo klidně být, ale jaksi to nebyl tvůrčí záměr), ale i tahle cesta není vůbec špatná a stále obsahuje nemalý počet (převážně výtvarně) silných scén. A psychedelický závěr patří k tomu nejlepšímu, co sovětské nezávislé umělecké žánrovky za posledních 20 let minulého tisíciletí mohly nabídnout. Škoda jen, že se po dvou filmech Oleg Těpcov po dvou filmech tak vytratil, mohl pokračovat aspoň v nějaké podobě jako třeba Lopušanskij. Slabé 4* ()
Mysteriózní dekadentní příběh plný vytříbených výtvarných secesí poznamenaných obrazů. Obsah podivný, ale ta omamná forma! ()