カイジ 人生逆転ゲーム
Gambling Apocalypse Kaiji
Obsahy(1)
Kaiji Ito se po ukončení střední školy stěhuje do Japonska. Nepodaří se mu najít práci, a protože je celou společností frustrován, tráví své dny hazardními hrami, ničením aut a neúměrným pitím. Dva roky poté není jeho život o nic lepší, výběrčí dluhů jménem Endo přijíždí pro peníze. Ten mu nabídne dvě možnosti: buď strávit 10 let splácením své půjčky, nebo jednu noc na hazardní lodi, čímž by splatil svůj dluh a možná také vydělal mnohem více peněz. Ale bezohledný Endo Kaijiho podvede, protože doufá, že se z cesty už nevrátí. Pro Kaijiho začíná noc jeho života. (Zlín Film Festival)
(více)Recenze (4)
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $24,685,423║ ()
Tak gambling apocalypse bych si teda představoval jinak, než že budu koukat, jak tam všichni se zuřivým zaujetím a v nervydrásajícím napětí budou hrát obdobu hry kámen-nůžky-papír. Navíc je to zvytečně tak strašně moc dlouhý, že jsem se po hodině a půl už začal těšit na konec. ()
S mangou ani anime jsou bohužel neměla tu čest, ale musím říct, že tohle pro mě bylo každopádně zklamáním. Tváří se to famózně, napínavě a hluboce, ale ve skutečnosti je to spíše plýtké, bezvýrazné, nepříliš zajímavé a dokonce tak trochu bezduché... Nezáleží na tom, jak moc se tam Kaiji (Fujiwara Tatsuya) svíjí, brečí a řve na celé kolo, pořád to působí docela nudným dojmem. Ani hudba tomu nepomohla. A dokonce ani Matsuyama tomu tentokrát nepomohl... Jen kdyby tam aspoň ty hry byly propracovanější a nebylo to tolik předvídatelné. Když to například srovnám s hazardními hrami, které můžeme vidět v seriálu LIAR GAME, tak to je úplně jiná liga. Tam napětí fungovalo, tady bohužel "kde nic tu nic." Škoda. Námět není špatný, ale má to zkrátka nevyužitý potenciál. ~(1,6★)~ ()
Předělávka uznávaného anime, se kterým jsem však osobně neměl tu čest, srovnávat tedy nebudu. Pro mě osobně šlo o neskutečně příjemné překvapení - čekal jsem málo, dostal jsem poměrně dost. První část je skvělá alegorie na celé to pyramidové hemžení, ve kterém žijeme a má našlápnuto na suverénních *****. Druhá však poněkud ochabne a finální vyústění je sice zábavné a poměrně elegantní, ale postrádá syrovost a sílu začátku. Podobné téma bylo zpracováno opakovaně, zde se jej však kupodivu podařilo značně aktualizovat a jindy opomíjené motivy vysunout do popředí. Shit: ten název je samozřejmě metaforický;) ()