薔薇のない花屋
Flower Shop Without Roses, The
Obsahy(1)
Shiomi Eiji je nucen po smrti své přítelkyně být svobodným otcem. Stará se poté, jak nejlépe umí, o dceru Shizuku. Eiji nikdy neuvažoval o tom, že by se oženil. Pracuje v různých zaměstnáních na půl úvazku a jeho jedinou radostí je dcera. Ale ta se právě začíná chovat dost podivně. Skrývá svoji tvář před cizími lidmi kuklou a odmítá ji sundat! (Vavča)
(více)Recenze (6)
Přiznám se, že prvních pár dílů mi ten motiv pomsty skrze "slepého" člověka přišel trochu přitažený za vlasy a celé to bylo na můj vkus tak nějak překombinované a zbytečně složité, ale pak se ukázalo, že to všechno má svůj smysl a že jednání postav není jen tak prvoplánové, právě naopak. Každá postava měla svou hloubku, své pozadí příběhu a své důvody. Navíc se v průběhu příběh začal vyvíjet dost jiným směrem, než jak jsem na začátku očekávala. Zkrátka je to jeden z těch dost nepředvídatelných seriálů, který ukáže svou "pravou tvář" až po několika epizodách. Paradoxně se to v druhé polovině ještě o něco víc zamotá, ale v téhle fázi mi to už nevadilo, právě naopak to jen podpořilo mou zvědavost a všechno ostatně začalo víc zapadat do sebe... Postavy jsem si v průběhu opravdu oblíbila, především Eidžiho (Katori Šingo), který je zde ztělesněním mimořádně skromného a empatického člověka a také dobrého otce. Celé je to v podstatě příběh o rodinném/rodičovském poutě a především příběh o DŮVĚŘE mezi lidmi. V tomhle ohledu mi to hodně padlo do noty. Musím říct, že to je výborně napsaný a vystavěný příběh. Za tyhle nápady a hloubku příběhu musím vždycky Japonce obdivovat. ~(4,3★)~ ()
Pozitiva? Dobře napsaný scénář, ve kterém postavy mají svou hloubku, své myšlení a nejsou přes kopírák. Katori Šingo, který perfektně ztvárnil Eidžiho – opravdu mě svým projevem zaujal, že jsme si hned musela vyhledat něco dalšího s ním. Nemluvě o tom, že i přes svou jemnou submisivitu měl velmi zajímavou osobnost a krásně se na něm dá ukázat japonské myšlení, že forma je víc než obsah (kdybych zacházela do detailů, už bych spoilerovala, ale má to co dočinění s Mio a její operací). Nemluvě o tom, že mu slušně ze zálohy sekundoval Macuda Šóta a nejenže je na něj pěkné pohledět, ale dokonce tu něco i zahrál. :-) Velmi pěkný seriál plný rodinné lásky (mateřské prostě říct nemohu, ale je to velmi obdobné), přátelství, ale nakonec i lásky milenecké, díky které se tohle všechno mohlo stát. Seriál, který určitě má co říct. Přeloženo. ()
Předem se omlouvám za obsah, dám tam potom jiný, tento je přeložen z d-addicts a není příliš přesný. Romantická série nabízí jednak příběh, herecké výkony, hudbu, které až do dílu 7 šlapou tvrdě na paty těm nejlepším seriálům jako Snow Queen, HYD, Forbidden Love, aj. Pak se mi zdá, že to tvůrci poněkud přepískli s tlačením na pilu a stává se z toho možná až moc průhledná záležitost. Na druhou stranu, jak píše Pirkaf, má to fakt atmosféru, co vás přiková, chcete si seriál užít a vychutnat, dávat si více, než dva díly na den by bylo barbarství dle mého. Velmi mě potěšila hlavní dvojka Katori Shingo(Eiji) hlavně Takeuchi Yuko(Mio), která je naprosto fantasticky přesvědčivá i přes přecitlivělost a slzy. Seriál se rovněž může pochlubit inteligentními dialogy, dobrými vedlejšími postavami, které obstarali známá jména - Susumu Terajima, Yumiko Shaku, Shota Matsuda a další. Po delší době povedený japonský seriál, který od absolutoria dělilo jen málo. ()
Na základě vysokého hodnocení jsem očekávala něco mimořádného, proto jsem trochu zklamaná. Atmosféra je příjemná, téma lékaře, který chce pomstít smrt své dcery, originální a Takeuči Júko výborná. Jenže na mě je to celé možná až příliš rozvláčné a bez jiskry. Nedá se říci, že bych se nudila, ovšem mezi jednotlivými epizodami jsem si na seriál ani nevzpomněla a do dalšího dílu se nijak nehrnula, a proto jsem se seriálem strávila téměř tři měsíce. V rámci všech seriálů nadprůměr, avšak z těch japonských podle mě nijak nevybočuje. ()
Skvělý seriál, který mi trošku připomněl Snow Queen, a to jednak atmosférou a jednak schopností vtáhnout do několikahodinového maratónu plného romantiky a napětí, po kterém opět bohužel následuje kruté vyplivnutí do reality. ()
Příběh je ve své podstatě krásný a zpracování citlivé - ještě do předposlední epizody. Potom už se začíná tlačit na pilu a křehká hranice mezi dojemným a melodramatickým mizí v dáli. Nechci spoilerovat a proto se nebudu věnovat konkrétnímu aspektu, co mi na konci vadil. Další, co jsem nějak nebyla schopná vstřebat, je chování hlavního hrdiny. Nejdřív jsem si myslela, že je jenom naivní, ale jak šel čas, tak se ukázalo, že to není naivita, ale sebemrskačství. Rozumově jeho povahu chápu, ale nějak se zdráhám uvěřit, že by se někdo takhle v reálném světe choval a přežil. Uznávám ale, že když dojde na čistě romantické resp. romanticko-dramatické příběhy, vylézá na povrch cynická stránka mé osobnosti a uvědomuji si, že je těžké mě nadchnout. Proto pokud tímto 'nešvarem' netrpíte, klidně si tu jednu až dvě hvězdičky přidejte, protože věřím, že se vám Bara no nai Hanaya bude líbit. ()