Kletba vlkodlaka

Vlkodlačí drama ze stáje Hammeru zůstává ve stínu upírských horrorů anglického studia. Osobně mám raději klasické gotické hammerovky plné mlhy, hřbitovů, podzemních chodeb, pavučin, nestvůrných větví zmítajících se v poryvech větru a ohlušujících hromů stíhajících jeden blesk za druhým. Atmosféra Prokletí vlkodlaka je vlažnější, byť hudba se snaží, co může. Ani skvělý Oliver Reed film nezachrání, jelikož nemá dostatečný prostor pro rozvinutí své postavy. Solidní drama, avšak v rámci Hammeru jen průměrné. Z nostalgie a lásky k těmhle starým filmům dávám za 3*. (19.12.2014)

Narození, život a smrt jednoho nešťastného vlkodlaka. Tak jednoduše by se dal shrnout klasický snímek ze stáje studia Hammer. Opět tudíž čekejte pestrý technicolor, přehrávající herecké osazenstvo a vážně vytrubující hudbu. Terence Fisher tu použil stejné dekorace vesničky jako ze své předchozí upířiny Drákulovy nevěsty, ale proč ne, když se povedly. Velký prostor dává režisér nenaplněné lásce dvou hlavních hrdinů, nebezpečnému dekoltu žalářníkovy dcery a několika krvavým cákancům. Reeda si tu užijeme jen z poloviny, jeho vlkodlačí masky až ke konci. Fisher má tedy na kontě lepší zářezy, ale je pravdou, že určité kouzlo se snímku upřít nedá. (29.07.2011)

Hammer. Ne vždycky se Hammer povede, a to jsem se zrovna na vlkodlačí verzi od tohoto studia fakt těšil. Jasně, už název měl napovědět: nejmenuje se to Vlkodlak, ale Prokletí vlkodlaka, tedy že je to film hlavně o kletbě včetně jejího zrodu: ale když se pozdější vlkodlačí antihrdina teprve narodí až po 30 minutách filmu, něco je prostě špatně. Fisher si sice mistrovsky pohrál se zlověstnými znameními, které nešťastného vlkodlaka provázejí, ale celkově nápad zasadit děj do Španělska místo na anglická blata, kde by se werewolf mnohem lépe vyjímal, povedený prostě není. Nepotěší ani plejáda nevýrazných herců a nevýrazných postav vyjma jediného, Olivera Reeda, ale ten se ukáže až v druhé půli filmu, a maska vlkodlačího albína byla taky taková... nedotažená. O odfláknutém finále nemluvě, už jsem si přál, ať ho odprásknou stříbrnou kulkou a je konec, což se bez větší gradace děje taky stalo. To není spoiler, to snad každej, kdo tenhle žánr zná, musí vědět dopředu. Za sebe musím říct, že se tato nepovedená verze ani zdaleka nevyrovná Larrymu Talbotovi a Lonu Chaneymu (což jsem ani nečekal, že by se mohlo stát, ten chlap byl vlkodlačí bůh), ale v rámci subžánru jsou mnohem lepší i Vlkodlak v Londýně, Vlčí žena v Londýně (Londýn, chápete), a dokonce i Cry of the Werewolf. Škoda. (17.08.2015)

Tenhle vlkodlačí snímek byl pro mne bohužel zatím nejslabší viděnou hammerovkou. Na šedesátá léta je to možná snímek dosti povedený, co se vlkodlačího tématu týče, ale když se vzpomenu na o 20 let staršího Vlčího muže s Lonem Chaneym Jr., nemůžu se ubránit dojmu, že došlo ke zhoršení. Curse of werewolf je snímek dosti roztahaný. Vlkodlačí téma se objeví až ve druhé třetině snímku a samotný vlkodlak až v třetině poslední. Upřímně byl jsem krapánek zklamán, ale tak hrozné to zas nebylo. Někoho může zajímat bondovský Q Desmond Llewelyn v jedné z vedlejších rolí, někoho také ještě mladý Oliver Reed v hlavní roli. Já jsem tvorbě mého oblíbence Terence Fishera dál otevřený a doufám, že další jeho film, který uvidím, bude lepší. (30.10.2011)

Vlkodlak ako antická dráma, to sa ponúka samé. Táto hammerovka má veľmi zvláštnu dramaturgiu, najskôr sledujeme príbeh starého žobráka, krátko na to príbeh nemej ženy, potom malého dieťaťa a jeho pestúnov a nakoniec sa film niekde v polovici usadí a začína príbeh dospelého Leona. Po oznámení pravidiel hry, kedy sa dozvieme, že život človeka a zároveň vlkodlaka ovplyvňuje predovšetkým okolie a jeho chovanie by som čakal, že sa tejto myšlienky bude držať aj celý zvyšný dej. Lenže Leonovi skrátka stačí iba spln, pričom pôsobí nelogicky, prečo sa jeho prekliatie opätovne objavilo až po dlhých rokoch. Oliver Reed je skvelý a asi až vďaka jeho obsadeniu som pochopil, prečo bol v 21. storočí do tejto úlohy obsadený typovo podobný Benicio Del Toro. 70% (17.09.2023)