Reklama

Reklama

Žížaláci

(seriál)
všechny plakáty
Animovaný / Pohádka
Česko, 2009, 13x9 min

Specifické možnosti plastelínové technologie animace využívá nový seriál večerníčků ČT Žížaláci. Příběhy pro menší diváky vynikají hravostí a humorem. Dva hrdinové seriálu, Žížaláci, jsou zároveň nerozluční kamarádi i rivalové, rádi podnikají společné výpravy, při kterých uskutečňují neuvěřitelná dobrodružství. Myslíte si například, že na zahrádce je nuda s nedostatkem legrace? Z omylu nás vyvedou právě naši rozverní Žížaláci, kteří čiší nápady, vitalitou a chutí utkat se s rozzlobeným Kosákem. Třináctidílný plastelínový seriál připravilo Centrum tvorby pro děti a mládež České televize ve studiu Hafan film Praha. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (23)

UncleG odpad!

všechny recenze uživatele

Naprosto bez nápadu a bez vtipu představuje seriál "Žížaláci" pinožení dvou mentálně disfunkčních postaviček modrýho a červenýho pseudočerva, kteří se umí proměňovat do různých podob a zažívají "opravdu veselá" dobrodružství. Jaromír Gál evidentně čerpá inspiraci z předrevolučního seriálu "Koulelo se jablíčko" - po vzoru červíka Pepíka prchajícího před zlou slepicí, utíkají vycmrndlí žížaláci před jakousi pazgřivou koso-vránou a ještě jí tropí zlomyslné taškařice, že se jeden až "za břicho popadá". Já se tedy popadal za hlavu - Typickou devizou tohoto barevného vejblitku je totiž naprostá nefunkčnost jakéhokoli vtipu nebo gagu. Autorská impotence v oblasti humoru má být pak nahrazena imbecilním chichotáním ústředních hrdinů, kterým přijde všechno úžasně vtipné. Že by první večerníčkoví zhulenci? Ba ne, spíš se nabízí jistá paralela s Purple and Brown - zatímco u dvou podivnejch hroud plastelíny tahle rozesmívací technika funguje takřka dokonale v symbióze s povedenými vtipy, umělý smích žížaláků působí jako pokus neschopného vypravěče smát se vlastním špatným fórům. Autorům doporučuji podívat se na pár dílů Ovečky Shaun, Wallace a Gromita a už zmíněných Purple and Brown, aby si ozřejmili poznatky v bádání, jak vypadá animovaný humor. Zkrátka a dobře... co říct na závěr? Seriál se správně měl jmenovat Škrkavčáci a ti dva povedení červi měli místo do země zalézat do análního otvoru. Protože jedině tam i s celým seriálem patří. ()

Gemini 

všechny recenze uživatele

Nechápu to zhnusení, které se line mnoha zdejšími komentáři. Na poli plastelínové tvorby bez mluveného slova mnohem raději dám tohle než šílené zelené hrochy (viz Jak to chodí u hrochů). Jednoduchá forma, sázka na kouzlo Formeláků, výrazný klavírní doprovod, krom občasného morálně sporného děje;) nemám výhrady. Není to Pingu ani Tarbíci, ale dá to na slušných 70%. ()

Reklama

waits 

všechny recenze uživatele

Vnímám tenhle seriál jen jako praktické cvičení v animaci plastelíny, bohužel ovšem bez jakékoliv smysluplné hodnoty pro dětskou zábavu, neřkuli vývoj. Podivné, bezpointní příběhy, ve kterých se dvě žížaly po vzoru medvědů od Kolína přeměňují v kdeco, jsou doprovázeny otravným hudební doprovodem a rušivými zvuky. Serie je asi míněna pro opravdu malé díváky, vrnící u Teletubbies, což je podle mého trefa totálně mimo. Jakožto tatík tří dětí dobře vím, k čemu jsou takováhle dílka dobrá, totiž jen a jen k tomu, aby vám děti na chvíli dali pokoj. Jinak je to velké nic, které nerozvíjí slovní zásobu, fantazii, smysl pro humor, ale ani pochopení příběhu nebo náhlednutí do fungování světa. Než tohle, stokrát radši si s dětmi povídat nebo zpívat písničky. ()

Chipešek odpad!

všechny recenze uživatele

Zrovna večeřím a po dlouhé době se ozve známá "veřerníčkovská" melodie, říkám si: "No co, podíváme se, copak těm dnešním dětem pouštěj." Za pár okamžiků jsem zděšen, náplní Žížaláků je v podstatě jen týmové šikanování jedince, v tomto případě kosáka. Samé bum, prásk, do toho nelibozvučná hudba a záběry střídající se tak rychle, že se mi z toho všeho za chvíli začala motat hlava. A pak se všichni diví, že každé druhé dítě je hyperaktivní. Hrůza! ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

Němá plastelína mne příliš neoslovuje, takže ani proměňování dvou plastelínových žížalích kluků v předměty či jiné zástupce fauny mne zase tak moc nebavilo. Dokonce ani souboje s kosákem, který by nepohrdnul červenou či modrou potravou, nebyly úplně ono. Ale když byly mé děti malé a žížaláci na ně zamávali, tak se jim dostalo okamžité odpovědi a to mne donutilo přihodit jednu hvězdu nad původní záměr. ()

Galerie (36)

Reklama

Reklama