Řada nešťastných příhod

Esence originality a zábavnosti, které je sice v něčem horší, než-li první adaptace téže látky s Jimmem Carym (jmenovitě pár vedlejších postav), ale jinak je to neskutečně našlapaná záležitost plná černého humoru, smrti, ironie, záhad a s jednou z nejzábavnějších filmových knihovnic.* Co napsat víc? Bude to delší, tak asi udělám body. Začnu s tím, že neznám předlohu, ale po konci seriálu jsem strávil doce dost častu zjišťováním toho, co se změnilo a co je jinak a s potěšením jsem zjistil, že změny mi připadají lepší, a nové věci neskutečně zákeřné a vzhledem k tomu, že se jedná de facto o seriál pro starší děti, tak i abnormálně zlé, odporné a i ti nejotrlejší z nás obdivovali to, jaké koule měl autor přidat tuhle linku (ano, autor dělal na změnách v ději a mluvím o něčem z první série). Děj a vyprávění: To co se děje v tomhle seriálu nemá za mne moc obdoby, tolik zlého se málokde vidí a opravdu si myslím, že útlejší povahy to nevydýchají. Ano, pořád to je hravé, zábavné a neskutečně vtipné, ale pořád se tu ve velkém umírá a sirotkům se tu opravdu dějí nepěkné věci. Sirotci jsou tu totiž hlavní postavy, jejich rodiče zahořeli při podivuhodné nehodě a zanechali za sebou jen napůl zpopelněný dalekohled... Sirotci se přesouvají z místa na místo, všichni, co je dostanou na starosti jsou poněkud tupí a předhazují kouzelnému zlounu, Hraběti Olafovi a jeho bandě herců. Hrozně fajn je časté střídaní prostředí a když už to vypadá, že se vyčerpala šablona nový opratrovník - Olaf se vloudí a chce děti zabít - opatrovník zemře - nový opatrovník, tak přijde nový impuls, nová zábavnost a od druhé série se děj věnuje čím dál tím víc zabavnému špionážnímu podhoubí, co mi připomíná kombinaci Jamese Bonda a Karla Zemana. Třetí série se věnuje už jen téhle lince a je to dobře, přestože je to vlastně zcela jiné, než první série. Naprosto dokonalé je bourání čtvrté stěny pomocí imaginárního autora Lemony Snicketa, který do děje vstupuje, komentuje jej a naprosto suchým způsobem neustále konstatuje, že se dětem dějí opravdu nepěkné věci, nikdo by se na to neměl dívat a je to celé hrozně zlé. A perfektně to funguje, je to ironické, vtipné a ke konci jsem už začínal chápat, že to není vtip a že by opravdu bylo lepší neco nevidět (o= konec třetí série je možná trochu překombinovaný a poslední dvě episody působí jako kdyby to bylo prostě navíc a násilně naroubováno, jedna boží písnička to ale naprosto ospravedlní. Herci a postavy: v zájmu (neexistující )smysluplnosti tohohle písmenkového zvracení budu jmenovat jen jednu postavu a herce - Hraběte Olafa a NP Harrise, ten je skvělý, dává do postavy mnoho ze sebe, přidává hudební čísla a humory (i would do anything for you but i won't do that) a přestože není tak groteskní, jako verze z fillmové adaptace, má vše, co by měl mít a... Je dobrej, nic víc, nic míň. Hlavní holka-sirotek je výborná a hrozně mě bavila, stejně jako malá holka-sirotek, co má ostré zoubky (ahoj, Hromio), bohužel se jim moc nevyrovná kluk-sirotek, který má pár povedených momentů a dílů, ale většinou je trošku neslaný, nemastný, nemyslím si ale, že by chlapec neuměl hrát, spíš s jeho postavou nebylo moc snadné pracovat. Vedlejší postavy jsou tu dvou druhů, ty co mají hodně prostoru ve dvou dílech a pak odejdou (ty jsou většinou trošku nudnější a mohli by být lépe obsatené) a pak postavy, co se probíjí skrzeva více lokací a kliudě i sérií - ty jsou skvělé, ať už jako postavy (knihovnice!!), tak herci, tohle je to, co tenhle seriál vytahuje na vrchol. nálada a vizuál: Naprostá originalita. Celé se to odehrává v podivném bezčasí, co má v sobě prvky od třicátých, do sedmdesátých let a já mám pro tohle slabost, hrozně to pomáhá budovat svět, který je sice velmi podobný tomu reálnému, ale mnohem snadněji se zde divácky věří třebas tomu, že je tu tolik postav, co se zcela otevřeně chová jako banda stádních blbů, případně... Hele konec, vždyť se v tom nedá vyznat, takže... závěr: Je to skvělý, howgh. *poznámka pod čarou: Ano, to píšu kvůli tobě a doufám, že si to přečteš, protože když si to nepřečteš, tak to bude tebou nepřečtené! (09.04.2021)

6/10. První série mě fakt hodně bavila. A to i přes svou okatou sebeparodii, nepěkné digi triky a šílenou naivitu. Druhá ve všem přidala, což v mých očích spadlo do lehkého podprůměru a závěrečná řada se sice snažila, ale přesto jsem neměl pocit uspokojivého završení. Hrozně zvláštní projekt, u kterého jsem na jednu stranu rád, že dostal zelenou a zadaptovala se celá knižní série, z druhé strany bych se to bál komukoliv doporučit. Takže něco mezi. Ale nápaditý to je, o tom žádná! (12.01.2019)

// Deadpool s tou čtvrtou zdí laškoval líp, Neil Patrick Harris je borec, jeho Olaf se strašidelností na Carreyho ale pořád nechytá a děcka, přestože sympatický, oproti filmu mrtvolně nevýrazný. Je to celý tak nějak špatný. Nebavilo mě to, byť se tomu nedá upřít snaha o nápaditost a všelijaké popkulturní odkazy, které já tak tuze rád. Jediné, co bych pochválil je vlastně hudba, která mi s trochou štěstí (a když brzo dorazí na Spotify, tak i snahy) zůstane v hlavě o něco déle, než ten Newmanův pokus. První série 5/10 a k již potvrzené druhé se budu muset za rok hoooodně přemlouvat. (14.01.2017)

Mrtvý seriál. Ztráta času. Vše dobré na něm pramení z předlohy a kopíruje film z roku 2004, jen neúnosně natažené na šestinásobnou délku. Neil Patrick Harris má charisma jedné boty Jima Carreyho a z vypravěče mě přepadají návaly únavy. Stylisticky je to naprosto fádní (plus ošklivé a s horšími triky než třináct let starý film), opakující nenápaditě jeden vzorec znova a znova. Šílená nuda. Nevidím jediný důvod, proč to upřednostnit před filmem. (14.01.2017)

Neviem ani vyjadriť, ako veľmi ma toto nadchlo. Možno najlepší originálny seriál Netflixu (áno, videl som Mindhunter) a bez váhania 10/10. Ale pozor. Síce to má prístupnosť 7+, ale chce to aspoň 12 rokov, aby dieťa chápalo, že všetka tá depresia, nešťastné konce a množstvo mŕtvol sú vlastne sofistikovaná a zábavná hra. Nechápem zlé hodnotenia. Je to vlastne dokonalá adaptácia (každá z trinástich kníh je spracovaná ako dvojčasť, takže je to vlastne trinásť celovečerných filmov, pričom väčšinu z nich napísal sám autor predlohy). Má to podmanivý vizuálny štýl (asi ako keby to na striedačku točili Tim Burton a Wes Anderson), tie "zlé triky" sú celkom zámerné, úžasné príbehy miešajú rôzne žánre (od gotického hororu cez dobrodružnú verneovku či špiónsky thriller až po western), úžasné prostredia a dekorácie, neustála hra s klišé a množstvo odkazov na slávne diela ("Posledné heslo trezoru je hlavná téma Anny Kareninovej. Napíš: Odvážny život impulzívnej vášne vedie k tragédii."). Pre mnohých divákov je kameňom úrazu Neil Patrick Harris v úlohe grófa Olafa. Pár častí som si vravel, že na Jima Carreyho nemá, ale postupne som mu prišiel na chuť, hrá to inak (je omnoho odpornejší zloduch) a po celom seriáli by som ho za Jima určite nevymenil, dal to parádne. Detskí predstavitelia skvelí, najmä predstaviteľka Sunny. (08.03.2021)