A Series of Unfortunate Events
VOD (1)
Série(3) / Epizody(25)
Obsahy(2)
Sirotci Baudelairovic bojují s osudem, který jim do cesty přivedl zlého hraběte Olafa, a snaží se odhalit dávné rodinné tajemství. (Netflix)
Recenze (66)
// Deadpool s tou čtvrtou zdí laškoval líp, Neil Patrick Harris je borec, jeho Olaf se strašidelností na Carreyho ale pořád nechytá a děcka, přestože sympatický, oproti filmu mrtvolně nevýrazný. Je to celý tak nějak špatný. Nebavilo mě to, byť se tomu nedá upřít snaha o nápaditost a všelijaké popkulturní odkazy, které já tak tuze rád. Jediné, co bych pochválil je vlastně hudba, která mi s trochou štěstí (a když brzo dorazí na Spotify, tak i snahy) zůstane v hlavě o něco déle, než ten Newmanův pokus. První série 5/10 a k již potvrzené druhé se budu muset za rok hoooodně přemlouvat. ()
Neviem ani vyjadriť, ako veľmi ma toto nadchlo. Možno najlepší originálny seriál Netflixu (áno, videl som Mindhunter) a bez váhania 10/10. Ale pozor. Síce to má prístupnosť 7+, ale chce to aspoň 12 rokov, aby dieťa chápalo, že všetka tá depresia, nešťastné konce a množstvo mŕtvol sú vlastne sofistikovaná a zábavná hra. Nechápem zlé hodnotenia. Je to vlastne dokonalá adaptácia (každá z trinástich kníh je spracovaná ako dvojčasť, takže je to vlastne trinásť celovečerných filmov, pričom väčšinu z nich napísal sám autor predlohy). Má to podmanivý vizuálny štýl (asi ako keby to na striedačku točili Tim Burton a Wes Anderson), tie "zlé triky" sú celkom zámerné, úžasné príbehy miešajú rôzne žánre (od gotického hororu cez dobrodružnú verneovku či špiónsky thriller až po western), úžasné prostredia a dekorácie, neustála hra s klišé a množstvo odkazov na slávne diela ("Posledné heslo trezoru je hlavná téma Anny Kareninovej. Napíš: Odvážny život impulzívnej vášne vedie k tragédii."). Pre mnohých divákov je kameňom úrazu Neil Patrick Harris v úlohe grófa Olafa. Pár častí som si vravel, že na Jima Carreyho nemá, ale postupne som mu prišiel na chuť, hrá to inak (je omnoho odpornejší zloduch) a po celom seriáli by som ho za Jima určite nevymenil, dal to parádne. Detskí predstavitelia skvelí, najmä predstaviteľka Sunny. ()
6/10. První série mě fakt hodně bavila. A to i přes svou okatou sebeparodii, nepěkné digi triky a šílenou naivitu. Druhá ve všem přidala, což v mých očích spadlo do lehkého podprůměru a závěrečná řada se sice snažila, ale přesto jsem neměl pocit uspokojivého završení. Hrozně zvláštní projekt, u kterého jsem na jednu stranu rád, že dostal zelenou a zadaptovala se celá knižní série, z druhé strany bych se to bál komukoliv doporučit. Takže něco mezi. Ale nápaditý to je, o tom žádná! ()
Když už trpí hlavní hrdinové, tak ať trpí i diváci. A to jak znalci filmové adaptace, tak milovníci předlohy a logicky i úplní začátečníci. Všichni dostávají od začátku jednu pesimistickou vyhlídku za druhou, Patrick Warburton jako Lemony nemilosrdně ujišťuje, že bude hůř a jednomu by se ani nechtělo hlavním postavám fandit, protože podle všech předpokladů to ani nemá cenu. Jenže byla by škoda tuhle řadu příhod neprožít. Zápal všech zúčastněných je extrémně nakažlivý, galerie grimas Neila Patricka Harrise je nekonečná a těch nečekaných hereckých nástupů na scénu, kdy jsem v nejednom případě nadšeně vyskočil z křesla, to vše dává trablům sourozenců Baudelairových punc události, která překvapivě prolétla docela nízko pod diváckým radarem. Jediné, co mi zabránilo vyšplhat po ledové stěně až k nejvyššímu hodnocení, je už samotná pointa knižní série. Tedy vykutálený přístup k odpovědím, na které se nejvíce čeká a které nejednou zůstanou až průzračně jednoduché nebo dokonce zmíněné jednou větou ve druhém plánu. Komu je tahle potenciální frustrace sympatická, ten si ji užije dosyta, pro všechny ostatní je tu výše zmíněné, vše zabalené do nikdy neodpočívajícího černého humoru a jedinečného výtvarného řešení. ()
Mrtvý seriál. Ztráta času. Vše dobré na něm pramení z předlohy a kopíruje film z roku 2004, jen neúnosně natažené na šestinásobnou délku. Neil Patrick Harris má charisma jedné boty Jima Carreyho a z vypravěče mě přepadají návaly únavy. Stylisticky je to naprosto fádní (plus ošklivé a s horšími triky než třináct let starý film), opakující nenápaditě jeden vzorec znova a znova. Šílená nuda. Nevidím jediný důvod, proč to upřednostnit před filmem. ()
Měla to být seriálová verze Řady nešťastných příhod a místo toho si Barry Sonnenfeld natočil Spolčení hlupců. Otravné, repetitivní a totálně bezduché. Celé zlé toto. Nejpitoměji strávených 7 hodin života. ()
Po druhém díle to vzdávám (na mou obranu má každý díl hodinu). Je to brutálně stylizované jako třeba seriál Pushing Daisies, což mi obvykle vyvhouje, ale zdejší roztomilost, temnější a s černým humorem, mě nenadchla. Sem tam vtípky dobré, sem tam vyjdou do ztracena. Nějak jsem se nedokázal přenést přes to, že kromě ústředních děcek jsou všechny postavy děsně hloupoučké. Chápu, že to tak u pohádek bývá, a tak by mi to asi nevadilo třeba o půlhodinového animáče, ale tady se děj vypráví poměrně rozvážně, takže jsem měl problém se do příběhu ponořit. Není to zlé, asi záleží hodně na vkusu, ale já budu věnovat svůj čas jiným seriálům. (6/10) ()
Třináct let starý film s Jimem Carreym coby hrabětem Olafem mi ve srovnání s tímhle seriálem přijde jako klenot. Stylizace byla podobná, ale o něco lepší, děj lépe ubíhá a herci jsou lepší. V téhle novince od Netflixu stojí za to Neil Patrick Harris (Olaf), ale dětští herci, kteří hrají sourozence, nemají dostatečné charisma a většina ostatních herců hraje podivně odměřeně a chvílemi až podprůměrně. A protože herci nejsou dostatečně zajímaví, nezáleželo mi na postavách a měla jsem problém přinutit se sledovat další díl. Tvůrci zkrátka nenašli rovnováhu mezi sarkastickým vyprávěním Lemonyho Snicketa a chladným odstupem. Navíc je seriál chvílemi až moc naschvál krutý (např. několik zvratů v posledních dvou dílech, které nebudu spoilerovat) a budil ve mě dojem, že příběh divům ukazuje zvednutý prostředníček. Lemony mě několikrát varoval, že pokud nemám ráda kruté příběhy, kde se stále dějí hnusné věci, nemám se dívat dál. Myslím, že ho poslechnu. ()
Naprosto geniální a Neil Patrick Harris si zaslouží Emmy. Knihy jsem četla, když mi bylo asi 11 let a moc už si z nich přece jen nepamatuju, ale moje láska pro morbidní příběhy o sirotcích a psychopatickém strýčkovi přetrvala a Netflix dokonale zachytil atmosféru celého příběhu a se sarkastickým humorem nevýjimaje. Hudba Jamese Newtona Howarda je něco úžasného a prostě lahoda pro mé ucho. "And that's not how the story goes..." mi v hlavě bude znít dokud nedostaneme 2. řadu. ()
Od roku 2004 jsem dlouho čekala na pokračování stejnojmeného filmu a namísto toho jsem se (sice až po 13 letech, ale přece) dočkala úplně nového seriálu. Jako tehdejší čtenářka knih jsem se tak trochu bála, že seriál tu atmosféru z knížek zkazí. Opak je ale pravdou, zatím se podle knižní předlohy řídí téměř přesně, zachovává osobitost autorova vyprávění a mě vrací zpátky do dětských let. Dokonce se ještě přidává několik záhad navíc a tak se divák nenudí. Originální je také znělka a přítomnost vypravěče korespondujícího svými poznámkami a vysvětlivkami právě s knižní předlohou. Seriálový herci jsou zatím velmi srovnatelní s těmi filmovými. Nechám se překvapit dalšími řadami, ale prozatím spokojenost! ()
První polovina první série je dost únavná pro někoho, kdo si pamatuje stejnojmenný film, se kterým seriál prohrává na body i co se týče vizuální stránky. Navíc celkově měla být celá série tak o hodinu kratší. Musím sice ocenit, že se Netflix snažil udělat seriál pro děti v trochu jiném černohumornějším stylu, ale ráda bych, kdyby za tím vším bylo nějaké sdělení. Chce seriál říct, že dospělí jsou ignorantští hlupáci vůči dětské schopnosti vidět věci tak, jak jsou? Mají si dnešní zhýčkané děti ze seriálu odnést to, že všechny děsivé skutečnosti zkrátka jdou zvládnout? Nakonec je těch osm dílů skutečně jen řada příhod začínající a končící smutnou událostí. Nic pozoruhodného. A Neil Patrick Harris se mi na roli Olafa zkrátka typově nehodil. ()
Asi chápu rozpolcené pocity a nespokojenost některých divaků, je mi totiž jasné, kdo nečetl knižní předlohu a čekal něco podobného ve stylu filmu z roku 2004, tak nemůže být ze seriálu tak nadšený jako ten, kdo četl Snicketovu knížní sérii. Já jsem naopak velice překvapená a nadšená tímto zpracováním.! Je vidět, že na scénáři se podílel sám autor, jelikož celý seriál se nese v jeho známém stylu vyprávění, slovních hříček, narážek a osobitém humoru. Tenhle seriál jsou vlastně téměř přesně přepsané knihy (doslovně namluvené repliky), či víc, autor zde spojil i informace z jeho dalších knížek, odkrývá nějaká tajemnství a celému příběhu dává vizuální podobu. Jistě, není to strašidelné ani děsivé, ale tak to by ani nemohlo být, když knihy byly určené pro mladší čtenáře. O dost lepší než divně poskládaný film Lemony Snicket: Řada nešťastných příhod z roku 2004. ()
Skvelý seriál, ktorý je väčšinu času mimoriadne pochmúrny, no nachádza sa v ňom aj množstvo zábavných scén alebo replík, ktoré keď sa tam už objavili, tak boli všetky do jednej vždy vtipné. Akonáhle som začal pozerať prvú epizódu, vedel som, že tento seriál jednoducho musím dopozerať až do konca. Najdepresívnejšia séria, ale zároveň aj tá, ktorá ma najviac bavila bola druhá, no tri najlepšie časti boli pre mňa určite tri posledné v tretej sérii (nie preto, že nimi seriál končí, ale preto, že boli dokonale strhujúce, minimálne teda obidve časti v hoteli). Series of Unfortunate Events nemôžem inak, ako odporučiť :) ()
(po 1. řadě) Čtyři hvězdy za potenciál. Není to tak zábavné jako film - zatím. Je tam dostatek meta vtípků vzhledem k médiu, jedna z mých nejoblíbenějších věcí na ASoUE. Hlavní i vedlejší role obsazené na jedničku. Pan Poe ve mně vyvolával nenávist hodnou Dolores Umbridge. Hezky udělaná znělka i zpracování Lemony Snicketa, ale chápu, že někomu asi bude vadit jeho přítomnost a celkově vědomost, jak vypadá. Graficky to taky vypadá kvalitně, délka 2 epizody na knihu se zdá akorát. Příběhově tomu těžko něco vytýkat, když co jsem slyšel se to hodně drží knihy. Ze začátku jsem měl pocit, že je to ještě šílenější než film, scéna se zapalováním šály v noci pomocí dalekohledu z letadla mě v tom utvrdila a pak už jsem si to plně užíval. Navíc se seriálu podařilo něco, co se filmu nepodařilo - navnadit mě sehnat si knihy, abych zabil čas při čekání na další řadu. (po 2. řadě) Knihy jsem si zatím nesehnal, nicméně novou řadu jsem zhltnul ještě rychleji než tu první. Zejména kousky jako Austere Academy nebo Hostile Hospital byly prvotřídním mixem meta humoru, absurdního humoru a pořádné dávky bezvýchodných situací. (taky díky poměru umírání klaďasů a záporáků). I já sám jsem tak trochu smutný jako sourozenci Baudelaireovi - že jsem v mládí nikdy příliš čtení nepřivykl (když pominu různé hororové věci), protože tohle by byl určitě čtenářský zážitek. Naštěstí je to i zážitek takto přetlumočeně. Z druhé série si tak kromě pár hluchých míst odnáším jen jedno osobní mínus, a to že navzdory vynikajícímu castingu nových postav a jejich herecké stylizaci (kde u mě na plné čáře vede Carmelita Spats) se někdo rozhodl obsadit i Nathana Filliona, kterého, ať se snažím sebevíc, prostě vidím jako Nathana Filliona a ne postavu, kterou zrovna hraje. (po 3. řadě) Těší mě, že se na již představené postavy nezapomíná, je v tom punc uvěřitelnosti, že nejen autor, ale ani postavy nemají paměť akvarijních rybiček. Stejně jako v předešlých sériích prospívá seriálu neustálá změna prostředí a díky jejich volbě i větší dobrodružnost. I konec se seriálu podařilo ustát. Netflix skutečně zvolil dobře, ať už volbou adaptovaného materiálu nebo lidí, kteří ho adaptovali. ()
Jo! Konečně! Jo! Děkuji Netflixu za vzkříšení mé dětské lásky, báječné knižní série, na jejíž jednotlivé díly jsem čekávala v knihovně i několik měsíců. Stejnojmenný film mě nepředstavitelně zklamal, ale seriál je na úplně jiné úrovni. Popisuje Baudelairovic příběhy ve správném pořadí (možná zvláštní připomínka, ale pokud jste viděli film, víte, kam mířím) a báječně vystihuje atmosféru knih. Úvodní znělka geniální, vypravěč geniální, Patrick Harris geniální, děti geniální. Sem s druhou sérií! Edit: Druhá řada je minimálně stejně kvalitní, ačkoli chápu, že velké množství muzikálových čísel nemusí být pro každého. Nové postavy (hlavně mezi dobrovolníky) jsem si oblíbila (chyba, já vím) a čekání na závěrečnou sérii si zřejmě zkrátím znovupřečtením všech předloh. "Snad ty děti neupadnou, potřebujeme je upálit na hranici." Edit 2: Třetí série adaptovala díly, které už jsem neměla tak zažité, takže mě příjemně překvapovaly některé zápletky. A představitelka Sunny by si zasloužila minimálně nominaci na Emmy! Škoda, že těch knížek nenapsal víc. ()
Carrey byl sice jako Olaf lepší,ale ani Neil Patrick Harris není k zahození.Celá první řada nakonec navíc splnila očekávání.Je to vtipné,správně absurdní,přehnané a solidně stylizované.Nakonec ani nevadí,že 6 z 8 dílů zpracovává události které známe z filmu.Ten sice vychází z tohoto srovnání lépe,ale já se bavil...70% ()
Netflix nám opět naservíroval jeden velice očekávaný seriál. Tentokrát jde o A Series of Unfortunate Events. Knižní série mě minula a film, kde hrál hlavní roli Jim Carrey, mě nijak neoslovil, takže jsem byl zvědav, jestli Neil Patrick Harris dokáže zachránit reputaci a já budu mít další přírůstek do watchlistu. A poměrně se zadařilo. Obsazení Neila Patricka Harrise byl skvělý krok. NPH je sympaťák a bez problémů dává zapomenout na Barneyho. Velice mě potěšil a bavil taky vypravěč v podání Patricka Warburtona. Jak už bývá zvykem, tak Netflix nešetřil a je to vidět na zpracování s povedenými kostýmy. Kladem je podobnost s Pushing Daisies a navrch se přidalo pár povedených vtípků a dětské postavy, které nejsou otravné (vyjma Klause), ale zdařilé. Přesto se najde pár mínusů. Tím hlavním je, že se schéma rychle zají a opakuje - Olaf vystopuje děti, už je skoro má a pak se od něho zase dostanou. A když se to opakuje tak často, tak to přestane bavit a být zajímavé. Možná mám ještě jednu připomínku – čekal jsem, že mě to chytne víc. Je to sice dobrá a kvalitní podívaná, jenže mě nic nenutí se pustit do dalšího dílu… ()
Väčšina vtipov totálne nie je vtipná, Harris je sklamaním, efekty otras. Sezóna ledva dopozeraná. Pre zábavu si radšej dajte reprízu filmu. ()
Tak vážení, sama som musela na tento príbeh dozrieť. Pred rokmi som videla film, ktorý ma nenadchol. Ani neviem, prečo som sa rozhodla pustiť do seriálu, čo nemá šesť častí. Naplnená predsudkami, som sa pri niektorých dieloch pristihla, ako mi je celé toto veľdielo nesympatické, uletené a chvíľami ma dokonca prenasledoval pocit straty času. Ale viete, keď sa do niečoho zahryznete, nemôžete to pustiť (odkaz na malú Sunny, diamant v podaní batoľaťa). Myslím, že až v 3. sérii nastalo moje osvietenie a ak by som mala spätne prehodnotiť svoje čiastkové hodnotenia, skončila by som na plných piatich. Vlastne som musela „dospieť“ spolu s hlavnými hrdinami. Hlavný rozprávač (a jeho úvod do každého dielu s venovaním Beatrice), odporný Count Olaf, ktorého si nemôžete obľúbiť ako postavu, ale jeho predstaviteľ Neil Patrick Harris, ma donútil sňať pomyselný klobúk. A celkovo príbeh, aký sa môže poskladať len v hlave génia. Vizuálna stránka je tiež perfektná. Soundtrack, čo sa vám votrie do snov. Prečo som nakoniec nezmenila rozhodnutie a nedala plný počet? Nedostala som odpoveď na niekoľko otázok a nemyslím, že by to bolo tým, že som nechápavá. Asi niektoré odpovede majú zostať nezodpovedané. Lenže, čo ak? ()
Esence originality a zábavnosti, které je sice v něčem horší, než-li první adaptace téže látky s Jimmem Carym (jmenovitě pár vedlejších postav), ale jinak je to neskutečně našlapaná záležitost plná černého humoru, smrti, ironie, záhad a s jednou z nejzábavnějších filmových knihovnic.* Co napsat víc? Bude to delší, tak asi udělám body. Začnu s tím, že neznám předlohu, ale po konci seriálu jsem strávil doce dost častu zjišťováním toho, co se změnilo a co je jinak a s potěšením jsem zjistil, že změny mi připadají lepší, a nové věci neskutečně zákeřné a vzhledem k tomu, že se jedná de facto o seriál pro starší děti, tak i abnormálně zlé, odporné a i ti nejotrlejší z nás obdivovali to, jaké koule měl autor přidat tuhle linku (ano, autor dělal na změnách v ději a mluvím o něčem z první série). Děj a vyprávění: To co se děje v tomhle seriálu nemá za mne moc obdoby, tolik zlého se málokde vidí a opravdu si myslím, že útlejší povahy to nevydýchají. Ano, pořád to je hravé, zábavné a neskutečně vtipné, ale pořád se tu ve velkém umírá a sirotkům se tu opravdu dějí nepěkné věci. Sirotci jsou tu totiž hlavní postavy, jejich rodiče zahořeli při podivuhodné nehodě a zanechali za sebou jen napůl zpopelněný dalekohled... Sirotci se přesouvají z místa na místo, všichni, co je dostanou na starosti jsou poněkud tupí a předhazují kouzelnému zlounu, Hraběti Olafovi a jeho bandě herců. Hrozně fajn je časté střídaní prostředí a když už to vypadá, že se vyčerpala šablona nový opratrovník - Olaf se vloudí a chce děti zabít - opatrovník zemře - nový opatrovník, tak přijde nový impuls, nová zábavnost a od druhé série se děj věnuje čím dál tím víc zabavnému špionážnímu podhoubí, co mi připomíná kombinaci Jamese Bonda a Karla Zemana. Třetí série se věnuje už jen téhle lince a je to dobře, přestože je to vlastně zcela jiné, než první série. Naprosto dokonalé je bourání čtvrté stěny pomocí imaginárního autora Lemony Snicketa, který do děje vstupuje, komentuje jej a naprosto suchým způsobem neustále konstatuje, že se dětem dějí opravdu nepěkné věci, nikdo by se na to neměl dívat a je to celé hrozně zlé. A perfektně to funguje, je to ironické, vtipné a ke konci jsem už začínal chápat, že to není vtip a že by opravdu bylo lepší neco nevidět (o= konec třetí série je možná trochu překombinovaný a poslední dvě episody působí jako kdyby to bylo prostě navíc a násilně naroubováno, jedna boží písnička to ale naprosto ospravedlní. Herci a postavy: v zájmu (neexistující )smysluplnosti tohohle písmenkového zvracení budu jmenovat jen jednu postavu a herce - Hraběte Olafa a NP Harrise, ten je skvělý, dává do postavy mnoho ze sebe, přidává hudební čísla a humory (i would do anything for you but i won't do that) a přestože není tak groteskní, jako verze z fillmové adaptace, má vše, co by měl mít a... Je dobrej, nic víc, nic míň. Hlavní holka-sirotek je výborná a hrozně mě bavila, stejně jako malá holka-sirotek, co má ostré zoubky (ahoj, Hromio), bohužel se jim moc nevyrovná kluk-sirotek, který má pár povedených momentů a dílů, ale většinou je trošku neslaný, nemastný, nemyslím si ale, že by chlapec neuměl hrát, spíš s jeho postavou nebylo moc snadné pracovat. Vedlejší postavy jsou tu dvou druhů, ty co mají hodně prostoru ve dvou dílech a pak odejdou (ty jsou většinou trošku nudnější a mohli by být lépe obsatené) a pak postavy, co se probíjí skrzeva více lokací a kliudě i sérií - ty jsou skvělé, ať už jako postavy (knihovnice!!), tak herci, tohle je to, co tenhle seriál vytahuje na vrchol. nálada a vizuál: Naprostá originalita. Celé se to odehrává v podivném bezčasí, co má v sobě prvky od třicátých, do sedmdesátých let a já mám pro tohle slabost, hrozně to pomáhá budovat svět, který je sice velmi podobný tomu reálnému, ale mnohem snadněji se zde divácky věří třebas tomu, že je tu tolik postav, co se zcela otevřeně chová jako banda stádních blbů, případně... Hele konec, vždyť se v tom nedá vyznat, takže... závěr: Je to skvělý, howgh. *poznámka pod čarou: Ano, to píšu kvůli tobě a doufám, že si to přečteš, protože když si to nepřečteš, tak to bude tebou nepřečtené! () (méně) (více)