Jmenuji se Oliver Tate

Vipné scény, sympaticky nesympatické postavy, pár kreativních her se střihem - to vše se filmu nedá odepřít, stejně jako fakt, že si snímek zaručeně užijete. Jenže...poslední dobou je na stříbrném plátně či obrazovkách televizí a dvd přehrávačů podobných filmů obrovské množství, outsideři v roli hrdinů, kteří se kdesi ve vlastním světě snazí zachránit svou lásku, rodinu nebo svět. Lidi je milují, jenže se stoupající nabídkou klesá poptávka a to by si mnozí tvůrci meli uvědomit. Snad kdyby Richard Ayoade zapojil do záběrů víc kreativity, nechal hrdiny řešit jiné zápletky, nesnažil se být za každou cenu vtipný...nevím. Takhle mám pocit, že tu záčíná být dost přeoutsiderováno... (03.07.2011)

je to divné, je to v podstate romantická komédia, je to hipsterské až do morku ostí - ale mne sa to aj tak páčilo. oliver tate božsky beží. milujem detaily, ktoré sa očividne (alebo možno aj náhodne, mne je to vlastne jedno) inšpirovali wesom andersonom... soundtrack ma síce neočaril, zato však pôvaby oboch ženských predstaviteliek (aj teenky aj milfky) som si vychutnal. (06.08.2012)

Na začátku si pamatuju Alexandera Hemalu a pak už je to nějaké rozmazané... Ne, vážně nevážně - Submarine je dobrý film, jako debut bych řekl, že dokonce vynikající, pokud vezmeme v potaz, že ho natočil Richard Ayoade, který mimo britské ostrovy je známý jedině roličku v seriálu IT Crowd a pro pár nadšenců z Garth Marenghi's Darkplace. To je ovšem geniální počin, pokud vám sedne daný druh humoru. A to byl i důvod, proč jsem se na film poměrně těšil. Dočetl jsem se, že mám očekávat humor typu Michela Gondryho nebo Wese Andersona, podobnost s 500 dní se Summer, Harold a Maude nebo Rushmore. Ono těch podobností by se našla spousta, popravdě celý děj i styl vyprávění už tu byl tolikrát, že těžko počítat. Ale proč hanit neoriginálnost příběhu a stylu, když ten princip tak dobře funguje? A v tomhle případě opravdu velmi dobře. Přidejte k tomu poctivý britský humor, kvalitní hudební doprovod, pocit nostalgie... a máme tu slabší 4*. (08.06.2011)

Hipsterovinka. Jsou to zvláštní lidi ty hipsteři, copak asi chtěj. Je to takový nový emo, jen míň bolestínský. Zato s ním sdílí takovou tu úpornou zahleděnost do sebe sama a potřebu zachytávat se na cool média jako je 8mm nebo polaroid (zdravím Jana Dvořáka) - nj, tady máme celou polaroid zeď, což je při současný ceně cca 80 za snímek už sranda za pár tisíc. Ale čert to vem, stejně je to takový retro ne zcela ukotvený v čase - retro je ostatně pro hipstery typický žejo. Líbivej film, rychle se v něm myslí a mluví ale chybí tomu upřímnost a nějaká hloubka se mi zdá. Ale to neva, dnes už jsou urputný hnutí a filmy prostě asi za zenitem (08.06.2011)

Melancholií prosycený snímek, který u mě zaznamenal prudký sešup dolů. Ze začátku jsem byl nadšen, i když obrazy, myšlenky a hlášky se na mě sypaly šílenou rychlostí, že jsem nestačil vše správně vnímat. Prvních třicet minut by určitě zasloužilo dvojí zhlédnutí. Potom se však film potápí, až se potopí nadobro. Celkově to vidím na tři a půl, ale vzhledem k jisté originálnosti a inovacím, zavřu obě oči a ty čtyři hvězdičky odkliknu. (31.08.2011)