Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Píše se rok 1911. Profesor Marie Joseph Esperandieu, odborník na starý Egypt, koná experimenty na základě své knihy o posmrtném životě. Nešťastnou náhodou se mu podaří oživit pterodaktyla, který se po 135 milionech let vyklube z vejce v Přírodovědném muzeu a uletí. Pterodaktylus napadne taxi s bývalým prefektem Raymondem Poitrenaudem, který si veze tanečnici ze šantánu. Taxi skončí v Seině. Nazítří je tisk plný zpráv o prefektovi a tanečnici i o obřím ptákovi. Vyšetřováním případu je pověřen potřeštěný inspektor Léonce Caponi, velký milovník jídla. V té době se prostořeká a svérázná cestovatelka a spisovatelka Adéla Blanc-Sec vydává do Egypta k vykopávkám. Chce uzdravit svou sestru dvojče Agátu, která je už několik let v kómatu. Při tenisu jí jehlice z kloboučku probodla lebku. Adéla hledá mumii Patmosise, největšího lékaře starého Egypta a osobního ošetřovatele faraona Ramsese II. Chce ho oživit podle Esperandieuovy knihy. Je zadržena jako vykrádačka hrobů a odsouzena k smrti. Před zastřelením se jí podaří uniknout a po dobrodružných peripetiích se s mumií vrátí domů do Paříže. Profesor Esperandieu naláká ve svém bytě pravěkého ptáka na maso. Přichází k němu Caponi a k svačině si dá vajíčko. Pterodaktylus zvyklý chránit svá vejce, je napadne, zdemoluje celý byt a uletí. Caponi nechá Esperandieua zavřít do vězení. Adéla si v novinách přečte, že je Esperandieu odsouzen k trestu smrti a rozhodne se ho v přestrojení z vězení opakovaně dostat. Nepodaří se jí to. Do Paříže je povolán z Afriky slavný lovec šelem Justin de Saint-Hubert, aby pterodaktyla zneškodnil. Šílený lovec však nadělá víc problémů než užitku. Mezitím profesor Ménard a vědec z botanické zahrady Andrej Zborowski, který je do Adély zamilovaný, objeví v muzeu zbytky vejce pterodaktyla. Zborowski v botanické zahradě naláká pterodaktyla na sezení na zbytcích skořápky jeho vejce. Adéla si ptáka ochočí a osedlá ho. Odletí na něm k popravišti, kde vyrvou Esperandieua ze spárů smrti. Lovec šelem však pterodaktyla zastřelí. Umírá i profesor Esperandieu, který s ním byl spojen. Adéla dopraví profesora rychle do svého bytu. Esperandieu z posledních sil probudí mumii Patmosise a umírá... (TV Prima)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (236)

HellFire 

všechny recenze uživatele

V jakém snu napadlo Bessona natočit takovou hloupost... S mumií je sice zdánlivě provázán hlavní dějovou linií, ale kdyby o ní nepadla ani řeč, taky se nic nestane. Rádoby komické chvíle se střídají s těmi vážnými v divokém soukolí, pročež je na konec snaží porazit smutné momenty (které ale vzhledem k předešlé stopáži vyznívají směšně). Dívat se tak dá jen na sexy Louise Bourgoin a zasmál jsem se jen při epizodce s ovcí a veterinářem. ()

Skejpr 

všechny recenze uživatele

Je to až k nevíře, ale ten syčák Bessonovská to tam pořád ještě má!! Karikatury mu fungují, zběsilý scénář je zábavný a ačkoliv triky občas dooost pozlobí, daří se mu čas od času i poměrně solidně budovat atmosféru (příkladem za všechny je naprosto FAMÓZNÍ prolog). Film je čas od času přesně tak specificky francouzsky švihlý, jak to umí jen Besson, Herce si dokáže ohlídat, hlavní hrdinka filmu je sympatické třeštiprdlo a parádně si tu vyhráli i s maskami, postava starého vědce v podání Jackyho Nercessiana je snad vůbec nejlépe namaskovaný starý člověk, kterého jsem kdy viděl... Z popela opatrnosti povstal film, který se sice ani nepřibližuje éře největších děl Luca Bessona, nabízí ale svěží a zábavný výlet po Paříži a přilehlých kontinentech. 7/10 a čtvrtá hvězda s přihlédnutím k narážkám a fórkům na vlastní účet ( jako že egyptský průvodce se jmenuje Aziz... :) ()

Reklama

Gwaihir 

všechny recenze uživatele

Je to trochu výstřední historka plná poněkud bláznivých situací v nichž se ocitá svérázná Adéle na spletité cestě za uzdravením své milované sestry. Těžko říct, jestli se ještě někdy Luc Besson dokáže přiblížit kvalitě svých nejlepších snímků, ale tohle je žel bohu "pouze" místy celkem nápaditá variace na dobrodružství Indiana Jonese s velmi pěknou hudební složkou a špetkou francouzského humoru. 55% ()

Necrotongue 

všechny recenze uživatele

Nevím, jestli chtěl Luc Besson těžit z úspěchu Sommersovy Mumie, ale každopádně šlápl vedle. Tohle je přesně ten druh filmu, pro který nemusím francouzskou kinematografii, Luc Besson se tak zoufale snažil být vtipný, až to bylo smutné. Příběh byl totálně nesmyslný, "humorné" situace zaváněly demencí a jediné, co mě pobavilo, byla tenisová scéna. Jinak šlo o čirou zoufalost. ()

pakobylka 

všechny recenze uživatele

Poněkud trapný pokus o parodii, který nevyšel. Snad že tlačí na pilu v nevhodných chvílích ... snad že neumí navodit odpovídající atmosféru ... snad že nesvede vzbudit sympatie k hlavním protagonistům ... snad že se mu opakovaně nedaří správně načasovat humorné momentky - o jejich vhodné a efekt(iv)ní prezentaci nemluvě. Prostě a jednoduše nedokáže zaujmout ... víceméně pubertální dílko, nevyrovnané, excentrické a klackovité, s obratností pověstného slona v pověstném porcelánu. Vydřené 2* ()

Galerie (62)

Zajímavosti (4)

  • V 85. minutě prochází Adéle Blanc-Sec (Louise Bourgoin) se sestrou Agáthou (Laure de Clermont) v Louvre podél slavného obrazu „Vor Medúzy“ (1818–1819) od francouzského malíře Théodora Géricaulta (1791–1824). O chvilku později kamera zabere další slavný obraz „Portrait of Madame Récamier“ (1800) autora Jacques-Louis Davida (1748–1825). (Petsuchos)
  • Pôvodný komiks, na základe ktorého vznikol aj film, bol v roku 1976 súčasťou obrázkovej prílohy novín SudQuest. O pár mesiacov sa z diela vykľul samostatný hodnotný komiks. (Greenpeacak)
  • V 11. minutě je záběr na zcela odhalenou velkou egyptskou Sfingu, která ale byla úplně vykopána až v roce 1925 a děj filmu se odehrává v roce 1911. (Petsuchos)

Reklama

Reklama