Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Termín “zvláštní vztahy” poprvé použil britský premiér Winston Churchill a popsal jím výjimečně těsné politické, diplomatické, kulturní a historické vztahy mezi Velkou Británií a Spojenými státy. Některá transatlantická spojenectví minulosti bývala intenzivnější a osobnější než jiná. Mezi nejznámější spojence své doby patřili Winston Churchill s Franklinem Rooseveltem nebo Margaret Thatcherová s Ronaldem Reaganem. Film ZVLÁŠTNÍ VZTAHY zkoumá vztahy dvou mocných mužů nedávné historie – Tonyho Blaira a Billa Clintona, jejichž spojenectví, předurčené podobnými politickými postoji, bylo umocněno osobními sympatiemi, jež přerostly v přátelství. Tony Blair i Bill Clinton se na politické mapě pohybovali nalevo od středu, byli hnáni podobnými politickými ambicemi i společnou vírou v lepší budoucnost. Celý svět se zájmem sledoval, jak charismatický prezident vzal pod svá ochranná křídla méně zkušeného ministerského předsedu a učil ho tahat za zákulisní nitky. Rozkol ve zvláštním vztahu vyvolala až krize v Kosovu, kdy se Blairovo volání po radikálním zásahu střetlo s Clintonovým pragmatickým přístupem a prokázalo se, že v jádru jsou oba muži značně rozdílní. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (38)

jenik71 

všechny recenze uživatele

Tohle neberu ani tak jako film, jako spíše hraný politický dokument. M.Sheen a D.Quaid celkem solidně ztvárnili obě hlavní postavy Blaira a Clintona. Filmařům se vůbec povedlo vybrat takové herce, kteří jsou svým skutečným předlohám docela podobní. Nějak mi ale uniká, proč tohle bylo vlastně natočeno a co tím mělo být divákům sděleno. Že Clinton a Blair spolu táhli za jeden provaz, navzájem se podporovali a řešili společně nelehkou situaci v tehdejším Kosovu, to ví každý průměrně vzdělaný člověk. V tomto směru nenabízí film nic překvapivého, přesto má svoje kvality. Proto dávám 60%. ()

MartinezZ 

všechny recenze uživatele

29.1.2011 ~ Aneb jak to bylo na politické scéně mezi Billem Clintonem a Tony Blairem... ~ ...byla to nuda. Bill měl královské sklony, on byl ten chytrý a mocný a zanedlouho mu nějaká kurvička z Bílého domu tuhle představu vykouřila nejen z hlavy, a Tony byl uťápnutý anglický pudlík, co si za Billem chodil pro rady a lezl mu do zadku tak dlouho, až to Billa přestalo bavit, což Tonyho nakrklo a "po politicku" podrazil Billovi nohy. ~ Upřimně, politika mě nezajímá, stačí ji sledovat chvíli a je vám k pláči i na zvracení zároveň. A to mluvím o té naší politice, ta zahraniční je na tom ještě hůř, hlavně co se mého zájmu týče. Díky tomu tak vlastně film pro mě o ničem nebyl, pouhé dlouhé žvástání o vztazích k tomu a onomu a tamtomu a tak a jinak a vyšlo z toho, že jestli je tohle alespoň trochu podle pravdy, je na tom planeta a hlavně Británie s USA ještě hůř, než si mnozí myslí. ~ Tony si tu snaží udělat politické jméno na pomoci Balkánu, ačkoliv ho to zas tak moc nezajímá, ale sám to nezvládne, potřebuje Billa a to za každou cenu. A tak pokud se nezajímáte o politiku, nemarněte tímhle čas. ()

Reklama

Streeper 

všechny recenze uživatele

Nejvíce mě bavila část, kde se řešila nevěra Billa Clintona, hlavně proto, že to ukázala něco z osobního života Hillary a Billa, to pro mě z filmu bylo nejzajímavější, jinak zbytek je jen nudná politika a i když se trochu o politiku zajímám, tak tohle už bylo moc utahané a až moc obsáhlé. Chtělo by to, aby režisér ve filmu rozvinul to přátelství/nepřátelství mezi Tonym a Billem, ale koukat se na to dalo. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Především se mě nelíbilo celkový vyzněný obou státníků, Clintona jsem nikdy neměl moc v lásce, ostatně jako každýho demokrata a jediný co jsem mu zde věřil bylo to arogatní chování, jinak nějaký rady a vize co tam poskytoval Tony Blairovi, no nevím, na mě Tony Blair působil už od začátku jako 100x vyzrálejší politik než Clinton po jednom volebním období ve funkci prezidenta. Druhá věc, že by Tony Blair byl tak vysranej z Clintona prakticky z pár jeho blábolů ? Samotný děj nabývá na dramatičnosti až ve své druhé půlce, když se začne řešit válka v bývalé Jugoslávii, do tý doby to bylo jenom takový brindání mlíčka. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Kdy se stalo naposledy, aby dva muži ze stejného týmu skončili s rukama na řídící páce..." Od tohoto filmu z prostředí vysoké politiky pojednávajícím o "zvláštních vztazích" mezi americkým prezidentem Clintonem a britským premiérem Blairem jsem asi dostal přesně to, co jsem očekával. Tedy zajímavé shrnutí éry druhé poloviny devadesátých let, kdy dotyční vůdčí politici určovali zejména zahraničně politický vývoj v Evropě plus nahlédnutí pod pokličku vztahů mezi oběma vrcholnými politiky. Pokud jde o  protagonisty obou mužů výrazně sympatičtější mi byl Michael Sheen coby Tony Blair (možná i proto, že ho znám už z téže role ve filmu Královna). I čistě ze scenáristického hlediska tahle postava prostě vyznívá pozitivněji (ve smyslu rozumnější, inteligentnější a samozřejmě bez debaty morálnější osobnosti) než Bill Clinton, což nevím zda je celkově vůči tomuto americkému prezidentovi úplně fair. Asi to ale souvisí s tím, že tvůrci filmu věnují dost prostoru vývoji Clintonovi sexuální aféry s Monikou Lewinskou. Zde mě musím říct nejvíc dostala (patrně) autentická Blairova reakce na tiskové konferenci, kde na dotaz, zda v souvislosti s touto kauzou stále hodlá zachovat ony "zvláštní vztahy" mezi USA a Velkou Británií, cituje z Bible (výrok z knihy Rut: "Kamkoli půjdeš, půjdu, kdekoli zůstaneš, zůstanu."). Trošku mě to překvapilo, ale pak jsem si někde přečetl, že Blair v roce 1997 přestoupil ke katolické církvi a jeho idealismus ve vztahu k zahraniční politice (viz zejména ve filmu krize v Kosovu) byl tak asi do velké míry motivován právě jeho vírou. Poměrně zajímavý je i konec filmu, který jakoby naznačoval i to, jakým směrem se bude Blairova politika ubírat v dalších letech (když byl jeho partnerem v USA George Bush). Historie možná bude k Blairovi (kvůli jeho roli ve válce v Iráku za Bushovi éry) poněkud kritická, tento film ale ukazuje, že kořeny Blairova idealismu v zahraniční politice (ve smyslu ospravedlňování tzv. humanitárních  intervencí) tkví právě v období, kdy ruce na oné pomyslné "řídící páce" drželi dva progresivní muži Blair a Clinton. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (2)

  • Julianne Moore byla první volbou pro postavu Hillary Clintonové, po odřeknutí ji nahradila Hope Davis. (ČSFD)

Reklama

Reklama