Tokkiwa lijeodeu

Adoptovaná dívka May (Yuri Seong) se vrací po letech z New Yorku do Soulu. Film má velmi pěkný vizuál, hlavní dvojka se snaží seč jí síly stačí, film se obejde bez zbytečného vykecávání, je zde mnoho nedořečeností, zejména zamrzí nedopracovanosti scénáře, nejsem si jistý jak pochopit finále. Nicméně velmi příjemná podívaná, která má hezky vyklidněny hudební podkres, který jde rychle pod kůži. Musím si ještě ujasnit pár věcí, jelikož mi dvě shlédnutí nestačila. A samozřejmě nezapomenu doporučit, aby režiséři Časteji angažovali Yu-ri Seong, byla by škoda, aby zůstala pouze tv herečkou, patří totiž ke špičce. (21.09.2010)

Docela mě mrzí, že mě tenhle film nenadchnul víc, jelikož hlavní představitelé jsou jedni z herců, které mám nejraději. Nemohu říct, že by mě tu nějak zklamali, to vůbec, ale myslím, že by se kombinace těchto dvou dalo využít i lépe. Záběry jsou opravdu krásné, hudba nádherná, ale příběhu chybí ještě trochu víc náplně. Nějakou krásu a smysl jsem v tom stejně našla. 3,5*. (27.10.2012)

Takový krásný kýčovitý slogan by to mohlo mít: Přijela hledat rodiče, našla... Co vlastně?. Zápletka a pointa je sice jedna velká náhoda (respektive řada několika náhod, bez nichž by se to neposouvalo k vytyčenému cíli), ale i tak to je na pohled hezký film. Ono to prostě v podobně hozených filmech tak bývá. Je to přeci jenom film, že jo, vymyšlený příběh. Díky výborně obsazeným hlavním rolím to nakonec není ani tak nudné, jak by se mohlo zdát. (24.08.2016)

Moc se mi líbilo hraní se světlem v záběrech, kamera a plynulost příběhu byly na koreu celkem normální, jen se mi zdálo, že režisér je bývalý fotograf, protože tam bylo spousta momentů, které vypadaly, tak teď cvaknu a je z toho krásný snímek. Takové lehce poetické dílo, ale nijak nenadchlo, už bylo nějakolik filmů, kde se objevovali korejci, kteří byli adoptováni do zahraničí, ale nikdy snad ne v hlavní roli, kombinace těch dvou lidí a hlavně jejich propletený příběh se mi zdálo předem nahrané. U korejců si právě vážim toho, že je to hodně reálné a občas i nepředvídatelné. Zde to nebylo předvídatelné, kdo mohl vůbec tušit konec, když k němu nebyl ani pořádný náznak, ale prostě mi to z nějakého důvodu nesedělo. Samozřejmě červený králík byl celkem drsný. Kouknu se rád znovu, už kvůli pěkným záběrům, ale ne přímo kvůli příběhu, který je spíše jejich doplněním. (11.08.2011)

Je to dosť dobrá juhokórejská dráma. Má celkom dobrý príbeh o mladej žene, ktorá sa po mnohých rokoch vracia z Ameriky, aby spoznala svoju skutočnú mamu, pretože bola v detstve adoptovaná, no stretnutie už nie je možné, ale rozhodne sa v meste ešte zostať. A spoločnosť sa jej snaží robiť miestny taxikár trpiaci vzácnou chorobou, pri ktorej mu môže srdce prestať fungovať v každom okamihu. Spracovanie sa mi páči, ešte spočiatku ma to moc nezaujalo, hlavne kvôli postave taxikára, ktorý ma vo svojich prvých chvíľach vôbec nebavil, ale našťastie to netrvá dlho a po krátkom čase sa to všetko vylepší, film si ma získal, obe hlavné postavy sú výborne zvládnuté, takže sa im nedá nefandiť a vôbec mi neprekáža ani to pomalé tempo. Celý film sa nesie v tomto pomalom duchu a až tak moc sa tu toho neodohrá, ale vôbec mi to neprekáža, postavy tu nemusia ani rozprávať a má to ten správny náboj. Len ma trochu mrzí to rozuzlenie, nie, že by bolo obsahovo zlé, ale podať sa dalo aj omnoho lepšie, takto až tak moc nezapôsobí. Herecké obsadenie je výborné, celý film stojí len na dvoch postavách, moja veľmi obľúbená Sung Yu-Ri je tu samozrejme skvelá, síce sa za celý film aspoň trochu pousmeje asi len raz, ale zase to pridáva na tej depresívnejšej nálade filmu a moc nezaostáva ani Jang Hyuk. A okrem nich tu už nikto nemá plnohodnotný priestor. Réžia a technická stránka sú na tom dobre, páči sa mi vizuál a aj nálada filmu. To pomalé tempo určite mnohých odradí, ale ja s tým nemám problém, film sa mi páčil a s radosťou si ho ešte niekedy pozriem. 76% (07.07.2012)