The Divide

Další z mnoha filmů tematizujících pád WTC-čka, tentokrát příběh hasiče trpícího vážnou posttraumatickou stresovou poruchou. Čili totéž co Rambo, jen místo Vietnamců tu máme Arabáše. Zajímavým formálním prvkem filmu je způsob, jak tu přechod od umělých zdrojů světla k přírodním, od zářivek k primitivním svíčkám, vytváří paralelu k rozpadu těch lidí. (02.04.2012)

Film věrohodně ukazuje, kam až dokáže vyhnít lidská důstojnost, když vás zavaří v atomovém krytu. To, že se všichni změní v dekadentní, smradlavé trosky, které se v té ponorce týrají, šikanují a vraždí, se dá vcelku pochopit. Ale vlézt ze zoufalství na Rosannu Arquette a k tomu všemu dva měsíce nemytou, to už je těžký exploitation a totální dno humanity. Je mi z toho zle a mám deprese!! (02.04.2012)

Uspěchaná a velmi často zdravé logice odporující první polovina, je tou druhou docela solidně vyvážena, především proto, že Gensovi evidentně moc nejde budování funkčních mezilidských vztahů, avšak v momentě, kdy přijde řeč na ‚zlo je v každém z nás‘, láduje to do diváka bez jakýchkoliv servítek, což vygraduje v parádním závěru; Fallout epilog jako bonus. (04.04.2012)

Špinavé, občas nedomyšlené, chvílemi výborně atmosférické a na závěr, také perfektně vymyšlené, se všemi těmi méně známými tvářemi, které prožijí své peklo, očistec a někdo se na konci možná proplave k "ráji"... Rádoby buřičská snaha naznačit "zdroj zkázy" jsem skoro až přehlížel, stejně jako ty patriotické náznaky. To zajímavé bylo v lidech a jejich přeměně, díky které Gens dokázal vytvořit skoro až novou "rasu" z dvou jinak mladých a normálních lidí... Trochu toho Voldemorta tam bylo:)). Kdyby jen Gens dal víc důraz na ty správné prvky a záměrně nechtěl provokovat Ameriku, tak to mohl být ještě o hvězdičku vybroušenější zážitek. PS: kde ty lidi brali vzduch, kdy z venku ne?:) Vždyť motor na benzín, všechen kouř, jejich vlastní dýchání... no, práce s časem ve filmu je tak záměrně nejasná, že se těžko divák orientuje a tyhle otázky asi nesmí řešit:) (29.04.2012)

The Divide NENÍ neoddiskutovatelně kvalitní, nenapadnutelný film. Dalo by se do něj velmi jednoduše kriticky opřít, sám bych asi neměl problém s obhajobou třeba dvouhvězdičkového hodnocení, protože scénář pár věcí vůbec neřeší (ten krátkej výlet mimo bunkr měl znamenat co? => jak a proč se "to" tam tak rychle vzalo?), dosti laxně se pracuje s časem, proměny v chování u některých postav probíhají moc rychle, ostře, skokově, herci sem tam možná až moc tlačí na pilu, opakování téhož hudebního motivu po chvíli začne prudit... Ale ten film je tak neskutečně depresivní, deptající, špinavej, násilnej, odpornej, že mi z něj po zhlídnutí bylo až teskno. Takže fakt zapůsobil. Z postav, které se ani v úvodu neucházely o divácký titul miss sympatie, ale dalo se jim fandit, se postupem času stanou šílené trosky, svině, zvířata (proměna Marilyn? To je fakt síla). Vůbec se to nesleduje příjemně, takže důrazně varuju případné zájemce: Opravdu se rozmyslete, jestli tohle chcete vidět, protože pro mne to je nejzlejší filmová novinka od dob Srbského filmu, úplná urážka lidskosti. Každopádně Gens se od průměrného gorefestu Frontière(s) posunul o pěknej kus dál. Horror movie of the year (28.03.2012)