Obsahy(1)
Padesát let od vzniku legendárního divadla Semafor, který naplno odstartoval vznik divadel malých forem. Zakladatelský význam Semaforu nelze vidět jen v úzce divadelním pojetí, ale měl i široký sociologický dopad na celou jednu mladou generaci, kterou doslova vytáhl z hospod, a stal se pro ni můstkem k chápání dalších uměleckých disciplín. Snad v každém větším městě vzniklo divadélko "malých forem", které se hlásilo k duchu Semaforu. Semafor byl fenoménem, a hnutí malých forem unikátem v rámci evropského divadla. Semafor samozřejmě nebyl prvním v oblasti studiového divadla u nás. "Začalo to Redutou," pokračovalo Divadlem Na zábradlí a všude byl Jiří Suchý. Semafor ovlivnil několik generací a pro každou je reprezentován někým trochu jiným. Pro jednoho to byl třeba Jiří Grossmann a Miloslav Šimek, pro jiného Josef Dvořák. Tři skupiny, které tu v 70. a 80. letech působily spolu a které vytvářely pro veřejnost pojem Semafor, však také měly své osudy. Jejich vzájemné vztahy procházely mnoha peripetiemi. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (9)
Ty čtyři hvězdičky prosím patří víceméně onomu dobrému >starému< Semaforu (hlavně pak té éry swingové...) navazujícímu svými principy a poetikou na nejlepší tradice umění pánů V&W a jejich Osvobozeného divadla. Za normalizace už to taková sláva nebyla (a pozor, jako malému chlapci se mi i ta J.M. velmi líbila - aby nakonec skončila už jenom u toho šaškování, že...), ale na druhou stranu je dobře, že historii tohoto >fenoménu malých forem< někdo zavčasu (nejen z archivních materiálů) zdokumentoval - a pokazit by to snad mohl jen totální nýmand a ignorant... . . . Takže s klidnou duší (raději ;-) už po třetím díle čtyři hvězdy - ale jak říkám, spíše za tu nostalgii po jednom skvělém starém divadle... - - - - - (Poprvé sledováno pár nedělních odpolední na ČT2, komentář zde jako druhý - 17.11.2009) ()
8/8 Dokumentární cyklus, do kterého se vešlo prakticky všechno. Čili kromě neskutečného množství ukázek, komentářů autentických účastníků a analytiků, zbylo velmi mnoho času taky na všechny absurdní až nesmyslné drby (kdo se s kým vyspal, komu prdla podprsenka), takže místky je to jen setkání na pavlači. Ale každý divák má jinou úroveň a vzhledem ke stopáži si tak kdokoli může najít tu pro svou potřebu zajímavou půlhodinku. Koneckonců, tehdy na konci 90. letech byli všichni ještě při smyslech, naživu a měli pocit, že všechno mohou říct naprosto otevřeně. Posun už je znát i na 7. díle dotáčeném v roce 2004. S dvacetiletým odstupem toto všechno zmizelo a už se jen dojatě tleská. Za cokoli. Ale povinně. Už se nenastolují otázky a nehledají se odpovědi. Protože už to není součást vavřínů. ()
SEMAFOR je dnes skutečně klasickou záležitostí na české divadelní scéně a díky dvěma velkým mužům. Díky Jirkové.. ()
Unikátní a to i tím že se se sešli osobnosti pohromadě, dneska by to bylo tak že by každého vyzpovídali solo a kouzlo společného by bylo v háji...Zřejmě natočili velké množství materiálu, což je znát někdy v nelogickém střihu, někdy rozhovory nenavazují...(Viděno komplet,kromě 15 minut z třetího dílu ) ()
Legenda československého a českého divadla, Semafor skutečně v dobách své největší slávy znala celá země, ale jen zlomek z nich se mohl jít podívat na Suchého a spol. A myslím, že hlavní protagonisté si dobře uvědomovali, že jsou vlastně takovým ostrůvkem naděje v dobách nesvobody. ()
Výborný dokument. Divadlo Semafor je stejně velká legenda jako Osvobozené divadlo a ovlivnilo českou kulturu zřejmě nejvíc ze všech autorských divadel vůbec. Jen výčet pěveckých hvězd, které prošly (spíš "se nastartovaly") spolkem Suchého je neuvěřitelný. Od Matušky, Gotta či Pilarové přes Petru Janů až například k Anně K. O hereckých hvězdách nemluvě. K dokumentu samotném: až na poslední kapitolu o vlivu Semaforu (trochu nudné a nepatřičné) se jedná o vyváženou věc, dobře sestříhanou a hlavně dávající prostor všem - obrazovým dokumentům či osobním výpovědím. Určitě by se sneslo prodloužení dílu věnované zlaté éře Suchý/Šlitr. Tu ale rozpitvávají mnohé jiné dokumenty. Nejsilnější díl je ale ten porevoluční - zvukový záznam z porady divadla co dál - kdo v divadle zůstane a kdo ne. Koho zaujala historie divadla, určitě by si měl přečíst i dvojdílné paměti Jiřího Suchého (Tak nějak to bylo a Inventura). ()
Díly: 1)-7) - (bez názvu), 8) Semafor má 50! -------- V titulcích (jednotlivých dílů) seriálu uvedeno: režie Viktor Polesný (díly 1-6), Jiří Datel Novotný (díl 7), Alena Činčerová (díl 8); rok výroby 1999 (díly 1-6), 2004 (díl 7), 2009 (díl 8). ()
Tento televizní seriál je vhodný nejen do hodin českého jazyka a literatury. Žáci se při něm mohou dozvědět zajímavosti o divadle Semafor. Bohužel mě tento dokumentání seriál neoslovil. Hvězda navíc za přínos tohoto divadla. Jinak se mi provedení nelíbilo a scény někdy byly nelogicky spojeny. ()
Nehodnotím divadlo Semafor (mé oblíbené), ale tento dokumentární seriál. A ten je bohužel hodně nepovedený. Nesystematický, chaoticky sestříhaný, někde vynechávající některá důležitá fakta (např. jak vlastně zemřel Šlitr), někde naopak nůžky chyběly... Škoda, přeškoda, taková legenda si zasloužila kvalitnější dokument (vzorem dobrého moderního dokumentu je pro mne například film Imagine o J. Lennonovi). ()