Smrť ministra

Tak na slovenské pomery a ešte k tomu TV film...sa STV celkom vytiahla..celý film stojí a padá na Jankovi Krónerovi..ktorí nesklamal...a odvádza si svoj štandard...a dokazuje že patrí k najlepším slovenským hercom...film je na to akou témou sa zaoberá fakt zručne spracovaný..a neľutujem že som po dlhom čase zapol TV a pozrel si ho... (10.12.2009)

„Len hovorím pravdu.“ – „Ale to od vás predsa nikto nechce.“  Vladimír Clementis, tento "salonní levičák"a komunistický ministr zahraničí po únorovém převratu má v tomto zajímavě pojatém slovenském televizním snímku možnost svoji "pravdu" sdělit alespoň svému advokátovi, se kterým tráví v cele smrti poslední okamžiky před popravou. Tento předpokládám fiktivní rámec děje nabízí prostor pro velmi dobře napsané dialogy obou aktérů s řadou podnětných myšlenek („Majestát smrti? Čo je dôstojné na smrti?“). Prostřednictvím flashbacků se pak setkáme s celou plejádou významných historických postav, se kterými měl Clemantis co dočinění: Beneš, Gotwald, Stalin, Šikorý, Husák atd. Přiznám se, že mě u některých z těch střípků z Clemantisova života přišlo, jako by se autoři snažili dotyčného ukázat až v příliš pozitivním světle (viz zejména dialog Clementise s Golwaldem těsně po únoru 48, kdy dotyčný pléduje za to, aby se Gottwald nesnažil hned o vytvoření vlády jedné strany). Faktem však zůstává, že on byl v něčem asi skutečně "jiný" komunista (viz jeho kritika chování Sovětů po uzavření paktu Molotov-Ribbentrop) a že Stalin měl v jeho případě skutečně vážný důvod se jej chtít zbavit. Pokud bych měl něco na filmu vypíchnout, tak samotný působivý závěr, v němž se průběh Clementisovi popravy velmi působivě prolíná s poetickými záběry na Clementisovu manželku, kterou dotyčný velmi miloval. Naopak trošku bych zkritizoval obsazení oněch některých zmiňovaných historických postav (Jaskow coby Beneš ještě ušel, ale třeba Jan Masaryk v podání pro mě zcela neznámého Vasila Fridricha mi moc neseděl a o ukrajinském představiteli Stalina raději ani nemluvě). (20.12.2021)

Snaha o poodhalenie bielych miest našich dejín sa verejnoprávnej televízii vydarila. Ján Króner si vzal postavu ministra zahraničných vecí Clementisa za svoju a dokázal, že mu svedčí aj vážna parketa. Po obsahovej stránke k filmu niet čo dodať, azda sa dej mohol vybrať aj do ulíc, aby mal lepší cveng. (11.12.2009)

Jeden z najkvalitnejších slovenských TV filmov za posledné roky. Pre mňa ako Košičana zvlášť zaujímavé, keď je to prvý tv film košického štúdia po dlhej odmlke. Zaujímavé spracovanie, film je obsadený zaujímavými postavami Beneš, Gottwald, Stalin... Film je robený použitím častých flashbackov, spomienok a spovede v poslednú noc pred popravou. Zatiaľ najlepšia úloha J.Kronera, v akej som ho videl a musím sa priznať, že som nikdy nepatril k jeho fanúšikom, skôr naopak. Ale tentoraz zabodoval a presvedčil ma. Na tv film, slovenský zvlášť, veľmi slušné. Film 80%. (31.01.2010)

Tu a tam mě popadne záchvat špatného svědomí nad tím, že nemám vlastně žádný přehled o dramatické tvorbě našich východních sousedů, a Smrt ministra měla nějaké to bílé místo zaplnit. Co napsat... Kdyby v roce 1973 natočila televize osudy komunistického funkcionáře, který ukončil svou životní pouť v nacistickém žaláři, vypadala by televizní inscenace v podstatě stejně. Podobně laciná výprava, totožné záběry na mluvící hlavy, zkrátka za 35 let se nic na výrobních postupech nezměnilo, což je smutné konstatování. Vadily mi i drobnosti jako dialogové výstupy Clementisova právníka, který by jako prověřený soudruh těžko vypouštěl některé věty z úst, byť by to bylo v tak extrémních podmínkách pár hodin před popravou svého mandanta. Celkový dojem: 35 %. (06.10.2022)