Režie:
Petr SlavíkScénář:
Irena ObermannováKamera:
Martin ČechHudba:
Michal PavlíčekHrají:
Aňa Geislerová, Lucie Šteflová, Helena Lia Tachovska, Pavel Liška, Jiří Langmajer, Jan Dolanský, Alois Švehlík, Simona Postlerová, Tomáš Matonoha, Pavel Kikinčuk, Lenka Skopalová, Petr SemerádObsahy(1)
Mladá žena, spisovatelka, se dostala do svízelné situace. Je rozvedená, musí se starat o dvě školou povinné holčičky a nemá rameno, na němž by si poplakala. Někdy se nějaký muž, tedy řekněme rovnou chlap, najde, ale bez pořádné lásky to není ono. Nedá se říci, že ambiciózní autorka, která chce za každou cenu prorazit, na situaci nenese žádnou vinu. Je tak trošku feministka svéhlavička, ale jen trochu: konec konců, taky potřebuje nakonec někoho, kdo zašroubuje žárovku. Její dcerky jsou velmi chytré a mají po mamince velkou fantazii. Svými dětskými, vážně míněnými zásahy do matčina života, komplikují situaci. A tak, jestli nakonec najde rodina tatínka, je ve hvězdách. Možná, že postačí věrný a dobrý přítel... a jednou, kdo ví. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (82)
Měla jsem možnost zhlédnout film bez podstatného násilí, skákání přes kozu (a to jsem se tak těšila!), hrozné kamery, která využívá stále stejné záběry (že by to bylo tím, že se vše odehrává stále na stejném místě?), ale teď pojďme nadávat na herečky. Kdo se přidá? Liška byl jediný, kdo hrál, ale ten dostal roli dle svého gusta a umu. Aňa zapomněla, jak se artikuluje a to zřejmě dostala do vínku její dceruška Justýna, kterážto přehrává každou scénu, ve které hraje, drmolí a není jí rozumět. Naopak její starší sestra se to naučila, proto občas jen přehrává a její afektovanost není tak nápadná. On samotný příběh není zvlášť nápaditý a už od začátku tušíme, jak vše dopadne (neříkejte, že jste to nevěděli!). Ale co bych měla čekat od TV filmu? Možná víc vtipů, kratší stopáž a méně ukecanosti a popisnosti. Jelikož dívat se na ''a teď přijede tatínek'' či ''držkopád číslo jedna'' je velmi unavující. Proč rovnou nenapsali ''a teď si hlavní hrdinka dojde na záchod'' či ''matka donutí dcery vynést koš''? Možná, že bychom se ve filmu více vyznali! Na druhou stranu, Divnovlásky jsou lepší, než drátem do oka! ()
Tady se nedalo do ničeho zabřednout a ani o ničem přemýšlet. Ani jsem tady nenašla zrcadlo vlastního života. Nedokázala jsem se ani s jednou postavou stotožnit. Bylo to příliš povrchní a spíchnuté k sobě horkou jehlou. Červené mezititulky jsou rušivé, ale bez nich by to zřejmě nešlo, pokus o originalitu. Paní Obermannová je jistě zkušenou spisovatelkou, ale neuškodilo by jí se na pár odpolední posadit na dětská pískoviště. Tam by vyslechla mnohem zajímavější story, která by mohla klidně dle myšlení svého přetavit do knihy nebo scénáře. Viděno 2x a vždycky jsem před koncem usnula. Pavel Liška byl velmi civilní. Jen mi vadil styl jeho mluvy. ()
...nejhorší počin ČT co jsem v poslední době viděla...tak špatný že nevím kde začít...dialogy co nemají logiku a ani tu nejmenší míru uvěřitelnosti...přemoudřelé holčičky hysterická matka která si neví rady ani s tím nejbanálnějším co jí život postaví do cesty...Hloupý Honza (= ten hodný) Velký Frajer (= ten zlý - ó jaké překvapení on má manželku)...samá klišé a situace které mají být zábavné a ze života ale jsou spíš trapně "přes čáru" (žebrota/ kozel na korbě)...plýtvání talentem všech tří herců v hl. rolích...z takového scénáře by herectvi nevydoloval nikdo a obávám se že se o to nikdo ani nepokusil... ()
Pošuk ženská, která ve svém věku hovoří sama se sebou a píše si deníček, což tuším nedělají už ani dnešní teenagerky. Toto podivně ostříhané nic vystudovalo s červeným diplomem, jak o sobě tvrdí. No potěš koště. A při tom neví, že když řídím, tak čumím před sebe. Jediné oč babici jde, je sehnat chlapa. No, to bylo k hlavní postavě, která mi byla od začátku odporná a krajně nesympatická. K filmu samotnému se vyjádřím v podobném duchu. Paní Obermannová napsala něco, co by snad, píši snad, mohly přijmout děvčátka před několika lety, nebo dospělí v současnosti, ovšem kapánek zaostalí. Netvrdím, že snímek nemá pár světlých okamžiků, to má, ale je jich tak málo, že to nevydá na vyšší hodnocení. Nakonec tam za něco stojí jen pan Liška, kterého nemusím, ale zde je světlým kladem. Výborné byly titulky v celém filmu. Pomáhají debilnímu divákovi poznat, o čem že to bude následující kousek blbiny. Autoři tak podle mne diváka tak silně podcenili. Tím to u mě dodrbali na ultimo. Ale dodíval jsem se, uznávám, že jen ze zvědavosti, jestli to bude taková kravina, až do konce. Byla. Jen jsem čekal hapák ent, že se ta zmalovaná a nafintěná důra, která soudí člověka dle oblečení, nastěhuje k Béďovi a bude tam, ta krůta, do smrti kydat hnůj. To málo co dávám je hercům všeobecně a za mých pár úsměvů (úšklebků?) u snímku. ()
Divný film to je asi nejvystižnější slovo pro tenhle televizní snímek podle předlohy spisovatelky Obermannové. Původní knihu neznám, ale jak jsem slyšela bude asi výrazně lepší než film. U Divnovlásek se každou chvilku divíte, protože mají tolik podivných a nereálných momentů podle kterých by racionální člověk nejednal a nechoval se a z toho zase chvilku máte pocit – ano, tohle je scéna z obyčejného života. Čili jako na houpačce. Je to divný film, ale co to určitě není – není to komedie, to ani omylem. Jen divný až hodně zvláštní televizní produkt, který už podruhé vidět opravdu nemusím, i když jisté kvality nabízí, ale evidentně pro někoho jiného než pro mě. 35% ()
Reklama