poster

Bassidji

  • Česko

    Basídž

    (festivalový název)
  • Írán

    Bassidji

  • Francie

    Bassidji

  • Slovensko

    Bassidji

    (festivalový název)

Dokumentární

Írán / Francie / Švýcarsko, 2009, 114 min

Režie:

Mehran Tamadon

Scénář:

Mehran Tamadon

Hrají:

Mehran Tamadon

Střih:

Rodolphe Molla
(další profese)
  • agassi68
    ***

    Hviezdičku som ubral za zdĺhavosť. Inak ako pokus o diskusiu s iránskymi duchovnými, ktorí zastávajú svoje stanovisko podobne ako severokórejskí, kubánski alebo ktorýkoľvek direktívny režim na svete to nebolo zlé. Navyše mi to pripomínalo niektoré diskusie s Mečiarom či Ficom v našich tv. Keď sa začalo pichať do citlivých tém, úsmevy zamrzli a vycerili sa zuby nenávisti. Pointa pre nás slobodymilovných - vážme si to čo máme..(11.11.2010)

  • Crawler-D
    ****

    Hlubinný ponor do zákonů a mentality islámu provedl Íránec z Francie Mehran Tamadon. Jen kdyby nezačal se scénou připomínající avantgardní cvičení na téma život jedné vlajky a těžkopádnou diskusí na téma, ve kterém se obyčejný člověk snadno ztratí a už má chuť autorovo tříleté snažení zatratit, naštěstí se pak situace začne vyvíjet mnohem zajímavějším směrem. V poměrně dlouhém dokumentu se mj. silně zajímá o mučednictví a jeho oslavu, která probíhá pravidelně. Mučedníci jsou milováni a lidu je to připomínáno. Ale nejen to zajímá zvídavého dokumentaristu. Vybírá si ke zpovídání několik zajímavých lidí, kteří současný režim plně podporují, ale nejsou ve vedoucích funkcích. Jsou to lidé, kteří ochotně vysvětlují svou kulturu a svým způsobem logicky zdůvodňují praktiky (jako sebemrskačství), nad kterými západní svět dbající na lidská práva nesouhlasně kroutí hlavou. Nevystupují jako fanatici, ani se nesnaží uhýbat otázkám, ale v rámci své mentality upřímně zodpovídají otázky. Člověk jako by je začal chápat a to vyznívá jako hlavní motiv filmu, najít cestu k porozumění odlišné kultury, ze které se dělá velký strašák. Fakt, že ale něco skutečně není v pořádku, vypluje na povrch ke konci, kdy neútočné otázky nahradí dotazy ohledně praktik připomínajících totalitní útlak. Zpovídaný Íránec přestane být tak sebevědomý a hranice mezi logickou pravdou a vykonstruovanou lží se ztenčuje a odhaluje netoleranci.(18.3.2010)

  • Ketri
    ****

    Po slabém začátku se dostavilo konečně něco zajímavého a poučného. Nemám tendence posuzovat jinou kulturu podle žebříčků hodnot a zvyklostí kultury jiné (tedy té, v které jsem vyrostla), ale pokud ti pánové měli být íránskou inteligencí, a měli lidem vysvětlovat náboženské, politické, společenské a jiné případné otázky, tak na tom tato země opravdu není moc dobře. Jejich argumentace mně silně připomínala "logiku" mé matky, kterou začne oponovat ve chvíli, když jí argumenty dojdou.(20.6.2013)

  • gudaulin
    **

    S tímhle dokumentem mám tři problémy a dvě konkrétní výhrady, protože fakt, že o dané problematice dost vím, a tím pádem pro mě obsah filmu není překvapivý a obohacující, je opravdu výhradně můj problém. Za prvé je ten snímek strašně utahaný, u některých filmů máte pocit, že by šel sestříhat o 15-20 minut, tady bych byl podstatně radikálnější a poté, co jsem se několikrát přistihl, že s největším vypětím sil bojuju se spánkem, bych ho zkrátil rovnou na polovinu. Valná většina záběrů je přetažená. Za druhé je Tamadonův film strašně krotký, režisér podniká rituální tanečky a opatrně našlapuje po špičkách tam, kde by měl jít přímo k věci. Dospělo to tak daleko, že mu jeden ze zpovídaných právě tuto opatrnost vyčítá s tím, že čekal otázky víc na tělo. S tím se pojí fakt, že Tamadon zpovídá téměř výhradně tu intelektuálně vybavenou a vstřícnou část komunity, o kterou mu jde, a tím zplošťuje, vlastně spíš znemožňuje, komplexnější pohled. Ono jinak vypadá, když se bavíte s náboženským učencem, a jinak, když se střetnete se šikanou ze strany nevzdělaného příslušníka milice, který vás obtěžuje na ulici. Pro obyvatele malého státu ze střední Evropy, který je známý náboženskou lhostejností a relativizací hodnot, je samozřejmě svým způsobem hodně exotické podívat se na společnost, která nemá jenom pravidla, ale vyznává i nějaké hodnoty, byť jsou z našeho pohledu problematické. Celkový dojem: 40 %.(18.11.2010)

  • Matty
    ****

    Francouzský přístup „pojďme si někam sednout a vést nad tématem vážnou intelektuální rozpravu“ v tomto případě není na škodu, neboť prostor nedostávají zaslepení fanatici, ale lidé vzdělaní a přemýšliví, třebaže ve svých názorech neoblomní. Dotýkají se podstaty islámu a některé jeho elementární otázky objasňují způsobem srozumitelným i evropskému neznabohovi. Tím je vlastně i režisér dokumentu, kterému ovšem původ umožnil hladkou infiltraci mezi učence, vnímající ho jako jednoho ze svých, který zatím pouze neprozřel. Důvěru Tamadon oplácí neagresivními, málo konfrontačními otázkami, k nimž je paradoxně jedním ze zpovídaných přímo vybízen. Rozpory obsažené v některých odpovědích už si musí vnímavý divák vydestilovat sám. Stačí naslouchat a trochu přemýšlet a dostane se vám nesmírně cenného a poutavého (dokument má dvě hodiny a pomalé tempo a končil po půlnoci, přesto jsem jej vydržel sledovat za plné pozornosti) materiálu, ať už o islámu nevíte nic, nebo si myslíte, že o něm víte vše. 80%(11.11.2010)