poster

Bakemonogatari (TV seriál)

  • Japonsko

    化物語

  • anglický

    Bakemonogatari

Animovaný / Drama / Fantasy / Komedie / Mysteriózní / Psychologický / Romantický

Japonsko, 2009, 15x24 min

  • zelvopyr
    ****

    Odkud bych se tak pustil do hodnocení... Japonština jako jazyk je znakově orientována. Nikoli jen, že se znaky zapisuje, ale s velmi omezeným počtem slabik a jen minimálním (proti většině asijských jazyků) tonálním rozdílem je opravdu hodně slov stejně vyslovovaných. Poměrně logické jsou hříčky postavené na zápisu znaků v kombinaci s obratem, o který kráčí. Nejspíš většina slovních hříček v japonštině je založena na rozebrání znaků na součásti, nahrazování radikál, alternativním čtení znaků... Tohoto aspektu se vám v Bakemonogatari dostane hodně. Ba ještě více, vizuální podání seriálu je až takové, že typicky osoba něco říká (slovní hříčku) a je vám to esteticky hezky předloženo napsané, rozepsané, vyfázované... Obyčejně je i samotná zápletka či logika (magie v ději) postavena na vysvětlení souvislosti znaků. Náročné na sledování, ale nijak zvlášť to neprudí. Potud by to bylo triviální... Bakemonogatari tento nápad (již ne úplně nový, viz Sayonara Zetsubou Sensei a Pani Poni Dashi) dotáhl do vysoké míry vizuální stylizace. Animace je skoro vypuštěna, děj se skládá hlavně z obrazů. Místy skvěle nakreslených, spousty hrátek s geometrií, úhly záběru a perspektivou a tak dál. Zástupné obrazy – používají se zařazení situací a nálady dle čísel a barev. Do toho osoby hovoří... Někdy dráždivě či vulgárně, někdy inteligentně, někdy dadaisticky nesmyslně, sebeironicky, někdy zajímavě. A někdy hloupě, to se nedá nic dělat. Hrátky se přenesou i na základy žánrů a archetypů v anime (tsundere, moe atd., navíc jsou tyto aspekty výslovně rozebrány) i styly animace. Inu, je toho až moc (čili trochu únavné), nicméně zcela úmyslně. Pro člověka úplně nedotčeného japonštinou to bude jiný zážitek než pro dotčeného, možná až na vizuál i trochu nestravitelný. Pro mě to bylo místy fascinující.(29.6.2012)

  • Hem.m
    *

    Shrnutí jednou větou, by se dalo asi říci nějak takhle: „Úchylná kozovina“. Jo a strašně mi vadili ty rychlé vyskakující texty, nedalo se to přečíst, všechna čest překladateli. Jinak teda ani příběh mě moc nechytl, přišel mi nemastný neslaný, nic zajímavého. [PS: Původně jsem chtěl říci chujovyna, ale v seriálu byly spíš vidět jen zakryté poprsí a vagíny v těsných tangách či šortkách (aby byly zakryté a nebyli vidět), což mě teda naprosto nevzrušuje a nechává mě chladným. Nemám ani nejmenší tušení, jak jsem na tento seriál narazil..](16.7.2013)

  • mandelbrot
    ****

    Poutavý žánrový mix, který by se dal charakterizovat asi jako konverzační komedie s psychologickými prvky a trochou nadpřirozena. Seriál je založený prakticky výhradně na dlouhých rozhovorech podpořených výrazným vizuálním podáním. Postavy obývají geometricky přesný svět jak z nějakého vektorového editoru, přesto bych neřekl, že působí přespříliš sterilně. Inteligentní a vtipné dialogy jsou zase dotvářeny barevnými přechody a mezititulky a dohromady tak tvoří specifický vizuální styl seriálu. Lze ale asi namítnout, že chvílemi to režisér přehání a občas jen ulevuje animátorům, kteří zjevně nestíhali. Dostatečnou rozmanitost zajišťuje skvělá sestava slečen, které z příběhu naštěstí nezmizí s vyřešením svého psychicko-strašidlového problému, ale vyskytují se i ve zbytku seriálu a často mají vliv na děj v dalších částech.(4.7.2010)

  • Zíza
    ***

    Dva chlapi a osm dívek se nám postarají o nezvyklý zážitek z animace, dlouhé dialogy beze smyslu i se smyslem a ujetým japonským humorem. Koukneme se na podivnou fantaskní romantiku, možná si někoho oblíbíme, možná ne. V podstatě tu není nikdo, kdo by musel být nějak extra nenáviděn. Hra s barvami, nezvyklé podání určitých situací, openingy, které nám snad řeknou něco více o dívkách s "podivnostmi"... to všechno dělá v mých očích Bakemonogatari výjimečným. Ale potom jsou tady neduhy nezáživnosti, nudy, umolousané statiky, která vás po chvíli sledování nijak neuchvátí, a tak se v podstatě tento seriál stal, i přes svou zajímavou vizuální stránku, něčím, co si pustím na pozadí a dělám u toho ještě něco jiného. Nezaujalo mě to natolik, abych tomu věnovala 100% pozornost. Ale chápu, že to dokáže být působivé, na mě to ovšem přestalo působit po prvních pár dílech. Lepší 3*. Ale dělají se z toho velmi povedená AMV. ;-)(27.4.2012)

  • Jeoffrey
    *****

    Tak jsem se konečně pustil do série Monogatari, z které jsem kdysi viděl jeden díl a přišlo mi to tehdy hodně podivné, zmatené a celkově hodně zvláštní. Tehdy jsem byl ještě s anime v začátcích a tak mě něco takhle unikátního dokázalo snadno odradit, ovšem čím víc anime člověk vidí a čím častěji se setkává s klasickým klišé, opakováním nejrůznějších konceptů a šablon tím víc začne lačnit po originalitě. A tady se mi jí dostává měrou vrchovatou. Takže budu chválit a začnu tím, co mě bavilo nejvíc a tím byly dialogy. Už dlouho se mi nestalo, že bych prvních pět dílů hltal každé slovo a neskutečně se bavil při každé interakci mezi Araragim, Hitagi a Mayoi. Ty slovní přestřelky byly peprné, vtipné a naprosto se mi trefili do vkusu. Stejně tak jsem si obě dívky dokázal strašně rychle zamilovat a všechny díly, kde byla v hlavní (nebo i v důležité vedlejší) roli Hitagi jsem si neskutečně užil. Další skvělá věc byla hudba, oceňuji každý openning, protože tam nebyl ani jeden, který by se mi nelíbil a to jak každá část měla svůj vlastní, podle kterého se dalo poznat, která dívka bude dnes v hlavní roli, byl prostě skvělý nápad. S čím jsem se musel rychle sžít a co mi ze začátku přišlo hodně zvláštní byly všechny ty střihy. Z počátku nečekané, ovšem o chvíli později jsem si všiml, že mi vlastně vůbec nevadí a že atmosféru neničí, ony jí dotvářejí. K tomu hned na začátku každého dílu spousta textu, který jsem si pokaždé chtěl přečíst, což mě sice nutilo vstávat a často stopovat video, ale i tyhle úvodní informace se mi líbily (až na tu rychlost s jakou byly podávány). K tomu všemu různá kombinace animačních stylů a vůbec různých výrazových stylů celkově (skutečné záběry, fotky, animace - prostě byla tam i modelína...) - to vše dělá sledování něčím neskutečně zajímavým a z tohohle všeho jsem byl unesen. Jistě, má to své nedostatky, kdy se časem vlastně ukazuje, že koncept příběhů se pořád tak nějak opakuje, také kapitoly s opicí a hadem mě tolik nedostávali jako ty ostatní, ale na výsledku se toho moc nezmění. Můj první náhled do světa Monogatari série je pro mě neskutečně svěží, originální, vtipný a geniálně zpracovaný, tedy u mě jasných 5*. 9,3/10(18.7.2017)

  • - Senjougahara je v novele zobrazována s hnědými vlasy, ale v anime má vlasy fialové. Nicméně, když je v blízkosti Araragiho a poleví ve své ostražitosti, tak její vlasy zhnědnou. (Harroc)