Reklama

Reklama

Bakemonogatari

(TV seriál)
Animovaný / Drama / Fantasy / Komedie / Mysteriózní / Psychologický / Romantický
Japonsko, 2009, 15x24 min

Obsahy(1)

Araragi byl nedávno kousnut upírem a následkem toho se jím stal také. Z jeho prokletí ho ale osvobodil poněkud zvláštní kněz Oshino. Díky němu se Araragi rozhodl, že když potká někoho, koho postihlo podobné nadpřirozené neštěstí, pomůže mu. Bakemonogatari v překladu znamená "Příběhy monster". Anime obsahuje pět různých příběhů, ve kterých se můžete setkat s lidmi s podobnou zkušeností jako měl Araragi. (Taja.S)

(více)

Recenze (34)

Scalpelexis 

všechny recenze uživatele

Po druhém shlédnutí tohoto seriálu nemám úplně boty a koule na to tomu dát míň; je to svým způsobem tak originální a unikátní počin, že si to plné hodnocení zaslouží. On samotný vizuál mě totiž tak uhranul, že jsem z toho byl dlouho paf a téměř až neposlouchal či nedával pozor tomu, co se děje, jen, abych mohl hádat, z jakýho "úhlu pohledu" to bude o vteřinu později. I ta hra barev, linek, stínování je až magická. Další mocná deviza je postava Hitagi Senjougahary (napsal jsem to správně?). Hltal jsem každý její pohyb, každý její slovo (i její Stable staple opening je jeden z nejpříjemnějších, co jsem kdy slyšel, obzvlášt, když si ho nazpívala sama dabérka) a skrze další série si uvědomil, že na poli anime je skutečně obtížné najít postavu, která by ji sahala po kolena. Člověk má dojem, že si na něco hraje, aby Vás o chvíli později natvrdo přesvědčila, že to není pravda. V neposlední řadě je nutné vyzdvihnout dialogy, které sic nemají konzistentní úroveň a často jejich obsah je nebezpečně mělký, ale podáním, úderném poštuchováním druhé osoby a květnatostí jsou jak z jiného vesmíru. Ostrouhává nám tu každopádně děj, který jako byl spíš tou výplní a obrázky jsou tím hlavním bonbónkem. První cca 2 příběhy jsou zábavné, poté už takové obyčejné..ale na co si hrajeme? Jasně, forma znatelně zvítězila nad obsahem. Jenže tyto kouzelné příběhy o strašidlech mají v sobě tolik osobnosti a nevysvětlitelného šarmu, které jsem jinde nenašel a tím se do Monogatari i přes velké nedokonalosti zamiloval. P.S.: Po dalším shlédnutí nemůžu dostatečně docenit rande v 12. díle. Dokonalý mix inteligence, smíchu a dojetí, ze kterého by si jiné romance mohly vzít příklad. Hitagi, ski. ()

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Problémy s duševním zdravím, psychickou pohodou mohou na sebe bráti různé podoby. V Bakemogatari je to setkání s mystickým zvířetem, které, v jistém slova smyslu, člověka zakleje. S takovým prokletím se žije obtížně, ovšem zbavit se ho pouze nápravu stavu duše. V příběhu prvním se hlavní hrdina Araragi setkává s dívkou Senjougaharou, jež má následující problém: váží 5 kg. Proč se tak stalo a jak ji pomoci, to je oč tu běží. O obsahu Bakemonogatari však nemá valného smyslu mnoho hovořit, neboť skýtá dle mého názoru veskrze průměrný, ba chvílemi až podprůměrný zážitek. Originální, efektní výtvarné řešení však tento nedostatek je schopno vynahradit. Co tu máme? Výrazně barevné, tu jednolité, tu složitě vzorované, mnohokrát až zářivé barevné plochy, prokládané rozsáhlmi plochami černými, bílými i jinými, vždy však v jednom záběru pouze jedné barvy. Volba barev neodpovídáí realitě, ale píše atmosféře scény. Pestrá volba úhlů "záběru", rychlý střih mezi statickými obrazy či scénami s minimem pohybu (často se hýbe jen jeden objekt či skupina podobných objektů). Geometrie je při kresbě vzývána jako bůh - používá se různých perspektiv a projekcí, čáry se kříží ve stejných úhlech a zase v nekonečnu, rozbíhají se v jednom bodě, utíkají směrem k horizontu a důrazně se podřizují úběžníkům. Vhodná volba ambientní hudby spolupomáhá navodit tu pocit každodenní škloní roztěkanosti, jindy zase napětí a obav. Celky se náhle střídají s velkými detaily. A co chvíli si animátoři postaví hlavu a nečekaně použijí úplně jinou techniku animace. Je to neotřelé, ale dokonale to na mě zafungovalo jen v prvním příběhu (který je v tomto ohledu asi nejlepší), v druhém se i přes stacatto relativně slušných dialogů dostavil pocit, že tohle vidět nemusím a po něm pro mě Bakemonogatari skončilo. Silné ***. ()

Reklama

Zíza 

všechny recenze uživatele

Dva chlapi a osm dívek se nám postarají o nezvyklý zážitek z animace, dlouhé dialogy beze smyslu i se smyslem a ujetým japonským humorem. Koukneme se na podivnou fantaskní romantiku, možná si někoho oblíbíme, možná ne. V podstatě tu není nikdo, kdo by musel být nějak extra nenáviděn. Hra s barvami, nezvyklé podání určitých situací, openingy, které nám snad řeknou něco více o dívkách s "podivnostmi"... to všechno dělá v mých očích Bakemonogatari výjimečným. Ale potom jsou tady neduhy nezáživnosti, nudy, umolousané statiky, která vás po chvíli sledování nijak neuchvátí, a tak se v podstatě tento seriál stal, i přes svou zajímavou vizuální stránku, něčím, co si pustím na pozadí a dělám u toho ještě něco jiného. Nezaujalo mě to natolik, abych tomu věnovala 100% pozornost. Ale chápu, že to dokáže být působivé, na mě to ovšem přestalo působit po prvních pár dílech. Lepší 3*. Ale dělají se z toho velmi povedená AMV. ;-) ()

Jeoffrey 

všechny recenze uživatele

Tak jsem se konečně pustil do série Monogatari, z které jsem kdysi viděl jeden díl a přišlo mi to tehdy hodně podivné, zmatené a celkově hodně zvláštní. Tehdy jsem byl ještě s anime v začátcích a tak mě něco takhle unikátního dokázalo snadno odradit, ovšem čím víc anime člověk vidí a čím častěji se setkává s klasickým klišé, opakováním nejrůznějších konceptů a šablon tím víc začne lačnit po originalitě. A tady se mi jí dostává měrou vrchovatou. Takže budu chválit a začnu tím, co mě bavilo nejvíc a tím byly dialogy. Už dlouho se mi nestalo, že bych prvních pět dílů hltal každé slovo a neskutečně se bavil při každé interakci mezi Araragim, Hitagi a Mayoi. Ty slovní přestřelky byly peprné, vtipné a naprosto se mi trefili do vkusu. Stejně tak jsem si obě dívky dokázal strašně rychle zamilovat a všechny díly, kde byla v hlavní (nebo i v důležité vedlejší) roli Hitagi jsem si neskutečně užil. Další skvělá věc byla hudba, oceňuji každý openning, protože tam nebyl ani jeden, který by se mi nelíbil a to jak každá část měla svůj vlastní, podle kterého se dalo poznat, která dívka bude dnes v hlavní roli, byl prostě skvělý nápad. S čím jsem se musel rychle sžít a co mi ze začátku přišlo hodně zvláštní byly všechny ty střihy. Z počátku nečekané, ovšem o chvíli později jsem si všiml, že mi vlastně vůbec nevadí a že atmosféru neničí, ony jí dotvářejí. K tomu hned na začátku každého dílu spousta textu, který jsem si pokaždé chtěl přečíst, což mě sice nutilo vstávat a často stopovat video, ale i tyhle úvodní informace se mi líbily (až na tu rychlost s jakou byly podávány). K tomu všemu různá kombinace animačních stylů a vůbec různých výrazových stylů celkově (skutečné záběry, fotky, animace - prostě byla tam i modelína...) - to vše dělá sledování něčím neskutečně zajímavým a z tohohle všeho jsem byl unesen. Jistě, má to své nedostatky, kdy se časem vlastně ukazuje, že koncept příběhů se pořád tak nějak opakuje, také kapitoly s opicí a hadem mě tolik nedostávali jako ty ostatní, ale na výsledku se toho moc nezmění. Můj první náhled do světa Monogatari série je pro mě neskutečně svěží, originální, vtipný a geniálně zpracovaný, tedy u mě jasných 5*. 9,3/10 ()

zelvopyr 

všechny recenze uživatele

Odkud bych se tak pustil do hodnocení... Japonština jako jazyk je znakově orientována. Nikoli jen, že se znaky zapisuje, ale s velmi omezeným počtem slabik a jen minimálním (proti většině asijských jazyků) tonálním rozdílem je opravdu hodně slov stejně vyslovovaných. Poměrně logické jsou hříčky postavené na zápisu znaků v kombinaci s obratem, o který kráčí. Nejspíš většina slovních hříček v japonštině je založena na rozebrání znaků na součásti, nahrazování radikál, alternativním čtení znaků... Tohoto aspektu se vám v Bakemonogatari dostane hodně. Ba ještě více, vizuální podání seriálu je až takové, že typicky osoba něco říká (slovní hříčku) a je vám to esteticky hezky předloženo napsané, rozepsané, vyfázované... Obyčejně je i samotná zápletka či logika (magie v ději) postavena na vysvětlení souvislosti znaků. Náročné na sledování, ale nijak zvlášť to neprudí. Potud by to bylo triviální... Bakemonogatari tento nápad (již ne úplně nový, viz Sayonara Zetsubou Sensei a Pani Poni Dashi) dotáhl do vysoké míry vizuální stylizace. Animace je skoro vypuštěna, děj se skládá hlavně z obrazů. Místy skvěle nakreslených, spousty hrátek s geometrií, úhly záběru a perspektivou a tak dál. Zástupné obrazy – používají se zařazení situací a nálady dle čísel a barev. Do toho osoby hovoří... Někdy dráždivě či vulgárně, někdy inteligentně, někdy dadaisticky nesmyslně, sebeironicky, někdy zajímavě. A někdy hloupě, to se nedá nic dělat. Hrátky se přenesou i na základy žánrů a archetypů v anime (tsundere, moe atd., navíc jsou tyto aspekty výslovně rozebrány) i styly animace. Inu, je toho až moc (čili trochu únavné), nicméně zcela úmyslně. Pro člověka úplně nedotčeného japonštinou to bude jiný zážitek než pro dotčeného, možná až na vizuál i trochu nestravitelný. Pro mě to bylo místy fascinující. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (1)

  • Senjougahara je v novele zobrazována s hnědými vlasy, ale v anime má vlasy fialové. Nicméně, když je v blízkosti Araragiho a poleví ve své ostražitosti, tak její vlasy zhnědnou. (Harroc)

Reklama

Reklama