poster

Fridrich Barbarossa

  • český

    Barbarossa

  • Itálie

    Barbarossa

  • slovenský

    Krutý dobyvateľ

  • slovenský

    Frederick Barbarossa - krutý dobyvateľ

  • anglický

    Sword of War

Historický / Drama

Itálie, 2009, 139 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • xaver
    *

    Rutger Hauer se zase propujčil k pořádnému blábolu. Koupil jsme DVD hlavně kvůli němu, ale i kvůli historickému námětu. Samotné provedení má ale s historiií společné snad jen jméno slavného císaře Fridricha zvaného Barbarossa, kvůli jeho rudému vousu. Škoda času i peněz, teda lépe řečeno jen času, protože čas jsou peníze.(12.7.2012)

  • dr.fish
    ****

    V roce 1154 Fridrich Štaufský vstoupil do Itálie. Jelikož byl jako římský král také "formálně" králem Lombardie, měl na to "formálně" právo. Itálie se zdála být snadnou kořistí, neboť neměla jednotného vládce, jednotlivé regiony byly doménou věčně se svářících měst. Jedno z nich požádalo císaře o pomoc proti Milánu a on této příležitosti využil k intervenci a přechodu přes Alpy. Pod záminkou ochrany říšských práv a práv měst loyálních k říši oblehl Milán a dobyl ho. Dobýval ho též za vydatné pomoci českého knížete Vladislava II., jehož za pomoc odměnil udělením královského titulu. Náš král se na italském tažení poměrně angažoval a byl věrným Fridrichovým spojencem. Dobývání Milána je zpracováno s veškerou možnou precizností, podotýkám veškerou možnou, nesnese to srovnání s americkými velkofilmy. Ty by si ovšem takového tématu ani nevšimly. Ačkoli to tak nevypadá, film pojednává o Fridrichově kampani v Itálii v délce dvaceti let. Vojenských výprav bylo několik, jelikož Italové a jejich města neznali pojem lenní přísahy a zajímal je jen jejich vlastní prospěch. Zneužili královy síly pro obhajobu svých zájmů, ale v nejbližší době ho ihned opustili. Fridrich pak muset města opět podrobovat, neboť daně vybírané v Itálii pro něj byly velmi významnou položkou v rozpočtu. Navíc sen o znovu vybudování římské říše, které by vládl z Říma, mu nedával spát. Vypálením Milána sice zpacifikoval nejvážnějšího soupeře, ale zároveň proti sobě sjednotil nesjednotitelné- všechna italská města. V závěrečné bitvě proti nim byl Fridrich krutě poražen a málem zahynul. V roce 1188 opouští Itálii a vydává se jako starý muž s dvacetitisícovou armádou na křížovou výpravu do Jeruzaléma. Na cestě se utopí v Turecku v řece a výprava se rozpadá. Film se bohužel záležitostmi římského krále a císaře Fridricha zabývá příliš okrajově. Většinu času se zabýváme dementní zápletkou rodiny milánského kováře a lidí kolem něj, kteří ve stylu husitského revolučního hnutí zachránili Lombardii před krvelačným císařem. Jejich důležitost a zásadnost v ději, kdy rolníci jsou fajn a šlechta proradná, zavání trochu komunismem nebo aspoň Robinem Hoodem či Jánošíkem. Kovářova rodina založí bratrstvo, které sjednotí lombadská města v ligu a ta nakonec Barbarossu porazí. Nesmysl a zbytečný, o všem samozřejmě rozhodla šlechta. A tak nám tvůrci naservírovali italskou limonádu s průměrnými herci, velmi slušnou výpravou a banálním příběhem o lásce. Měli se více držet Barbarossy (Rutger Hauer jako herec je mezi slepými jednookým králem), šlechty, zrady Jindřicha Lva, vztahu císaře a jeho císařovny. Pak by se film určitě vydařil. Takhle tento italský lidový epos potřebuje vystřihnout alespoň prostřední půlhodinu. Přesto některé záběry na města jsou perfektní, jako zájemce o historii dávám hvězdičku navíc....75% (60% - pro neznalé historického pozadí)(29.1.2011)

  • dopitak
    *

    Exemplární ukázka toho, kterak distributor obšlehne můj obsah napsaný dávno před tím, než v KaB Music tušili, kde leží Itálie... :-( . Taliáni moc moc chtěli natočit zase jednou něco pořádného. A moc moc se jim to nepovedlo. Legenda o velkém dobyvateli vypadá jako velkovýpravná Kněžna Libuše. Znáte-li filmy L. Simandla, snad vám pomůže následující rozbor: Barbarossa, jsa natočen stejně jako třeba Bathory v angličtině (je to ostatně ve filmu vidět, že herci nejsou dabováni), je prvotně určen anglofonní oblasti. Herci v něm však na rozdíl od Simandlových filmů (ve kterých všechny ty Češky a Východoevropanky mluví s šíleným dialektem, kterému se musíte prostě jen smát) anglicky umí, přestože mají tzv. slovníkovou výslovnost. Mluví bez britského, amerického nebo jakéhokoliv jiného přízvuku, čistě oxfordskou učebnicovou angličtinou, jakou se prostě nemluví. Což má velkou výhodu: Tomuhle filmu je perfektně rozumět i bez titulků! Jeho dialogy však působí hodně legračně. Stejně tak směšná je zápletka. Barbarossa má výbornou paměť, když si pamatuje meč, který před dvaceti lety daroval malému chlapci. Najdete tu přehnaná gesta, velká slova a hlavně pyrotechnické efekty, za které by se nemuseli stydět ani Flash Barrandov při právě probíhajícím Ignis Brunensis. Chtěl bych ve dvanáctém století vidět vrhací stroje, které prorazí metr silnou kamenou zeď tak, že prolítnou čistě zkrz, ještě u toho vybouchnou a pokračují v cestě po střechách města... Romantická linka přináší srdceryvný řev milánských žen nad muži, které ti proradní Germáni přivázali na svoje věže jako živá rukojmí. První díl (104 minut) končí v okamžiku, kdy Barbarossa začíná útok proti Milánu. Druhý díl zatím není, ale pokud vás můj komentář objektivně odradil, dvojku si ani neshánějte, a, ehm, zvážil bych i tu jedničku.(23.5.2010)

  • drankeryth
    ***

    Taliansky velkofilm ma milo prekvapil a to som od neho moc neocakaval. Troska mi to spracovanie deja na filmove platno vyzeralo takym televiznym dojmom, ale to mi moc nevadilo, pretoze ma to vskutku aj troska pohltilo a velmi rad som si to pozrel az do konca. Najviac ma potesilo to dobijanie Milana, kde aj pouzivali Nemci katapulty, ktorymi vrhali ohnive gule medzi obyvatelov Milana. Ani hradby nesetrili a dali im pocitit, aka je to obrovska sila tych strojov. Bol to docela aj dlhy boj a ani zvysok filmu nepokrivkaval oproti tomu boju. Film sa da v pohode pozriet, ale od skveleho historickeho filmu to este ma nejaky kus cesty, aby dobil tie najvyssie miesta uspechu:)(26.9.2011)

  • majo25
    ***

    Akčný historický film po vzore západoeurópskych kinematografií, v ktorom sa o živote tohoto rímskonemeckého cisára až na jedno proroctvo a výboje s cieľom prisvojiť si územia severotalianskych miest toho veľa nedozvieme. Film sa radšej venuje osudom obyvateľov jedného z oných severotalianskych miest - prizvukujem, že mne nesympatických. A tak sa film s čiastočnou schizofreniou uberá svojou cestou - väčšinou vojnovou. Hauer ukazuje, že aj vo vyššom veku má čo ukázať, jeho charizmu vo filme nikto ani zďaleka nedosahuje. Chýba však silnejší a ucelenejší príbeh a väčšia historická a vojenská vieryhodnosť.(2.4.2016)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace