poster

Fridrich Barbarossa

  • český

    Barbarossa

  • italský

    Barbarossa

  • slovenský

    Krutý dobyvateľ

  • slovenský

    Frederick Barbarossa - krutý dobyvateľ

  • anglický

    Sword of War

Historický / Drama

Itálie, 2009, 139 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Andronikos
    *

    Faktografických chýb som vo filme mnoho neobjavil, hoci vyobrazenie bitky pri Legnane bolo pravdepodobne dosť ahistorické (scenárista tam ako tradične potreboval dostať nejaký úžasný trik, pomocou ktorého bolo "záporácke" vojsko prekvapené a porazené). Historikovi či len trochu historicky uvažujúcemu človeku ale musí do očí byť už len to, s akou ľahkosťou sa presúvame z r. 1158 do r. 1167 a napokon do r. 1176. Bez toho, aby Barbarossa Hauer alebo ktokoľvek iný na obrazovke starnul, bez toho, aby sa postavy v deji istým spôsobom vyvíjali, bez toho, aby bolo nejako urobené hodnoverným, že tá a tá postava je už roky nezvestná a pritom bola v kláštore či niekde inde (v tom druhom prípade narážam na samotný záver, ktorý som si jednak vôbec v tomto smere nebol schopný nejako racionálne vysvetliť, jednak nechcem spoilerovať - preto tá vágnosť vyjadrenia). Inými slovami, chronologicky síce úspešne kĺžeme po povrchu, príbehovo však máme pred sebou zlepenec časovo nevierohodných skutočností. - Druhou slabinou filmu je to, že je predsa len značne ahistorický svojím celkovým vyznením: boj o slobodu Talianska (recte severotalianských komún) proti Nemcom (dajme tomu) je v 12. storočí pekným nezmyslom. Slovo "nezávislosť", ktoré v rámci slovenského dabingu padne, by bolo nutné nahradiť "autonómiou", aby šlo o ako tak dobovo znesiteľnú výpoveď. To samozrejme nemusí scenáristu zaujímať, pretože ten svoj text končí Legnanom a divák sa môže domov odobrať s dobrým pocitom, že dobro zvíťazilo a "naši" sú slobodní. S tým "naši" však súvisí ešte iná vec: ja osobne mám značné pochybnosti o tom, že iný než taliansky divák mohol tento filmový boj o "nezávislosť" nejako zvlášť prežívať. Ak chceli tvorcovia vidieť, ako je treba natočiť scény, kde sa bude kričať "sloboda!" a globálny divák ich bude akceptovať, mali si pozrieť Gibsonov Meisterstück. - Barbarossa, ktorý dal filmu meno, sa síce spočiatku na obrazovke vyskytuje relatívne často a príslušné scény (napr. sobáš s Beatrix) majú určitú biografickú relevanciu, postupom času však začína byť postavou, ktorá iba akosi mechanicky čosi zavelí alebo odkýva spoza stola a celkovo z deja mizne. Smutné je, že postavy, na ktoré sa potom snímka sústredí, nemajú dostatočný potenciál nato, získať si vrelé divácke sympatie, takže ich tragédie idú mimo nás (opäť by som Martinelliho kolektív odkázal na Statočné srdce, aby si zistili, ako sa podrezávajú hrdlá tak, aby to bolo emotívne). - Výprava nie je americky oslnivá, ale voči nej výhrady nemám, hoci nasnímanie súbojov a bojov je mizerné. - Dosť nezaujímavý film, v ktorom sa buď nemohol alebo nedokázal naplno uplatniť Hauerov herecký či aspoň charizmatický potenciál. Servíruje sa nám formálne zvládnutý obsah, ktorému však chýba historická vierohodnosť a emotívna presvedčivosť.(19.8.2011)

  • dopitak
    *

    Exemplární ukázka toho, kterak distributor obšlehne můj obsah napsaný dávno před tím, než v KaB Music tušili, kde leží Itálie... :-( . Taliáni moc moc chtěli natočit zase jednou něco pořádného. A moc moc se jim to nepovedlo. Legenda o velkém dobyvateli vypadá jako velkovýpravná Kněžna Libuše. Znáte-li filmy L. Simandla, snad vám pomůže následující rozbor: Barbarossa, jsa natočen stejně jako třeba Bathory v angličtině (je to ostatně ve filmu vidět, že herci nejsou dabováni), je prvotně určen anglofonní oblasti. Herci v něm však na rozdíl od Simandlových filmů (ve kterých všechny ty Češky a Východoevropanky mluví s šíleným dialektem, kterému se musíte prostě jen smát) anglicky umí, přestože mají tzv. slovníkovou výslovnost. Mluví bez britského, amerického nebo jakéhokoliv jiného přízvuku, čistě oxfordskou učebnicovou angličtinou, jakou se prostě nemluví. Což má velkou výhodu: Tomuhle filmu je perfektně rozumět i bez titulků! Jeho dialogy však působí hodně legračně. Stejně tak směšná je zápletka. Barbarossa má výbornou paměť, když si pamatuje meč, který před dvaceti lety daroval malému chlapci. Najdete tu přehnaná gesta, velká slova a hlavně pyrotechnické efekty, za které by se nemuseli stydět ani Flash Barrandov při právě probíhajícím Ignis Brunensis. Chtěl bych ve dvanáctém století vidět vrhací stroje, které prorazí metr silnou kamenou zeď tak, že prolítnou čistě zkrz, ještě u toho vybouchnou a pokračují v cestě po střechách města... Romantická linka přináší srdceryvný řev milánských žen nad muži, které ti proradní Germáni přivázali na svoje věže jako živá rukojmí. První díl (104 minut) končí v okamžiku, kdy Barbarossa začíná útok proti Milánu. Druhý díl zatím není, ale pokud vás můj komentář objektivně odradil, dvojku si ani neshánějte, a, ehm, zvážil bych i tu jedničku.(23.5.2010)

  • xaver
    *

    Rutger Hauer se zase propujčil k pořádnému blábolu. Koupil jsme DVD hlavně kvůli němu, ale i kvůli historickému námětu. Samotné provedení má ale s historiií společné snad jen jméno slavného císaře Fridricha zvaného Barbarossa, kvůli jeho rudému vousu. Škoda času i peněz, teda lépe řečeno jen času, protože čas jsou peníze.(12.7.2012)

  • dr.fish
    ****

    V roce 1154 Fridrich Štaufský vstoupil do Itálie. Jelikož byl jako římský král také "formálně" králem Lombardie, měl na to "formálně" právo. Itálie se zdála být snadnou kořistí, neboť neměla jednotného vládce, jednotlivé regiony byly doménou věčně se svářících měst. Jedno z nich požádalo císaře o pomoc proti Milánu a on této příležitosti využil k intervenci a přechodu přes Alpy. Pod záminkou ochrany říšských práv a práv měst loyálních k říši oblehl Milán a dobyl ho. Dobýval ho též za vydatné pomoci českého knížete Vladislava II., jehož za pomoc odměnil udělením královského titulu. Náš král se na italském tažení poměrně angažoval a byl věrným Fridrichovým spojencem. Dobývání Milána je zpracováno s veškerou možnou precizností, podotýkám veškerou možnou, nesnese to srovnání s americkými velkofilmy. Ty by si ovšem takového tématu ani nevšimly. Ačkoli to tak nevypadá, film pojednává o Fridrichově kampani v Itálii v délce dvaceti let. Vojenských výprav bylo několik, jelikož Italové a jejich města neznali pojem lenní přísahy a zajímal je jen jejich vlastní prospěch. Zneužili královy síly pro obhajobu svých zájmů, ale v nejbližší době ho ihned opustili. Fridrich pak muset města opět podrobovat, neboť daně vybírané v Itálii pro něj byly velmi významnou položkou v rozpočtu. Navíc sen o znovu vybudování římské říše, které by vládl z Říma, mu nedával spát. Vypálením Milána sice zpacifikoval nejvážnějšího soupeře, ale zároveň proti sobě sjednotil nesjednotitelné- všechna italská města. V závěrečné bitvě proti nim byl Fridrich krutě poražen a málem zahynul. V roce 1188 opouští Itálii a vydává se jako starý muž s dvacetitisícovou armádou na křížovou výpravu do Jeruzaléma. Na cestě se utopí v Turecku v řece a výprava se rozpadá. Film se bohužel záležitostmi římského krále a císaře Fridricha zabývá příliš okrajově. Většinu času se zabýváme dementní zápletkou rodiny milánského kováře a lidí kolem něj, kteří ve stylu husitského revolučního hnutí zachránili Lombardii před krvelačným císařem. Jejich důležitost a zásadnost v ději, kdy rolníci jsou fajn a šlechta proradná, zavání trochu komunismem nebo aspoň Robinem Hoodem či Jánošíkem. Kovářova rodina založí bratrstvo, které sjednotí lombadská města v ligu a ta nakonec Barbarossu porazí. Nesmysl a zbytečný, o všem samozřejmě rozhodla šlechta. A tak nám tvůrci naservírovali italskou limonádu s průměrnými herci, velmi slušnou výpravou a banálním příběhem o lásce. Měli se více držet Barbarossy (Rutger Hauer jako herec je mezi slepými jednookým králem), šlechty, zrady Jindřicha Lva, vztahu císaře a jeho císařovny. Pak by se film určitě vydařil. Takhle tento italský lidový epos potřebuje vystřihnout alespoň prostřední půlhodinu. Přesto některé záběry na města jsou perfektní, jako zájemce o historii dávám hvězdičku navíc....75% (60% - pro neznalé historického pozadí)(29.1.2011)

  • Jungolink
    *

    Kéž by to v mé bakalářce (ano, skutečně píšu bakalářku o této personě, takže si troufám říct, že o tom tak trochu něco vím ;)) šlo říct tak jednoduše jako v tomto filmu: Béďa Rudovous byl prostě břídil, který byl ve vleku své panovačné burgundské manželky a svého kancléře (který mimochodem vypadá spíše jako velkomoravský velmož než kolínský arcibiskup), Italové jsou prostě nejlepší válečníci na světě a samozřejmě i u nich platí, že čím nižší společenská vrstva, tím větší bijec a lepší stratég.(28.10.2012)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace