Reklama

Reklama

VOD (1)

Rok 1977, městečko Sainte-Gudule na severu Francie. Suzanne Pujole je spořádaná hospodyňka a oddaná manželka továrníka Roberta Pujola, který svůj podnik na výrobu deštníků řídí železnou rukou. Zdá se být stejně nepřístupný a despotický jak ke svým dělníkům, tak k dětem a ženě. Po stávce a sesazení manžela se Suzanne nečekaně ocitá ve vedení továrny a k všeobecnému překvapení se ukazuje jako žena činu a zdravého rozumu. Když se ale Robert vrací odpočatý a ve formě zpět, situace se komplikuje... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (74)

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Catherine s Gerardem opět v jednom filmu. On příběh je vlastně jen taková typická sladká pusinka z Francie, ale ty společný scény Catherine s Gerardem, to je fakt něco, ať mě nikdo neříká že ty vzájemný pohledy hrály nebo ta jejich společná taneční scéna, to byla paráda, nemuseli říct jediný slovo a stejně jsem cítil jak moc se maj rádi. Oni jsou fakt jak červenej filek v mariášovkách, přebíjej všechno. Dal bych i lepší hodnocení, ale to bych z filmu nesměl cítit takový lehounký a nenápadný feministký nádech, který v závěrečným projevu nechutně vygradoval, frantíci takovýhle kopírování od amíků přece nemaj zapotřebí. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Rovnou říkám, že jsem tenhle film příliš nepochopil. Měla to být parodie, nebo jsou ty neskutečně vousaté agitky na ženskou sílu a zlaté časy kapitalismu jen satirickým výstřelem do tmy? Netuším, každopádně mizerná, mizerná práce, plytká, nudná, ucouraná a bez šťávy. Vysušené křidýlko. Nebo stehýnko? No, nezbývá než nostalgicky vzpomínat na časy, kdy francouzští režiséři věděli, že třídní schémata jsou na prd a hlavní je švanda. ()

TeeAge

všechny recenze uživatele

|| Scenár: François Ozon / Story by Pierre Barillet, Jean-Pierre Grédy | Hudba: Philippe Rombi | Produkcia: Eric Altmeyer, Nicolas Altmeyer | Distribúcia: Mars Distribution | Štúdio: Mandarin Cinéma, Production Services Belgium | Tržby: 23,157,170 $ || ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Film o zralém umění některých vzácných žen nenápadně trpělivě spojovat, pečovat a přitom si nezadat, nenechat ze sebe udělat oběť odstavenou na vedlejší kolej, nenechat sebe, rodinu ani široké okolí připravit o své všem prospěšné kultivované ženské talenty, role a smysluplnost, o svou ženskou lásku, tvořivost, soucit a podporu, a zároveň při tom dobývání si místa na slunci nikomu neublížit - v tom je zde bytostný rozdíl mezi matkou a dcerou ve všech ohledech - zatímco dcera ve své nejistotě matku, k níž vzhlíží, několikrát potopí, a neumí nesobecky a prospěšně myslet zároveň na sebe i na druhé, na společnost, matka má dost pochopení a lásky nejen pro to všechno, ale i pro ni, a najde v sobě dost energie a schopností zorganizovat a přetočit svůj další život tak, aby tím vnesla harmonizující klid, bezpečí a inspiraci i do dceřina a manželova (jakož i milencova) dalšího života, byť nikomu z nich nedovolí, aby ji svými malomyslnými nároky vehnali do svých ustrašených sobeckých mantinelů a představ. A navíc příběh zůstává otevřený naději, že se zahanbeni a přitahováni jejím velkorysým příkladem dcera, manžel i bývalý milenec stanou lepšími a prospěšnějšími lidmi, byť v rámci svých limitů. *** Film vnímám jako Ozonovu poctu tomuto dnes vzácnému typu schopných velkorysých žen a pravé podstatě feminismu, který nespočívá v tom, aby žena soutěživě a destruktivně dokazovala v mužské hře, že zvládne zastávat mužské vedoucí role a pozice stejně dobře jako muži, ale že z nich dokáže udělat výsostně ženské role a pozice ku mnohem většímu prospěchu všech. **** Ozonův jemný - stejně poctivý jako ironický - smysl pro až divadelní inscenaci, kulisy, kostýmy, přepínání mezi precizně vybudovanými, křiklavě odlišnými jevištními scénami z různých sociálních prostředí (honosné rodinné sídlo-zahrada, chvílemi až Tatiho sarkastické a komické pohledy na výrobu a technologický rozvoj evokující továrna, dělnická ulice, schůzovní místnost odborů, byt levicového poslance, noční podnik, romantický les) činí z filmu velice bohatou a důvtip i smysl pro významy dotvářející estetično vrcholně uspokojující podívanou (už jen detaily jako do plyše oblečený telefon, vzory a barvy Suzanniných šatů ladící tu s čalouněním židle, tu s osobním automobilem, tu s reliéfem dveří, vždy nezbytný rafinovaný soulad mezi oblečením matky a syna etc.), stejně jako volba hlavních představitelů (Denevue a Depardieu), které spojuje kouzlo vpravdě magické (těžko zapomenutelná taneční scéna),ukotvuje film i v intimní rovině hlouběji, než je u francouzských komedií zvykem, a nenápadně, ale nezbytně tak přesahuje do sféry psychologických a sociálních dramat s kritickým nádechem, která je Ozonovým nejvlastnějším domovem. *~ ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Ohlas na feministické hnutí a retro nálada 70. let. Proti sobě stojí dva manželé podobně jako v Jeden hot a druhý čehý. Ozon používá běžná klišé a jejich vrstvením buduje pestrobarevné koláže, které korespondují se starými francouzskými komediemi, ale ukazují originální obraz. ()

LiVentura 

všechny recenze uživatele

Příliš takové ustrnulé, dost mi to připomínalo fgeniální filmy Jeden hot a druhý čehý, v náznacích... jinak nic moc! ()

Pepinec 

všechny recenze uživatele

Prskavka na jedno použití, která sice na jednu stranu zrovna moc nezáří, na stranu druhou vás ovšem ani nijak nespálí. Spíš než náznaky feministické a komunistické propagandy bych filmu vytýkal, že mně vůbec nevtáhl do doby, ve které se odehrával a ke které ony propagandy patřily. Pochválit bych naopak chtěl Gérarda, a to konkrétně za to, že se navzdory neustále bobtnajícímu bachoru pořád ještě nepřevážil. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Tato komedie není komedií, herci se trapně potácí před kamerou a zoufale se snaží alespoň něco hrát. Ale kde nic není... Vše se tupě škobrtá až k samému diváky toužebně očekávanému konci. Dav skanduje: "Máma, máma, máma." A to stále ještě nenastala největší krize tohoto Ozonova dílka. Deneuve se chápe mikrofonu a začíná pět. Ozon se postupně propracoval ke svému vrcholu zoufalství, z dříve zajímavých sond do ženských duší se přehoupl k sondám do tuposti scénáře. ()

Payushka 

všechny recenze uživatele

Catherine Deneuve je možná stále okouzlující dáma, ale tady herecky nijak nepřekvapuje. Na vině je prostoduchý scénář, který si tentokrát usmyslil, že hlavní hrdinka přece nemusí být nutně sympatická. Dal jí do vínku nejprve skrytou vášeň pro práci, která postupně z ustrašené laňky udělá dravou lvici. Nejprve vám vadí, jak je neustále zticha a nechá si líbit všechny manželovy urážky. Pak vás štve zradou Depardieua a obecně tím, jak je až odporně moc emancipovaná. Z toho si můžete udělat celkem snadno obrázek hlavní hrdinky, která je příšerná, ale vy ji musíte sledovat přes 100 minut. Vrcholem budiž závěrečné muzikálové číslo, ze kterého jsem si málem ublinkla. Holt profesionální nekomedie. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Keď ste šéfom veľkej firmy, ľahko nadobudnete dojem, že máte nad všetkým a všetkými moc a že pozícia vašej manželky je status quo domácej puťky. Lenže čo ak vás stretne profesionálne a zdravotné nešťastie? K slovu sa dostanú zrazu tí, ktorí na svoju chvíľu čakali až priveľmi dlho, na čele s manželkou. Príjemné a precízne štylizované Ozonovo retro, ktoré odkazuje na zlatú dobu francúzskej komédie, pričom som z neho cítil, že tieto časy sú už bohužiaľ skutočne preč. Príbeh sa ale nevyvíja úplne najpredvídateľnejšie, čo je určite plus, ale predsa len kombinácia Depardieu, Denevue a Ozon znie ako recept na najlešpí francúzsky film roka a nie len na príjemne strávený večer pred telkou. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Bohužel tahle komedie není tak dobrá, jak jsem čekal, ale stejně jsem se docela slušně bavil. Ať už při tanečním vystoupení Catherine Deneuve s Gérardem Depardieum, nezvyklé roli dardenneovského Jérémieho Reniera a vlastně i miniroličkou Sergiho Lópeze. I spousta dialogů a slovních přestřelek mi přišla slušně vypointovaná. Není to žádné veledílo, ale na zpříjemnění večera mi stačilo. ()

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

Obsazení je sice výborné ale z příběhu se určitě dalo vytěžit více než jen řadu nezáživných a nevtipných dialogů. ()

claudel 

všechny recenze uživatele

Nikdy by mě nenapadlo, že uvidím Francoise Ozona na vlastní oči více než jednou. O to větší mám radost, že zavítal pozdravit diváky i na představení, které nebylo sur l´invitation. V mém osobním žebříčku opět stoupnul, kreativní a aktivní je jako Woody Allen, v roce 2010 dokonce stihnul filmy dva a potvrdil svoji nepsanou zásadou, že se jedná pokaždé o absolutně jiné téma, jiné prostředí, jiné herce. Po komorním příběhu o těhotenství bývalé narkomanky přichází retro komedie ze sedmdesátých let s naprosto famozním obsazením - tradičně ozonovsky vynikající ženská postava - Catherine Deneuve, nicméně v tomto snímku jsou vynikající i mužští herci, kteří dostanou dostatečný prostor - nepřekonatelný F.Luchini se svojí nádhernou francouzštinou v nezvyklé roli padoucha, komunista Dépardieu a vzorný syn Rénier. Potěšila rovněž minirole S.Lopez a jeho úchvatná španělská francouzština. Pro doplnění - velká herečka malých rolí Karin Viard taktéž nezklamala. A také tradičně ozonovsky vytříbeně vybraná hudba. Už nyní se těším, s čím novým další velký Francois francouzského filmu přijde... ()

PetGriDus 

všechny recenze uživatele

Oddechová komedie s příjemnou hudbou. Myslím, že ji ocení hlavně ženy aneb život je leckdy zajímavě a nečekaně zapleten. ()

Pink.Panther 

všechny recenze uživatele

Scénář podle divadelní hry je celkem povrchní schématický, ale myslím že o to tu nejde. Hledání uměleckého dramatu v tomto komediálně laděném filmu by bylo chybou odvádějící pozornost od skutečného vyznění snímku. Vizuálně čerpá s filmových postupů cinéma du look, ideově se vrací do druhé poloviny 70. let s náznakem lehké nostalgie. Podobně jako u 8 žen je to mix filmu a divadelní hry ne tak brilantní ani výrazný, ale výsledný pocit není nepodobný.____Těžko uchopitelná jemná filmová Ozónovská magie, tvořená retro kouzlem a scénickou atmosférou se nebude líbit každému – Profesionální manželka zkrátka není pro amatéry. 90% ()

Dale 

všechny recenze uživatele

Francois Ozon je režisér, ktorý si dáva záležať predovšetkým na vizuálnej stránke svojich filmov. Aj tu výborne vystihol atmosféru 70-tych rokov, vtedajšiu módu, vyzerá to naozaj výborne. Príbeh už je trošku slabší, najmä v dnešnej dobe pojednávať o postavení žien, či majú chodiť do práce alebo sa len starať o domácnosť je už trochu mimo obliga, ale keby bol tento film natočený v tých 70-kach, tak by to mohlo mať inú údernosť. Hlavné hviezdy Deneuve a Depardieu už sú za zenitom svojich najlepších hereckých výkonov a tú sú len na okrasu. Pár vtipných momentov sa tu nájde, ale celkovo na tento film dosť rýchlo zabudnete. ()

hous.enka 

všechny recenze uživatele

Ozonovy filmy mají něco do sebe. Mně se líbí barevnost jeho filmů (i když tentokrát ustoupila trochu do pozadí) a hudba, kterou pokaždé pečlivě vybere. Ozonovy komedie nejsou typickou francouzskou komedií, kdy se má divák lámat smíchy celou dobu filmu. Tenhle režisér diváka jen naťukne a nechá ho, aby si pointu našel sám. Navíc skvělé obsazení, kdy i vedlejší role nezapadnou v nudnou šeď. Mně prostě tenhle Francois perfektně sedl, tudíž za plných 5 * et... Francois, merci! ()

Reklama

Reklama