Blue Valentine: Milostný příběh

Jako by vás někdo postavil před dva hádající se lidi a vy jste nemohli odejít... Film o obyčejném životě dvou obyčejných lidí, kteří se bláznivě milovali, ale čím šílenější jejich zamilovanost byla, tím rychleji vyprchala. Scénáristé chtěli ozvláštnit děj prolínáním minulosti a současnosti, ale způsob, kterým to dělají, učinil film leda tak nepřehledným a troufám si říct, že i předvidatelným. Jediné, proč tenhle film stojí za pozornost, jsou herecké výkony Michelle Williams i Ryana Goslinga, který se krásně změnil ze sympatického mladíka v slizkou odpudivou gaučovou bramboru. (13.02.2011)

Film, kterému můžete dát jak maximální, tak minimální hodnocení a svými argumenty budete mít pořád pravdu. K záměrně nudnému, realistickému a nezajímavému snímku ze života dvou obyčejných lidí si najdete sympatie jen při maximální empatii k hlavním hrdinům nebo přijmutí jeho zvolené formy. Z filmařského hlediska nelze nic obdivovat, jelikož neobsahuje žádnou audiovizuální stránku, žádnou scénu, kvůli které by se vám (nedejbože) mohl Blue Valentine líbit nebo byste ho (nedejbože) mohli někomu doporučit. Je jen záměrně odpudivý a divácky nevděčný a vůbec, nemůžu si vzpomenout na film, který bych i přes jeho nesporné kvality (myšlenka, herecké výkony) nemohl dokoukat do konce. (23.05.2011)

(500) days of Summer v manželské podobě. A neskutečně pravdivé a depresivní. Plus Grizzly Bear. Top Film. Update po 8 letech: shit, fakt netuším, jak jsem v 18 dokázala tenhle film takhle ocenit, když jsem ještě nic nezažila a věděla jsem velký nic, ale u názoru, že to je top film, pořád zůstávám. Jen je to čím dál tím těžší, se na takovej film koukat, protože je to pravidivý a pravda bolí:( (30.01.2011)

Už dlouho mně nic tak nesundalo a nerozebralo, jako tenhle nádherně natočený a odvyprávěný intimní tlukot lidského srdce. Musím říct, že mě z té lehkosti a přirozenosti s jakou byla tato neskutečně těžká látka sdělena až mrazilo. A způsob jakým své role zahráli Ryan s Michelle mně naprosto vyrazil dech. Extremně silný vnitřní prožitek mého tlukoucího orgánu tady na mě jasně řve, přestaň už kecat a vypal pět hvězdiček. (19.07.2012)

Chci se na to podívat ještě jednou, protože mám takový dojem, že je zde zaděláno možná i na plný počet, ale nerad bych se unáhlil :) - - - Oproti jiným "indie snímkům" (tenhle vágní pojem nemám moc rád - důležité však je, že mluvím o vymezení na základě stylu filmu) se film Dereka Cianfranceho liší hlavně svou celkovou náladou a vyzněním (vizuálně třeba vůbec nevybočuje z trendu). Namísto odlehčené a příjemné atmosféry je svět Blue Valentine hodně pesimistický a depresivní. Nejde však o jednoznačnou negaci, ze které by vznikal převrácený princip kýče. Naopak, postavy jsou prokreslené a zároveň i do jisté míry nejednoznačné - přitom na příběhu samotném je strašně vidět, že Cianfrance opravdu pro řadu scén vycházel ze svých životních skušeností - jsou tak výstižné a přitom interpretačně bohaté (oproti doslové popisnosti většiny filmů). Jinak lineární příběh je navíc chytře rozsekán a na přeskáčku poskládán - ve filmu tedy neustále přecházíme z přítomnosti do minulosti. Tím se Dereku Cianfrancovi podařilo jednak vybudovat patřičnou fatalitu celého vztahu (radostné chvíle seznámení jsou vzápětí konfrontovány s vyčpělým vztahem v manželství), ale také obě pomyslné poloviny filmu vzájemně propojit drobnými detaily (z filmařského hlediska opravdové lahůdky), přičemž obě časové linie končí naprosto zásadním zvratem pro vztah hlavních hrdinů - což závěr snímku tedy ještě umocňuje. Ale samozřejmě nejde o pouhé laciné (omlouvám se za toto slovo-floskuli) dolování emocí! To je až vedlejší produkt filmu, který je až příliš reálný a ve svých postřezích velmi pravdivý... - - - Nakonec jsem si řekl (nemůžu si jinak pomoct), že musím napsat i jedno z největších komentářových klišé na CSFD: Ryan Gosling a Michelle Williams hrají naprosto perfektně :-) EDIT: Tak po třetím zhlédnutí jsem si jist, že jde téměř o dokonalý film! (21.01.2011)