poster

Evžen mezi námi

  • anglický

    Eugene Among Us

Drama

Československo, 1981, 74 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Tetsuo
    ***

    Obnovená premiéra archivního a dříve i trezorového filmu Evžen mezi námi (1981) režiséra Petra Nýdrleho slibovala na festivalu v Karlových Varech velkou událost: nejlepší (a) zapomenutý český film o zdejší normalizaci. Namísto toho přišel vcelku klasický „FAMU film" - což je trochu syndrom. __________________ Se studentskými filmy bývá potíž, že toho chtějí říct hodně, ale často se nimrají v juvenilních pocitech nedoceněnosti nebo bolavosti. Evžen mezi námi vyprávějící o synkovi z vesnice, který přijde do Prahy a chce se stát spisovatelem, básníkem nebo aspoň hudebním textařem, vyhlíží, že si z této "tradice" dělá trochu legraci a vlastně reflektuje snahy mnoha mladíků "být umělcem". _____________ Dnes už ovšem drzost tohoto snímku značně vyvanula. Můžeme si sice uvědomit, jak provokativně (tedy disidentsky) mohla působit postava hrobníka v podání mladistvě fešáckého Jiřího Bartošky, může nás okouzlit svou (tehdy chlapeckou) roztomilostí Jan Kraus coby Evžen, který se z naivního snílka promění v namyšleného pragmatika. ______________ Pamětníci odchytají různé tváře tehdejší pražské bohémy, která tak trochu ztvárňuje sama sebe. Těžko popřít vtip některých scének, film trefně zachycuje nástup obludného normalizačního popu - a to ve finálové montáži, kdy se Evžen konečně prosadí dostatečně nablblými verši typu "obyčejní lidé živili tři krky, matce v létě mlátička utrhla kus ruky" apod. (sebranými ve skutečnosti z tehdejší oficiální tvorby).___________________ Z dnešního pohledu se ale Evžen mezi námi jeví spíš jako dílo s nezacíleným satirickým tónem, kde jsou všechny jevy zesměšněné rovným dílem a jde spíš o čirou negaci. Klidně by pak takový film někdo mohl označit i za snahu znevážit jakoukoli činnost proti režimu - ostatně z děje není moc jasné, v jakém uměleckém prostředí se Evžen na začátku pohybuje a jestli se pak na konci pohybuje v jiném. Film by se při nějaké nešťastné shodě osudu mohl líbit i lidem, kteří za minulého režimu udávali různé „nekalé živly a příživníky".____________ Stejně tak nejde úplně pominout, že 74 minutové dílko natáčené tři roky obsahuje sice hodně expresivních (a někdy i dost násilně deformovaných) záběrů, ale technicky je dost nekvalitní a dramaturgicky rozpadlé. Chvílemi ona nerozhodnost hlavního hrdiny a prázdnota jeho touhy - „víte, se mnou je to těžký, já mám i témata, to zas jo, ale potřebuju si ještě osvojit formální stránku verše" - může být částečně přenesena na film samotný. ________________ Zkrátka od trezorové legendy jsem čekal (asi bláhově) trochu víc. Nepochybuju, že Petr Nýdrle s Janem Krausem chtěli zachytit svoje znechucení tehdejší společností. Bylo by asi zajímavější je vyzpovídat v rozhovoru, jak to tenkrát bylo, než se dívat jen na výsledek jejich práce, která samozřejmě - vzhledem k tomu, že jde o školní film - podléhala taky trochu předběžné cenzuře.(22.3.2012)

  • D.Moore
    ***

    Vzhledem k tomu, že se vlastně jedná o studentský snímek, je zajímavé se na Evžena mezi námi dívat jako na na výpověď o době, v níž vznikal. Kromě téhle skoro historicko-dokumentární hodnoty, sympatické sestavy herců v malých a ještě menších rolích, a kromě dvou doopravdy roztomilých scéna (dialog Jana Krause a Karla Augusty, zamyšlení se nad současnými písňovými texty v podání Josefa Somra, Jana Krause a Jiřího Bartošky) však není moc o co stát.(25.3.2012)

  • sator
    ***

    Režisér Jiří Sequens který měl velký vliv, po premiéře filmu prohlásil, že se nejedná o angažovanou tvorbu ale že se "nám" režisér Nýdrle vysmívá a že by takový tvůrce neměli v naši zemi nejen studovat, ale ani filmovat. Díky němu byl film poslán do trezoru a Nýdrle odešel do emigrace kde nemohl ani prokázat že je filmový režisér.(20.7.2009)

  • Vodnářka
    **

    Mladý Jan Kraus bloudící po Praze s touhou rychle a jednoduše získat peníze. Necítím z něj ani ideály, touhu něco říct, snahu cokoliv dokázat. Jen se mu jednoduše nechce pracovat. A my ho sledujeme 74 minut než nakonec se svými hloupými texty dosáhne úspěchu. Nic víc ve filmu není, nic víc film neřekne, žádnou větší myšlenku snímek nenese.(30.6.2011)

  • Axident
    **

    Každopádně zajímavé vidět mladého Krause či Bartošku, ale jinak je to dost těžko koukatelné, obrazová stránka hodně přebíjí vše ostatní, až úporný pokus o umělecké snímání poplácávání se mladého "nezaměstnance" - rádoby umělce v v socialistickém Československu... Měl jsem smíšené pocity něčeho obzvláště výjimečného a zároveň skoro nekoukatelného, ve své době ovšem značně revoluční počin...(25.6.2008)

  • - Film vznikal tři roky, což je na hercích patrné. (JoranProvenzano)

  • - Režisér Jiří Sequens, který měl velký vliv, po premiéře filmu prohlásil, že se nejedná o angažovanou tvorbu, ale že se "nám" režisér Nýdrle vysmívá a že by takový tvůrce neměli v naši zemi nejen studovat, ale ani filmovat. Díky němu byl film poslán do trezoru a Nýdrle odešel do emigrace, kde nemohl ani prokázat, že je filmový režisér. (sator)

  • - Film byl absolventským snímkem režiséra Petra Nýdrleho na Filmové akademii múzických umění (FAMU) v Praze. (JoranProvenzano)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace