Obsahy(1)
Dokumentární film natočený v průběhu eskalace bojů v Demokratické republice Kongo v listopadu 2008 ukazuje dramatické příběhy tamních žen a dětí. Přes deset let se východní Kongo ocitá uprostřed válečného běsnění. Několik generací nezná nic než válku a násilí. Příčinou neštěstí země je paradoxně její bohatství - zejména zásoby coltanu, nerostu, bez něhož se dnes neobejde žádný mobilní telefon ani notebook. Jde o obrovský byznys, do něhož je zapojena i řada mezinárodních společností. Coltanový byznys roztáčí v Kongu spirálu smrti, z níž není úniku. Výsledkem jsou statisíce znásilněných žen a dětí, znásilnění se v pralesích východního Konga stalo masovou zbraní. Snímek popisuje cestu dvou českých novinářek - Lenky Klicperové a Olgy Šilhové, které se vydaly do zapadlých vesnic oblasti Bunyakiri, kterou ovládají Hutuové. Ti, kteří před 15 lety utopili v krvi sousední Rwandu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (34)
Na toto by se měl každý podívat aby si uvědomil hodnoty života a přestal si stěžovat na malichernosti. Opravdu drsná zpověď strašným způsobem týraných žen a dětí v Kongu. Jsem rád že jsem to mohl vidět protože tohle skoro nikdo netočí, ale měli by. ()
Kromě vylíčení opravdu drsných příběhů tento film nemá žádnou přidanou hodnotu. Zkrátka, jen 40 minut monologů, nepřináší mnoho věcných informací situaci v Kongu (co dělá armáda a vláda, kdo nejvíc získává ze současného stavu), a ani nenabízí jakékoli řešení situace, kromě poselství: "Nesmíme být lhostejní". Navíc, nemám rád to naznačování, že vlastně za to, že konžští mužové znásilňují a vraždí konžské ženy a poté je jejich manželé (jiní konžští mužové) vyhazují z baráku, nesu spoluodpovědnost i já sám, tím že jsem si koupil playstation, mobil a počítač, které se vyrábějí i za použití surovin, pocházejících z Konga. Na podobné podprahové manipulace jsem značně alergický. Soucítím s těmi ženami, chápu že to co se jim stalo je hrozné a něco takového by se nikdy nikde dít nemělo, ale zároveň netrpím syndromem pocitu viny bílého muže a myslím si, že především to hledění na země Afriky, jako na ubožáky, kteří ani nemohou být odpovědni za své činy, protože za jejich skutečné utrpení můžeme hlavně my, je ta nejhorší forma pohrdání a rasismu, kterého se lze dopustit. ()
Jeden výrok na ukázku: "Ženy naprosto přesně pochopily, proč jsme přijeli a co to pro ně znamená. Jejich jedinou šancí je, že se svět začne o jejich utrpení zajímat. A nás vnímali od začátku jako prostředníky mezi západním světem a hlubokým východokonžským pralesem." Jako já nevím, co k tomuhle říct. Snad jen, že sebevědomí autorů je asi bezmezné... ()
Otřesné. Svou pravdivostí. Je hrozné, že někde na světě jsou hromadně znásilňovány, ženy a děti. Odporné násilí kvůli kosku nerostu... opravdu smutný dokument. ()
Hodně silný zážitek, leč v roce 2008 už se dokumenty mohly posunout trošku dál a nápaditěji. ()
neverim tomu ze by se v Kongu dala s timhle materialem vybudovat nejaka lepsi spolecnost. Nezlobte se na me, ale tady je jen jedno reseni. Odchytit vsechny chlapi z tech ruznych milic (at rebelove nebo armada), vsechny ty manzele co zapuzuji zenske a vsechny ty "kneze" co k zapuzovani navadeji a vsechny je pozabijet. Proste normalni asanace. Nic nez zacit znova od nuly tam uz nepomuze, nic jineho tam uz nema sanci. To neni rasismus, to je smutny fakt. Bohuzel. ()
Čekal jsem, že to bude pěknej humus, samozřejmě co se týče daného tématu, ale některé výpovědi jsou opravdu něco neskutečného. Díky za tento dokument!! ()
Po shlédnutí člověk zůstane sedět a ta následná reklama v tv na mobilního operátova vám připadá naprosto nevhodná a nepatřičná. Mělo by skončit vysílání nebo alespoň na chvilku zůstat černá obrazovka.... Je možné, že lidé dokáží v takovémto světě žít a přežít? Opravdu silné téma a pohnuté osudy, ale ta bezmocnost, která ve mně zůstává... Tak snad jen přispěji na konto Člověka v tísni. ()
Dokumentární filmy nejsou zrovna můj šálek kávy, ovšem tento dokument mě naprosto dostal. Skutečné příběhy vyprávěné přímo lidmi, kteří si je požili. Člověk si uvědomí, že jeho bolístky a nezdary nejsou zdaleka tak hrozné, veliké a strašné či neřešitelné jako trable a příběhy těchto žen. Tabu jenž je hlavním tématem tohoto filmu ...znásilnění žen vojáky... pro mě bylo alarmující, samozřejmě si člověk řekne: "Ano je to země třetího světa, dějí se tam kruté věci." Ale že by až tak ohavné, pro člověka nemyslitelné věci, je strašné. Lidé by se o tomto tématu měli dozvědět více, už jen protože se to může stát komukoli i když ne s takovými následky. ()
To nejde ani komentovat - kdo neviděl a neslyšel, neuvěří... ()
Otřesný dokument který se vám srdcervoucím vyprávěním vryje hluboko do paměti ()
Tak to bylo drsné. O Rwandě jsem věděl,ale v podstatě asi jen kvůli filmu Hotel Rwanda.O dění v Kongu jsem nevěděl nic, takže pro mě byl tento dokument přínosem. Nevím co by si ty znásilňovači zasloužili-asi chytit a mučit do konce jejich života. Trochu smůlá, že v Kongu není i ropa, pak by na ně amíci a spol alespoň trochu dohledli.Takhle to nikoho nezajímá do té míry,aby se učinila nějaká výraznější opatření. ()
Tento dokument jsem viděla před pár lety a věta manžela jedné znásilněné se mi vryla do paměti a asi tam i do konce života zůstane. Tak hluboký to na mě mělo dopad. "V Bibli se píše, že žena by měla spát jen s jedním mužem. Už s ní nemůžu dál být." (nebo tak nějak to bylo). WTF? Pro civilizovanou společnost těžko vstřebatelná úvaha. Važme si toho, kde žijeme. ()