Gibel sensacii

Dosť to nadhodnotím. Celý čas, som totižto zo snímku nebol ktovieako nadšený, zachraňovala to posledná 15minútovka. Tá hodinka pred tým, je akosi smiešna, nemyslím vtipná alebo trápna svojím podaním, ale scény ako napr. tá v kabarete, kde spieva akýsi ruský maľčik šansón, alebo čo to bolo a potom začne hopsať aj s děvuškami, ako taký trtko, to sa do sci-fi nejako nehodí. A to je len jedna z mála scén. Hovorím, nadhodnotím, aj to vďaka dobrému remeselnému spracovaniu. (17.10.2017)

Volne inspirovane RURem K. Capka, prijemne cb sci-fi. (25.01.2017)

No to spíš doopravdy lehká inspirace Čapkem. Ten zbytek je boj proletariátu proti kapitalismu. (04.04.2021)

Tak pro mne překvapení. Čekal jsem více politických žvástů. Jsou tu, ale není to tak hrozné, co se množství týče. Měl jsem problém uvěřit, že je děj zasazen do kapitalistického státu, když všichni vypadali Rusky a taky Rusky mluvili. Musím pochválit kameru a některé herce. Ve své době jistě velmi nadprůměrný film, dnes však již poslabší. Ale přesto pro mne i tak nadprůměrný. (23.06.2022)

Gibel sensacii - Smrt senzace, či spíše Konec rozruchu není adaptací divadelní hry Karla Čapka, není ani její volnou inspirací, nýbrž je adaptací knihy Železná vzpoura petrohradského rodáka Volodimira Vladka z roku 1929 (a později několikrát upravenou). U Čapka jde o zneužití techniky, o odcizení a nakonec především o nové stvoření člověka, kdežto Vladko ve své sci-fi knize rozehrává věčný svár vlastníků prostředků s dělnickou silou, jenž s nebývalým technickým pokrokem nabývá na bytostné naléhavosti. Vladko zajisté znal Čapkovu hru, stejně tak režisér Andrijevskij, avšak Vladkův příběh se ubírá vlastním směrem. Jednak naplňuje ideologické předpoklady a potřeby tehdejšího Sovětského svazu, jednak též reaguje na dobové napětí mezi kapitálem a dělnickou třídou bez ohledu na místo. Nápaditě se využívá podoby slova robot se slovem rabotnik, povedená je technická stránka nových výdobytků. Technický pokrok neznamená blahobyt proletariátu, nýbrž jeho útisk, což nakonec vede k radikalizaci. Převahu má ten, kdo techniku ovládá a řídí. Smutným hrdinou příběhu je vynálezce a inženýr Jim Ripl (Sergej Večeslov), jeho idea blahobytu pro všechny je však zneužita mocichtivostí. Z dalších rolí: Jimovi přející a vyděšená sestra Claire (Marija Volgina), Jimův zlořečený chlebodárce Hamilton Grimm (Vergilij Renin), jeho otec a ministr Percy Grimm (Pavel Poltorackij), či znechucený Jimův bratr Jack (Vladimir Gardin). Ta špatná strana je v zájmu věci víry sice karikována, přesto však stylově: horní vrstva se blaží, spodní se chvěje, a ten explozivně pojatý futuristicky expresivní výraz filmu, který vše před sebou nezadržitelně hrne, je skutečnou lahůdkou. (04.03.2024)