Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Anglie okolo roku 500. Šlechtic Lancelot (Robert Taylor) se vydává na cestu, aby se připojil ke slavnému rytíři Artušovi z Pendragonu (Mel Ferrer ), který chce sjednotit znesvářené kmeny celé země. Po cestě upadne do léčky, z které se mu podaří vyjít se zdravou kůží pouze s pomocí cizince, z nějž se vyklube sám Artuš... (Pohrobek)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (12)

vitekpe 

všechny recenze uživatele

Nezlobte se na me, ale film je predevsim jaksi prilis smesny, misty az parodicky. A ani frajer jako Taylor s tim nic nenadela. Stejne jsem mel dojem, ze se pod helmou celou dobu uculuje... :-) Potesi krasna Ava, sypaticka Maureen Swanson a v minirolicce Dana Wynter jako sluzka Anne Crawford. Navic na to jak je film "legracni" je proste moc dlouhy. 2+ ()

majo25 

všechny recenze uživatele

Vizuálne krásny historický epos, naviac farebný. Hlavne scény v exteriéri sú pre farebnú kameru lákadlom. Aj keď vojnové scény a súboje pôsobia z dnešného pohľadu mierne komicky, občas i akcia vie príjemne prekvapiť. Väčšiu porciu stopáže si zobrali štúdiové scény plné intríg a milostných scén a práve tie občas nudili. Nepomáha tomu ani premrštená stopáž. Smerom k záveru našťastie príbeh graduje. Legenda je poňatá nie ako fantasy, ale ako história, akurát mi do toho nerezali božie vnuknutia Percievala. Z hercov bodujú hlavne Taylor, Baker a Ferrer, ale celkovo je obsadenie také, aké od takéhoto historického eposu divák očakáva. ()

Reklama

padina 

všechny recenze uživatele

Nejsem historicky zdatná, pročež mě kostýmní lapsus nechává v klidu - jsou to prostě rytíři. Ani poznamenání dobou vzniku mi nevadilo. Ovšem kníratá Guinevera a opilecky opuchlé oči Artuše ubírají na estetickém zážitku. S Elaine si Lancelot podstatně polepšil. Oceňuji absenci magie a pěkně staromilsky nesestříhané souboje, zejména úvodní souboj Lancelota s Artušem byl povedený. Naopak mě rozlítilo, jakou udělali z Guinevery nánu zpozdilou, nechápavou, s inteligencí méně než průměrnou, hystericky ješitnou trosku... A přiznám se, že mě hodně rozčilovala hudba. Některé pasáže mi připadly trochu zbytečně natahované, ale to se dá přeskočit. Sice mě příběh nijak nevtáhl, ale ani jsem neměla chuť předčasně skončit. Celkově v podstatě zdařilé dílko, zase trochu jinak pojatý přírůstek do sbírky. ()

elizabeth_ba 

všechny recenze uživatele

Při prvním zhlédnutí jsem film musela vnímat jako rytířský epos, který vypráví na dvoře římského krále Rudolfa I. známý minnesänger (teď si zrovna nemohu vzpomenout na jméno ;-)), jenž se právě vrátil z Čech (minnesänger ne Rudolf), odkud si přinesl nepodložený a vymyšlený drb, že krále Přemysla Otakara II. podvádí jeho manželka se šlechticem Závišem z Falkenštejna a chce nějak kulantně tuto skutečnost sdělit Rudolfovi, který je nepřítelem českého krále, a proto by z toho mohl mít prospěch (Rudolf ne minnesänger), ale nemůže to sdělit na plná ústa, např. kvůli špehům nebo kvůli "pěvecké" etice. Vybere si proto dávnou legendu o rytíři Lancelotovi, králi Artušovi a Guineveře a přizpůsobí to své době, tedy druhé polovině 13. století. Pěvec ovšem krále ani Záviše nikdy neviděl, takže neví, že Přemek je menší postavy a snědé tváře a že Závišovi je sotva dvacet let, viděl jen překrásnou českou královnu, protože přesně tak jak vypadala Ava Gardner jako Guinevera, si já představuji královnu Kunhutu Haličskou (vnučku uherského krále Bély)... Ten zvláštní příběh založený na osudech skutečných osob mě napadl proto, že zde pobíhali rytíři ve zbroji z vrcholného středověku, v souladu s tím byli i všichni oblečeni, souboje a bitvy byly také vedeny v duchu této doby a Camelot ze všeho nejvíc připomínal románský hrad :-)), i když Artuš, jak víme, je přelom pátého a šestého století a přelom antiky a velmi ranného středověku. Poté jsem zjistila, že autor předlohy Thomas Malory napsal svůj román The Death of Arthur roku 1470, takže to přizpůsobil své době, tedy druhé polovině XV. století. I kdyby chyby neměly základ už v předloze, přesto by se mi to líbilo, Lancelot v žádném zpracování nezklamal (pomineme-li Prvního rytíře), příběh mě nenudil, narozdíl od Excaliburu, kde mě ta část s hledáním Sv. grálu pěkně vytáčela, tady ji naopak nádherně zhustili. Že se mi líbila Guinevera (a samozřejmě Lancelot) už padlo, ale zamlouvala se mi i Elaine. Legenda samotná stejně kolísá mezi několika verzemi, v počátku jejího vývoje dokonce svedl Guineveru Mordred, neboť příběh Lancelota a Guinevery se v artušovském cyklu objevil až po ovlivnění příběhem Tristana, Isoldy a lorda Marca, takže když se někde sem tam film od ní odchýlí, zůstávám v klidu. Summa summarum matematicky 3.75, laicky tři a tři čtvrtě hvězdičky... ()

kinderman 

všechny recenze uživatele

Plechy řinčí, zástavy vlají, meče jsou s matematickou přesností zapichovány do podpaždí, láska je osudová, věrný koník poslouchá na slovo, dřevce se gumově neohýbají a celé dvě hodiny nepřestane hrát Rozsova hudba, ze které si Mistr potom sám vypůjčil pár stěžejních tónů do Cida. Celé je to krásně širokoúhlé a kýčovitě technicolorové. Co chtít víc? ()

Galerie (30)

Reklama

Reklama