Režie:
Richard ThorpeHudba:
Miklós RózsaHrají:
Robert Taylor, Ava Gardner, Mel Ferrer, Anne Crawford, Stanley Baker, Felix Aylmer, Maureen Swanson, Robert Urquhart, Niall MacGinnis, Dana Wynter (více)Obsahy(1)
Anglie okolo roku 500. Šlechtic Lancelot (Robert Taylor) se vydává na cestu, aby se připojil ke slavnému rytíři Artušovi z Pendragonu (Mel Ferrer ), který chce sjednotit znesvářené kmeny celé země. Po cestě upadne do léčky, z které se mu podaří vyjít se zdravou kůží pouze s pomocí cizince, z nějž se vyklube sám Artuš... (Pohrobek)
(více)Recenze (12)
Jedno z nejpovedenějších zpracování legendy rytířů Kulatého stolu. Snímek nesází jen na velkorysou výpravu - obsahuje i řadu humorných momentů (např. úvodní vyčerpávající souboj Lancelota s Artušem). Nadchne především jeden z nejlépe složených milostných párů hollywoodského filmu - Robert Taylor a Ava Gardner. ()
Oscar 2 nominace: Výprava, Zvuk . . . . . . . . Zlatá Palma - výběr ()
3,5 Jsem trochu na rozpacích. Charismatický Taylor a krásná Ava v hlavních rolích zklamat nemohou a taky nezklamali. Technicolor z tohoto snímku dělá hezkou barevnou podívanou, ale prostě mě to příliš nechytlo. Příběh byl místy dosti zábavná dobrodružná podívaná, ale občas zase děsně nudil a celkově jsem měl dojem, že se to moc vleklo. Taky mi přišly zbytečné ty vsuvky se svatým grálem, neboť celý film byl pojat poměrně reálně (Merlin není čaroděj, ale rádce ... není tu žádná ruka v jezeře, která by chytala meč atd.) a do toho tam prostě promlouvá hlas boží. To se mi moc nelíbilo. Takže dávám lepší tři hvězdičky. ()
Rytieri okrúhleho stola sú jednak silno poznačený dobou svojho vzniku, no jednak sú aj istým stožiarom, pre ďalšie filmy s artušovskou tématikou, ktoré prišli po ňom. Ako fanúšik ,,Excaliburu" som bol doslova prekvapený, koľko prvkov prebral Boorman práve z tohto filmu a keď som nedávno opäť videl hallmarkovského ,,Merlina", isté podobné ovplyvňujúce znaky bolo badať aj v ňom. Ako tu už napísali užívatelia predo mnou, na filme najviac škrípe predovšetkým spracovanie kostýmov, vzhľadom k tomu, že podľa prológu je dej zasadený zhruba do 5. storočia. Tento problém však stratí zo svojej intenzity po tom, keď si uvedomíme, že s problémami týkajúcich sa hlavne výpravy a kostýmov nejako zápasí každý námetovo podobný film, ,,Excalibur" a ,,Prvého rytiera" (toho by som označil za najbližšie podobného tomuto filmu) nevynímajúc v prvom rade. Ak už nejaký Artuš žil, bolo to práve v období ,,nástupu doby temna" , západným autorom však vždy viacej voňalo urobiť z neho romantického hrdinu zlatého veku rytierstva niekedy vo vrcholnom stredoveku, čím vlastne vznikol tento doteraz neprekonaný rozpor. Ostatne všimnime si, ako kompozične veľmi podobnou je scéna Artušovej smrti s rovnomenným obrazom Jamesa Archera, kde je len pozmenené prostredie a ženské postavy sú tu nahradené Lancelotom a Galahadom. Mel Ferrer je potom takmer dokonalou podobizňou umierajúceho kráľa. Pokiaľ ide o vsuvku hľadania Svätého grálu, tá je síce úzko spätá s príbehom, tu však pôsobí trocha zbytočne, aj keď vyslovene neruší. Sám si to vysvetľujem len tým, že náboženský motív vo výpravnom filme bol vtedy v Hollywoode akousi nepísanou povinnosťou. Mela Ferrera si najviac pamätám ako diabolského Van Goulda z ,,Čierneho korzára" a povedal by som, že záporné postavy mu išli omnoho lepšie. Síce tu bol v začiatkoch svojej filmovej kariéry, jeho Artuš je nejaký zasnene jalový a svojím neprítomným pohľadom vzbudzuje nemálo pochybností. Rózsova hudba (prvky z nej môžeme počuť aj v neskoršom ,,El Cidovi") je ako obvykle výborná a presne podfarbujúca jednotlivé scény a bol by som radšej, keby ona robila spoločnosť kúzelne pôsobiacej výprave v oscarových nomináciach. (19. hodnotenie, 7. komentár k filmu) ()
Při prvním zhlédnutí jsem film musela vnímat jako rytířský epos, který vypráví na dvoře římského krále Rudolfa I. známý minnesänger (teď si zrovna nemohu vzpomenout na jméno ;-)), jenž se právě vrátil z Čech (minnesänger ne Rudolf), odkud si přinesl nepodložený a vymyšlený drb, že krále Přemysla Otakara II. podvádí jeho manželka se šlechticem Závišem z Falkenštejna a chce nějak kulantně tuto skutečnost sdělit Rudolfovi, který je nepřítelem českého krále, a proto by z toho mohl mít prospěch (Rudolf ne minnesänger), ale nemůže to sdělit na plná ústa, např. kvůli špehům nebo kvůli "pěvecké" etice. Vybere si proto dávnou legendu o rytíři Lancelotovi, králi Artušovi a Guineveře a přizpůsobí to své době, tedy druhé polovině 13. století. Pěvec ovšem krále ani Záviše nikdy neviděl, takže neví, že Přemek je menší postavy a snědé tváře a že Závišovi je sotva dvacet let, viděl jen překrásnou českou královnu, protože přesně tak jak vypadala Ava Gardner jako Guinevera, si já představuji královnu Kunhutu Haličskou (vnučku uherského krále Bély)... Ten zvláštní příběh založený na osudech skutečných osob mě napadl proto, že zde pobíhali rytíři ve zbroji z vrcholného středověku, v souladu s tím byli i všichni oblečeni, souboje a bitvy byly také vedeny v duchu této doby a Camelot ze všeho nejvíc připomínal románský hrad :-)), i když Artuš, jak víme, je přelom pátého a šestého století a přelom antiky a velmi ranného středověku. Poté jsem zjistila, že autor předlohy Thomas Malory napsal svůj román The Death of Arthur roku 1470, takže to přizpůsobil své době, tedy druhé polovině XV. století. I kdyby chyby neměly základ už v předloze, přesto by se mi to líbilo, Lancelot v žádném zpracování nezklamal (pomineme-li Prvního rytíře), příběh mě nenudil, narozdíl od Excaliburu, kde mě ta část s hledáním Sv. grálu pěkně vytáčela, tady ji naopak nádherně zhustili. Že se mi líbila Guinevera (a samozřejmě Lancelot) už padlo, ale zamlouvala se mi i Elaine. Legenda samotná stejně kolísá mezi několika verzemi, v počátku jejího vývoje dokonce svedl Guineveru Mordred, neboť příběh Lancelota a Guinevery se v artušovském cyklu objevil až po ovlivnění příběhem Tristana, Isoldy a lorda Marca, takže když se někde sem tam film od ní odchýlí, zůstávám v klidu. Summa summarum matematicky 3.75, laicky tři a tři čtvrtě hvězdičky... ()
ocenenia : MFF Cannes 1954 - Nominácia na 1. cenu ()
Plechy řinčí, zástavy vlají, meče jsou s matematickou přesností zapichovány do podpaždí, láska je osudová, věrný koník poslouchá na slovo, dřevce se gumově neohýbají a celé dvě hodiny nepřestane hrát Rozsova hudba, ze které si Mistr potom sám vypůjčil pár stěžejních tónů do Cida. Celé je to krásně širokoúhlé a kýčovitě technicolorové. Co chtít víc? ()
Vizuálne krásny historický epos, naviac farebný. Hlavne scény v exteriéri sú pre farebnú kameru lákadlom. Aj keď vojnové scény a súboje pôsobia z dnešného pohľadu mierne komicky, občas i akcia vie príjemne prekvapiť. Väčšiu porciu stopáže si zobrali štúdiové scény plné intríg a milostných scén a práve tie občas nudili. Nepomáha tomu ani premrštená stopáž. Smerom k záveru našťastie príbeh graduje. Legenda je poňatá nie ako fantasy, ale ako história, akurát mi do toho nerezali božie vnuknutia Percievala. Z hercov bodujú hlavne Taylor, Baker a Ferrer, ale celkovo je obsadenie také, aké od takéhoto historického eposu divák očakáva. ()
V pořadí druhý rytířsko-dobrodružný snímek s Robertem Taylorem z dílny MGM, který v sobě nezapře punc 50l. a to zejména krapet pohádkovejma a pekelně barevnejma kostýmama (viva Technicolor), které jsou občas roztomilé, ale sem tam se přehoupnou i za hranici dobrého vkusu. Ve zpracování této klasické legendy samozřejmě nechybí dostatek toho správného rytířství, cti a odvahy, bitev a soubojů ve kterých se třpytí zbroj rytířů a vzduchem létají šípy - i když krapet špejloidní. Na dvojici Taylor a Gardner se kouká skvěle (fyi: tato dvojce se na plátně nesetkává poprvé. Jednak ji lze v tom samém roce vidět ve výborném westernu Ride, Vaquero!!, nicméně poprvé se společně objevili již v r. 1949 v noiru The Bribe, během kterého spolu měli údajně i krátký románek, který se tak nějak táhl i nadále - a byl jedním z důvodů, proč první Taylorova manželka - herečka Barbara Stanwyck - požádala o rozvod, ze kterého vyšla vítězně s nárokem na 15% exchoťova výdělku do konce jeho života). Ne příliš mi tu seděl Mel Ferrer jako Artuš. Určitě se ale jedná o jedno z povedenějších zpracování tohoto tématu. Po dlouhém váhání lepší 3*, protože z konečných tří filmů obdoného ražení ve kterých si Taylor zahrál hlavní roli se jedná asi o ten nejslabší. ()
Nezlobte se na me, ale film je predevsim jaksi prilis smesny, misty az parodicky. A ani frajer jako Taylor s tim nic nenadela. Stejne jsem mel dojem, ze se pod helmou celou dobu uculuje... :-) Potesi krasna Ava, sypaticka Maureen Swanson a v minirolicce Dana Wynter jako sluzka Anne Crawford. Navic na to jak je film "legracni" je proste moc dlouhy. 2+ ()
Poněvadž Ivanhoe (1952) dostal ode mě 3***, a to je o mnoho lépe natočený film, než tenhle, musím s hodnocením dolů. Asi jsem na tyhle pohádky už starý. V rámci žánru za 2,5. ()
Nejsem historicky zdatná, pročež mě kostýmní lapsus nechává v klidu - jsou to prostě rytíři. Ani poznamenání dobou vzniku mi nevadilo. Ovšem kníratá Guinevera a opilecky opuchlé oči Artuše ubírají na estetickém zážitku. S Elaine si Lancelot podstatně polepšil. Oceňuji absenci magie a pěkně staromilsky nesestříhané souboje, zejména úvodní souboj Lancelota s Artušem byl povedený. Naopak mě rozlítilo, jakou udělali z Guinevery nánu zpozdilou, nechápavou, s inteligencí méně než průměrnou, hystericky ješitnou trosku... A přiznám se, že mě hodně rozčilovala hudba. Některé pasáže mi připadly trochu zbytečně natahované, ale to se dá přeskočit. Sice mě příběh nijak nevtáhl, ale ani jsem neměla chuť předčasně skončit. Celkově v podstatě zdařilé dílko, zase trochu jinak pojatý přírůstek do sbírky. ()