Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Řím hoří, Nero recituje, křesťanství je na vzestupu. A filmoví diváci se v zástupech hrnou na filmový kolos, který se natáčel léta. Pyšní se osmi oscarovými ® nominacemi* (včetně Nejlepšího filmu) a objevuje se v něm 110 postav a na třicettisíc statistů. Čekají je skvostné obrazy pochodujících legií, zpupného pohanství a děsivá podívaná na mučednictví křesťanů, předhazovaných lvům za jásotu davů v Koloseu. Robert Taylor hraje velitele legie, jehož láska ke křesťanské otrokyni (Deborah Kerr) překračuje propast mezi říší a sektou oddaných věřících. Nade vším ale ční Nero (Peter Ustinov). Císař, šílenec, vrah - neomezený vládce velkolepé – a velkolepě zatracené – slávy, která bývala Římem. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (3)

Trailer 3

Recenze (74)

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Monumentální filmový epos, který odstartoval vůbec celou tu novodobou éru historického velkofilmu..Ze známějších Alexander Veliký, Desatero přikázání, Ben Hur, Spartakus nebo Kleopatra, z těch méně například Rucho, Bible, Demetrius a Gladiátoři, Romulus a Rémus, Král králů, Barabáš nebo Největší příběh všech dob a samozřejme i další jiné. Film byl natočen podle světoznámého románu H. Sienkiewicze. Novější evropskou resp. Polskou verzi jsem celou bohužel neviděl, takže nemohu srovnávat ale to málo co jsem viděl,mi připadalo celkem hodnověrné, hollywoodsky nezprzněné. Příběh lásky krásného patricie a mladé křesťanky je bohužel fikcí, která je však zasazena do hodnověrných kulis, dějů, reálií a charakteristik osob, které podle mně zdařile vykreslují dekadentní Neronův Řím. Výprava, kostýmy, kamera a hudba byly v tomto filmu asi tím nejlepším, stejně tak i jeho pestře syté barvy, rovněž velice zdařilé (vytvořené systémem Technicolor) a okázelé masivní scény. Exteriéry a interiéry antického Říma byly hodnověrné, avšak některé osoby, které tu vystupují v dějinách oné doby nejspíš vůbec neexistovali, některé jsou prostě jednoduše přidány, některé ubrány ale ono to je ostatně jedno. Trochu mě však mrzí, že sám velký filozof Seneca-vychovatel a učitel Neronův, je tu tak trochu v pozadí, nicméně tu dostává velikou příležitost jistý Petronius (dobrý řečník a zde rádce Neronův). Že by snad Seneca..? Jeho smrt ho tady k tomu tak trochu predurčuje, i když k ní v podstatě nedostal žádný příkaz tak, jak tomu skutečně bylo. Z dalších osob věrných historické předloze tu byli Acte-propustěnka a milenka Neronova, která se postarala i o konečnou Neronovu smrt v deziluzi. Což zde ale byla také velmi zkreslená a urychlená situace. Všichni dobře víme že Nero zemřel někde na útěku, tuším že tomu nebylo přímo v Římě, přestrojen, aby ho nikdo nepoznal, ještě společně s propuštěnci Faónem a Epafroditusem, kteří resp. ten druhý se zapříčinil o jeho zprvu váhavou smrt dýkou. Už předtím ale senát Nerona prohlásil za nepřítele státu a přikázal jeho stíhání a potrestání podle obyčeje předků...Tuším, že v nové verzi tomu tak bylo, ale to bych kecal...Vzpomínám si snad na jeden film, kde tomu skutečně tak bylo a kde před svou smrtí prohlásil historicky podloženou větu „Qualis artifex pereo“ (jaký umělec ve mně umírá). Dále tu byl Galba-příští nečekaný císař, vidět byl až ale na samém konci, zbabělý Tigellinus-prefekt pretoriánů, jehož smrt zde byla také zkreslena tuším že tomu bylo v cirku. A pak samozřejmě křesťané Petr a Pavel. Naopak jsem zde postrádal Pisona-vůdce prvního spiknutí na Nerona (což asi nebylo tak důležité, Senecova synovce Lucanuse a jeho (snad druhou?) ženu zapuzenou Octavii a nakonec i pretoriána Burra (předchůdce Tigellinuse) otráveného Neronem. Oproti knize trochu nevýrazného Petronia bohatě kompenzuje výborný P. Ustinov. Ten je tu jako Nero v podstatě-plačtivý šílenec, avšak – přerostlý a rozmazlený spratek s nebezpečnou a neomezenou mocí - je prostě jedním slovem úžasný. Je to v podstatě karikatura císařského majestátu, úzkostmi pronásledovaný vládce, který se skrývá ve stínu své hrdé a nelítostné manželky Poppey (Patricia Laffanová). V jistých okamžicích je ochoten přenechat jí i své vladařské povinnosti. Ne nadarmo a celkem i oprávněně byl v roce 1951 za ztvárnění této své role nominován na Oscara. Opravdu vedle ostatních méně přesvědčivých hereckých výkonů v tomto filmu září mladý Ustinov jako jediná velká stálice. Sám římský důstojník a velitel Marcus Vinicius-Robert Taylor nic moc, sice měl určitě dobré předpoklady, ale mě zde moc nezaujal. Nicméně mladá křesťanská dívka Lígya (Deborah Kerrová) mě skutečně ohromila, byla tak sladká a zároveň nevinná, přímo jí to vyzařovalo z očí. Kdo mě však velice zaujal a líbil se mi, tak to byl jistý opatrovatel Ligye "Ursus" obr-kolohnát a téměř ztělesnění antického Hercula, ten jeho zápas v aréně s býkem byl naprosto famózní. Téměř tříhodinový filmový epos rozhodně nenudil, a když se tam takové pasáže už našly, tak se navzájem kompenzovaly s těmi, kde se něco dělo jako tomu bylo například u velkolepého slavnostního pochodu Viniciových legií před majestátním císařským palácem, přítomnost obra Ursua v aréně, velkolepě ztvárněný požár Říma, zpívající a hrající Nero, pronásledování, mučení a zabíjení křesťanů v cirku, Neronův strach před rukou rozběsněného a spontánního povstání římského lidu, a v neposední řadě by byl skoro hřích nevzpomenout si na velkolepé Pavlovo představení, kdy kázal na nějaké hoře všem přítomným křesťanům a vzpomínal na setkání s Kristem. Ve své době se na dlouhou dobu tento film zařadil k nejdražším, jaké do té doby vůbec kdy vznikly, traduje se že snad na 8 milionů dolarů stála celá jeho produkce. Po čase zas jeden pěkný filmový zážitek, místy sice trochu zbytečně protahovaný a zaměřený jen na hlavní milenecký pár a jeho osudy za Neronovi vlády. ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Podle románu z konce 19. století vzniká na začátku padesátých let dvacátého film odehrávající se v půlce prvního. Přijde mi velmi zajímavé, jak se tato tři velmi odlišná období záměrně i nezáměrně mísí do něčeho, co sice neodpovídá ani jednomu z nich (nejméně samozřejmě o tom, v němž se odehrává), přesto stojí za to tomu věnovat pozornost. Ta trojí dobovost mi přišla ze všech sandálových opusů, co jsem viděl, největší... I když by určitě šlo Quo Vadis přejít jako netrvanlivou megalomanskou zbytečnost, přijde mi zajímavější to na něm přijmout a pokusit se vidět i něco dalšího. 70 % ()

Reklama

Radyo 

všechny recenze uživatele

S knihou naprosto, ale opravdu naprosto nesrovnatelná filmová adaptace, původní rozsah celého románu by totiž vydal na tři takovéto filmy. Přesto se musí nechat, že tvůrci vměstnali do necelých 3 hodin vše podstatné a i když by se jim dalo vytknout mnoho chyb a chybiček, za snahu poprat se s nelehkým úkolem si zaslouží ocenění v podobě oněch 4 hvězdiček. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Barevná feska v kulisách Říma, která se hodně drží knižní předlohy. Toto ikonické provedení je velmi zřetelné, ale k tématu se hodí a v tomto případě není na škodu. I když někdy je to až úsměvné (Poslední večeře podle Leonarda ...) Díky hvězdnému obsazení a dobré režii je to pořád velmi dobrá podívaná, ať už člověk zná knižní předlohu nebo je to jeho první setkání s tématem. Filmová zkratka, která se povedla. ()

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

Významný poľský spisovateľ Henryk Sienkiewicz napísal v roku 1896 román "Quo vadis". Prostredníctvom milostného, romantického príbehu vykresľuje počiatky kresťanstva v Európe. Píše o krutom prenasledovaní a vraždení kresťanov za vlády rímskeho cisára Nera. Je to geniálne literárne dielo. Úžastne obrazotvorné, historicky presné a mimoriadne dobre napísané. V roku 1951 vznikla výborná filmová adaptácia tohto historicko duchovného románu. Režisér Mervyn LeRoy natočil perfektný veľkofilm, ktorý sa verne drží knižnej predlohy. ***** ()

Galerie (187)

Zajímavosti (15)

  • Ve své teprve druhé roli se zde mihne i Sophia Loren. (Karlos80)
  • Pro film bylo ušito celkem 32 000 kostýmů. (ČSFD)
  • Rozpočet filmu bol 7.6 milióna am. dolárov, čo s neho v dobe natáčania robilo najdrahší film na svete. Aj keď film zarobil 21 miliónov dolárov, prehnaný rozpočet sa nepáčil akcionárom štúdia MGM a jeho šéfa Louis B. Mayera to stálo miesto. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama