Režie:
Jim LoachScénář:
Rona MunroKamera:
Denson BakerHudba:
Lisa GerrardHrají:
Emily Watson, Hugo Weaving, David Wenham, Aisling Loftus, Stuart Wolfenden, Tara Morice, Molly Windsor, Kate Box, Harvey Scrimshaw, Tanya Myers, Mandahla Rose (více)Obsahy(2)
Píše se rok 1986. Margaret Hupreysovou jedné noci v Nottinghamu osloví rozčilená Australanka Charlotte, která chce znát pravdu o tom, kdo vlastně je.Když byly Charlotte čtyři roky, byla lodí převezena z dětského domova v Nottingahamu do Austrálie. Plulo s ní několik dalších stovek dětí, jako byla ona. Margaret může uvěřit jejímu příběhu jen stěží. O týden později se Margaret dozví o muži, který byl též jako malý chlapec převezen na jiné lodi plné dětí do Austrálie. A tak se začne o případ zajímat blíže.To, co začalo snahou pomoci Charlotte najít její matku, brzy skončí objevením dalších tisíců ztracených synů a dcer.Téměř bez pomoci, proti drtivé převaze a bez ohledu na své vlastní blaho, Margaret opětovně spojila tisíce rodin, donutila britskou vládu převzít odpovědnost a přitáhla celosvětovou pozornost k mimořádnému justičnímu omylu. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (29)
Emocionální drama, které není schopné vyvolat sebemenší emoce, je špatným filmem. Což lze bohužel říct i o Oranges and Sunshine. Samotný příběh deportovaných dětí je však natolik poutavý a leckdy i stěží uvěřitelný, že snímek není možné zcela odsoudit. K pozitivům lze řadit především příjemně nasnímané scény a občas i dobře sestříhané momenty prolínajících se anachronních scén. Pro Brity a Australany musí film působit úplně jinak - asi tak jako třeba Lidice na Čechy. Přiblížení nezainteresovanému publiku se však příliš nezdařilo. HUDBA: Lisa Gerrard jako by se snažila navázat na úspěch Pána velryb. Její tvorba je dnes však jinde a soundtrack k Oranges and Sunshine je spíše rutinní záležitostí. Klavírní tóny na pozadí syntetizátorových smyčců jsou na její obvyklý standart trochu málo. Pouze jeden track snad stojí za další poslech (pokud tedy soundtrack vůbec vyjde) - první let do Austrálie. ()
Občas sa mi stane, že narazím na film (príbeh), ktorý svojím obsahom dokonale prekryje akýkoľvek svoj iný nedostatok. Tento film je presne ten prípad. Ja som osudy tých detí vnímala veľmi intenzívne a vôbec sa mi to nezdalo ani nudné, ani chladné a ani príliš televízne. Obsah prebil formu a to je u mňa v tomto prípade rozhodujúce, niektoré skutočné príbehy nech sa akokoľvek snažia to nedokážu, pretože sa z nich autori až prehnane snažia vytĺcť čo najviac. Tu je to našťastie inak. ()
"Bojujete za nás, ste na našej strane..." Pomerne zaujímavý film s dobrým obsadením o tajne odvlečených deťoch z Anglicka, ktorí sa ocitli až v Austrálii. Natočené podľa skutočnej udalosti. Filmu dominuje silná ženská postava, ktorá rada pomôže každému, dokonca, i tomu, kto na prvý pohľad vyzerá ako arogantný hajzlík. "Niekde vo vás vnútri je dobrý chlapec, len ho musíme nájsť..." Na to o akej silnej téme film rozpráva, by to chcelo zopár silnejších scén v ktorých by to diváka chytilo poriadne za srdce. Jednoducho film emócie nerozdáva tak, ako sa od filmu s takýmto príbehom očakáva. Každopádne treba film oceniť už len preto, že o podobných zamlčaným udalostiach informuje. 60%. ()
Silné emocionální drama na základě skutečných událostí, zpracované tak bídně, až by z toho jeden nudou brečel. Po celý film vám přijde, že hlavní aktérka, která začala šlapat někomu na kuří oka, vlastně neměla takřka žádné problémy s dohledáváním lidí a snahou zveřejnit pravdu. Po celou dobu se režisér snaží vám vehnat slzy do očí, bohužel tak nuceně, že místo opravdového dramatu stále čekáte, kdy už se konečně objeví nějaký pořádný zvrat. Jenže on nepřijde. 100 minut se vleče děj bez opravdových emocí jak neaktivní EKG, od začátku do konce stále stejné pííííííííííp -------------. ()
Neočekávám od dramatu, že ze mne vycedí litry slz, pokud mu nepůjdu sama trochu naproti. A že jsem žena, tak pro mne rozhodně není těžké vcítit se do osudu deportovaných dětí, které byly odtrženy od rodin a využity jako "bílá hodnota" v koloniální Austrálii. Také nebylo těžké prožít celý příběh ženy, která se odhodlala tento ilegální zločin odkrýt a vyjasnit. Místo slz nastoupil hluboký obdiv a nezáleží zde na nějakých uměleckých kritériích, protože je to film důležitý pro svou výpovědní hodnotu a je dobře, že byl natočen. Emily Watson se do role sociální pracovnice perfektně hodila. ()
Reklama