The Phantom of the Opera
Režie:
Terence FisherScénář:
Anthony HindsKamera:
Arthur GrantHudba:
Edwin AstleyHrají:
Herbert Lom, Heather Sears, Thorley Walters, Michael Gough, Patrick Troughton, Michael Ripper, Edward de Souza, Jane Merrow, Sonya Cordeau, Harold Goodwin (více)Obsahy(2)
Z legendární dílny studia Hammer (nesmrtelné série o Draculovi a Frankensteinovi) a jeho dvorního režiséra Terence Fishera pochází adaptace slavného díla Gastona Lerouxe. Londýnská opera chystá pod vedením šéfa souboru Harryho Huntera a za dozoru vychytralého majitele lorda Ambrose d'Arcyho nové představení Johanky z Arku. Pro titulní roli je vybrána půvabná a mimořádně talentovaná dívka Christine, která však ještě netuší, že na ní za zdmi Opery čeká tajemný „Anděl hudby“. Muž s maskou místo obličeje, jenž v sobě skrývá staré křivdy. Křivdy, které právě nyní vyjdou na povrch. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (24)
Hammerovské zpracování klasického námětu, které sice nepřekvapí, což ale zároveň znamená, že splňuje všechna očekávání. Svižné, vizuálně působivé a s úžasně slizkým záporákem. Co víc si přát. ()
Studio Hammer vyrobilo daleko lepší horrory a od T.Fishera mám osobně radši všechny Draculy a Frankensteiny. Nejen gotická atmoféra - mlhy, hřbitovy, kobky, pavučiny - , ale i strašidelnější příběh zde jaksi chybí. Na jedno podívání dobré, ale pak si film říká o založení mezi podvečerní jednohubky.... ()
Klasika světové literatury. Asi nejlepší zfilmovaná podoba. ()
Tahle klasická Hammerovka vlastní dobrou atmosféru a parádní herce, a parádní prostředí, ale už jsem někde psal že Fantom opery mi prostě nepřirostl k srdci. Mám raději Hammerovky s vlkodlakama, upírama a jinýma havěťma. ()
Dej je misty nesmyslny a kvalita dialogu, slusne receno, nevyrovnana... ale brakove kouzlo, jake filmu umelo dat studio Hammer je nenahraditelne! __ Z peti zatim videnych adaptaci nechava za sebou Terence Fisher bez zavahani komedialniho Arthura Lubina (1943), kycoviteho Joela Schumachera (2004) i srackovniho Daria Argenta (1998), temným Dwightem H. Littlem a jeho fantomem Englundem vychází nerozhodně. A i kdyz Herbert Lom potesil, Claude Rains byl jen jeden. Uvidim, co na to Lon Chaney... ()
Tajermný hlas, temné chodby v podzemí, děsivý fantom hrající na varhany, zkrátka klasika. I když tentokrát spíš tragický příběh než horror, přesto má kouzelně klasickou horrorovou atmosféru, za kterou vděčí klasickému rukopisu studia Hammer a práci jeho "hammer boys". Úžasná atmosféra, která hravě zahalí všechny možné lapsy v logice příběhu. Výborný tah je změna charakteru hlavní postavy a také závěrečná oběť, která příběhu dodává nečekanou sílu. Možná právě proto je pro mě Fisherův Fantom nejlepší filmovou adaptací klasické předlohy. ()
Aneb když distributor krade texty a ani se to nesnaží maskovat. Výborná stylová hammerovka, tentokrát v městském divadelním prostředí. Nejlepší filmy Hammer film production se vyznačují především skvělou atmosférou, která dělá i z "kousků" se scénářem slabším dobrý zážitek, na který divák rád po čase zavzpomíná. V tomto Fantómovi vše klape a šlape a divák tak může spokojeně podupávat. ()
Hammer. Pozici nejlepšího fantoma opery Lonu Chaneymu asi nikdo nesebere, i když v Hammeru k tomu měli nakročeno dobře - zhruba první polovinu filmu. Do té doby jsem sledoval sice úplně jiný příběh, než jaký Leroux napsal, ale nebyl špatný, bavilo mě to, dokonce jsem i fandil kladnému hrdinovi (jižansky vyhlížející rodilý Angličan Edward de Souza byl sympatickej, i když hlavně proto, že v něm bylo "něco" neklaďaského - úplně bych si ho dokázal představit jako záporáka v tehdejším Bondovi), ne právě okouzlující zpěvačka Christine měla prostoru dost málo, takže nevadila, a komorní příběh se navzdory několika logickým dírkám slušně rozjel. Pak se to ale zadrhlo: snad od chvíle, kdy se ukázalo, jak to s fantomem bylo. To už bylo trochu odbyté. A celý ten závěr... Já nevím, no, můžu se mýlit, ale fantom by měl být šílený blázen, magor, operní fanatik, ne jenom nešťastný člověk. Celé to vyústění mi prostě trochu vadilo, což je důvod, proč chybí hvězda a chvíli jsem uvažoval, že seberu ještě jednu. Film je to dobrý, vážně dobrý. Atmosféra, studiové kulisy, prostě paráda, všechno přesně takové, co člověk od Hammeru očekává a chce. Navíc fantomova maska je temně strašidelná a okamžik, kdy sedí za varhany a hraje Bacha, je jednoduše lahůdkovej. No jo, jen ten překotně uspíšený závěr... P.S.: Viděl jsem film pohříchu s českým dabingem od Řitky. Nevím, koho to napadlo, ale to si vážně ještě nikdo nevšiml, že navzdory tomu, jak se na ni hezky kouká, tak Lucie Vondráčková neumí nejen hrát, ale ani dabovat (hlavní hrdinku Christine)? ()
Tohle bylo mé třetí setkání filmové zpracování románu Gastona Lerouxe, které jsem měl možnost vidět a „bohužel“ musím říct, že klasika z roku 1925 je stále nejlepší. Byl jsem hodně zvědavý, jak se s tím popasuje zřejmě nejvytíženější režisér studia Hammer Terence Fisher. Přestože to nedopadlo vyloženě špatně, přece jenom očekávání bylo mnohem větší. Netradiční způsob zpracování známého příběhu byl na jednu stranu velmi zajímavým tahem, nicméně si myslím, že na druhou stranu ona „jalovost“ tomu ublížila asi nejvíc. Tedy hlavně z pohledu milovníka hororového žánru. Přece jenom dávám přednost ponuřejší atmosféře. Tím však rozhodně nechci říci, že by zdejší atmosféra byla vyloženě špatná. Byla prostě jiná, než jsem byl zvyklý u předešlých Fantomů. Dramatických scén tu bylo k vidění docela dost, dokonce dojde i k několika úmrtím, ale přesto jsem se nemohl zbavit pocitu, že ze scénáře cítím jistou naivitu. Zvláště co se minulosti samotného Fantoma týká, požáru tiskárny a následného úkrytu ve stokách. Přestože mě studio Hammer vždy uchvátilo svými nádhernými kulisami, kostýmy (tady tomu nebylo jinak), tak Fantomům úkryt byl tentokrát trochu odfláknutý. Tedy ve srovnání s jinými filmy. Abych ovšem jen nehanil je tu i celá řady pozitivních prvků, které určitě stojí za pochvalu. (herci,hudba)60% ()
Již třetí filmové zpracování Fantoma Opery, které jsem viděl. Hammer studio zvolilo opět svůj osobitý přístup. Příběh se odehrává v Londýně, nikoliv v Paříži, a Fantom samotný je vlastně docela dobrák, který měl jenom v životě smůlu. Herbert Lom byl v hlavní roli hodně působivý, jeho maska docela strašidelná (lehce připomeně Jasona Vorheese) a jeho znetvořená tvář pod maskou, i když se objevila až na konci, tak docela dobře udělaná. ()
Hammer vo svojej kryštalicky čistej podobe a v dobe, keď ešte desil publikum skôr svojou pochmúrnosťou, ako krvou a nahotou. Je to obrovské zlepšenie oproti čudesnej verzii z roku 1943 a je to práve tým spomínaným prístupom. Herbert Lom síce nieje nejako charizmatický, ale jeho držka ( škoda, že ukázaná len na pár sekúnd ) patrí medzi tie najhrôzostrašnejšie zo všetkých filmových spracovaní. ()
Veľmi dobré zvolené herecké postavy.Tie predstavenia sú znázornené viac zábavne ako ponuro temne,na aké som zvyknutý u iných Fantómov Opery.Je tu veľmi silná atmosféra a tú Fisher vedel veľmi dobre znázorniť.Ale aj tak ma oveľa lepšie filmy.Lebo niektoré dialógy boli sprostučké a aj celkové spracovanie sršalo naivitou. A.A niektoré z postáv tam nemali čo robiť a kazili celkový dojem.Scenár by bol vynikajúci,keby to nebol k Fantomovy Opery ale k inému filmu,lebo tu vyznel až seba-parodicky.Hudba bola dokonalá ale zas maska Fantoma bola čisto všedná.Toto bol len priemerný Fantom a aj priemerná Hammerovka,nič vzrušujúce. ()
Parádní klasika od studia Hammer, která ukazuje, že "Fantom opery" se většinou nedá moc zkazit. Ta hudba k němu dokonale sedí, stejně jako gotické pojetí, pro které se tvůrci rozhodli i v tomto případě. Není to tak velikášské, jak tomu sluší, ale i tak jsou hudební sekvence ve skvělé rovnováze s těmi napínavými a hororovými. ()
Klasická hammerovka s dobrou atmosférou. 75% ()
Poněkud jiné zpracování slavného námětu o nevyrovnalém a něčím poznamenaném muži, který žije pod divadlem v kanálech a touží po pomstě, tentokrát poznamenalo samotného Fantoma, který již není tím zvířetem a pološílencem, jako v prvním filmovém zpracování z roku 1925, ale stal se dramatickou a politovánihodnou postavou, která i při jediné možnosti vybruslit z mizerného života bude zrazena a následně také vyhoštěna z normální lidské společnosti až do kanálů pod divadlo, které jí zničilo život ještě víc, než byl dříve. Teď ovšem nezešílí, jenom po léta očekává talentovanou dívku, která by splnila jeho poslední přání. Mimo hlavní postavy, kterou se samozřejmě stal samotný Fantom, se představí dvojice přátel a hlavní záporák, kterým se stane ředitel divadla. Sympatie jsou silné jak k jednotlivcům, tak k hereckému obsazení, které se snad nemůže nikomu zhnusit. To však ještě nehovořím o husté atmosféře, která sice není zas až tak silná jako v originále (kde byl Fantom ubydlen v o dost hlubším bludišti kanálových chodeb), ale stále je skvělá. ()
Nesčetněkrát zfilmovaná verze Fantoma opery se zalíbila a dostala do hledáčku studia Hammer. A ta nedokázala zklamat svoji atmosférou věrné fanoušky! 75% ()
Zajímavá verze Fantoma opery. Jde spíše o remake filmu s Claudem Rainsem (1943), který byl lepší, ale i v tomto případě jde o povedené dílu. Herbert Lom je jako fantom dobrý, ale nemá moc prostoru, naopak Edward de Souza v roli Raoula (v tomto filmu Harry Hunter) dostal prostoru více než dost a zahrál výborně. Jinak jde o další kvalitní Hammer horror, což značí perfektní atmosféru. Rozhodně ne nejlepší, ale určitě dobré filmové zpracování. ()
Kdo čeká slabší hororové béčko, bude asi stejně překvapen jako já. Studio Hammer má tímto počinem u mě jedno velké plus, přestože se nevydalo úplně klasickou cestou, ale vsadilo na vlastní linii příběhu, který tentokrát klapl. To ho pojí i s mým nejoblíbenějším zpracováním z roku 1990 (režie John Addison), které sice v mých očích zůstává nepřekonáno, nicméně tanto film je mu hrdě v patách, zatímco ostatní adaptace jsou někde daleko za nimi, včetně té s Lonem Chaneym, která mě popravdě nikterak neuchvátila. Ale zpět k tomuto počinu - kromě příběhu tomu nelze upřít výbornu atmosféru a dobré herce - zejména Edward de Souza, zde jako takový ten leading man, v roli Harryho Huntera mile překvapil a špatný nebyl ani sám fantom Herbert Lom, který tu ale herecky bohužel nedostal zas tolik prostoru. Občas snad jen zaskřípaly jednodušší dialogy, i když co by člověk dneska za takové mnohdy dal. Perfektní oddychovka a popravdě docela i nadšení. 4,5*. ()
Docela jsem z této adaptace měl strach, protože verze z roku 43 je dokonalá. Hammer k tomu přistoupili po svém, trošku béčkověji, méně výpravněji a s menším podílem samotné opery. Příběh nesledujeme z pohledu Fantoma, ale z pohledu mladého producenta a začínající operní divy. Většina výtek, který jsem ke zpracování měl ale postupně vymizela - Fantomův příběh je podán zkratkovitě, ale skvěle, finále je konečně operní a správně tragické. Herbert Lom, kterého většina z nás zná jako padoucha z Pokladu na Stříbrného jezeře se ve stejném roce zhostil úplně odlišné role, ale i na malém prostoru je skvělý, neméně skvělý je Michael Gough (Batamův komorník Alfred) v roli hnusáckého zlodějského distributora. V podstatě nemám co vytknout, jen že verze z roku 43 je o něco lepší. ()
Ano má to atmosféru a zřejmě se jedná o jedno z těch povedenějších zpracování, ale ani tak mi to úplně nestačí. A nemůže to stačit přece nikomu, kdo četl knihu. Takový masakr do filmu zatím nikdo nedal... ()