Reklama

Reklama

...Aby si lidi všimli

všechny plakáty
Krátkometrážní / Dokumentární
Československo, 1988, 21 min

Obsahy(1)

Dokumentární hudební film, který mapuje československou punkovou scénu a některé její protagonisty v bortícím se komunismu. Hudbu k tomuto krátkometrážnímu snímku má na svědomí tehdy čerstvě založená skupina Wanastowi Vjecy. (ClintEastwood)

Recenze (20)

Radko 

všechny recenze uživatele

Pripomínalo to šot z dobového kinožurnálu, len natiahnutý na 22 minút. Hlavné sú povedačky dvoch pankáčov, ale nielen tie. Pomedzi ne sú zdanlivo nevtieravo, no pravidelne vsadené prázdne slová príslušníka VB a múdra psychiatra. Aby bolo jasné, že pankáči sú predovšetkým kriminálne živly a feťáci. Nechýba anketa bežnej väčšiny, že čo si o tom myslí - väčšinou nevedia, prípadne by dali mladým pár po zadku. Dokument ide v tejto línii celý čas, dvaja týpkovia si riešia problémy okolo väzenia, brania drôg a vzťahov. Punk vždy tiahol aj návykovým látkam a životu na hrane so zákonom, no tento film v súlade s vtedajšou líniou mocenského vedenia ukazuje, že pankáči predstavujú predovšetkým delikventné smažky s divnými účesmi. O samotných pankáčoch neodznie takmer nič, nehovoriac o sprievodnej hudbe Wanastových Vjecí, ktorá vznikla len pre potreby tohto dokumentu. Dokazuje to aj veta z oficiálnych stránok tejto skupiny, ktorú som švacol do diskusie k filmu. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Vedle dokumentaristky Heleny Třeštíkové, se nám tímto představuje méně známý režisér, mapující tímto krátkým snímkem život odloučených chuligánů, pro které stačil v této době jeden název. Pankáč byl prostě vyděděnec společnosti. Účinkující pankáči tvrdí, že punk má spíše smysl v kapitalismu. Tvrdí také, že socialismus je založen na hromadění majetku a starání se o své blaho. Z dokumentu je prostě silně vidět, že kapitalismus tu byl, akorát nebyl pojmenován. V klidu čekal a byl pro tyto lidi plně připraven k nastartování. V podstatě nic nového od dnešních feťáků, ať už jde o charakter, či určitou vůli, chybějící každému z těchto načesaných rebelů. Nechybí zde osobitá revolta, starost, či pomoc druhým a samozřejmě hudba, skrytá ve sklepích. Rozhodně unikátní pohled na onu dobu. ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Dokument spojuje punkovou subkulturu s feťáky a kriminálníky. Doporučuji si přečíst výbornou přehledovou knížku Subkultury mládeže. ()

Mol 

všechny recenze uživatele

".. lidi mi v tom nepomůžou. Jsem sám." Jinak jsem pátral co se stalo s Vaškem. Petr z Plexis mi říkal, že ho viděl na koncertě. Bude to už tak půl roku co mi to psal. Jsem rád, že je venku. ()

RockChick 

všechny recenze uživatele

Dokument z časů, kdy punk v českých zemích ještě nebyl dead... Jeho jediným kazem na kráse je to, že je tak krátký. ()

LudeCZek 

všechny recenze uživatele

Fetující pankáči v kanále? Pár slov od psychiatra, od policajta, pankáčů, anketa mezi "normálními lidmi", ale přece mi tam něco chybělo. Dokument z doby, kdy u nás sami punkeři,skinheadi,metalisti a další sami nevěděli, co vlastně jejich "hnutí" představuje. ()

gonga 

všechny recenze uživatele

Na svoji dobu překvapivě nestranný dokument, který téměř výhradně nechá mluvit pouze samotné "punkáče" (odkaz na toho idiota Ondráčka), což je na něm nejspíš jediné dobré. Jinak poměrně plochý a bezzubý. Zaujal mimo jiné , na tehdejší dobu, relativně rozumný esenbák. ()

Olík 

všechny recenze uživatele

„Dokumentární hudební film, který mapuje československou punkovou scénu a některé její protagonisty v bortícím se komunismu“ – úvodní věta obsahu od uživatele ClintEastwood. Souvětí je sice krásně rozvité, ale jen zpola pravdivé! Krátkometrážní kousek Vladislav Kvasnička totiž není hudebním dokumentem a už vůbec nemapuje československou punkovou scénu. Jde o osobní výpověď dvou mladíků, již příslušnost k punkovému hnutí není tak podstatná jako jejich zkušenost s drogou. Takže zapomeňte na to, že se z této černobílé dvacetiminutovky dozvíte něco o českém punku předrevolučních let (pokud si tedy nechcete utvořit obraz znázorňující punkáče jako fetující kriminálníky přespávající v kanále), což by však neměl být důvod, k úplnému zavrhnutí snímku, jehož téma i jeho zpracování je atraktivní samo o sobě. ps: Zajímavé by bylo natočit další životní cesty obou ústředních aktérů, například po deseti letech. ()

neo93 

všechny recenze uživatele

Dokument režiséra V. Kvasničky pojednává o punkové mládeži na konci 80. let. Zaměřuje se na tři mladíky, především ale na 18letého Václava. V reportážním stylu nám představuje jeho životní osud, a to, jak se dostal tam, kde je, tedy k drogám, do vězení i k této samotné skupině. Snímek poukazuje na nelehký život těchto lidí, kteří to mají velmi obtížné se vrátit do normální společnosti, i když by třeba i chtěli. Film pracuje také s názory doktorů s odvykacích zařízení, vyšetřovatelů VB, tak i obyčejných lidí, kterých se ptá na názor ohledně punkáčů. Je pozoruhodné pozorovat, že většina z dotázaných nemá žádný názor na ně, či vůbec netuší, o koho se jedná. Zajímavý pohled na tuto problematiku z 80. let. ()

Limetka_M 

všechny recenze uživatele

Podle mě to není vůbec hudební dokument. A už vůbec tento počin nemapuje punkové hnutí jako takové na konci osmdesátých let, kdy komunismu zvonila hrana. Je to spíše osobní výpověď dvou mladých adolescentů, kteří se odmítli začlenit a ohnout hřbet.. a hlavně - kteří mají četné zkušenosti s drogami. To , že se hlásí k punkovému hnutí, je v tomto snímku tak trochu vedlejší. Tak jako tak je to zajímavý krátkometrážní snímeček a myslím, že se z něj dá vyčíst dost věcí. ()

kojot.name 

všechny recenze uživatele

"Udělal jsem dobře, že jsem odešel z domova. To bych propad penězům a to je ještě horší než nějaký drogy. Kvůli tomu se lidi zabíjej. V tom kriminále je to vidět - většina lidí sedí kvůli penězům." Tesat! ()

xentrixx 

všechny recenze uživatele

Dobu a lidi, zachycené v tomto snímku, mám navždy spojené s nekvalitní kopií dema skupiny P. S. V oslovských lavicích. Pouštěli jsme si to na konci osmdesátek se spolužáky ze školy na starém přenosném magiči a byli hotoví z totálně kanálního zvuku a spršky vulgarit a nadávek, které se na nás z každého songu řinuly. Pankáče jsem občas vídal na fotbale v pražských Vršovicích, případně na ulici a byli pro mě coby pro pubescenta obestřeni něčím magickým, strašidelným a přitažlivým zároveň. Vizuálem a chováním, které naprosto negovaly představy o řádném socialistickém člověku. Divokostí, nespoutaností a kladením odporu většinové, stereotypní, šedivé společnosti. A taky odvahou, protože vyholit si číro a hodit na sebe pomalovanýho křiváka tehdy smrdělo docela průserem. Takže za ten konzervovaný "zeitgeist", za první Wanastowy vjecy (neuvěřitelné, jak se kapela později změnila), za Petra Hoška krotícího kytaru v klasicky "punkovém" sklepě a za "otcovského" soudruha kapitána VB dávám jednu pořádnou trojku. ()

Reklama

Reklama