St. Wenceslas
Obsahy(1)
V pohanské době přijal kníže Bořivoj se ženou Ludmilou křest od věrozvěsta Metoděje. Jejich syn Vratislav se seznámil na lovu s temperamentní Drahomírou, kterou zanedlouho představil na hradě jako svou ženu. Po čase se jim narodil syn Václav. Po letech, když se Václav vrátil z Budče, kde byl vychováván, zamilovala se něho Skeřova dcera Radmila. Po náhlé Vratislavově smrti se Drahomíra ujala vlády a v touze po větší moci vyvolala válku s Radslavem, knížetem Zličanů. Začínající válku ukončil Václav tím, že vyzval Radslava na osobní souboj a v souboji vyhrál. Drahomíra se spikla se Skeřem proti Václavovi. Nejdříve odstranili zbožnou Ludmilu. Po její vraždě na Tetíně však Drahomíra musela opustit hrad. Skeř se proto v úkladech spojil s Václavovým bratrem Boleslavem. Po válce s Germány, která skončila nabídkou smíru, pozval Boleslav Václava na své sídlo k vysvěcení nové kaple. Tam za jitra bratra se svými kumpány zavraždil. Drahomíra prosila mrtvého Václava o odpuštění. Také Boleslav padl na kolena a uznal Václavovu velikost. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (38)
V jubilejním roce svatováclavských oslav, připomínajících tisící výročí smrti českého knížete, byla založena z podnětu katolických kruhů nová výrobna Milleniumfilm, která získala pro natočení filmu značnou finanční podporu státu. Jednou z podmínek ovšem bylo, aby postava knížete Václava byla vykreslena v duchu tehdy oficiálního výkladu svatováclavské legendy (na stejném principu měl ostatně fungovat i připravovaný protektorátní remake, vykládaný z ryze nacistického hlediska). Námět Jana S. Kolára a Josefa Munclingera byl odměněn první cenou v soutěži, vypsané pod patronací České akademie věd a umění. Dr. Jan S. Kolár, který film režíroval, natočil v podstatě první megalomansky koncipovaný velkofilm, výpravný historický obraz, který byl do té doby vůbec nejnákladnějším vyrobeným snímkem. Na strahovské pláni byly postaveny rozsáhlé exteriérové stavby obou knížecích hradů, zalidněné tisícihlavým komparsem. Vše bylo připravováno s nejvyšší péčí a do nejmenších detailů. Ve spolupráci s historickými odborníky a výtvarníky proběhly rekonstrukce všech hradních objektů a prostor. Na filmu se také podíleli čtyři nejlepší kameramani Otto Heller, Jan Stallich, Václav Vích a Karel Kopřiva. V premiéře byl film promítán za doprovodu původní hudby dr. Jaroslava Křičky a Oskara Nedbala, která byla hrána čtyřicetičlenným orchestrem za doprovodu dirigenta Jana Elsnici. Do hlavních rolí byly obsazeni špičkoví herci. Titulní roli vytvořil strhující Zdeněk Štěpánek, zákeřného bratra Boleslava si zahrál Jan W. Speerger, Ludmilu ruská herečka Vera Baranovskaja. Vše nasvědčovalo tomu, že tato "historická epopej o prologu a devíti dílech" bude důstojným a monstrózním zakončením oslav. Tehdy ale do Československa vrthl nový fenomén - zvukový film - a ten odsunul slavnostní premiéru až na duben příštího roku. Výjimečná událost se rozplynula a Kolár pak do konce života už nikdy nesedl na režisérskou židli. I takové bývají konce velkolepých plánů. Je pouze na současnících, aby dnes plně docenili hodnoty této zrazené historie. ()
Celkem chápu dobové nadšení provázející vznik filmu. Holt to svatováclavské milénium se nějak oslavit musí, nejlépe nějakým monstrprojektem, což je v případě výročí z roku 1929 tenhle náš (poslední) němý film. Nově zrekonstruovaná hudba je v pořádku, ale ruku na srdce, tohle je němá truchlohra. Nebo truchlá němohra. ()
Tohle nahlédnutí do naší historie považuji za velice zdařilé, přehledné a zcela upřímně dala jsem si přitom dějepisné opáčko.. Tvůrci si zaslouží smeknutí klobouku, nevynechali nic podstatného, výprava je jedním slovem velkolepá, herecký ansámbl příjemný, mladý Zdeněk Štěpánek se mi jako kníže Václav líbil a nemohu nezmínit půvabnou Marii Ženíškovou v roli Radmily.. Hodnotím shovívavě, psal se rok 1929.. ()
Nemý veľkofilm so silným nacionalistým nádychom a s obsahom niekde na pomedzi histórie a legiend. Bohužiaľ, českú históriu nemám nejako naštudovanú, preto som sa v tých početných menách a funkciách často strácal. Film bez zvuku tomu tiež nepridával a miera koncetrácie bola preto silne kolísavá. So západnou produkciou sa to môže rovnať iba relatívne, ale veľkoleposť (napr. kulisy a davové scény) mu uprieť nemožno. Hercov som poznal iba troch, popri Štěpánkovi aj Pištéka (osem rokov predtým zvtárnil hl. postavu v Siekeľom Jánošikovi) a s veľkou bradou zamaskovaného Marvana. ()
Velmi obtížné hodnocení. Na jedné straně na svou dobu velkorysá výprava, na straně příliš zkratkovité vyprávění. Spíš než film jako takový připomíná Svatý Václav ilustraci Kristiánovy legendu a dalších středověkých kronik. Scénář ještě černobílejší než by se na první pohled zdálo. Václav je klaďas největší a Boleslav samozřejmě zloduch. Ovšem ona černobílost je samozřejmě pochopitelná, však byl film natočen k tisícmu výročí tohoto světce. Velkým pozitivem je znovuobjevený hudební doprovod Oskara Nedbala a Jaroslava Křičky, který zrealizoval Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod vedením dirigenta Jana Kučery. Tudíž právě hudba usnadňuje sledování tohoto posledního němého filmu, který byl na svou dobu velmi drahý, a tak poprvé do filmového průmyslu producentsky vstoupil stát. Herecké výkony z dnešního pohledu úsměvné. Herci spíš než herecké výkony předvádějí teatrální gesta, ale je to pochopitelné, protože si museli vystačit bez hlasů a nějak se emoce vyjádřit musí. Zdeněk Štěpánek ovšem i tak je nezapomenutelný. ()
Galerie (5)
Zajímavosti (22)
- Film bol mládeži neprístupný. Až keď zmizla z prológu dojčiaca žena a vystrihli sa scény Václavovho prebodnutia a Ludmilino uškrtenie, smeli ho navštíviť aj školopovinné deti. (Raccoon.city)
- Film vznikol v ateliéroch AB. Bežný film tej doby stál okolo 200 tisíc korún, ale rozpočet Svatého Václava bol vyše 20 násobne vyšším, čím sa stal na 20 rokov najdrahším československým filmom. (Raccoon.city)
- Distribúcia filmu vyvolala veľký medzinárodný konflikt s Vatikánom, ktorý vyústil dokonca až demonštratívnym odchodom vatikánskeho veľvyslanca z Českej republiky. (Raccoon.city)
Reklama