Dvojitá hodina
La Doppia Ora
The Double Hour
Režie:
Giuseppe CapotondiKamera:
Tat RadcliffeHudba:
Pasquale CatalanoHrají:
Xenija Rappoport, Filippo Timi, Antonia Truppo, Fausto Russo Alesi, Giorgio Colangeli, Stefano Sardo, Fabrizio Rizzolo, Gaetano Bruno, Lorenzo Gioielli (více)Obsahy(1)
Vdovec Guido a osamělá Sonia se právě seznámili. Sonia je pokojskou v hotelu a Guido, bývalý policista, pracuje nyní jako hlídač luxusní vily. Vědí o sobě docela málo, ale je jasné, že jsou k sobě vzájemně přitahováni. Guido zve Soniu na návštěvu do vily, kde s ní chce strávit hezký večer. Náhle jsou však překvapeni zloději a Guido umírá. Sonia vyvázne se zraněním, ale z útoku si nic nepamatuje. Je opět sama, trápí se kvůli smrti muže, kterého téměř neznala a s nímž se stále, proti vší logice, vídá. Přišla snad o rozum? Nebo dostala druhou šanci? Temná hra s žánry umně kombinuje film noir, thriller, love story i psychologický horor. To důležité se ve filmu odehrává až po první půlhodině, kdy začne docházet k nepochopitelným událostem a nečekaným zvratům. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (50)
Guiseppe, myslím, že jsi to zvládnul na svůj debut celkem výborně. Alespoň co se týká atmosféry, tak to rozhodně. Napětí tam nechybělo ani trochu, což dokumentují i moje úleky ve stejných momentech kdy se vyděsila i Sonia a když se jednou bála vrátit do svého bytu, tak jsem měla strach s ní. A o tom to celé je, že mě dokázal Guiseppe vtáhnout okamžitě do děje a nepustit až do konce. Jedinou výtku bych měla k příliš mnoha překvapivým zvratům, kde bych to malinko proškrtala. Kdo na mě působil asi nejvíc, byla Ksenja Rapport v roli z prvu záhadné Sonii, která byla skvělá a celé to táhla hlavně ona. Je škoda, že se jí dostává tak málo prostoru, protože svůj herecký um už předvedla ve filmu Neznámá. Takže u mě velká spokojenost, jen je to jeden z mála filmů, kde bych si vyjimečně přála přece jen trochu jiný konec, ale jaký to vám nemůžu říct, to poznáte až to uvidíte...... ()
Zlatý Lev - výběr ()
Ze začátku naprosto standardní drama, které ale povyšuje fakt, že je z Itálie. To jsem si vlastně říkal, že v jejich případě je to spíš nadstandard. Pak se ale začnou dít divy. Hlavní představitelka protočí kolotoč bláznivých událostí a celý film ztratí tajuplnou atmosféru a stane se z toho velkokýč prvního stupně. Nemám rád slovo kýč, ale tady to snad ani jinak nejde. Musel jsem nad tím filmem přemýšlet jestli je debil ten tvůrce nebo jestli dělá tvůrce debila z diváka, protože takovéhle zvraty se opravdu těžké snáší. No a po tom nejhorším zvratu už to jde do kytek a nezachrání to ani hodně slušná hlavní představitelka. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $1,182,547║ ()
MFF KV ()
Být spokojený znamená v případě Dvojitého času naladit se na správný žánr. Mnohem víc než jako thriller funguje jako milostný příběh a psychologické drama, kde jeden z aktérů řeší dilema mezi citem a rozumem, kdežto ten druhý výběr ze dvou partnerů, kteří jsou náhle k mání. Celkový dojem: 70 %. Zdaleka ne vždy dokáže racionální rozbor situace zvítězit nad lidskou vášní a sentimentem. Čtvrtou hvězdičku přidávám za zajímavou a neokoukanou Kseniji Rappaport. ()
Film postavený na snu který se stane skutečností. Přestože se nejedná o dlouhý film, přišel mi takřka nekonečný. Po většinu času se nedělo vůbec nic zajímavého a nebo byl na obrazovce vidět nahý chlupatý zadek mužské hlavní postavy. 31% ()
Dvojitý čas, dvojitá hra, dvojaká láska - mystické prvky, duchárina a tajomno sa málokedy snúbia s pochopiteľným a racionálne vybudovaným príbehom. Tu sa to podarilo. Napätie a prirodzený záujem o príbeh a jeho vyústenie trvajú od začiatku do konca. Je fakt, že na podobnú nôtu bolo realizovaných pomerne veľa filmov, no väčšinou skĺznu k fádnej thrillerovej doslovnosti alebo k nezrozumiteľnej akože mysty patlanine. Dvojitý čas hrá vyššiu ligu. Záhadné a nadprirodzené je vysvetlené a predsa ostáva odor tajomnosti. ()
Nápady Davida Jacobse v italském hávu se marně pokoušela zachránit svým umem Ksenija Rappaport. Tady už skutečně chyběl jen Patrick Duffy vycházející ze sprchy, nebo stylověji pro Capotondiho by mohl vylézat z vany. ()
Zdalo sa mi to, že všetci rozprávali tak potichu, alebo to iba ja som mal volume nadol? No nič, všetko nasvedčovalo tomu, že sa jedná o kvalitnú psychologickú drámu, aby následovné rozuzlenie urobilo z toho klasickú kriminálku a la Corrado Cattani . ()
V čom sa tento triler líši od tuctovej hollywoodskej hororovej a mindfuckingovej tvorby? Prečo sa dostal na filmové festivaly? Je to priemerný komerčný triler, akých vidíme v multiplexoch a na dvd za rok niekoľko a to, že je taliansky, z neho nerobí festivalový art film. Capotondi má evidentne napozerané, od Hitchcocka, cez noir, až po súčasnú pásovú tvorbu. Dokáže udržiavať diváka v napätí, jeho film má zmysel, ale nie je strhujúci a neponúka vlastne vôbec nič nové. Poriadnu atmosféru režisér vykúzliť nedokáže a lacné lakačky ju nenahradia. Na druhej strane som rád, že nás nečakal žiaden záverečný twist, ktorý by tie viaceré predchádzajúce zbytočne zauzlil a tak posledné dejstvo je už len také dokomrdácanie sa do očakávaného, ale jediného logického cieľa. Stavím dvacku, že v remaku bude hrať hlavnú úlohu Jessica Alba. A desať na Javiera Bardema. ()
Slibný a zajímavý začátek střídá plytké rozuzlení bez napětí. Ohromná škoda, mohl to být zajímavý mysteriózní snímek. ()
I přes drobné, či méně věrohodné dějové eskapády na mě tenhle film udělal veskrze pozitivní dojem. Určitě za to může, ústřední, moc sympatická dvojice, velmi zajímavý námět, který si, podobně jako například ve Vedlejších efektech hraje na něco, co nakonec vůbec není a také téma dvojího času, které pochopíte hlavně až v druhé polovině. Já osobně, jsem se celkem solidně pobavil, nad tímhle ne moc známým kouskem, který jen tak malinko klame tělem. Snad, aby se neřeklo. ()
Ten film dlouho vypadá zajímavěji, než jaký doopravdy je. Bohužel, po jednom scenáristickém veletoči se z toho stává obyčejné klišovité kriminální drama o jedné zřejmě naprosto geniální loupeži, pro jejíž skutečnou přípravu by byla potřeba křišťálová koule. Ksenija Rappaport to sice všechno spolehlivě táhne, ale jakmile si začnu připadat, že ze mě dělá někdo blbce, tak z toho prostě moc nejásám. Škoda, potenciál tu byl... ()
45th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2010 - HORIZONS - Horizonty (La doppia ora / THE DOUBLE HOUR / Dvojitá hodina) - Asi to nebylo nic převratného když se po roce ani podle traileru nemůžu rozpomenout o čem to bylo ... - 8. 7. 2010 - kino Thermal - Kongresový sál - Karlovy Vary - 60% ()
45. MFF Karlovy Vary ()
Úplně skvěle vystavěná zápletka. Divák tady tahá za výrazně kratší konec a zlom je tady opravdu veliký. Daleko větší než standardní "vysvětlovací-detektivky/trhillery", které tahají za nos tak, aby ke konci odhalily pravou podstatu. Tady k tomu dojde už docela brzo a pak ve své podstatě ještě jednou. Klobouk dolů, já se bavil. A abych nespoileroval jen dodám, že celá ta fikce je skvěle provedená a to co vypadá jako mysteriózní brainfuck pak do sebe krásně zapadne. Na to že jde o režisérskou prvotinu je navíc Dvojitá hodina hodně dospělá a to i technicky. Spokojenost, doporučení. ()
Ke konci už sice trochu překombinované, tvůrci si tak dlouho zahrávali s diváckými očekáváními až to skoro přepískli (nejprve s hrdiny prožíváme reálný milostný příběh, pak hrdinka oplakává údajně mrtvého přítele, pak je mrtvej najednou obživlej a ejhle stává se kriminálníkem, pak následuje několik dalších zvratů než zase vyjde najevo že je hrdinka vlastně v kómatu a vše byl jen sen), ale budiž, jako thriller dobrý, furt lepší než se dívat hodinu na nějakou tu přestřelku v autech. ()
Díky přidání do polozapomenutých filmů jsem zbystřila a zjistila, že už jsem to vloni viděla, ale zapomněla ohodnotit. Chvilkami mírně chaotické, ale závěr přesvědčil ,že čtyři hvězdy jsou zasloužené. Ksenija Rapapport hrát zkrátka umí. A pak ta Itálie.... ()
Film není dlouhý, a přesto mi připadal nekonečný. Asi nejsem vhodný typ pro tento druh narace. --- Možná se pletu, rozhodně nejsem divák s autoritativním přehledem, ale zdá se mi, že se zde poslední dobou prosazuje určitá tendence. Film rezignuje na silný příběh a vyplňuje čas odváděním pozornosti k něčemu, co má k hlavní lince přinejlepším mlhavý vztah. Uvážíme-li, že v tomto případě hlavní hrdinka od počátku přesně věděla co dělá, její komatické vize nemají žádný jiný účel než mást diváka a oddalovat rozuzlení. Kdyby se jí v komatu zdálo o rozmazávání hoven, na příběh by to mělo úplně stejný, totiž nulový, vliv. --- Podobný dojem jsem měl před pár dny z filmu El secreto de sus ojos, a rovnou do odpadu jsem před časem hodil Eternal Sunshine of the Spotless Mind. Cítím se takovými filmy podvedený. ()