Recenze (6)
Experimentální, snový, nadpozemský dotek jiného světa. Dokonalá mozaika mysli a vnitřní magnólie. Matthias Müller tvoří geniální filmový postup kontinuálně plynoucí realitou - sledu a sekvenci filmových scén. Reklam modelek aplikující krémy, gelů apod. První polovinu si užíváme Müllera, od poloviny nastupuje filmový postup Christophera Girardeta, který svou stopou mozaiky a poškození filmového pásu film zničí. Hudba dokonale rezonuje a ustupuje. Přichází déšť a referenční střih. Statika, která se přesouvá mimo běžnou filmovou strukturu. ()
Jako fanouška reklam na ženské přípravky mě tahle Müllerova obrazová obstrukce trochu mrzela, což ovšem neznamená, že jsem si po celou dobu nemnul ruce. Výborný koncept. ()
Filmovú kariéru Matthiasa Müllera by som rozdelil do dvoch kapitol. V tej prvej spolupracuje so skladateľom Dirkom Schaeferom, ktorého je možné poznať aj z filmov Petra Tscherkasského a z tej druhej, kedy nadväzuje kontakt s režisérom Christophom Girardetom. Vo väčšej miere mi imponuje práve tá prvá éra, z ktorej dávam do pozornosti najmä Aus der Ferne - The Memo Book, The Flamethrowers a Pensão Globo. The Flamethrowers je vo svojej dobe unikátny tým, že z poškodeného zvitku filmu koooperáciou niekoľkých tvorcov na rôznych kontinentoch počas troch rokov vzniká podľa mňa jeden z najlepších filmov sekcie found-footage. Ostatná tvorba Matthiasa Müllera je síce dobrá, ale posledným autorským filmom s hlbokým myšlienkovým svetom je Pensão Globo. ()
Reklamu na telové mlieka, či niečo v tom štýle, som v surrealistickom kabáte ešte nevidel. Ide o riadny mindfuck keď sa do toho myšlienkovo ponoríte, hovorím to smrteľne vážne! Scénky prechádzajú s čistého, neporušeného obrazu do jemne zrnitého screenu v ktorom je počuť tečúca sprcha avšak o pár momentov akoby sa zrnité kvapky zmenili na horiacu fotografiu a kvapky vody sa pretransformujú na praskanie plameňa a čím je ten zvuk hutnejší, tým viac je na obraze vidieť obhorené časti modeliek. Rozhodne by som to nechcel vidieť pod halucinogénnou látkou. ()
Velmi zvláštní věc. Sice nechápu, jak Müllera napadlo udělat ze záběrů z reklam na krémy a mýdla zrovna tohle až mysteriózní dílo, co se postupně přetransformovává do mozaiky, která je čím dál tím méně zřetelná, ale nutno uznat, že to celé bylo dost zajímavé. Akorát jenom škoda, že ta hudba netrvala až do konce, pak bych jednoznačně dal 5*. Takhle jenom silné 4* ()
Krátký film sestávající z reklamních záběrů na modelky aplikující různé krémy, mýdla, pěny, to vše s tajemným a svůdným úsměvem, až rozkoší...postupně dochází k narušení samotného média a ke konci tváře žen pouze probleskují zrnitou mozaikou a mizí v bílém zrnění. ()