Durarara!!

Takahiro Omori a spol. někde našli recept na dokonalý styl vyprávění. Když nevědí, kdo by měl být hlavní hrdina, udělají hlavního hrdinu z každé postavy. Nemohou-li se shodnout, o čem by měl seriál být, vyprávějí o všem, co je napadne. Drze přehánějí a baví tím, jak baví sebe. Zázrakem je, jak jim to přeskakování dopředu a dozadu, pak na jinou postavu či opětovné vkládání známých infromací do nového kontextu funguje a šlape. Mají pod kontrolou splašeného koně, ovládají stroj, kterému chybí brzda... Hádám, že jsou naprosto nejlepší pokud jde o zasazení nadpřirozených prvků do světa moderního velkoměsta. Jeho mýty nevypráví moudří poustevníci, ani prastaré svitky, nýbrž se šíří a komolí v chatroomech a na diskuzních fórech. Díky nim má každá postava dvojí identitu, nick a pravé jméno, což vnáší do hry další tajemství, další možná překvapení a odhalení - a scénář si s tím umí pěkně pohrát... Téměř až do konce jsem se výtečně bavil. Pak však přišel příběh "tří vůdců tří gangů" a ten měl své vady - chvílemi do něj probleskovalo mentorství a až příliš trpěl neochvějně naivním "správňáctvím" jednoho z hrdinů. Ale i s ním to jsou silné ****. (04.10.2010)

Jednou vypráví svoje zážitky nenápadný středoškolský nováček, příště uvolní prostor pohledu do života neblaze proslulého intrikána a jindy se do popředí dostane bezhlavý jezdec z dávných legend. A není to parodie. Anime s nejobtížněji vysvětlitelným názvem dokáže sloučit linky jak zdánlivě obyčejných hrdinů, kteří našim školním letům snad nemohou být bližší, s nadpřirozeným hledáním sebe sama tak, že obojí funguje zcela nenásilně, civilně a uvěřitelně. Navíc ve chvílích, kdy situaci vidíme z pohledu Mikada a úplně jindy zase z pohledu Celty, jsou sice relativně vypravěčsky průhledné, ale zas a znova dokonale působivé. O podrobnějších dějových zákrutách se mi vlastně ani psát nechce, protože v takhle komplikovaném vyprávěcím schématu je i to nejmenší překvapení důležitým střípkem mozaiky. Pro milovníky netradičního řazení scén a zásadních změn tempa vyprávění jsou osudy postav z Ikebukura povinností. (03.07.2015)

Prvních pár dílů ani moc ne, ale potom se toho napětí nezbavíte - teda já se ho nezbavila (až do předposledního dílu). Když se spojí Omori-san a Narita-san, tak to za to stojí; už jen takové Baccano! je toho důkazem. A zde platí to samé co u zmiňovaného dílka - nemá konec, nemá začátek, nemá hlavní postavu, přesto vás dokáže dokonale pohltit. A platí zde ještě jedna věc jako u Baccana!: zhlédnete jednou, líbí se, zhlédnete podruhé a je to ještě lepší. U některých dílů jsem měla husí kůži, někdy jsem napětím, které jsem z toho cítila, se málem produpala k sousedům. Tohle anime mi fakt dalo. Postavy (snadno se vryjí do paměti, u mě dokonce snadněji než u Baccana!, ale možná je to tím, že je to delší), jejich charaktery jsou skvělé (10/10), příběh to samé a já jen můžu litovat všechny ty, co to ještě neviděli. Neboť tím přijdou i od 2 skvělé openingy, jeden dobrý ending a ten 2. ending, který mě sice moc nebavil, ale někomu by se zalíbit mohl. (26.06.2010)

Obrovské překvapení ... je to něco jako spin-off Baccana (dokonce se tu v jedné epizodě objeví pár známých postav), takže tu najdeme jisté prvky nadpřirozena zasazené do reálného světa gangů v Ikebukuro. První díl člověku mírně zamotá hlavu, jelikož je tu představeno hodně moc postav a jeden neví, na co se soustředit jako první. Ale další díly všechno napraví a za chvíli se v ději orientujete s naprostým přehledem. Seriál je velice (a to opravdu velice) bohatý na dějové zvraty ... škoda jen, že v závěru se žádného nedočkáme. Ale tenhle seroš je hlavně o zajímavých postavách, kde jsem si hlavně oblíbil nadpřirozeně silného cholerika Shizua ... který nenávidí násilí, ale při každé příležitosti, kdy ho někdo nasere, tak mu dá strašně přes tlamu, a když je nasranej jen tak z plezíru, tak jde sejmout největšího hajzla v seriálu ... prostě proto, že ho jen nenávidí (bo je to hajzl). Jinak je to nejvěrnější kamarád a bratr v celém Ikebukuro .. prostě sympaťák jak cyp. Kresba a animace TOP NOTCH, k tomu není co dodat, soundtrack je opět perfektní (moje nej je The Sought-after Extraordinary) a atmošce "prdel na hrnec" sedící. Kdo viděl Baccano! a nesedělo mu, tak určitě doporučuji dát šanci Durarara!!, které je o dost stravitelnější a mám za to, že i lepší. (03.08.2015)

Nemyslel jsem si, že by mě povídání soustředěné okolo bezhlávého jezdce mohlo nějak zvlášt vyvést z míry, ale ono to skutečně fungovalo. Vyzdvihnout musím 3 věci: 1. Režie. Chvíli bylo pro mě problematické se vžít do nechronologického mozaikovitého vyprávění; o to větší důkaz, jak je mistrovsky děj veden, když jsem to vše začal chápat a mírně žasnout, jak se to prolíná a vysvětluje. Postavy nám jsou postupně dávkovány, každá má svůj prostor a necítíte se okradeni, že by někomu byla ukradnuta záře reflektorů. 2. Hudba. První opening i ending jsou jednoduše stylový, fajn na poslech, žádná ukřičená blbost. Jazzové kontůry během dílů podbarvují všeobecný silný nadhled k dění. 3. Postavy. Většina z nich je velmi dobře rozvinuta, každá má své typické charakteristiky a pohled na svět, takže dokážete mnohé z nich chápat a skamarádit se s nima. Žádná z nich není černobílá, což se jednoduše říká, ale o to hůře provádí na plátno. Nemůžu ale říct, že bych měl všechny v oblibě. Třebas prezenci diváky oblíbeného Shizua, respektive jeho samotnou existenci, jsem nedokázal úplně pochopit, protože zvlášť u něho nejvíc funguje ona neblahá Deus ex machina a objevuje se "náhodou" v pravou chvíli na správných místech, aby dramaticky způsobil to, co on umí nejlíp. Za to taková Celty či Izaya mají pro mě vskutku vymazlenější charakteristiky a hodně mě zaujali. Závěrem tomu nemůžu dát 5* kvůli tempu ztrácející 2. polovině a takový nemastný konec tomu taky úplně nepomáhá. Čas strávený nad tím ale litovat nemůžu. Pevné ctyřky jako má Anri. (01.06.2015)

Kolem 11ho dílu se dostavuje lehká unavenost, která mne přistihla také v Death Note. Tam ale bylo umělé natahování více znát. Tohle je ale opravdu stylové anime se spoustou skvělých postav a špetky tajemna. Pro mé uši navíc bylo potěšením výrazně zběsilé jazzové variace (19.01.2011)

4,5/5 *****. Po shlédnutí 12. dílu musím říct, že si mě toto anime dostalo. Ze začátku mě moc nenadchlo, ale postupně přibývala akce a vše se začalo spojovat. Vyskytly se však i další otázky, takže se těším da následující díly. Baccano jsem neviděl, ale reálně teď zvažuji :-) | dokoukal jsem a srážím na 4*. Je to velmi povedené dílko, Baccano jsem si však shlédl už 2x a klidně bych se do něj dnes pustil i potřetí, ale Durarara, to chvilku potrvá. Není to tak kouzelné, není to tak mysteriózní, propracovanost postav mohla být daleko! lepší. silných 80% (12.04.2010)

Ikebukuro, plno barevných postaviček, kterým vévodí Celty, Shizuo a Izaya, atmosféra, postupné rozkrývání jednotlivých příběhů, soundtrack, animace. Rozjezd je pomalý, konec zase lehce přehnaný, ale všechno mezi tím je zajímavé, originální, napínavé i vtipné a celá tahle mozaika dokáže diváka dokonale pohltit. Rozhodně se jedná o velmi zdařilou záležitost. 8,5/10 (27.01.2015)

No tyjo, tak tohle mě šíleně nebavilo!:D Těch 10 dílů ze začátku se nedalo vydržet. Pak už to bylo lepší, sice stejně nuda, ale na konci každýho dílu se vždycky stalo něco bombovýho, takže mě to natěšilo koukat dál. Jinak mě to teda nějak nenadchlo, čekal jsem to mnohem lepší. Postavy nic moc, hrozně tichý, strašně nudný, brutálně suchý, animace byla fajn a námět byl snad nejlepší. "People who call others stupid are usually more stupid." -Shizuo Heiwajima (19.02.2015)

Zajímavý fantasy. Jojo, kdyby Ikebukuro mělo být takhle nebezpečný, tak bych chtěl vidět podobnej seriál z nějakýho evropskýho nebo dokonce amerikcýho města... (06.02.2014)

Durarara!! ma prekvapila svojou schopnosťou rozprávať príbeh. Príbeh je dobrý a zaujímavý, ale jeho rozprávanie je na najvyššej možnej úrovni. Všetko postupne do seba zapadá a aj keď niečomu v tej sekunde úplne nerozumieme tak keď pozeráme ďalej zistíme, že lepšie sa to vymyslieť nedalo. Tvorcovia nám ukážu v jednom príbehu čo sa stalo predtým, čo sa stalo potom, minulosť postáv a čo ešte je spestrením ukážu nám čo jednotlivé postavy robili počas deja čo sme sledovali predtým, čo robila iná postava. Tvorcovia takto postupne prepletajú dej a schopnosť ho takto nerušene, až by som povedal prirodzene prepliesť je genialita. Ja by som bol schopný sa v takýchto nechronologických "čachroch machroch" stratiť, ale Durarara!! je tak jedinečná, že je to ťažké a človek cíti ako keby je to prirodzené pozerať na takto prepletený príbeh. Toto je teda najväčším kladom tohto anime. Druhým a dosť zásadným kladom sú jednotlivé postavy. Každá postava je sama o sebe individuálna a krásna. Je nádhera, že v príbehu si myslíme, že niektoré postavy sú zbytočnejšie než iné a potom nám dá Durarara!! pomyselnú facku a ukáže však táto postava je ešte dôležitejšia čo si si to doteraz myslel? Dej nemožno s určitosťou predvídať, chovanie postáv nemožno s určitosťou predvídať, dôležitosť jednotlivých postáv nemožno predvídať a ani čo bude v ďalšom diely sa nedá uhádnuť ľahko. Takto vymyslené anime sa mi teda musí páčiť. Durarara!! ma však nezaujala okamžite, ale potrebovala na to cez päť dielov. Po piatych dieloch som už bol chytený do tej nádhernej atmosféry veľkomesta a gangov. Gangy mi ukázali to, že síce môže ísť o zoskupenie ľudí, ale v konečnom dôsledku je každý človek individualita a potrebuje konať sám za seba. Do príbehu boli zasadené nadprirodzené (mystické) nereálne prvky, ktoré ho ozvláštnili (zvýraznili) a tým dodali ešte ďalší šmrnc. Najmä teda Celty a Saika. Izaya hral napríklad dosť zaujímavý šach. Fakt existujú ľudia čo ich baví sa pozerať na utrpenie iných? Asi existujú. Na svete sú ľudia čo ťahajú za všetky nitky intríg a tým sa nič nestane. Obrovským plusom je hudba, tá sa tematicky do príbehu lepšie hodiť nemohla a plus oba openingy sú fakt super. Keď by som musel porovnávať s Baccano!(m) (ako to tu všetci robia) tak toto je rozhodne lepšie hlavne postavami, ktoré sa viac vryjú do pamäti a dokážu si oveľa viac človeka získať. (Hodnotenie 4,5) (22.04.2015)

Skvělá noir atmosféra nočního velkoměsta podpořená jazzovým doprovodem nemá chybu, ale hlavní předností tohoto seriálu jsou bezpochyby jeho charaktery a styl jakým je odkrýván jejich příběh. Každá postava má něco do sebe a z celé zápletky je cítit, že základem byla kvalitní série light novel (autor Ryohgo Narita). První polovina patří k absolutní špičce a nabízí magický realismus, za který by se nestyděl ani Haruki Murakami. Zbytek série po odhalení většiny tajemství pak v kontrastu s první půlkou působí trochu vyčpěleji, ale stále jde o skoro bezchybný top. (10.02.2011)

Zatím mě vysoce irituje verbální průjem hlavního hrdiny prvního dílu, ale všichni tu mluví o zajímavých postavách, tak to zkusím ještě chvíli vydržet... Po 3. díle: Čekání se vyplatilo, jedna z postav se projevila naprosto geniálním způsobem! Žeru animované šílence! Vždycky si řeknu, že to už stačilo, ale pak pustím další díl a ta úvodní píseň mě donutí zůstat...ta na konci je naopak celkem příšerná. (19.03.2011)

Děj Durarara se odehrává v Ikebukuro, což je jedná z části Tokia, i když se tu pořád mluví o městě. Vystupuje tu spousta postav jako různé gangy, sebevražední jedinci, stalkeři, nejsilnější člověk v Ikebukuro, parta otaků, pacifický Rus, dva kamarádi usilující o srdce trochu hentai vypadající dívky, lékaři a vědci podsvětí, městské legendy jako bezhlavý jezdec a slasher, a jedinec, který v pozadí tahá za nitky. Takový pořádný mix, ve kterém se ze začátku nedá příliš vyznat a jen stěží lze poznat, která postava je ta ústřední. Napovím, že žádná hlavní tu jednoduše není a díky maximální tvůrcovské objektivnosti si každý najde tu svou oblíbenou. 24dílný seriál je rozdělen na dva celky po 12ti dílech, které na sebe navazují s určitým časovým odstupem, a každý celek představuje jeden komplexnější příběh. Postavy a jejich mini příběhy se proplétají do děje, který plyne bez hluchých míst, se spoustou nápadů a humoru na jedné straně a určitými dilematy a serióznosti na straně druhé. Vyváženost a ukočírování tolika dějových linek a charakterů je pozoruhodné, kresba je na vysoké úrovní, kouká se na to příjemně a nenudí. Není to nejlepší seriál všech dob, ale 90% si zaslouží. (26.08.2012)

škoda rozvleklého konce, který trochu sráží celkové napětí z první půlky seriálu. Ale prostě to svou logiku. Durarara!! staví na neskutečně dobře zpracovaném prolínání děje, kdy se podstatné věci dovídáte později a s o to větším důrazem na samu sdělovanou skutečnost. Postavy jsou své, jen některým tak trochu chybí uvěřitelnnost. Což zní samo o sobě dost podivně, když je jednou z postav bezhlavá motorkářka. Ale nedpřirozeno je prostě jen z formou existencí a tak některé obyčejné postavy působí až moc "superhrdinsky". Ale klidně jim to odpustíte. Velké plus je dokonalý soundtrack, perfekně zapadající do celkové nálady seriálu! (17.12.2013)

Příběh to byl docela zajímavý a zmotaný..ze začátku mě to tak nějak nebralo,ale postupem času jsem se vcelku zakoukala. Hlavní postavy povětšinou stály za prd :( Ryuugamine Mikado byl vcelku nudný, Masaomi Kida byl frajírek a kecka to já moc nemusím, i když jsem pro něj měla vcelku i místy pochopení, Sonohara Anri tak plachá až k pláči než se stala Saikou :P. Pro mě byly mnohem zajímavější vedlejší postavy jako Heiwajima Shizuo(tady jsem se hned zamilovala xDD ), rusák Simon a Kadota(Dotacchin) a kámoši Yumasaki a Karisawa, kteří byli anime nadšencům tak nejblíže. Animačně to bylo docela dost pěkné. Pěkný výkon. 4* (18.06.2014)

Dnes dokoukáno. Mám z toho trochu rozporuplný pocity. Prvních 12 dílů bylo na 5*, druhých 12 šlo vše nárazově dolů včetně úvodní znělky :). Nelogičnosti, najednou povrchovost a plytkost ... dokoukal jsem to jen protože mě zajímalo jak to vlastně dopadne. Nechápu tu změnu a je mi to líto. (26.06.2010)

Pro mě asi nejzábavnější japonský seriál vůbec. Má velmi dobré tempo, zajímavé (i když občas přehnané) postavy a poutavý děj. Vyloženě absurdní příběh o hledání ztracené hlavy má možná pomalý rozjezd, ale o to je s každým dílem zábavnější. Nejvíc pak zamrzí, že vrchol přichází tak strašně brzo - teprve v polovině seriálu. A pak, jakmile se příběh začíná točit kolem zabijácké Saiky, začíná to celé nějak váznout, konec (válka gangů) se pak řadí mezi ty slabší části seriálu. Ale upřímně, asi jsem ještě neviděl anime s opravdu dobrým koncem... (30.07.2014)

To, že za tím stojí stvořitelé Baccana jde sice poznat na první pohled, ale určitě nedosahuje takových kvalit. Nebo možná dosahuje, ale mě to až tak nedostalo. V žádném případě to nebyl špatný seriál a kdyby se děj měl podobně jako v první půlce, dal bych jistě 5*. Bohužel to šlo kvalitativně směrem dolů, ukočené dosti nezáživným koncem. Přes to všechno stěžování dávám i tak 4*. Proč? Dobré postavy, dialogy, nápady. Jak už jsem ale říkal, o todle skóre se zasloužila hlavně první půlka seriálu. Možná jsem očekával příliš moc. No nic, nezbývá než čekat na Baccano! 2... 8/10 (10.07.2010)