Pickup on South Street
Režie:
Samuel FullerScénář:
Samuel FullerKamera:
Joseph MacDonaldHudba:
Leigh HarlineHrají:
Richard Widmark, Jean Peters, Thelma Ritter, Murvyn Vye, Richard Kiley, Willis Bouchey, Milburn Stone, Parley Baer, George E. Stone, Stuart Randall (více)Obsahy(1)
Kapesní zloděj Skip (Richard Widmark) jednoho dne v přeplněném metru vytáhne z kabelky pohledné Candy spolu s peněženkou i mikrofilm s chemickým vzorcem, na který mají spadeno komunističtí špioni. Legendární noirový thriller, oceněný na festivalu v Benátkách, představil na svou dobu revoluční žánrové prvky a zároveň pohněval šéfa FBI J. Edgara Hoovera. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (64)
NFR 2018, Oscar 1 nominace: Herečka VR - Thelma Ritter. . . . Zlatý Lev - výběr ()
Představuji si, že nějak takto by vypadalo Nábřeží mlh, kdyby jej režíroval Fuller. Zpříma podané, poutavě rozehrané krimi. Pár postav, několik interiérů. Záběry promlouvající svou kompozicí, živá kamera. Cíl jasný, v zásadě nedůležitý. Jde o lidi. O policajty, kteří čelí rudému zlu, jak se dá. Policajty, kterým nejsou cizí ani metody podsvětí: aby vyhověli dobové paranoie, budou muset párkrát přehodnotit zaběhnuté chápání spravedlnosti. O bezvýznamné kriminálníky, kteří by rádi hráli první ligu. Mají zbraň, mají charisma, ale bez trochy štěstí do dalšího levelu nepostoupí. Vzduch těžkne jejich potem a předtuchou sexu, jenž odkapává z dvojmyslných dialogů. Se ženou přitom zachází stylem „zbít a nechat bít“. Žádná čest, férová hra, upřímné přátelství. Jsou to jen malí hráči na velkém hřišti. Stejně jako je Zátah malým filmem velkých kvalit. 80% Zajímavé komentáře: Toj, Vančura ()
Wow, excelentní kousek. Thelma Ritter zřejmě v životní roli, Jean Peters naprosto k pomilování a... no, Widmark se taky snažil, ale na holky prostě neměl :) Fuller si vykládá pojem "drsný noir" mnohem fyzičtěji něž kdokoliv před ním, díky krátké stopáži může šponovat tempo na maximum a ještě mu zbývá čas na to, aby řádně vykreslil vztah ústřední dvojky. Zapomenutý klenot žánru, který musel tahat na světlo světa až Scorsese. Díky mu za to. ()
Uau! Pecka! Samuel Fuller ( i scénář ) vzal noir pěkně od podlahy, žádné zdržování. Ohromné tempo, dynamická hudba, kamera, výtečný Richard Widmark jako kapsář má k gentlemanství hodně daleko. Femme fatale tentokrát ne jako elegantní okouzlující dáma, ale živelná holka pěkně od rány. A je k sežrání. Výbušná interakce s Widmarkem. Přirozené herecké projevy, výrazné vedlejší role. Promakané drobnosti. A režie bez servítků co se týče hrubého zacházení s postavami - tady to schytají i ženy.Víc noirů od Fullera! Tenhle chlapík tomu dodal nebývalou živelnost a švih. A vůbec nevadí, že záplatka je poplatná době vzniku - hrozba komunismu ( komunisti - Commies ). Lahůdka! ()
Občas holt musíš bábě naflákat aspoň pětkrát, než se do ní fakt zamiluješ. ()
Četl jsem i superlativa, ale nemůžu si pomoct, já nic extra neviděl. Ani komoušská zápletka, milostná story, ani ten Widmark (čistě můj problém s jeho obličejem), nic mě tu nevtáhlo a nevytáhlo mi to nad chabší průměr. Oblíbený detail: chatka na řece. ()
Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly. ()
Skvěle zahraný i natočený noir překvapil době příliš poplatnou zápletkou (proti komunistům bojují všichni, i zloději a udavačky) a působivostí fyzický střetů (když je hlavní hrdinka mlácena a hlavou vletí do skříně, vypadá to opravdu realisticky). P.S. I podruhé mi ta angažovanost všech sociálních vrstev vadí. A ten happy end? ()
Jeden z nejzásadnějších noirů rozhodně právem. Rozumná stopáž prospívá, ale představa, jak pouliční zloději a informátoři brojí proti komunismu, je mírně naivní. Kazí to jinak skvělý film. ()
Už konečně vím, koho mi ten Widmark připomíná... úplnej Jirka Korn, ale fakt! :-) ()
Když dáš ženský dvakrát po čuni a ona se stejně zase vrátí, asi to fakt bude ta pravá. ()
Noir ako bič. Od Fullera si mohli zobrať príklad rôzni tvorcovia žánru. Pretože jeho "Pickup" je vskutku stobodový. Počnúc dĺžkou, ktorá lahodí každému, kto nemá rád nadbytočné omáčky a kadejaké scenáristické barličky, vznikajúce často len preto, aby sa výsledok pohyboval kdesi blízo okolo štandardnej dvojhodinovky. Pokračujúc typovo vhodne zvolenými hercami, scenárom a spôsobom nakrútenia. A končiac všetkým, čo robí z obyčajného filmu Film s veľkým F. Tu naviac s chvályhodným bonusom, v podobe tvrdého protiboľševického postoja. Ten zastávajú nielen policajti, ale unisono aj podsvetie. Hýbateľom všetkého je mladá žena, ktorá má za úlohu čosi - kdesi preniesť. To "čosi-kdesi" je mikrofilm, obsahujúci chemický vzorec. Túžia ho získať sovietski tajní. Lenže ojha! Pri snahe odovzdať horúcu dodávku ju v metre okradne šikovný vreckár. Začína hra vysokých ambícií - na všetkých stranách, uhýbania, nefér postupov, snahy pozdvihnúť nízku existenciu kdesi vyššie, zmeny postojov polície k podsvetiu a naopak. A do toho všetkého príbeh lásky, ktorý vznikol len a len vďaka krádeži. Poznámka: To, že chválim jasný protiboľševický náboj filmu neznamená, že drukujem Mc Carthyovským spôsobom krágľovania ľavicovo zmýšľajúcich kultúrnych tvorcov a iných nevinných, pod zámienkou šírenia komunizmu. To naopak. Lenže o tom film nie je. Naopak, páčilo sa mi jasné hodnotové vymedzenie sa voči totalitnej štátnej ideológii, ktorá mala na svedomí množstvo obetí. A aby bolo úplne jasné: voči kapitalizmu mám obdobne odmeraný postoj ako voči boľševizmu. Poznámka 2: Užívateľka čsfd Bebáček má s poznámkou o podobnosti hlavného hrdinu s Jirkom Kornom úplný recht! ()
Trochu tomu podráža nohy nevierohodná romantická linka, ale inak výborný, napínavý a svižný noir. Postava Moe vynikajúco napísaná a ešte lepšie zahraná. 8/10 ()
V neúprosném tempu zrežírovaný noir, který baví především tím, jak obratně využívá roli femme fatale k provázání tří stran chlapského konfliktu, a zároveň tím, jak se svou femme fatale násilně zametá a dělá z ní po většinu stopáže jen nástroj ostatních. Vůbec se mi nelíbila milostná linie, která vyznívala zcela nereálně, ale na druhou stranu se mi moc líbila tvářička Jean Peters a dramaticky stupňovaný rytmus vyprávění s nápaditě zakomponovaným a vypointovaným motivem kapsářství. Stará dobrá škola... ()
Pickup on South Street neoplýva žiadnym extra originálnym príbehom (viď. napr. This Gun for Hire) a nemá ani tajomstvo, ktoré by hnalo príbeh, je však mimoriadne remeselne zručne napísaný a nakrútený. Nosné postavy majú šikovne napísané charaktery a to nielen tie hlavné, ale aj vedľajšie majú skvelé momenty (Mo). Príbeh dobre šľape, pästiarske súboje majú grády a kamera, aj keď nemá na vrcholné kúsky žánru, stále skvelo pracuje so svetlom a uhlami. Výborná žánrovka so správnou atmosférou špinavých ulíc a ešte špinavších existencií, ktoré sa po nich potulujú. ()
Vo svojej noirovej temnej dráme z roku 1953 Samuel Fuller nielenže veľmi zdarilo reflektuje dobovú a divácky atraktívnu tému nového celonárodného športu v podobe politického honu na komunistov - on zasadzuje svoj príbeh medzi postavy, ktoré sú v zásade predstavené divákovi v negatívnom svetle. Máme tu obratného, záludného vreckára, ženu, ktorá predáva informácie komunistom, komunistov samotných, miestnu postaršiu dámu, ktorá za pár dolárov udá kohokoľvek. Na druhej strane stojí pár policajtov, ktorí však tiež nemajú ďaleko k pochybnému konaniu pri nakladaní s podozrivými. Fuller však rozdeľuje aj týchto antagonistov do rozličných skupín a stanovuje hranicu - jedna vec je zločinec, druhá zradca vlasti. A netreba zabúdať na to, že aj zločinci majú svoju česť - ale nie všetci, a pre niektorých môže byť spomínaná hranica príliš tenká. Film tak brnká na strunu relativity a takmer nič, mimo samotných komunistov, nevykresľuje čiernobielo, čo zdôrazňuje nespoľahlivého rozprávača. Pri dobovej reflexii nezabúda ani na falošné podozrenia a ľahko ovplyvniteľnú mienku verejnosti a médií (prečo nešla Candy na políciu - pretože by bola tiež považovaná za komunistku). Hlavne však perfektne stavia a rozpracováva vynikajúcu kriminálku so zaujímavými postavami, ktorá stojí na ich vzájomných reláciách a premenlivej nedôvere, opäť odráža spoločenskú situáciu Ameriky 50. rokov. To však v ničom neuberá z ladnosti a grácie, s akou je inteligentný príbeh zkonštruovaný a bez jediného zakolísania rútiaci sa do jednoznačného záveru, ktorý poskytuje divácky uspokujujúcu katarziu. Fuller si do budúcna získal moju pozornosť. 80% ()
Příjemné retro osvěžení na 46. MFF KV. Možnost vidět tento černobílý skvělý biják na velkém plátně v Thermalu byla k nezaplacení. Film se na velkém plátně rozvine do svých kvalit a dá plně vyniknout skvělým hercům (Jean Peters je zde dokonalá) a perfektní noir atmosféře. Mimochodem díky projekci ve velkém sále v Thermalu jsem si uvědomil ještě jednu věc: diváci se u tohoto filmu často smáli na místech, kde mě to osobně překvapilo. Můj soukromý tip je, že festivalový zmlsaný divák se na takový film dívá úplně jinými očima, než vyžaduje žánr i původní záměr tvůrců, a řadu situací a replik hodnotí jako bezděčně komické. Což vlastně není na škodu a je to jen dokladem toho, že tento film, který je starý už téměř 60 let, pořád odkáže oslovit i moderního diváka. Uvážím-li, že tento film šel do kin pár měsíců po smrti Stalina (premiéra v Los Angeles 29. 5. 1953, Stalin umírá 5. 3. 1953), v době, kdy se český film stával úslužným kolaborantem komunistického totalitarismu, přidává mu to jen na zajímavosti. Nedovedu si představit, že tenhle film šel někdy v našich kinech. ()
Dějově strašně banální (obzvlášť na noir, od nějž obvykle očekávám zamotanost a zajímavé zvraty). Herci moc dobří, ale milostná linie je tam dost na sílu a ten zcela otevřený protikomunistický nádech je dnes už skoro legrační. Popravdě jsem čekal něco úplně jiného... 60 % ()
V Záťahu sa deje všetko tak rýchlo a postavy sa dokážu zamilovať ihneď na prvý pohľad tak znenazdajky, že by sme to mohli považovať za chybu. Ale účel svätí prostriedky a ak sa chce scenár niekam pohnúť, verná imitácia reality by mohla byť na škodu. preskakujeme viac menej medzi troma-štyrmi interiérmi a jedným exteriérom, kde sa ale stále niečo deje a my nakoniec uveríme, že príbeh, ktorý by sa odohrával možno niekoľko mesiacov, je možné zhustiť do nejakých dvoch, troch dní. Len škoda, že koniec je tak trochu urýchlený a všetko sa vyrieši príliš jednoducho. Kľudne mohol Fuller pridať desať minút a zvýšiť záverečné napätie, priestor na to pri tak krátkej stopáži určite bol. Ale policajti sú tu za blbcov a to myslím vynahradzuje všetky nedostatky :) ()
Jedna nominace na Oscara je trestuhodně málo. ()