poster

Bakalári (TV seriál)

Komedie / Rodinný / Povídkový

Československo, 1980, 60 min

Scénář:

Peter Ševčovič

Hrají:

Ivan Krajíček, Zita Furková, Pavol Mikulík, Oldo Hlaváček, Zora Kolínska, Eva Krížiková, Ľubo Roman, Zuzana Tlučková, Dušan Tarageľ, Juraj Slezáček, Hana Kováčiková, Viktor Blaho, Zdena Grúberová, Petra Vančíková, Monika Paššová, Jana Nagyová, Eduard Bindas, Vlado Durdík ml., Viera Richterová, Mária Breinerová-Mačáková, Vladimír Kostovič, Ján Greššo, Juraj Ďurdiak, Ivan Krivosudský, Alojz Kramár, Ján Kramár, Ivan Rajniak, Andrej Hryc, Jana Bittnerová, Dušan Vaňo, Július Vašek, Kamila Magálová, František Dibarbora, Miroslav Noga, Ivan Vojtek, Vlado Černý, Deana Horváthová-Jakubisková, Boris Farkaš, Marek Ťapák, Eduard Vítek, Dagmar Sanitrová, Magda Paveleková, Slávo Zahradník, Božidara Turzonovová, Marian Zednikovič, Igor Čillík, Michal Gučík, Roman Luknár, Matej Landl, Andrea Hrašková, Karol Spišák, Karol Čálik, Vlado Müller, Marian Labuda st., František Kovár, Ľudovít Greššo, Ivan Palúch, Jozef Skovay, Mária Prechovská, Oľga Zöllnerová, Soňa Valentová, Natália Hasprová, Táňa Kulíšková, Marta Sládečková, Andrej Mojžiš, Ľubo Gregor, Zuzana Jezerská, Eva Večerová, Henrieta Mičkovicová, Milan Kiš, Zuzana Skopálová, Alena Vránová, Ladislav Chudík, Jiřina Krejčíková, František Zvarík, Ivan Letko, Daniel Junas, Viera Strnisková, Hana Maciuchová, Zita Kabátová

Střih:

Miroslav Dufek

Scénografie:

Luděk Škuta

Kostýmy:

Zdeněk Šánský
(další profese)
  • WANDRWALL
    **

    Něco ušlo, něco méně. Je třeba si uvědomit, že socialismus věřil, jako ideologie, ve vylepšení člověka, kapitalismus mu tuhle iluzi neposkytuje. To se odráželo i v televizní tvorbě, a i v těchto krátkých hraných příbězích ze života.(16.11.2010)

  • arcticsky
    **

    Pamatuji si ten umakart a tesilové oblečení herců. Je sice pravda, že jsme u toho trávili sobotní večery, ale už tenkrát mi to bylo spíše protivné, ale co dělat - jiné programy nebyly a Rock- Palast byl na ARD 2 x do roka.....(15.2.2011)

  • MM_Ramone
    ***

    Niektoré epizódy boli celkom podarené. Reláciu "Bakalári" tvorili nie moc dlhé štúdiové inscenácie, ktoré boli vraj natočené podľa námetov divákov. Vtipné, netradičné príhody zo života. V programovej šedi vtedajšej štátnej televízie československej socialistickej republiky to bolo príjemné sprestrenie. Dneska to pôsobí už dosť archaicky. ***(24.2.2010)

  • Paity
    **

    Slovenská verze Bakalářů, které sice neměli úroveň těch "Menšíkovských", ale přesto šlo o obstoujnou zábavu. Problémem byly hlavně náměty od diváků, které často za moc nestály.(18.6.2012)

  • -soch-
    ****

    Teší ma, že STV na tento seriál nezabudla a vysiela ho ešte aj dnes. Veľmi príjemné príbehy od divákov bratislavskí STVéčkari premenili na často naozaj vtipné grotesky s výbornými hercami. Ak sa niekto pokúsi označiť tento nie rodinný, ale komediálny seriál za odpad, určite daným vtipom nepochopil. A hoci som dobu, v ktorej sa tieto niektoré príbehy odohrávajú nezažil, dokážem pochopiť istú dávku trápnosti či gýčovitosti, ktorá práve tejto dobe zodpovedala. Epizóda, v ktorej hral Marián Zednikovič istého vtipkára sa mi veľmi páčila, najmä vtip, ktorý vymyslel s lanom. Ale to je na dlhé rozprávanie, to musíte vidieť. + Navyše jedinečná šanca vidieť Ľuba Gregora v posteli s baranom "zkožezodratým". :-)(24.2.2010)

  • - Když dramaturgyně Alena Berková připravovala výběr z nejlepších bakalářských příběhů, záměrně sáhla do archivu z let 1971–1980, kdy se na nich podíleli Jaroslavové Dietl a Dudek. Když oba odešli, protože jim začala být těsná dramaturgická klícka, která striktně Bakaláře tlačila nejen do veselé noty, ale navíc čím dál tím více do politických námětů, přestal být pořad tím, čím býval v dobách svého největšího lesku. Potvrdilo se rčení, že se dvakrát nevstoupí do téže řeky. Připravit šest pokračování, které obsahuje tři povídky, představovalo nejen neskutečné množství hodin strávených prohlížením archivních snímků, ale také hodiny práce ve střižně. „Říkala jsem si, že tu jsou velmi dobře – scenáristicky, režijně i herecky – zpracované příběhy a že by stálo za to vybrat ty nejúspěšnější a znovu je přinést divákům. Napadlo mě, že by je mohla moderovat Martina Menšíková. Aby to byl takový dialog dcery s otcem, který už bohužel není mezi námi," vzpomíná Alena Berková na podnět, který ji před dvěma lety vedl k tomu, znovu oprášit Bakaláře. Tehdy ještě žil Jaroslav Dudek a s jejím nápadem po krátkém váhání souhlasil. Jenomže třicet let staré příběhy přece jenom potřebovaly určité úpravy, aby byly zajímavé i pro současného diváka. A tak přišla na řadu ona střižna, kde se třeba patnáctiminutový příběh upravil na osmi devítiminutový. „Žijeme v jiné době a jiném tempu. Vyžaduje ho i film. Když jde žena z kuchyně do ložnice, nemusíme už ji sledovat, jak prochází předsíní a obývákem," zdůvodňuje to Alena Berková. „Noví" staří Bakaláři pod zkušenou střihačovou rukou omládli, tak jako omladí odbornou rukou zahradníkovou přistřižený keř. V této svěží podobě se objevili roku 2001 v obnovené premiéře na obrazovkách. (Paity)

  • - V Bakalářích se vystřídali herci nejlepší z nejlepších. Dělali to rádi a s potěšením, když přihlédneme k tomu, že někdy šlo o drobné role, kdy na obrazovce byli pouhých pár minut. Tím víc ale záleželo na jejich herectví. Role ženy, která se ve dveřích svého bytu konečně setká s manželem, jenž se vrátil z koncentráku, trvala necelých deset vteřin. Jana Hlaváčová ji odvedla nádherně. I když se podle tehdejších platných tabulek ani nedala pořádně zaplatit. Jana Štěpánková, Josef Abrhám, Ladislav Pešek, Milena Dvorská, Josef Bek, Miloš Kopecký, vyjmenovat je všechny ani nelze. Hodně hrál v Bakalářích Vladimír Menšík. „Redakce na to tlačila, protože hrál v rámci své moderátorské smlouvy zadarmo, a já jsem to využíval, protože jsem ho bezmezně ctil. Vždycky zazářil," řekl kdysi režisér Jaroslav Dudek. Výběr dětských herců ležel tehdy na pomocné režisérce Anně Kohoutové. Na konkursy nebyl čas a ona vždycky děti prostě přivedla. Mezi nimi i chlapce, který si zahrál v jednom z nejúspěšnějších vánočních příběhů "Lokomotiva". Byl to Jan Potměšil a jeho první role. Výjimka z pravidla, že z dětských hvězd obvykle nebývají dobří herci. (Paity)

  • - Na závěr každého vysílání bylo losování televizní loterie Mates. Do studia přicházeli autoři námětů jednotlivých příběhů. Diváky zajímalo, jak vypadají, co jsou zač ti, jejichž příběh se objevil na obrazovce. Losování se vysílalo živě, to přinášelo spoustu úskalí. Už jenom to, že má být televizi v jedenáct večer někdo, kdo kvůli tomu musí přicestovat z opačného konce republiky, která tehdy zahrnovala i Slovensko. Účinkování s lidmi, kteří se neuměli pohybovat před kamerou, měli trému, trpěli různými deklamačními vadami, vyžadovalo někdy značnou diplomacii. (Paity)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace