Reklama

Reklama

LOH Soul 1988

(seriál)
  • Velká Británie Volume X: Reflections of Summer I
všechny plakáty
Dokumentární / Sportovní
Velká Británie, 2006, 70+55 min

Obsahy(1)

Ze 167 členských zemí Mezinárodního olympijského výboru se her v Soulu zúčastnilo rovných 160. Jedenáct z nich vůbec poprvé. Rány z let minulých se ale nedají zapomenout. Olympiádu v Montrealu bojkotovala řada afrických zemí. Hry v Moskvě a Los Angeles, se staly obětí politického sváru supervelmocí. Tentokrát, poprvé po šestnácti letech, se svět konečně vzpamatoval. Ze sportovních událostí připomeňme alespoň stříbro Jana Železného, ženskou sprinterskou stovku, do jejíhož finále nastoupily superhvězdy Florence Griffith-Joynerová, Evelyn Ashfordová a Heike Drechslerová. Ale také skandál Kanaďana Bena Johnsona, diskvalifikovaného vítěze mužské stovky.

OH v roce 1988 nebyly po dlouhých 16 letech provázeny hromadným bojkotem. Na soulskou olympiádu se naopak nejvíce vzpomíná v souvislosti s přátelskou atmosférou, která ji provázela. Jihokorejští obyvatelé si možnosti pořádat největší sportovní svátek planety nesmírně vážili a svou úslužností si získali olympijské návštěvníky i samotné sportovce. Na druhé straně všechny poněkud omezovala přísná bezpečnostní opatření. Blízkost hranic s KLDR donutila organizátory nasadit ochranku v počtu 100 tisíc osob. Olympiáda v jihokorejském Soulu vešla do historie největším dopingovým skandálem v dějinách sportu. Kanadský atlet Ben Johnson prolétl hladkou stovku v novém světovém rekordu 9 sekund a 79 setin, ale za dva dny mu byla zlatá medaile pro použití nedovolených anabolických steroidů odebrána. Titul tak spadl do klína Američanu Carlu Lewisovi, bronz Britu Linfordu Christiemu. I ten byl v budoucnu také usvědčen z dopingu. Nepovolené prostředky užívali ve velkém i bulharští vzpěrači. Jejich šéftrenér nakonec utnul skandál tím, že z olympiády odvolal celé družstvo. Nejúspěšnější sportovkyní her se stala se šesti zlatými medailemi plavkyně NDR Kristin Ottová. I nad jejími výkony se dodnes vznáší dopingová mlha. Československá výprava čítala 168 členů, kteří získali 3 zlaté, 3 stříbrné a 2 bronzové medaile. Nejvíce se dařilo tenistům. Miloslav Mečíř dokonce vyhrál královskou kategorii - dvouhru mužů, spolu s Milanem Šrejbrem přidal bronz ve čtyřhře a na stříbro dosáhly i deblistky Jana Novotná s Helenou Sukovou. Slastné pocity olympijských vítězů zažili i střelec Miroslav Varga a v chůzi na 20 km atlet Jozef Pribilinec. Za 16 dnů tu na čtyřiatřiceti místech proběhly soutěže ve třiadvaceti sportech; zlatou olympijskou medaili vybojovalo 237 vítězů. V ukázkách se představily baseball a taekwondo. V džudu zápolily neoficiálně rovněž ženy. Diváci zhlédli také exhibiční utkání v badmintonu a bowlingu. Televizní vysílání trvalo celkem 9 300 hodin. Do světa bylo, během olympijských her, rychle odesláno, tj. do pěti minut po přijetí, pět milionů 127 tisíc informací. Hry se staly přehlídkou velkého počtu rekordů. Bylo vytvořeno 33 nových světových rekordů, pět jich bylo vyrovnáno. Padlo i 227 nových olympijských rekordů, 42 jich bylo vyrovnáno. Do Asie, Afriky a Jižní Ameriky putovalo 30 zlatých medailí, to znamená jen 13 % z celkového počtu. Na to, že zde žije 83 % celosvětové populace, velmi málo. To se však už brzy změní... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (1)

petaspur 

všechny recenze uživatele

Po nezbytném úvodním barevném ceremoniálu přicházejí na řadu sportovci, zpomaleně natočená ladnost jejich pohybů, vítězství, porážky, skandály rozhodčích v ringu i odhalování tolik oblíbených dopingových berliček. ()

Reklama

Reklama