Une exécution ordinaire
Režie:
Marc DugainScénář:
Marc DugainKamera:
Yves AngeloHrají:
Marina Hands, André Dussollier, Edouard Baer, Denis Podalydès, Grégory Gadebois, Marie Payen, Vincent Ozanon, Miglen Mirtchev, François Raffenaud (více)Obsahy(1)
Podzim 1952. Mladá uroložka a léčitelka z nemocnice na moskevském předměstí se zoufale snaží otěhotnět. Jejího manžela, zatrpklého fyzika, drží při životě jen láska k jeho ženě. Tu k jejímu velkému zděšení tajně povolají k lůžku smrtelně nemocného Stalina, který se právě zbavil svého osobního lékaře. Diktátor se postupně vkrade do jejich vztahu a s mladou ženou naváže vztah, ve kterém se důvěrná sdělení mísí s manipulací. Zrůda je střídavě přátelská a perverzní a ukazuje svůj um teroru, jak jsme ho ještě neviděli. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (17)
Zjednodušený pohľad na "veľké dejiny", je tu kompenzovaný osobnými zážitkami jednotlivcov, poznamenanými až hmatateľným strachom, ktorý pociťoval bežný sovietsky človek pri všetkom. Pyramída paranoje, udavačstva a prospechárstva siahajúca od Stalina až k bezvýznamnému domovníkovi. Mrazivé! Koľko času zostáva, než k tomu dôjde znovu? Nikogda ne zabudem! ()
Jsem jedinej, komu přijde zvláštní, že Francouzi točí historický film o komunistickém Rusku a hlavně o Stalinovi? Na druhou stranu musím říct, že André Dussollier Stalina zahrál fakt dobře, přestože mu není zase tak moc podobný. Stejně tak i tehdejší doba je dobře ztvárněná. Strach, nebezpečí, stres, to všecko ve filmu je. Škoda, že hlavní role Mariny Hands je tak neuvěřitelně průměrná, že je hodně náročný film na sto procent vnímat od začátku až do konce. Kromě toho strach z Komunistů jsem ve filmech už taky viděl lepší a děsuplnější, takže v tomhle případě u mě fakt jenom průměr. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $1,273,265║ ()
Jeden z velice povedených filmů, jenž je vlastně sondou do zrůdnosti myšlení diktátora a anitlidského systému, který vytváří. Po celou dobu trvání je z vyprávění cítit hrůzu, napětí a nevypočitatelnou vyšinutost, která v poměrech patologickéa bezcitné diktatury vládla. Obdivuhodně věrné a autentické - zejména od Francouzů, kteří přímou zkušenost nemají. ()
Nefrancouzský sci-fi film z neruského prostředí se dal sledovat pouze, když byl přítomen Dussollier jako Stalin. V hlavní roli by měla být žena s sexappealem a charismatem, nikoliv přesný opak v podání šedé myši Hands. Maskéři odvedli zvláštní práci, takže Dussollier nebyl podobný ani na sebe, ani na Stalina. Film byl nudný, nefungoval ani jako psychologická sonda do duše bezskrupulózního vládce, ani jako drama popisující útrapy určité doby. Zřejmě to bylo tím, že jediný, kdo skutečně hrál, byl Dussollier, což je trochu málo na film, v němž je před kamerou maximálně polovinu času. Jedna hvězdička navíc za povedený vtípek s Putinem, který určil dobu konání na půl roku před smrtí Stalina. ()
Dokonale zobrazená beznaděj a peklo stalinského režimu v Sovětském svazu po II. světové válce. Na osudech jediné ženy, lékařky, kterou vražedná mašinerie pomalu, ale beze zbytku semele. ()
Smrt jednoho člověka je tragédie, smrt miliónů je statistika aneb Je ne suis que Stalin. 1) Dobře napsaný fiktivní příběh pěkně předvádí všeobecný zmar konce Stalinovy vlády. Námět je skvělý, prostředí je atraktivní. 2) Film (spíše televizní inscenace) má však i své zápory. Odtažitý a chladný styl vyprávění zbavený emocí mě neoslovil. S Annou (lékařka) jsem nesoucítil, diktátora jsem se nebál ani mi nebyl odporný. Rumunské reálie místo ruských s řadou nepřesností (např. čistota veřejných prostor, neruský charakter budov) mě pak vyloženě rušily. 3) Spisovatel a režisér Marc Dugain napsal svůj pátý román Une exécution ordinaire v 50 letech (2007) a o tři roky později část svého díla upravil pro film (svůj první) a ten pak natočil. ()
Úvod zavádí diváka do poválečného stalinistického Ruska (film zpočátku útržkovitě připomíná knihu "Dítě č.44"). Teprve když se mladá klinická uroložka setká se Stalinem, začne hra "gruzínského kocoura" s myší. Napětí a mrazivá skutečnost se stupňují. André Dussollier hraje dokonale a Marina Hands vlastně také. Francouzi překvapili. ()
Nemám výtek. Francouzi jako by do historického dramatu pronikli, jakoby tomu rozuměli. Kdybych si dost podrobně v mládí neprostudoval, co byl stalinismus, označil bych bych tento film za efektní šprým. I problém bytu lze řešit zatčením, či popravou nájemníka, lidí je mnoho. Trochu mě vadila absence ruských herců. Francouzské obličeje byly moc evropské, Rusové vypadají jinak. ()
Niet človeka, niet problému. Načo sa tento podradný žabožrtút Marc Dugain scenárista a režisér motá do takej témy ako Stalin. Stavím sa že v Rusku nebol, ruštinu neovláda a prečítal si akurát pár tupých komentárov o posledných dňoch Stalina a stvoril ďaľší paškvil bez hlavy a päty. Faktom je, že začiatkom 50-tych rokoch si Stalin vytvoril ďaĺšieho vnútorného nepriateľa -sovietskych židov. (Detto Rajk, Slánsky), Nebyť jeho náhlej smrti nastúpili by zinscenované procesy a plnili by sa opäť Gulagy. Len pár poznámok: Stalin prestal fajčiť dávno pred 1952 rokom a bol hrdý že s tým sekol. Doktorom sa vyhýbal na hony a že by ho ošetrovala bosorka ovládajúca mag. polia je vylúčené. Za ukrytý jed pri návšteve Stalina to skončilo guľkou do hlavy. Rovnako ako zaspanie stráže pri dežurnom stolíku. Keď treba pridať trochu korenia do vodového boršču prečo nespomenúť Putina (primitiviznus). Stalin v tomto období žil v Kuznecove a obsluhovala ho zásadne oddaná "bilinárka". Ďaľší žabozrútsky ПИЗДЕЦ... блядь. Vcelku by ma v týchto časoch potešila expedícia Európy do Ruska pod velením Napoleona a ako to dopadlo. ()
Temný příběh z ještě temnějšího období ruského stalinismu. Film věrohodně zobrazuje období, kdy lidé jsou jen zastrašitelnými figurkami a jednou z nich je i mladá lékařka, která umí ještě něco navíc. Začne tak být trnem v oku ostatním kolegům, kteří mohou spatřovat právě v takovém období svou převahu a skrze strach a pouhou možnost ji vyřadit ze hry či zneužít. Děj spadá do období, kdy se Stalin snaží zničit lékařský stav. V období, kdy se všichni báli všech. Její "umění" ženu zavede do nezáviděníhodné situace, kdy má léčit samotného Stalina. Stalin je zde ztvárněn fascinujícím způsobem. Začíná jako dobromyslný dědeček, který však jde chladnokrevně a sobecky tvrdě za svým cílem prostřednictvím manipulací nejtěžšího kalibru. A zde má divák možnost si uvědomit tu skrytou hrůznost opravdové lidské stvůry. Vůbec celý snímek je o manipulacích lidí k sobě navzájem, ke kterým zřejmě doba přímo sváděla. Za nejsilnější momenty filmu považuji ty, kde je lékařka v zájmu lásky nucena přinést strašnou oběť a spatřujeme jak hluboká její láska je, když dokáže takové věci a co znamená skutečně milovat druhého člověka. ()
I když si myslím, že by podobné filmy měli dělat sami rusové, tohle nebylo vůbec špatné. Sice se dlouhou dobu nic nedělo, občas nějaký ten slizký doktor nebo domovník, ale když se objevil Stalin, začalo to být zajímavější. Film plynul pomalu, ale tolik to nevadilo, protože člověk měl dost času přemýšlet o té době, jaké to vše bylo zvrácené. ()
Co jsem si sliboval od stažení téhle pitomosti, která byla absolutně jedno velké z prstu vycucané o ničem?? ()
Nechcem sa dotknut tvorcov, ale nuda a to, ze sa jedna o Stalina a Rusov, mozu uverit len Francuzi a ti, co Rusov nikdy nevideli... ()
Herci a dialogy velmi dobře vystihují atmosféru teroru v době Stalinovy hrůzovlády. Setkání diktátora a masového vraha před smrtí s mladou lékařkou navozuje pocit hrůzy větší než lecjaký horor. ()
Dosti depresívní film... ()
Vynikající, temná psychologická fikce vynikající zvráceností Stalinovy osobnosti .Vynikající André Dussollier, velmi dobrý "snímek" ! ()