Obsahy(1)
Drama básníka v politickém thrilleru z roku 1948. Smyčka je strhující politický thriller, který odhaluje praktiky komunismu, a to jak v globále, tak v poutavých detailech. Vzdálenou inspirací pro příběh je historie B. Laušmana, předního sociálně demokratického politika, kterého komunisté unesli a pak zabili.
Drama Smyčky má ale jiného protagonistu: je jím třicetiletý básník Jan Soukup. Z chudé rodiny, předválečná levá orientace, totálně nasazený v Drážďanech, kde ho při náletu zasáhla bomba. Před tím ovšem se v lágru zamiloval do české herečky Kamily Nostitzové, rok s ní v Drážďanech žil. Po válce, když se vrátil z dlouhého léčení, se stal členem ÚV KSČ, říká se mu "rudý Mácha" a je redaktorem Rudého práva. Kamila se po válce vdala za váženého profesora Fischera, svého manžela obdivuje a váží si ho. Fischer je sociálně demokratický poslanec, jeden ze tří členů vedení sociální demokracie, kteří jsou spíše proti sloučení KSČ a sociální demokracie. Jsme totiž v roce 1948, časně po Únoru a připravuje se "svatba" dvou levicových stran.
V čase našeho příběhu vzplane znova láska mezi Soukupem a Kamilou a StB usiluje o to, aby nebezpečného demokraticky smýšlejícího Fischera odstranila. Chce to svést ovšem na "imperiální pomahače Západu" a právě v tom jí v dobré víře Soukup pomáhá. Když brutálním způsobem zjistí svůj omyl, je pozdě. Mohl by ještě čestně vycouvat, ale to by musel obětovat svou existenci a nechat se zavřít. Neudělá to a prohraje svůj charakter a zmarní svůj život.
(Česká televize)
Recenze (60)
Inscenace vhodná do škol jako ilustrace historických událostí. 1) Nijak nepřekvapivá televizní inscenace působí spíše jako jakýsi hraný pseudodokument o počátcích socialismu v naší zemi, než jako umělecké dílo. 2) Zručně spíchnutému scénáři (inu, věci znalý "rudý Mácha" Pavel Kohout) bych vytkl jenom nevýrazné až plakátové hrdiny. 3) Druhá pointa (závěrečná porada v Rudém právu o způsobu zveřejnění smrti herečky Nostitzové) už působila nadbytečně. 4) Jaromíra Hanzlíka jsem zvyklý vídat v kladných rolích a jeho obsazení mě překvapilo. Svého protiúkolu se však Mistr zhostil tak, jak se na herce jeho formátu sluší a patří - výborně. 5) Ondřeje Kavana si pamatuji z první řady Rodinných pout proto, že to prostě byl (a stále je) moc hezký kluk. Tentokrát ke své přitažlivosti přidal i slušný, byť maličko toporný herecký výkon. 6) Nosné téma by si zasloužilo kvalitnější a méně televizně inscenační pojetí, škoda. ()
Velmi dobrý film, který ukazuje, jaká banda ti komunisté byli a co si budeme říkat, stále jsou. ()
Další hodnotná lekce z dějin naší země o tom, jak si Gotwaldova KSČ s laskavou pomocí Sovětského svazu důkladně vytvářela alibi pro svoje převzetí moci. Zajímavý příběh, který kazí jen příliš dlouhá stopáž a vymyšlená jména pro reálné historické postavy. Pointa v závěru v rozhovoru s Hanzlíkem je těžce depresivní a člověk se pořád diví, který idiot nechal po revoluci komouše v parlamentu. ()
Ta doba je tak nelogická kafkovská že napsat rozumně vypadající scénář ani nelze.Dívat se pak na absurdum ad absurdum chce hodně trpělivosti. ()
Z dost ožehavého tématu se dalo vytřískat mnohem víc, než se režisérovi Polesnýmu podařilo. Ze začátku jsem se dost nudil, a když už se to konečně rozjelo, nemohl jsem uvěřit, jak naivně se hlavní postava chová. Chvílemi mě sice mrazilo, to přiznávám, ale nevýraznost hlavního představitele, nevygradovanost určitých scén a ploché charaktery postav (Preiss, Hanzlík) mi brání, abych byl spokojen více. Dávám tři hvězdičky za snahu o politický thriller, který ale zůstal někde na půli cesty. ()
Velice kvalitný televízny film, ktorý Vám dokáže utiahnuť smyčku okolo krku. ()
Důležitost snímku ani netřeba zmiňovat,co mě ale nejvíce zarazilo s jakou vervou se do toho filmaři pustili.Smyčka má skvělě vystavený námět,tempo filmu ani na vteřinu neztrácí na razanci a hlavní představitelé odvádá více než poctivou práci.Milé překvapení. ()
Průhledné, předvídatelné a stupidní. To teatrální přehrávání některých aktérů zabíjelo i ty zbytky atmosféry i s příběhem. ()
Pojem strhujici se pouziva u dramat velmi casto. Ovsem jen zridkakdy tomu tak ve skutecnosti je. V pripade Smycky ovsem tohle oznaceni sedi jak prdel na hrnec! Stara herecka garda (Preiss, Novotny, Hanzlik) tady tu mladou (Kavan, Valkova) doslova deklasuje! ()
Kdo z pritomnych ma pochybnosti zda se toto doopravdy delo,tak muzu vsechny ujistit ,ze ano.Meli by jsme vsichni co zde nevericne kroutime hlavou s ocima vypoulenymi jako kralici podekovat a nalezite ocenit to ,ze se takovehle filmy mohou tocit.Tento film sam o sobe je vitezstvi a kdokoliv se snazi film hodnotit po filmarske strance, se dopousti zcestneho hodnoceni,jenz nam nikomu nenalezi a neprislusi. My muzeme jenom peti hvezdami ohodnotit to,ze takove filmy vznikaji a vznikat budou! ()
3,5.....FNÁLE PLZEŇ 2013 ()
Strach je to, co drželo a drží tuhle společnost pohromadě. Soukup v tom nebyl sám, byl jedním z mnoha. ()
Film plní co má, vypovídá o praktikách komunistické strany a státní bezpečnosti (všichni novodobí komunisté se holedbají, že dnes je jiná doba, tohle už se nebude opakovat,....já jim nevěřím, díky bohu za jejich nízké preference). Bohužel mě film ničím nezasáhl, nepřekvapil, neobohatil,.... prostě nezaujal (škoda náklady asi nebyly malé vzhledem k exteriérům...) ()
Nadprůměrný politický thriller odehrávající se v době absolutního přebírání moci komunistama v Československu - manipulace, lež, vraždy,vykonstruované procesy, propagandistický tisk a rozhlas, zlo. Nadprůměrné herecké výkony u všech ( Kavan ,Novotný, Hanzlík , Dlouhý, Preissovi ) Tento film lehce překračuje televizní formu. ()
Zdařile navozená tíživá a bezvýchodná atmosféra doby. Film tohoto typu už nikoho nepřekvapí, ale sdělnost zvoleného tématu zůstává konstantní. ()
Velice nadprůměrná televizní inscenace s bezchybnými hereckými výkony a dobrým scénářem. Skoro se mi chce křičet: "Konečně!" Konečně natáčí někdo inscenace a filmy na toto téma, trvalo to dlouho, ale konečně začínájí věrohodné filmy o minulosti s pravdou a bez příkras. 80% ()
Klasický televizní film dobré kvality. Jen se mi do mysli trochu vkrádá myšlenka, že Kohout to psal především jako svoji obhajobu, alibismus na mě řve z každé repliky. ()
Pro mě docela velké zklamání. Kohoutovu předlohu jsem nečetl a tak nemohu procentuálně rozložit nezdar mezi autora, režiséra a herce. Tak či tak, herecké výkony byly opravdu otřesné. Jistě zato může v zásadě nulové vykreslení psychologie jednotlivých postav (pana Kohouta s panem režisérem by snad omlouval fakt, že nám chtěli tím nevykreslením psychologie postav tu dobu přiblížit :-))))))))) Je mi ale líto, ale Ondřej Kavan a Martina Válková nepředvedly prostě nic. To si můžou hrát v těch svých seriálech, ale sem takové neherectví nepatří. Dělalo se mi z toho chvílemi blbě. U Viktora Preisse také docela zklamání. Hrál takovou značně nedůvěryhodnou karikaturu politika, který sice ví, ale přitom neví, co má s tím dělat. Hraní estébáku už ale bylo opravdu za hranou. Trochu to už připomínalo politickou agitku - "tohle to jsou ti zlí, ukažme si na ně prstem, podívejme se na tu špínu národa." U celého filmu byla zjevná křečovitost a nevěrohodnost. Pro mě to byla docela laciná obžaloba počátku komunistického režimu v Československu. Takový typizovaný příběh se schematickými postavami, které ovšem ve výsledku mají vypovídající hodnotu leda tak o autorovi předlohy. Podobnost rudého Máchy s Pavlem Kohoutem byla tak okatá, že jsem si musel říkat: Opravdu má pan Kohout zapotřebí, takhle trapně se před světem obhajovat? Musím říct zcela otevřeně, že se ve mně začala vařit krev, když jsem slyšel Hanzlíka říkat, že je vlastně jedno, že rudý Mácha se při procesu nepostavil za spravedlnost, protože by tím vlastně nic nezměnil. To je ten nejpádnější důvod, proč by se něco takového nemělo pouštět do škol. Pan Kohout nám tím říká, že bylo vlastně úplně jedno, zda se někdo podřídil nebo nepodřídil režimu, protože sám stejně nemohl nic ovlivnit. Zřejmě svědomí a určitá osobní hrdost je něco, co pana Kohouta celý život jaksi míjelo. Pan Kohout totiž zapomíná na jednu základní věc: komunismus sám o sobě žádné zlo neprodukoval, to zlo z něj udělali až lidé. A zlo lze vytvořit v zásadě z čehokoli. Když vyrostou mladí lidé s podobným mravním kreditem jako pan Kohout, bude zcela nepodstatné, že budou antikomunisté. Budou totiž ke zlu stejně náchylní jako pan Kohout. Jen ke zlu v jiném obalu. ()
Zajímavý námět od Pavla Kohouta. Období hektických, politických promněn, morálního kolapsu národa a s tím spojený nástup komunistů k moci. Zaujal mě hlavně zajímavý přerod mladého naivního komunisty/básníka, věřícího v ideály revoluce, v člověka schopného zalhat vlastnímu příteli do očí a poslat ho s klidem do vězení a možná i na smrt. Pomalu se tak stát poslušným straníkem bez svědomí a charakteru, člověkem co zaprodal sám sebe. Ale tenkrát to nejspíš nebyl ojedinělý případ. ()
Škoda příliš televizního pojetí a rezignace na náročnější budování atmosféry. Scénář (Pavel Kohout) je podle mne velmi slušný, bohužel poněkud přidušený režií (Viktor Polesný). Herecky navzdory malé ploše zaujme J. Hanzlík, ale i představitel hlavní role O. Kavan. Svůj solidní standard předvádějí V. Preiss, M. Válková nebo V. Dlouhý. ()