poster

127 hodin

  • USA

    127 Hours

  • Velká Británie

    127 Hours

  • Slovensko

    127 hodín

Dobrodružný / Drama / Thriller / Životopisný

USA / Velká Británie, 2010, 94 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • ORIN
    **

    Nevím, o co se tímhle filmem Danny Boyle snažil, ale tím, jak na mě zapůsobil, se mi jeví jako naprosto zbytečný počin. 127 hodin je v podstatě koncipován jako jakási hraná dokumentární rekonstrukce, ale na to, aby byl takto vnímám je pojat až příliš filmovým způsobem. Danny Boyle se snaží seč může, aby ze skutečného příběhu vymáčkl co nejvíce, nicméně výsledek je značně rozpačitý. Místo, aby budoval napětí a znepokojení z pomalu se blížícího tragického konce/snahy o záchranu, zabředá pouze v technických vychytávkách (zejména co se kamerové práce týče), sítí vzpomínek, které mají v divákovi vyvolat lítost nad osudem hlavního "hrdiny". Zobrazení Ralstonovy snahy o záchranu vlastní ruky je zjevné jen z úplného úvodu, kdy je dobrodruh "uvězněn", zato si divák dosyta užije Ralstonovu duševní změnu. Doslova trapně pak vyznívá humanismus, který z filmu doslova sálá. Přitom si za všechno mohl Ralston sám, když se zachoval jako naprostý sobec a egoista a nedal nikomu vědět, kam se na svůj trip chystá. Žádný velký příběh o lidské vůli, nezlomnosti ducha a odvaze, ale jen dostatečné varování pro všechny, kteří se cítí totálně free, když o jejich cestě nikdo neví a myslí si, že je příroda už nemůže ničím překvapit.(26.2.2011)

  • Marigold
    ****

    Lze namítat, že 127 hodin nemá žádný velký přesah a že je to prostě jen postmoderně stylizované svědectví o odvaze a touze přežít. Lze namítat i to, že podprahové zdůrazňování osudovosti a zázračné předtuchy zavání melodramatickým kýčem. Lze namítat leccos, ale co se skutečně počítá, je prožitek. Bolest, beznaděj, strach a nad nimi triumfující živočišná touha uniknout a žít, ať to stojí, co to stojí. A právě syrových prožitků má 127 hodin na rozdávání. Proto se jedná o výjimečný film a jeden z nejintenzivnějších prožitků bolesti, které jsem kdy v kině zažil (Gibson a jeho biblická exploatace by měli studovat, jak se to dělá "doopravdy").(12.1.2011)

  • Matty
    ***

    Od prologu Boyle šlape jako nadopovaný a hádám, že by stejné tempo rád udržel až do konce, což je z podstaty námětu vyloučené. Poté, co Aron spadne do průrvy, minuty začnou ubíhat výrazně pomaleji. Přirozeně. Ne však dost pomalu, aby se z filmu stalo meditativní zamyšlení nad vztahem člověka a přírody či dokumentárně syrová reality show – (záměrně) utrpení pro protagonistu i diváka. Střihy jsou rychlé, záběry pomalé, nedokážou se zažrat po kůži. Vizuální načechranost a nepříjemná realističnost nejdou k sobě, což nejlépe vyjevuje „klíčová“ DIY scéna. Emotivněji na mne zapůsobila až následná dohra, videoklipařská óda na člověčí společnost. Pro režiséra šlo nejspíš o rychlou, jakkoli vyčerpávající rozcvičku, pro diváka je smysluplnější zhlédnout libovolnou epizodu Man vs. Wild, případně si zopakovat Útěk do divočiny, jehož konec je sice taky všeobecně znám, ale Penn se k němu alespoň ubírá nápaditější cestou. Mohl být Boyle nápaditější? Nevím. Určitě ale mohl být odvážnější. 65% Zajímavé komentáře: Marigold, DaViD´82, Marius, Gimp, Niktorius, teutates, Rosomak(13.2.2011)

  • Jara.Cimrman.jr
    ***

    Každá sranda něco stojí - třeba nějakou tu končetinu. A Aron má srandu rád, takže prvních 16 pohodových minut je naprosto skvělých, což se ovšem nedá napsat o další hodině cvrnkání do kamínku. Při té jsem se nudil, protože hra stínů nad skalami, změna hrdinovy barvy ani nostalgické vzpomínání mi prostě nedokázalo nahradit pořádný příběh. Nicméně, pokud se jedná o instruktážní snímek, po kterém začnou stříkači adrenalinu myslet na zadní vrátka, tak to mělo smysl.(6.4.2014)

  • Malarkey
    *****

    127 hodin utrpení se tu kříží se 127mi hodin oslavy života. V televizi, na internetu, v novinách...všude se setkávám se zmarem, zvráceným osudem, smůlou a neštěstím. Všude k mně přichází zprávy o tom, jak lidi vzdávají svůj život, jak nechtějí žit, jak přemýšlí nad špatnými věcmi a jak se ty špatné věci dějí a noviny o nich píší. Pořád a dokola se tak setkávám s negativními informacemi, které špatně působí na mozek. Možná ne pokaždé, ale jednou za čas to prostě dolehne. A pořád dokola! Jenže potom příjde Danny Boyle, chvíli před Oscary mi ukáže film, který vypráví o pravém opaku a já na poprvé nevím, co si o filmu myslet. Teď už to vím. Lépe natočenou oslavu života jsem ve filmu prostě ještě neviděl, jestli jsem vůbec někdy nějakou viděl, protož zmar a prohra si to čoudí ke dveřím každého z nás ze všech směrů. Danny Boyle je pan režisér a mám strach, že to s těmi Oskary bude mít nesmírně těžké. Podle mě by si ho tento film zasloužil daleko více, než Milionář z chatrče. Rozhodně Vás překvapí například fakt, že film není točen a la home-made, ale právě naopak naprosto regulérním způsobem. Jo...a závěrečný výběr skladby? Nádhera, která se z filmu nezapomíná a v tomto případě se naopak ještě hodněkrát připomene. Nádhera! Dost možná už teď film roku.(31.1.2011)

  • - Nápoj, ktorý si Aron (James Franco) zabudol vo svojom aute a spomenul si naň počas smädu, bol pomarančový nápoj pre športovcov a pre osoby s vyššou fyzickou záťažou - Gatorade. (Raccoon.city)

  • - Ve filmu zazní známá píseň "Lovely Day", která se objevuje i v soundtracku filmu Soví houkání. (warner)

  • - Spoiler: Ve scéně, kdy se Aron (James Franco) osvobodí a najde skupinku lidí, objeví se záběr na jeho stín, který odhaluje i pravou ruku, kterou by však mít již neměl. (CrownThomas)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace