poster

127 hodin

  • USA

    127 Hours

  • Velká Británie

    127 Hours

  • Slovensko

    127 hodín

Dobrodružný / Drama / Thriller / Životopisný

USA / Velká Británie, 2010, 94 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Cervenak
    ***

    Nová jednotka prchavosti: jeden boyle. Dannyho filmy sú obvykle nabité energiou a majú formálnu stránku na hranici dokonalosti. Sú to však filmy momentálneho zážitku - pôsobia intenzívne, ale žiadny pocit nezanechajú a veľmi rýchlo vyšumia. Vysvetlenie je jednoduché: sú prázdne. O 127 hodinách to platí ešte viac ako o Milionárovi a Sunshine. Jediná myšlienka, ktorú poskytuje, je: "Ku*va, to rezanie nervu muselo bolieť!" Nič iné to vo vás nezanechá. Myslím si, že Boyle sa medzi "veľkých oscarových umelcov" dostal iba nedopatrením a že by sa mal vrátiť k natáčaniu čistých žánroviek. Jeho najúprimnejší film je 28 dní potom, lebo sa na nič nehrá. Danny, natoč jeho pokračovanie. Alebo zober ten bondovský kšeft, pre to si sa narodil. P.S.: Buried je asi o 200% zaujímavejší a "hodnotnejší" film.(16.2.2011)

  • verbal
    **

    Jsou příběhy, které ani kdybyste narvali do stodvacetisedmi hodin filmu, pořád to bude málo. No a potom ty druhé. Jako třeba ten o frajírkovi, co uvízl v díře. "Dobře ti tak, debile!" směje se zpočátku spokojený divák, ale jeho pocit satisfakce se rychle vytrácí! "Dobře ti tak, debile!" směje se divákovi už po třiceti minutách pan Boyle, který po Milionáři z chatrče přichází s Nudilem z Utahu. Frajírek je pořád v díře a vás se s pocitem děsu napadá, co tam asi tak bude ještě hodinu dělat??? Nu coby, stojí, čumí a hlavou se mu honí narkomanské fllashbacky. A když už je celý otlačený a znuděný, vzpomene si na první kapitolu Invazivní sebechirurgie, upižlá si tupým, čínským nožem hnátu a jde domů. Je to přesně takový ten neurčitý pocit, jako když se vám tchýně zabije ve vašem novém autě. Prostě excelentně zahraný, mistrovsky zrežírovaný film na hovno.(7.1.2011)

  • Gilmour93
    ****

    7620 minut je k rozporuplnému přijímání obecenstvem svým naturelem doslova předurčeno, protože zkušený evropský šéfkuchař Boyle tentokrát vaří bez diskuze z vody. Sice v nádherné kuchyni, v těch nejmodernějších hrncích a na nablýskaném sporáku, ale pořád jen z obyčejné H2O, jejíž chuť už dopředu dobře znáte. Přelívá ji z menší nádoby do větší, uvádí do bodu varu, ochlazuje, cedí a míchá, mlha reminiscencí a halucinací se vznáší k digestoři, ale požadovaný chutný pokrm stále ne a ne přijít. Když už se člověku začne v hlavě cynicky přehrávat jistý song od Buty a chce varovat před cestou do muslimských zemí, kde absence některých částí těla může značit zlodějskou minulost, zjeví se závěrečný videoklip o touze nevzdat se, bojovat a žít a vy najednou zjistíte, že si Chef Danny k tomu vaření pustil z rádia nádhernou hudbu islandských Sigur Rós a posunul tím zase vše do trochu jiného rozměru. Jo, jo, naladit na rádiu ve správný čas tu správnou stanici, to on uměl vždycky na jedničku.. Když tak nad tím s odstupem času přemýšlím, nevím, zdali by někdo dokázal, i přes všechna ta negativa, natočit příběh Arona Ralstona líp, protože Nolan by tam chtěl mít lucidní sny o netopýrech, Fincher točí zásadně v noci a Kubrick je už na všechno moc mrtvý..(21.7.2011)

  • Madison
    *****

    Tento rok akoby sa roztrhlo vrece s filmami hodných Oscara za najlepší film (The Black Swan, Inception, The King´s Speech... facebook doň na niektorých zdesenie nezaraďujem :) To, čo dokázal Danny Boyle s jedným hercom uväzneným obrovským balvanom v stiesňujúcich podmienkach, je priam neuveriteľné. Veľmi plytký námet je zachránený množstvom technických detailov - parádne strihy, krásna farebná kompozícia obrazu, jemná melodická hudba prelínaná potrebnou dynamikou, kamerové nálety na nekonečnosť dravej prírody a najmä retrospektívne vracanie diváka do minulosti, ktorý si pod rúškom blízkej smrti vytvára k Aronovi vzťah plný súcitu a túžby, aby našiel konečne to správne východisko. Divák nemá chvíľu na to, aby si oddýchol od adrenalínových sekvencií a film utečie ako voda. Chvíľami meditatívne prvky, chvíľami neznesiteľná agresivita, ktorá vyráža z nevyhnuteľnosti urobiť to najdrastickejšie rozhodnutie. Priznávam, tú mega brutálnu scénu som odmietla vidieť, pretože v tom prípade by hrozilo, že by som tomu filmu jednu hviezdu neprávom odobrala :-)(27.1.2011)

  • Renton
    ****

    Scénář: Danny Boyle, Simon Beaufoy .. Těžké momenty ze života osamoceného dobrodruha. _ Danny Boyle prostě umí dynamiku, opět si drží svůj maximální standard vypiplané a osobité audiovizuální stránky od barevné skladby (sílu životodárného Slunce nevyjímaje), kamery, střihu až po hudební doprovod, která je především v úvodu nádherně využita. Avšak povaha příběhu nedovoluje držet si tuto laťku déle než do momentu osobní tragédie a tak se ve smrštěném tempu používají ve zbytku snímku trochu jiné postupy, byť svou formální stránku mají silnou neustále. Zde se děj zaměřuje výhradně na hlavní postavu a její zkratkovité niterní pocity, kterou James Franco velice uspokojivě zosobňuje a dále pak na obsah jejího batohu, který sice postrádá Švýcarský nůž či multivitamínový juice, ale životodárné komponenty naštěstí obsahuje... ___ Popravdě, mohlo to být mnohem uplakanější, rozplizlejší a méně uvěřitelné - naštěstí se "triumfální" látky chopil talentovaný a neméně odvážný tvůrce, který v jádru krátkou povídku přetavil ve stále dostatečně poutavý a stylisticky zajímavý, celovečerní snímek. ___ Zážitek, který vezme 'za' ruku.(11.1.2011)

  • - V závěrečné scéně vidíme na gauči sedět skutečného Arona Ralstona. (jzvc)

  • - Ve filmu zazní známá píseň "Lovely Day", která se objevuje i v soundtracku filmu Soví houkání. (warner)

  • - V momentě, kdy se Aron (James Franco) zaklínil pod balvan, měl již u sebe 350ml vody, jak sám udává v knize. Ve filmu je tento fakt prezentován jinak. (bohhous22)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace