• KikiNetka
    ****

    "Kdo říká, že se mnou skončíš?" Dojme, nadchne, překvapí, rozesměje. To vše dokáže Hádek s roztomilým akcentem. Ač jsem začala sledovat seriál jen kvůli němu, k pokračování mě dohnala touha vědět "a co se stane teď?"(5.2.2015)

  • DjsVorel
    ****

    Tenhle seriál je asi vážně pro fajnšmejkry, ale po první sérii jsem mu už nemohla uniknout. K Raw jsem se dostala ale úplnou náhodou přes nějaké video na youtube a byla jsem zaskočená, když jsem viděla Kryštofa (pro kterýho mám upřímně řečeno slabost). Pak jsem si vzpomněla, že se vlastně o točení nějakého irského seriálu zmiňoval ve Všechnoparty. Přiznám se, že seriál se pro mě stal tak trochu guilty pleasure. Za prvé se mně líbí irská přímočarost a humor. První série byla hodně osvěžující a energická. Pak už se to přeci jen lehce změnilo v romantický příběh, kdy jste čekali, jestli páreček buzen skončí spolu, nebo ne. Ale tahle dvojice byla fakt roztomilá a ukázkový příklad toho, že protiklady se přitahují. Obě postavy navíc prošly výraznou proměnou v průběhu čtyř sérií. Pavel, jenž začínal jako uťápnutý český číšník, který řeší svůj coming out a končí jako nezávislý manažer restaurace, který se rozhoduje sám a ví, co chce. Naproti tomu Geoff, který má svou sexualitu vyřešenou, je přehnaně sebevědomý, ambiciozní a arogantní, ale v průběhu spadne na hubu a po čase zjistíte, že zatím vším se schovává člověk, který má dobrý srdce a záleží mu na lidech okolo....Trochu mě mrzelo, když scénáristé nechali umřít Kryštofa, ale je mně jasný, že asi už to natáčení v zahraničí bylo neúnosné a popravdě vztah Pavla a Geoffa se neměl asi kam dál posouvat. Rozhodně se mně líbí prostředí, ve kterém se seriál odehrává a myslím, že v některých ohledech celkem věrohodně odráží realitu (drogy, vztahy, vaření). Další plus rozhodně dávám jídlům a vlastně schopnosti ukázat dobrou fancy kuchyni! A v neposlední řadě se mně líbí, že konečně nedělají z odlišné sexuality kontroverzní téma, ale berou to naprosto přirozeně. Taková poslední perlička pro mě byla rozmanitost akcentů (australský, irský, britský, český...), to se fakt krásně poslouchá. Myslím, že co se týká širší veřejnosti, tak seriál by si nebyl tak dobře přijat a hodnocen, ale chápu, proč se do něj dokáže člověk zamilovat.(8.11.2015)

  • Morrigen
    ****

    K seriálu jsem se dostala úplnou náhodou přes Kryštofa Hádka, který se o téhle roli zmínil v nějakém pořadu. Už jen fakt, že si zahrál roli homosexuálního imigranta v Irsku, mě celkem nalákal a musím říct, že nelituji. Vzhledem k (ne)známosti seriálu u nás jsem měla to potěšení sledovat v originále. Jelikož nejsem až tak dobrý angličtinář, spoustu věcí jsem nepochytila, ale i přesto mě to bavilo a baví. Kryštof ztvárnil svou roli opravdu skvěle, ale i Keith McErlean má ode mě palec nahoru. Dějová linka kolem těch dvou zaujme asi nejvíc. Stojí za to se podívat.(30.1.2015)

  • IvcaSammet
    *****

    Nikdy by mě nenapadlo, že by mě někdy seriál z prostředí kuchyně zaujal natolik, že bych byla ochotná udělat absolutně cokoliv jenom proto, abych jej sehnala ke shlédnutí. Samozřejmě jsem na Raw narazila díky Kryštofovi, klipy z YouTube mě zaujaly natolik, že jsem seriál prostě musela vidět celý. Až po několika letech hledání se mi podařilo seriál získat a musím říct, že to absolutně stálo za to. Samozřejmě mě romantická linka Geoffa a Pavla absolutně odrovnala a stoprocentně je to ten nejkrásnější pár, který jsem kdy na obrazovce viděla, osudy ostatních postav mě ale zaujaly úplně stejně. Díky Raw jsem poznala hromadu úžasných herců, na které se v budoucnu určitě zaměřím. Na to, jak nesnáším romantiku, jsem se zaujetím sledovala vývoje vztahů Jojo, Shana i Fiony, a přiznám se, že se mi už hodně dlouho nestalo, že bych tak moc fandila určitým hetero párům, a brečela, když jim to nevyšlo. Každá řada měla svoje klady i zápory, a vlastně absolutně nic nedopadlo tak, jak bych si přála, nakonec ale musím Raw zařadit to top desítky mých nejoblíbenějších seriálů. Raw je nejenom dokonalou prezentací Dublinského života, ale taky skoro až VIP pohled do zákulisí kterékoliv restaurace v okolí (a věřte mi, že to tak opravdu ve skutečném světě vypadá, taky jsem se na chvíli v kuchyni ocitla). Osobní trable jednotlivých postav nebyly nijak povrchní ani stupidní, právě naopak, Raw dokázalo vytvořit úžasnou atmosféru od romantiky přes akčnost, kriminalitu a ztrátu nejbližších. Přiznám se, že do dnes nepochopím osud "našeho" Pavla, protože si stojím za názorem, že pátá řada mohla dopadnout úplně stejně i bez srdcervoucího konce čtvrté řady. Proč jej prostě nemohli poslat do Prahy s tím, že by se v poslední řadě nemusel ani objevit? Ano, uznávám, že to tímto způsobem dalo Raw ty správné grády, ještě teď ale nemůžu zastavit ten proud slz, které neusychají ani půl hodiny po závěrečných titulkách. Možná je to tím, že se jednalo právě o postavu mého nejoblíbenějšího Kryštofa Hádka, ale s rukou na srdci musím uznat, že právě ona poslední scéna je tou nejsmutnější scénou, kterou jsem kdy v životě viděla. Ač jsem seriál viděla několikrát, nikdy se pláči neubráním. Geoffovo "emocionální zhroucení" po snaze tvůrců ukázat divákovi, že je to silný člověk, kterého jen tak něco nerozhodí, je pro mě tím největším spouštěčem. Pátou řadu jsem vlastně neprobrečela celou jenom proto, že jsem se mohla kochat úchvatným přízvukem Michaela Malarkeyho. Sice jsem si pro něj a Jojo představovala jiný konec, závěr seriálu ale přece jenom nebyl tak strašný, jak jsem se obávala. Mé obrovské díky patří Kryštofovi, protože nebýt jej, tak tento úžasný seriál v životě neobjevím.(1.5.2018)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace